Ztotožňuji se s názorem partnera Sagy a jdu si zpívat “jaký si to uděláš…” Život je otázku priorit.
Coudas:Ztotožňuji se s názorem partnera Sagy a jdu si zpívat “jaký si to uděláš…” Život je otázku priorit.
No jo vy jste ale obyčejně líná, Saga je vyčerpaná.
Verun:No jo vy jste ale obyčejně líná, Saga je vyčerpaná.
Samozřejmě. Pardon za pohled.
Ne, to je dobře, že jste to napsala.Je to relevantní. Je to konzervativní, já jsem zas divoká. Saga ale stejně nakonec cestu sama, není hloupá. Držím palce, Sago!🙂 a dejte někdy vědět, jak jste to vyřešila. Hlavně se opatrujte A rozhodujte zodpovědně vůči sobě, koně Vás potřebují v plné síle, ať budou to seno žrát kdekoliv🙂
Coudas:Samozřejmě. Pardon za pohled.
pracuju s tím, co jste o sobě sama napsala výše…
Ještě můžete nabídnout finanční odměnu členům rodiny za “pomoc”, co byste dala za ustájení, vrátíte zpět 🤷.
. Já třeba moc týhle potřebě chlapů mít ženskou hlavně doma,….
“má pravdu předsedo”😉-ohledně toho vybudování doma atd…
má to 2 “úhly pohledu”..Jeden praktický-že je to vybudováno doma-a pantáta to vidí jako plus ..a druhý-se třeba partner bojí,aby nejezdila někam zbytečně daleko-a i finanční stránka hraje roli…A má ji rád-dělal to pro ni…Ne,že by ji chtěl mít vyloženě“doma”…to musí posoudit ta polovička..ale zapojit by se měli všichni členové,pokud by teda chtěli mít tu “mámu” poblíž.Nevím,co děláte za práci,kolik je vám let..ale pokud by ta změna byla ku prospěchu věci,šla bych do změny…
Kdysi jsme uvažovali o koupi selského stavení na vsi…a můj děda povídá: holka ty se chceš udřít?
Protože kdysi na statku byla opravdu dřina. Dneska si v traktoru hrajete Farming simulator a každej rok si letíte na dovolenou do Egypta.
Bobčo, dost jste to trefila, ty dva úhly pohledu! Oba jsme s mužem dosti samotářští, nevyhledáváme společnost (já v ní přímo trpím, on to snáší lépe). Když jsme se seznámili, ke koním už jsem roky chodila, všechno věděl, všude mě doprovázel (do JK, na závody, na tréninky), nikdy mi v ničem nebránil. Že budou koně doma bylo jasný hned, sám se do všeho pustil, všechno udělal, bez keců. Nemáme přímo statek s uzavřeným dvorem, spíš takový poloviční statek, velký dům. Stáje byly astronomická investice už tenkrát, nedovedu si představit, dělat to teď! Zvedly nám celkovou hodnotu majteku, o tom žádná. Dělal to všechno pro mě. Co se týče dojíždění, tak to jste Bobčo taky trefila, nesnáším dojíždění, bohatě mi stačí, že to musím absolvovat každý den do práce🤮. Nebaví mě trávit život v autě a ještě za to platit, tže i to byl důvod, proč koně doma. Jak psaly holky výše, že jim chybí společnost na vyjížďkách, tak tohle já vůbec neřeším, nejraději jsem s kobylou sama, vnímám jenom jí a je mi tak dobře. Naopak, když mám nějakou společnost, tak jediné plus to má, že vyvenčím obě holky naráz, jinak nic.Prostě práce s koňmi je pořád super. Jen holt to okolo…Hodně jsme to diskutovali, říkala jsem doma i jednotlivé řádky od vás všech, rodinou zavádlo jednoduše překvapení. Oni vůbec netušili, že to takhle těžce nesu, zřejmě jsem byla málo důrazná. Aktuálně děláme otavy - všichni a bez keců, naštěstí toho není tolik, akorátže já už mám málo dovolené, tak se to tahá přes víkendy. Chození do práce už mě leze na nervy prostě, už jsem i přemýšlela, že bych se hodila marod, ale můj praktik je dost pedant a uzná tak akorát zlomenou nohu nebo syfils😄. A v září si muž jenom kvůli mě bere dovolenou (neměl to v plánu) a budeme výletit, sice ještě nevíme kdy a kam, ale je nám to jedno😄já už pak budu úplně bez dovolený, ale tuhle příležitost musím chytit za pačesy!! Zbytek se postará o kobylky, návod na údržbu koně jsem sepsala😄!
