Tak ako ehm, životný balans u veta pracujúceho na klinike nehrozí, takže do toho sa zapojiť nemôžem 😀
Ale samozrejme držím každému palce a súhlasím, že čím je človek starší, tým viac si tak nejak začína vážiť svoj čas.
Len až ako Bobca napísala o tej pérdeli mi došlo, že mi to bolo stále divné, že aj v termo veciach všetko ok, teplučko a ona stále studená, až ľadová 😀
Moje ráno začalo koňom, ktorého zrazil vlak, kôň bol kamoškin…
Normálny deň (moja piatková služba=mŕtvola takmer vždy), kecali sme, ona u nás pracuje, keď jej niekto volal, bola to polícia, ona ani nevedela, či to je jej kôň a kde je druhý….no, som celkom odolná, ale tón, ktorým plakala a vrieskala skoro u mňa tiež spustil hysterický záchvat….životný balans, njn.
Aspoň, že dostal zásah rovno do hlavy a skotúľal sa mŕtvy dole násypom.
Nah 😢
Pevné nervy přeju vám i kámošce.
Snad ji ještě nebudou popotahovat s úhradou škody nebo něco.
Fuj, to je nepríjemná situácia. Aspoň, že to mal rýchlo za sebou.
Škoda na vlaku nie je, takže z toho problém nebude.
A poobede tam ešte musím ísť s kafileristom, mno, čistá radosť.
Ráno nakŕmite, poobede kafilérka. To je život s koňmi v kocke.
Moc smutné😢..jak se tam dostal?mají výběh někde u trati?,bez ohrady?
Mimochodem..když skočí pod vlak člověk,jeho pozůstalá rodina musí zaplatit veškeré škody..
A proto mám koně pojištěného.
Presne to mi napadlo, že snáď mala aspoň poistenie kamarátka. Už beztak blbá situácia, zhoršená ešte tým, že bude treba splácať nejajé šialené sumy…
Tak taky máme veselou. Včera u nás zase závody, moc se to povedlo, pršet začalo až těsně po oddekorování poslední soutěže, vyšly mi mašle, i když se lidi dohlašovali ještě v průběhu závodů, nikomu se nic vážného nestalo (naše klubové dítě naražená ruka), nikdo moc nepadal (jen to naše dítě)… No a odjelo poslední návštěvnické auto, pomalu se začali domů rozjíždět pomocníci, a najednou “no, tak B otravoval bílého tak, že bílý B nakopnul”… Tak se jdu podívat, no a samozřejmě, končit po závode ve tři a mít volný půlden by byl moc velký luxus, takže stržená kůže (kapsa) nad levým karpem, asi 10x10 cm, B ukazuje nožičku, že bolí, já B vysvětluju, že je debil nejvyššího kalibru, když chudáka nemocnýho chroptícího bílýho Z musel dohryzat v rohu výběhu tak, že Z musel takto reagovat… Takže celý “výdělek” ze závodů i občerstvení jsem nacpala veterináři (bilance bývá 5k investice, 4k “výdělek”), který zlatý a stříbrný přijel v největším slejváku a slotě a když viděl, že máme přístřešek, oddechnul si fakt nahlas. Zašil mu to, zafáčoval nohu, ve středu převaz, do té doby doporučen řízený pohyb, no máme 24/7, tak jsme jen zmenšili výběh, aby se nemohl rozběhnout, no. Prý ten fáč něco vydrží, stehy snad taky. Bylo to dobré místo, nad karpem, ne upe na kloubu, tak snad to bude rychlé. Do konce měsíce má chlapec nárok na hojení, pak jde do provozu, páč vracím půjčeného poníka 😀 A možná v červenci půjde plnokrevník na pouť, aby si na tyhle srandy vydělal! No takže včera domů jsme se dostali v šest, v osm jsem ještě zaběhla (dovlekla se) zavřít slepice (zatím všech 13, šťastný počet), a koňa pustit na pastvu (po sedaci). Doma v 9, padnout do postele, a protože nervy, tak jsem spala v noci tak bych hádala 2-4 hodiny celkem, dneska to bude pracovní výkon století v zaměstnání…
Buggyro, s koňmi je vždycky všechno jinak. Ale to už za ty roky víte sama 😀
Život je dobrý, ale koně ho dělají lepší.
