Bobčo, tak ta hodnota tlaku celkem sedí! Proto já děsně nerada chodím k doktorům na prevence a tak, protože tam furt musím vysvětlovat, že ne, že jim neblbne tlakoměr ani teploměr🙄. V případě, že jdu někam na prevenci, kde vím, že je nepříjemná sestřička, dám si cval kolem náměstí nebo třikrát pěkně do schodů, pak mám tlak jako člověk a nemusím poslouchat ty kecy🙄.
No, jako tyhle stavy na padnutí jsou opravdu nepříjemné, protože já vlastně nevím, jak s nimi naložit? Např. vedle na kočkách jsme řešily ta klíšťata a já jsem si říkala, že když mě něco takhle zobne a nemusí to být nutně klíště, že to teda jako budu sledovat a budu si dávat pozor na chřipkové stavy a slabost. No, jo, jenže “slabost” to já mám tak nějak furt, tže pochybuju, že bych vůbec poznala odchylku od normálu. Chřipkový stav ano, protože tyhle nemoci mívám jen v zimě, ale jinak jsem v pytli!
Buggyro, takže jako ta huculkoule nebo kdo je ten koník zač, je novým prdítkem po plňasovi? nechtěla jste náhodou chlaďase? 😀
Tarpan (konik polski) je jen zapůjčený 🙂 Já něco tak malého nemůžu mít na běžné ježdění, protože jsem tlustoprd a budu časem větší tlustoprd, i na něm se stydím, ale je mladej, tak ta hodina denně… většinou na jízdárně rovné dlouhé čáry (jízdárna 30x80), sem tam velký kruh - no a na jízdárně už na něm jezdí děti… já ho beru spíš ven. Máme ho do prázdnin, že jako na nápravu (nechtěl cválat…), ale ono není co napravovat, on je boží, všechno dělá napodruhé jako profík, otvírám si z něj bránu, můžu slézat a nalézat během vyjížďky, chodí ze špice, včera se bál žluté lavičky na louce a pak uříznutého kola z kmene, průměr jako on je vysoký, k obému stačilo ho navést a žďuchnul si do toho čumákem a pak si z toho vzal chlebík a dál si toho nevšímal, jako ne že bych si ho nenechala, kdyby mi ho nutili 😀 Pro děti by to byl supr kůň. No ale pro mě… museli bychom zatahat - ještě třeba pět let bych na něm pojezdila, ale pak on bude stárnout a já ještě víc přibírat…
Ale vážně uvažuju o tom, že dojdu za tím čičmundou, co tu u hranic má ten divoký chov jakotarpanů, a zeptám se ho, jestli tam nemá nějakého hřebečka na vyšší noze, co se mu nehodí do krámu. Oni se u něj taky schází různí kříženci, tak jako na odložení od různých lidí, tak i z nich by se třeba dalo vybrat něco ke koupi. Doufám za hubičku.
No ale dokud bude bílej, tak bych si leda mohla s tím čičmundou domlouvat, že bych si brala koňa vždycky jen na sezonu třeba na přiježdění, a pak mu ho zase vrátila 😀 Třeba by to šlo, my bychom koňa dali na své náklady vykastrovat a vyrobili bychom prodejné zvíře za ten půlrok třeba… Úplně to vidím, v březnu to navezem, uděláme chřipku, krve, průkaz, čip, v červnu to bude obsedlé trajdat po vyjížďkách, v létě to absolvuje na ruce pod haranty naše závůdky na louce a na podzim už může jít pár Hubertů, než ho v listopadu zase odlifrujeme 😂
Já jednoznačně lobuju za tarpaní holčičku😛jako bonus se to nemusí kastrovat a má to prima praštěné nálady, teda občas, někdy, pořád😄! Pokud to máte za humny byla by do budoucna škoda toho nevyužít!
A ne, nemůžete být tlustá, dyk furt někde běháte? Vy toho stíháte tolik, na co bych já potřebovala čtyři životy!! Vždycky se po weekendu děsím, co podá Buggyra za raport, protože je mi jasný, že já jsem toho nestihla ani půlku, ale jsem z toho dvojnásob zadejchaná😄. Jako fakt!
