Co já bych teď za kousek posečenýho čehokoliv dala?!
No a jak máte veliký výběh? To mi neříkejte, že to nemá aspoň ¼ hektaru? Že tam prostě nemůžete dát úplně obyčejnou jízdárenskou práci. Ono když si nastavíte pár točných bodů, tak taková vozatajská práce bude taky hezky namáhavá. A co práce ve volnosti? Nadělat si nějaké překážky (kavaletu, bazének, paletu…), houpačku, učit koně blbosti. Můžete zkusit naučit kobyly chodit na opratích a pak jezdit ze sedla tandem s poničkou vpředu 🙂 To než secvičíte, abyste mohla na pole, tak bude červen dávno včudu 😀
No hele, výběh mám 6 000m2, ale je rozdělený na 3 části - základní (zimní) výběh, cca 2000m2, spíš míň, je to členitý terén se stromy, část je celoročně podmáčená, u nás je hodně mokro. Pak takovou placku co sice má ty zbylé 4000m2 a je to jen mírný svah, ale z těch 4000m2 máme cca 3 500m2 zahražených a sušíme je na seno, tže tam kobyle nemůžou, až po seči, a to už pak mají logicky posečeno úplně všichni, včetně nás. A pak mám před tou plackou udělanou takovou nudli, co jsem si myslela, že bude jako jízdárna, ale má to rozměry 7 x 28 m2😲, tže na délku by to šlo, ale na šířku bych tam toho koně asi zlomila. Pro mini to stačí, mám tu i 5 kavalet, které jí tam dávám, ráda skáče, ale s velkou tam neudělám nic a jde mi hlavně o ní. Před přístřeškem mám plácek cca 19x17m, tam s nimi dělám volnost, hlavně v zimě, ale to je prostě jen velký kruh, nic víc. O zbytek roku mi vůbec nejde, v momentě kdy je posečeno, nebo ještě není narostlo, tak tu máme takovou pěknou, rovnou, ani ne moc rozrytou louku, a tam toho udělám hafec.
Pokud jste myslela 7 x 28 m , tak to už je dobrý. Vždyť minimální průměr pro kruhovku je 14 m a to byste splňovala. A kobové nejsou tak dlouhého rámce. Já na tomhle průměru se slezským norikem i cválám (pod sedlem a samozřejmě po trochách). Vlastně je to fajn. Ale chce to postupně, aby člověk nebyl hrr a koně nezkyselil.
Já mám k dispozici ještě menší plac (podstatně, tak 7x20 max?) a trénovat se na tom dá cokoli, jen s ohledem na terén samozřejmě. A beru to opravdu skromně, max 30 min a nechám jí bejt, na učení ideální délka, klidně stačí i míň.
To je právě ten kýžený balanc, který by měl každý zdravý jezdecký kůň bez blokád mít.
Jsem to raději namalovala, měřeno na KN, tže takhle, prostě nudle:
Já jsem na téhle ploše zkoušela s IC kavalety v kroku a klusu a jen na ruce, to bylo loni tuším taky touhle dobou, kdy jsme úplně neměly kam jít a hlavně, já ještě neměla sedlo, co mám teď. S malou je to v poho, ta tu cválá a řeže zatáčky jak ďas😄ale ta velká, já nevím, ona než rozhoupe fleky, jsme na konci😄. Možná to spíš nebaví mě a přenáším to na ní, i tak to může být! Může to být i tím, že já jsem zvyklá na koně hodně mluvit a hlasitě a tohle je prostě v zástavbě, kde vás každý poslouchá a čumí, což mě vadí, když hejkáte uprostřed lánu, neslyší vás nikdo. A možná už jsem tím prostorem jenom rozežraná, jak nic jiného neznám, tak mi cokoliv, co má lajnu, přijde mrňavý😀. Obsedala jsem jí venku na polňačce, veškerá práce probíhá venku na fraj place bez bariér. Jo, jsem rozežraná, asi…😄
Jo, tak to je v poho. Na trénování vlnovek je to dost dlouhý a kruhy můžete dělat v EB a na širší krátké stěně. Samozřejmě nemusíte cválat. Hromada práce se dá udělat v kroku a v klusu a především pracovní klus je ideální příprava na cval pod sedlem, nejlepší cvik na to pak v pracovním klusu je kruh zmenšit/zvětšit a malý kruhy. A samozřejmě to mže trvat i rok, ale tak normální hobby jezdec nikam nespěchá. Kůň pak jak když najde, i v terénu.
