Stav dravcu koreluje s mnozstvim hrabosu na polich. V silnych hrabosich letech 2020-2021 se rychle namnozili dravci, ale i sovy. Ted je hrabosu hojne pouze lokalne, takze hadam ze v techto oblastech bude i hodne dravcu.
Stav dravcu koreluje s mnozstvim hrabosu na polich. V silnych hrabosich letech 2020-2021 se rychle namnozili dravci, ale i sovy. Ted je hrabosu hojne pouze lokalne, takze hadam ze v techto oblastech bude i hodne dravcu.
Stav dravců s množstvím hrabošů koreluje, ale jen některých a ti chovatele holubů nezajímají. Je zajímají uměle vypiplaní jestřábi, kteří jsou naučení na přítomnost člověka a chuť drůbežího masa, což je úplně "ideální" kombinace. Jak to dopadá nemusím říkat, bezradných chovatelů si na diskuzích poplakalo dost.
Stav dravců s množstvím hrabošů koreluje, ale jen některých a ti chovatele holubů nezajímají. Je zajímají uměle vypiplaní jestřábi, kteří jsou naučení na přítomnost člověka a chuť drůbežího masa, což je úplně "ideální" kombinace. Jak to dopadá nemusím říkat, bezradných chovatelů si na diskuzích poplakalo dost.
Odkud se berou uměle vypiplaní jestřábi?
Já asi žádného ještě v přírodě neviděla. Káňata, poštolky, pochopy, ostříže, krahujce, luňáky, ba i mořského orla tady máme, ale jestřába jsem nezaznamenala.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 14.07.2023, 08:13:31
jestřáb je skrytě žijící zvíře. všechno ostatní člověk může vidět kroužit na obloze nebo sedět někde na pozorovatelně, ale to jestřáb, jako predátor ptáků, nikdy nedělá. obvykle ho nevidíte, stejně jako krahujce.
ale proč by se s ním někdo piplal, to teda nechápu.
jestřáb je skrytě žijící zvíře. všechno ostatní člověk může vidět kroužit na obloze nebo sedět někde na pozorovatelně, ale to jestřáb, jako predátor ptáků, nikdy nedělá. obvykle ho nevidíte, stejně jako krahujce.
ale proč by se s ním někdo piplal, to teda nechápu.
Mrtvého krahujce mi jednou přinesly děti na pitvu, vrazil jim do okna na internátě. Pravda, do té doby jsem netušila, že ho v areálu máme.
u nás na zahradě už roky (hlavně v zimě u krmítka) loví paní krahujcová (že ne pan krahujec je dáno velikostí - ta naše uloví totiž i hrdličku). Jen jednou jsem ji viděla nelovit - seděla na naší střeše a probírala si peří. Jinak je to vždy poprask všech opeřenců, rychlý pohyb a pád dravečka s kořistí. Neruším ji - zraněný kos či hrdlička nebo kvíčala by asi stejně nepřežili a tak čekám, až je boj o život ukonce, draveček si odpočine a vydýchá náročný lov a pak si přenese kořist na vhodné místo ke konzumaci.
nejbližší kontakt jsme měli mimo krmítko - v rohu zahrady byl velký jeřáb a na jeřabinách hodovaly kvíčaly. A já kousek od jeřábu sbírala prádlo. Najednou poplach, rána na zem a boj o život - tak dva metry od mých nohou. Chytla jsem Betku za obojek (aby to nechtěla jít řešit)… a jen jsme na sebe všechny tři zíraly. Kvíčala prohrála boj o život a ještě dost dlouho trvalo, než se paní krahujcová vydýchala (tělíčko se celé chvělo) a vznesla se i s těžkou kořistí.
Poměrně často ale má smůlu i po úspěšném lovu. Sojky a straky ječí, poskakují kolem, ale do konfliktu nejdou… ale pokud se objeví šedivky, má draveček smůlu a je hladový.