A holky, musím se pochlubit, právě proběhlo hlášení z domova, že PPL dovezla poslední balík koňožrádla! Objednávala jsem to na několikrát, abych mohla využít všechny body z věrnostního programu, který čerpám, a zároveň, abych nemusela platit paletovou přepravu, protože ta je drahá jako prase. To se vyplatí víc objednávek. Paradox, ale je to tak. Tže mám v kupě veškeré koňožrádlo na rok dopředu a hlavně doplňky typu, repelent a ten úžasný rozčesávač na hřívu a ocas!! Jako přiznám se, že jsem vám moc nevěřila, že to bude fungovat, ale funguje!! Kobylka má ocas jak princezna, i hřívu a zbytek těla, kropím jí tím celou, ona je po tom tak běloskvoucí a voní po mandlích. No k sežrání❤️! Repelent taky funguje. Pokoušela jsem se tím leskem nastříkat i mini, ale má na to dost osobitý názor a prchá mi po boxu jak splašená střela, ale stejně jí vždycky zkropím a taky krásně voní. Prostě dáma🐎! Tže letos kromě 6ti balíků sena už nic kupovat nemusím, všechno máme👍!
Odpověď na příspěvek uživatele Saga z 27.05.2024, 10:48:54
Holku nechci, jednak ze svého přesvědčení (i když huculí holky jsou oukej, tak třeba by byla i tarpaní), za druhé by u nás po ní pořád někdo lezl (dvěma upe nedošlo, že jsou valaši… po tarpanovi taky poník lezl, když tarpan přibyl…), za třetí čičmunda holku prodá za jinou částku, právě proto, že se to nemusí kastrovat, no a přišel by o výrobnu na hříbata, žejo. Snadněji se dostanu k hřebečkovi 🙂
No a já sice běhám (o víkendu doslova, na závodech jsem běhala s poníkem a dítětem… vyhráli jsme pytel krmení! - to je super, dochází mi müsli pro B), ale mám velmi efektivní metabolismus a stačí se na to jídlo jen podívat a deka naskakují sama 😀 Víkendový raport v Třetím víčku.
Já jsem o víkendu navštívila jiný svět … jela jsem se s kamarádkou podívat na westernové hobby závody. Pro mě jako lesojezdce a ještě angličana věc z jiného vesmíru. Musela jsem se jedné milé paní zeptat alespoň na základní pravidla a bodování, abych nečučela jak tele, pak už to bylo fajn. Měly jsme pocit, že jsme tam byly jediné nezávislé divačky, jinak všechno byli známí, ale i tak byli všichni fajn, když jsme se ptaly, dozvěděly jsme se. Při nahánění krav se s Piraně spustilo tovární nastavení, chvěla se, kvílela, štěkala a chtěla mermomocí do areny, že to těm kaubojům ukáže, jak se honí kráva 😀 ani tak nás z arény nevykázali a ještě si jí fotili, jak čučí na zadních přes hrazení, aby dobře viděla. Takže za mě překvapivě prima pohodový den a ranč nádherný jak z filmu.
V neděli se mnou quacula sjela v bahně do rokle, nějak špatně si poskládala zadní nohu a asi si jí natáhla čičo. Došla normálně domů a po vyčištění kopyta už na ní nestoupla 😕 po chvíli začala stoupat, ochladily jsme proudem vody a pak popocházela po kruhovce. Dneska jí jedu zkontrolovat, snad to bude dobré a nebude mít nohu jak konev 😕
Jo a do té rokle jsme vběhly “díky” cyklistovi, který kobyle za zadkem zastavil smykem na úzké neznačené cestičce z kopce jel jako magor a uviděl nás na poslední chvíli, málem do nás vjel. Deb.l! Nepřejte si slyšet, co na něj kamarádka řvala! Já se držela a přemýšlela, zda seskočit či ne, zda se quacula nezabije … Nesnáším cyklisty! 😠
Totálně z něj slintám, ani ne snad kvůli ději nebo Kevinu Costnerovi, ale právě kvůli té práci s koňmi, která je tam, dle mne, velice hezky a hlavně pravdivě vykreslená! Vždycky když si pouštím nějakou tu epizodku, mám pak hned chuť jít sedlat😄! Je to fakt jiný svět. Je samozřejmě hafo věcí, co se mi na westernu jako jezdeckém stylu hodně nelíbí, zvlášť právě na těch soutěžích, ale upřímně “naše” (rozuměj evropská) drezura a její úroveň jde taky slušně do kytek, za chvíli tu bude jen důležitý, jak a kam kůň máchá nohama, a to, že je u toho zlomený vejpůl je jaksi jedno🙄…Já jako lesojezdec chápu, že jste si to užila!