Ale samozřejmě v tom pracovat kratší dobu, třeba právě tu půlhodinu nebo dvacet minut a krokovat někde mimo. Pokud člověk chlaďase nezkazí, tak ho jízdárna i celkem baví, ale odsud podsud, že jo, oni v tom musí hlavně vidět smysl a ten končí ve chvíli, kdy se jim začne dařit 🙂 práce v lese a ve voze je zas úplně jiný smysl 🙂
Jani, tak jste mě celkem namotivovala, já jsem prostě pořád měla pocit, že tenhle plácek je k ničemu, tak jsem se ani nesnažila nad tím nějak kreativně přemýšlet, a prostě jsem to brala tak, že počkám, až zas bude kam jít! Pravda je, že jsem nepředpokládala, že cob bude tak učenlivý, spíš jsem to furt brala, že si kupuju lehce zabržděného chlaďase s flekama (oproti chlaďasce, co jsem jí měla před tím) a ona holka celkem překvapila! Je moc chytrá a já se jí snažím právě venku udělat všechno pestré, aby jí to bavilo a vidím, že jí to baví a moc, v sobotu v tom šíleným krpálu v lese bez cesty úplně svítila a bylo vidět, jak jí to pálí, což je přesně to, co pro ní chci. Tže se pokusím vymyslet něco záživného i na tomhle pidi prostoru!
Saga:Jsem to raději namalovala, měřeno na KN, tže takhle, prostě nudle:
Naše hala nebyla o moc větší a co práce se tam dalo udělat!
Záleží no, jak moc je ten kůň dopředný. Já mám koně, který pod člověkem, který se neumí prosadit (a to nemusí být ranami bičem), spíš zdechne než udělá krok navíc. Pode mnou celkem šlape, resp. je příjemně temperamentní - pro mně. Jízdárna jí baví, pokud to nepřetáhnu a nepřekombinuju cviky. Čili: když jí beru na jízdárnu, musím si rozmyslet, co chci ten den trénovat. Např. hezký přechod kavalet. Tzn. vykrokuju, oklušu a pak najíždím ty kavalety. Anebo v průběhu. Pak nechám být. Nebo chci trénovat zastavení…nebo obrat okolo předku…nebo vlnovky…momentálně se snažím častokrát uvolnit a pak trénovat korektní nacválání hned 🙂 Ta půlhodina je tak akorát pro ní i pro mně, jak nejsme jízdárenskej typ. Posouváme se pomalu, ale posouváme. Cválat pod jezdem na kruhu mi tímto stylem začala až po roce a půl od obsednutí, ale umí to a to je důležité 🙂
Na takovém plácku se dá pracovat i když je měkko, přece nechcete, aby s Váma kůň lítal jak zběsilej, spíš potřebujete, aby se soustředil a obraty člověk pak volí podle terénu.
Jo a ještě jedna vifikundace - u nás se ten plácek v nejhorších místech zaváží čistejma koňskejma bobkama a udusá se to. A když je pak humus déšť počasí (samozřejmě teď je to extrém), tak to celkem drží vodu a nerozčvachtá se to a neboří se to tolik, udělá to takovou krustu. Koním to na nohy nevadí a jak jsou to jen bobky, tak to ani nepráší.
Pod sedlem je pro mně akorát, v kroku nezastavuje, nečumí, ale ani nechrápe. Pobídku do klusu chápe, ale ještě neumí udržet tempo, nemá kondici a vypadává. Problém má na rovné linii, učím chodit rovně, aby se mi nevlnila. Jo a nečumí si pod nohy, na to má holt služku na hrbu. Změnu směru, zádrže, střídání pozic první druhá, druhá první, odejití od koně, chápe. Necválám, na to je u nás času dost. Snažím se využít všeho, co mi volná příroda nabízí. Na lonži na obě ruce krok - klus -cval a zpět. Na pravou stranu jí musím víc překecávat, ale to bývá běžné, jinak už jí to jde hezky.