Já mám teď zas novou zkušenost, nějakou dobu mám nové ustájení, je to tam trochu nadivoko, ale všichni koně mají podstatné, prostor, přístřešek, vodu, co do huby, hlídá se, aby s enepřežrali, když někdo zakašle, dostane mudecínu, ale zas s eto tolik neprožívá. A koně zdraví jak řípa, v globálu tedy, jelikož jsou tam i důchodci.
No a předchozí ustájení boží, nadstandartní péče, prostor, všechno, blablabla a pořád někdo na klinice nebo s blbým úrazem. To jsou nějaký energetický kruhy.
Ještě jsem si chtěla pochválit, že je to druhá noha, než na kterou doteď kulhal, takže očekávám s neochvějnou jistotou, že na konci měsíce bude kulhat na obě stejně, takže kulhat NEBUDE. Toliko ke světlým zítřkům 🙂
Ještě má 2 zadní 😀
“Život je dobrý, ale koně ho dělají lepší.”
Tak tahle věta mě položila naznak😄😄! Nechám si jí vytetovat na čelo a vždycky, když budu zase frustrovaná, co koníček todlecto a támhlencto, stačí kouknou do zrcadla (mám ho ve stáji, abych viděla, jestli budu na vyjížďku dostatečně sexy) a připomenout si, že ta chlupatá koule, co na mě čumí z boxu, dělá můj život lepší😄😄.
Buggyře i marodům držím palce a musím tedy zkonstatovat, že můj víkend byl oproti tomuto silně nudný, neboť jsem řešila samé nezajímavé věci, jako třeba: moji nový králíci na výkrm už mě začli prudit, protože jsou jim 3 měsíce, tže dorostli do ideálního hlodacího věku. Už chápu, proč jsem tyhle ušatý nekňuby přestala chovat. Hlodaji a hlodaji, ve dne v noci hlodaji🤔🐰. Tže jsem jim vyčistila kotce a jala se instalovat protihlodací zařízení ve formě cetris desky na podlahu. A přidala tunu materiálu na okus. Hlodání trochu ustalo, ale ty mizerové si vždycky nějakou skulinu najdou, že jo. Úplně nevím, jak tohle vydržím ještě 1-2 měsíce, než dorostou, takové svévolné ničení svěřeného majetku, asi jim to strhnu ze mzdy.
Pak, při čištění kurníku tak koukám, že jedna slepice je nějaká divná. No už byla divná delší dobu, ale teď byla ještě divnější. A protože jsem si v pátek slavnostně v místní drůbežárně objednala nové kuřičky (budou v červenci), rozhodla jsem se tuto situaci prostě “zaříznout”. Tže jsem zjistila, že uvnitř slepice byly věci, které tam být neměly - jakýsi vak plný vody, pak úplně zdrclý (asi) žloutek, prostě takový tuhý patvar a vejcovod taky nevypadal úplně oukej a skorem žádná vajíčka. Tže ještěže jsem soudružku neudržovala déle při životě. Ještě mi zbývají zabít 3 kusy, než přijedou nové kuřičky, už taky skoro nenesou, tak vezmu každý týden jednu a bude po prdeli, tedy po slepicích. A v neděli bude slepice na paprice a slepičí vývar s knedlíčkem.
Pak jsem uklízela na půdě, protože pokud už milostivě přestane pršet, což bych vážně už ocenila, musíme začít dělat sena, tráva je přezrálá a furt do ní leje. To zas bude todlecto.🙄
Zavařeno dalších 16 sklenic bezové šťávy a koně jsem vyvenčila jenom v sobotu, protože v neděli se střídaly hromy a blesky a déšť s totálním ch*avcem, tže se nedalo dělat vůbec nic a vzhledem k tomu, že mi obě dvě na boxech usnuly, tak to taky nejspíš ocenily, to nicnedělání.
Jo a ještě vééélká pochvala pro mojí drahou tříčtvrtku, neboť vykopal díry, zavezl štěrkem, zasypal lomovým prachem, utáhl deskou, položil gumovou podlahu a znovu utáhl deskou. A to před přístřeškem i před domácími stájemi, kde podlahu ještě zapustil do terénu. Vypadá to fakt děsně snobácky a koníci na těch gumách furt trčí, asi je jim to na kopýtka příjemné!
Jak říkám, celkem nudnej víkend😄!
To není z mojí hlavy, to jsem kdysi někde vyčetla, ale je to pravda.
Vidíte, já mám koně v ustájení a taky nestíhám skoro jezdit. Je to drbací mustang 😀 Člověk neudělá nic.