Verun, já to stavení holt zdědila a dobrovolně na něm zůstala! A váš děda byl moudrý muž, pravdu měl. Stavení, k tomu zahrada, a byť jen malé hospodářství, je dřina až do rakve, zvlášť když u toho ještě musíte dělat ( v zaměstnání).
Nejste vy moje duplicitní kamarádka? Ta sice nic nezdědila, ale šla cíleně za barákem se stájí a pozemky. A zrovna včera povídala o vyhoření.
Více když tak v SZ, když budete mít zájem.
Představuju si, jak čtete ty věty 😀 “Tady jedna psala, že s tebou souhlasí, ale ta nechodí do práce a je líná, to se nepočítá.” Přeju ať je Vám lépe, celou situaci zvládnete ku spokojenosti všech a nadšení u ostatních vydrží .
Pokud někdo nechodí do práce a doma ho nic nebaví, ani to, čím dřív žil, má spíš psychické problémy, než že by byl líný.
Varaxi:Pokud někdo nechodí do práce a doma ho nic nebaví, ani to, čím dřív žil, má spíš psychické problémy, než že by byl líný.
No, když já nevím, co to je to vyhoření. To, že se mi nic nechce přisuzuji holt lenosti.
Tak v tom případě máte, Sago, štěstí na chlapa, že Vás respektuje a naslouchá Vám, takových moc není. Z toho předchozího příspěvku, jak jste to rozepsala i s Vaším komentářem, to prostě vyznělo jinak. Každopádně je fakt dobře, že jste to začala řešit, ať už to dopadne jakkoli. Myslím, že byl nejvyšší čas. A ty výlety jsou také dobrý nápad, možná jsme upadli do nějakého stereotypu celkově, který ubíjí zejména Vás. A pokud nesnášíte dojíždění, tak si teď už nejsme jistá, že ustájení pro kobyly je pro Vás řešení, to byste jezdila pořád někam 😀 Držím palce 🌼
Coudas:No, když já nevím, co to je to vyhoření. To, že se mi nic nechce přisuzuji holt lenosti.
to je sakramentský rozdíl..lenost….prokrastinace,…nebo vyhoření😕..Ten,kdo nezažil,nepochopí..Každý jsme jiný,snášíme různě životní situace jinak-jinak reagujeme(kdyby jsme byli všichni stejní,byla by to nuda)..Není univerzální manuál na pohodu..Já nevyhořela,ale octla jsem se v 61 letech na 6 týdnů na psychiatrii-teda voné oddělení s vycházkama a víkendama doma..Mladá děvčata(30le),"vyhořelá"..nechápala jsem..Byly různé názory na ně,ale mě konkrétně ten pobyt pomohl,ale antidepresiva beru dodnes(momentálně půlím-zkouším zkončit)tak uvidím..
Ano, právě proto, že máme každý jiné hodnoty, každý život bereme jinak, tak i ten pohled na problémy druhých vnímáme po svém. Já jsem společenksy vyloučená, takže tyto rozdíly lenost - vyhoření - prokrastinace (to také nevím, co znamená) nechápu, jednoduše nevím, co to je, beru to po staru. Když mám jít něco dělat, a řeknu, že se mi nechce, beru to jako lenost. Vztaženo pouze a jen na sebe samou, životy ostatních lidí neznám. Jestli je to něco jiného, nemám tucha.
ale antidepresiva beru dodnes(momentálně půlím-zkouším zkončit)tak uvidím..
S tím, Bobi, velmi opatrně.
Lenost = zrovna dneska se mi nechce vytírat nebo žehlit. Radši si budu číst nebo koukat na film.
Vyhoření = nebaví mě nic. Ani věci a činnosti, které dříve ano. Už nemám fyzické ani duševní síly.
Prokrastinace = odkládání věcí na jindy. Ale jsou jedinci, kteří se dokážou úžasně zmobilizovat, když jim už hoří koudel u zadku a vlastně jim to tak vyhovuje.
Můj pohled na věc.
Děkuji za vysvětlení. Pak jsem opravdu jen líná.