Budu muset tu jízdárnu oprášit, co se týče povrchu, tak zrovna tohle místěčko je asi jedno z nejlepších, sice malé, ale rovné, suché, voda se tu nedrží a koně sem prakticky nechodí, jen je to sem pouštím opást, což maji za 2-3 dni hotový, pak síknu nedopasky je tu golfáč.
Saga:Jsem to raději namalovala, měřeno na KN, tže takhle, prostě nudle:
a koľko práce by sa tam dalo urobiť na ruke, trebárs na dvoch lonžiach, v kroku aj v kluse. 🙂 na to ani nepotrebujete pravidelný kruh.
ona než rozhoupe fleky, jsme na konci
To je zrovna něco, co můžete pěkně trénovat. Na pořádný odpich je potřeba rovnováha a podsazení, takže krásně ze země připravují okamžitě prováděné povely toho koně na pozdější požadavky pod sedlem. No a když budete umět vymyslet zábavnou formu cvičení, tak máte vyhráno 🙂
Ale jinak se dá krásně pracovat i v kroku. Se zvýšenými kavaletami, přecházením přes palety nebo dřevěný můstek, kladením různých končetin na zvýšené podložky, přecházení divně rozházených klád alá mountain trail, práce na houpačce 🙂
No a jinak další nápady: bych prostě upajcla dalších 5 metrů toho, co máte “na seno”. By mi to za to stálo. Nebo kolem té sekací louky vysekat metrovou cvalovku, tam se dají pak naházet i kavalety. Byste se mohla vykašlat na tu minijízdárnu 7x28, přifařit ji k té sekací louce, a místo toho vysekat metr, dva metry pruh dokola těch 4000+ m2 a dost možná byste i ušetřila m2 trávy na sekání, a rovných linií by bylo na cvičení dosti - kdybyste pár m2 ještě zvládla postrádat, tak k tomu navíc patnáctimetrový kruh v rohu by to jistil (v něm by se daly cvičit oblouky, zmenšování a zvětšování kruhu, měnit směr…).
My máme kruhovku asi desetimetrovou, jestli. No poníci na pohodu i cválají, plnokrevník to tak nějak v klidu ukluše, když se moc nerozčepejří, a to i se svou výškou 165. Nějaké kavalety by tam jistě také zvládnul. 🙂
No a něco trávy je narostlo, takže bych si prostě posekala ten pruh louky teď, když už se nedá chodit pro zarostlo po venku, takže ani ztráty využitím na jízdárnu nebudou takové, protože přeci z té plochy něco málo usušíte 🙂
Nebude, on iba vykukol na trať a bolo to, škody žiadne, na vlaku a železnici, vlak ani nezastal.
Tam vlaky spomaľujú, lebo vchádzajú a vychádzajú z neslávne známeho Ťahanovského tunela, kde ľudia ukončujú svoj život z celého širokého okolia a pravidelne, všade sú tam povešané cedule “Tvoj život má zmysel” a tak podobne.
Ako, proti gustu nič, ale keď okolo nás prehučal rýchlik a predtým zatrúbil…mno, tento spôsob by som si ja teda nezvolila, brrr.
Ženy drahé, úplne šialeným riadením osudu to vyšlo tak, že moje kone sa toho roku v Kojšove a na Holi pásť budú, sťahujem ich budúci týždeň.
Keď človek niečo strašne chce, ono sa mu to splní.
Ale potom si s tým musí poradiť, že áno 😄
Horsano, gratuluji!
Budete za nimi z domoviny dojíždět daleko?
To vlastně budete mít poprvé “koně doma”, že?
Nie, pozor, neberiem ich pod Planinu, ale do Kojšova, do hôr.
O kone som sa sama, či s kamarátkou starala X rokov, ale nič nám nepatrilo, ani toto nie, ale tú lokalitu mám vrytú v srdci a osud mi ju nakoniec doprial 💖
Horsana, nie som robot, fakt 😀
Horsano, ať se Vám tam dobře daří a vše běží hladce, bez zádrhelů, ať jste tam fšicí společně ščastný.