Já teď díky slibu, že se budu věnovat půjčenému poníkovi, jezdím skoro denně, včera jsem po vyčerpávajícím dni stoupla na váhu, a další kilo dole! Takže to na mě má zřejmě dobrý vliv, tedy co se pneu v pase týče… Na morálku to má vliv spíš devastující 😀
No já zas ve jménu toho, že mám koně ve stádě 10 ks na rozloze 17 ha, kde fakt choděj, s ježděním hrozně zlenivěla 😀 nebo spíš teď beru po chvílích na jízdárnu ve jménu toho, že bych chtěla do budoucna s chlaďasem skládat ZZVJ-D…jen tak, pro motivaci 🙂
Jako já musím čistě za sebe říct, že pro mě je měsíc červen takový paradoxní. Každý rok se těším na léto, mám léto ráda, protože dlouhé dny, hodně slunce a tak vůbec, ale pak vždycky zjistím, že na intenzitu ježdění je tenhle měsíc stejně marný, jako třeba prosinec, akorát, že z úplně jiného důvodu! V prosinci chodím domů za tmy, asi jako většina populace, tže člověk bez jízdárny je prostě nahranej, úplně. V červnu by jeden řekl, že se dá stihnout všechno, ale u mě tomu tak není. Celý měsíc děláme většinou sena, po práci, tže čas není a člověk je prostě unavený. Ale hlavně, já už fakt nemám kam jet. U nás jsou samá obří pole, řepku jsem minulý týden vzdala a byla jsem naposledy, ty koleje už jsou úplně zavřené a hlavně těch prasat v tom! To nechcete + hmyz🤮! Na jaře a na podzim chodím jízdárničit po místních loukách, mám domluveno se zemědělcem, jenže teď je tam tráva po prsa, tže kruhy a osmičky mu tam asi vyrábět nebudu, že jo, nehledě na to, že je to stejné jako na těch polích - skrytá prasata, vyrytý díry, co nejsou vidět a tuny hmyzu. Tže vyjížďkovací trasy se silně ztenčily a chodit furt dokola nebaví ani mě, ani ty koně. Po silnici nechci, to mě nebaví už tuplovaně vůbec. Snažím se chodit do toho zbytku lesa, co tu máme, je to 12% stoupání, tže pro koníčky celkem mazec a ještě je nutím ohýbat mezi stromy a pařezy, ale prostě je to málo no. Musím vyčkat sklizně, no…
Chápu, a to úplně. Já mám zas koně v úžasný krajině, ale jsme v takový zátočině, okolo teče velká řeka a ještě je zavřenej most. Většino mám čas na vyjížďku tak hodinovou a to je u nás fakt jedna trasa 😀 taky teda do kopce, ale to zas vítám, aspoň si kobyla prožene šunke 😀 ale v tom bahně to nejde, na neposekaných loukách všechno rozbiju a v kopci si zas namlátim já.
Ale mně ten déšť úplně nevadí, není frišno, u nás nehrozí povodňový stavy no a jsme ušetřeni tropických veder o jeden měsíc méně. Haleluja.
Teda, né že bych Vám to přála, ale tak nějak jsem ráda, že v tom nejsem sama! U nás je to momentálně samá řepka, vodní tok a jako bonus silnice 1. třídy, která mě odděluje od zbytku koňařského světa, protože všichni ostatní jezdci, co se s nimi znám, bydlí za ní😢. Není tu podchod, koridor, nic, jenom jeden kamion za druhým. I pěší má někdy co dělat, aby se dostal na druhou stranu, často zde čekáte i více než 10 minut, než ta šňůra aut trochu poleví a můžete proběhnout. Tže s koněm?🙄
Vždycky jsem si myslela, že jízdárna je přežitek a že normální koňák může jízdárničit kdekoliv. No jako může, ale ne v červnu. Co já bych teď za kousek posečenýho čehokoliv dala?!
Jo, a jízdárna dělá hodně. Fakt. Jako kolikrát udělá víc půlhodinové ohybání na jízdárně než rozpadnutej kůň na rovný linii v poli.
Jako já jezdím první ligu lesoježdění…ale vzhledem k tomu, že mám dlouhýho chlaďase, tak ten balanc a výsledný cval na jízdárně na kruhu podporovat musím. Je to hlavně pro toho koně samotnýho…a vlastně i pro moji bezpečnost.