Ďakujem 🙂
Včera přišel veterinář na převaz B nohy, pochválil si, jaké je to pěkné (smrdí to jak bolavá noha, hned se na to slétly mouchy ze tří vesnic v okolí), ale opravdu je to pěkné, není to nateklé, okraje srůstají, žádné potrhané stehy… on B tu nohu moc neohýbá a pohybuje se krok-sun-krok, jak předstírá, že mu ta noha asi brzo upadne, tak aspoň něco 🙂 Taky obvaz nerozebírá, je to dobrý pacient 🙂
Pan veterinář toho hodně nakecá, takže místo čtvrthodinového převazu jsme tam spolu strávili hodinu, on milion historek, já milion historek, půlku koní a stájí známe oba, takže… no kůň byl naše nejmenší starost 😀 Pan veterinář si vzal 800,- a zase jel.
Dal mu volnější obvaz, protože ten otok. A pravil, že by rád, kdyby ten obvaz vydržel do neděle. Já jsem sebevědomě prohlásila, že vydrží, i kdybych ho měla přemotávat - to jsem byla vědma…. Večer jsem si řekla, že už bych mohla otestovat, zda bych mohla slepice nechat zase chodit automatickými dvířky, nové slepice už jsou pěkně zvyklé a večer v devět jsem je našla pěkně nahňácané v kurníku, takže staré je tam velkými dveřmi pustí a mladé tam chodí spát i samy, ne jen když je tam naženem. A protože liška a baterky do dvířek jsou půl roku staré a tak, tak jsem tam ráno zaběhla kouknout, jestli je to vůbec pustilo, a zda nenachytám lišku, abych ji mohla umlátit lopatou…
Co vám budu… cáry vlajky hvězdnatý po celém výběhu (ještě že je to vata, tak to ti koně můžou sežrat, nemusím to běhat sbírat… nějací ptáci to beztak jistě ocení ještě na hnízda) a kůň měl obvazem olemovaný metakarpus…. Naštěstí rána a stehy netknuté, jen oblízané (ve stehách vetknutá stébla trávy…). Rána ale krásně čistá a nesmradlavá (ještě nelítaly mouchy), takže mnohem lepší obrázek než včera. Napadla mě i hříšná myšlenka nechat tak, ale… No vymotala jsem již dávno nesterilní obvazy a vatu koni z nohy, zopakovala si smotávání bandáží, došla pro konopnou mast a nějaký sterilní čtverec. V motolékárničce, která mi první padla do ruky, byl sterilní akorát trojcípý šátek - plácla jsem na něj konopku a už zdobí koňovi karpus. Namotala jsem zpět částečně zrekonstruovanou tlustou vatu, vyšla asi na dvě třetiny původní výšky obvazu, přes ni tenkou obvazovou vatu, ta přestála celkem se ctí, a navrch tři pružné obvazy, které jsem tedy utáhla víc, než pan dochtor, u vědomí, že když bude potřeba, můžu to kdykoli přemotat (kdyby to nějak zase moc natékalo…). Mno a navrch samodržící obvaz (tentokrát má kanárkově žlutý), který se také povedlo narovnat do použitelného stavu. Samodržka na konci špinavá, tak jsem ještě konec zajistila izolepou, a koňa vypustila 😀 Tak taková jsem šikovná, a když jsem odcházela, kolegyně teprva přicházela ke koním, tak myslím, že je ráda, že jsem tam zrovna byla a nemusela to řešit sama 🙂
Jak to tak pozoruju, v neděli si převaz (možná i mnohdy předtím) udělám sama a ušetřím 800,- (a kdo ví, jestli ne i víkendový příplatek) 😂
Tak teď držte akorát palce, aby slepice chodily automatickými dvířky snášet také vejce do kurníku, abych odpoledne neměla vejce po celém výběhu, neřku-li ve volatech u slepic 🙂
Ušetríte omnoho viac, keď nebude kôň so stehmi chodiť do výbehu…On ten trojvrstvový obväz tam nie je len tak, ale ja som vôbec nezachytila, že sa B zranil :/
Dnes u nás napadalo zase toľko krúp, že to vyzeralo ako v januári…divné počasie.