A kobylce přeju, ať je v poho! Já zatím naštěstí narazila jen na samé ohleduplné jak cyklisty, tak motorkáře i ostatní účastníky silničního provozu. Naštěstí! Tady u nás je asi kůň pořád rarita, tže cyklisté jsou z nás spíš k smrti vyděšení😄.
Odpověď na příspěvek uživatele bassrock z 27.05.2024, 12:50:45
Stejná zkušenost. Naprosto záměrně se vyhýbám soutěžím s anglickými disciplínami, ale nedávno mě kamarádka vytáhla na SeeSee….to bylo fakt příjemný, lidi v pohodě, nikdo nemachroval, ke koním se všichni chovali hezky, no fakt jak říkáte, úplně jinej svět.
Hlásím se do klubu s nízkým tlakem - celý tři dny se mi motá hlava, musím opatrně vstávat, páč mám hned černo před očima, ale ještě nemám permanentní mžitky - to už se mi párkrát stalo a člověk je v podstatě slepej, musí mě vždy někdo ovézt z práce…
Jinak v pátek boží trénink s Nickem na morgáněti, toho konýška myluju čím dál víc, je boží. Nick je velmi milý, působí skromně a je vidět, že má velké jak teoretické, tak praktické zkušenosti (na to, jak je mladej), moc pohodový trénink, který jsem si fakt užila a morgáně šlapalo skvěle.
Včera hokej, to je prostě fakt úžasnej úspěch, moc to klukům a vlastně i nám všem po těch letech přeju.
Mno a dnes jsem do práce nesla výpověď, kterou jsem rozmýšlela už víc než půl roku a posledních pár nocí jsem kvůli tomu nespala. Ve čtvrtek jsem dostala lákavou nabídku na novou práci, 90% home office, což pro mě znamená 10h týdně ušetřeného času na dojíždění, což je prostě pro mě v současný době nejpádnější argument, proč změna… No a současná firma přišla s takovou protinabídkou, že jsem zůstala celkem v šoku a nakonec ji přijala, protože to fakt nešlo odmítnout 🙂 Takže já budu mít asi konečně čas na morgáně, na Madam, na paní vořechovou, na penzion, na barák se zahradou… a tak 👍😇
Efe! Pane Bože, tak to se nedivím, že se motá kebulka, když jsou takovéhle zážitky a změny😉!
Napřed k práci, moc Vám to přeju! Home office to je můj absolutně nedosažitelný sen! Celý život si přeju netrávit život v dopravním prostředku a mezi hromadou lidí. Leč, nedaří se. Asi dělám něco systematicky blbě, jen nevím co? Jsem typ člověka pro HO stvořený, ale no nic no, třeba v příštím životě. Kdybyste o něčem věděla, tak sem s tím, vlastní pracovnu mám😄!
A morgáně? No tak to bylo přeci jasný, že zazáříte, ten jas šel skoro až k nám😀! A budete s tímto trenérem spolupracovat dlouhodoběji? To bylo super,hlavně, že vyhovuje. Myslím, že jsme si obě pořídily skvělé kobylky, nejskvělejší na světě!
No a současná firma přišla s takovou protinabídkou, že jsem zůstala celkem v šoku a nakonec ji přijala, protože to fakt nešlo odmítnout 🙂 Takže já budu mít asi konečně čas na morgáně, na Madam, na paní vořechovou, na penzion, na barák se zahradou… a tak 👍😇
Fantastické, to tivám přeji! Moc moc! Ono v našem regionu zrovna o slušnou práci nezavadíš, takže velká výhra, mám radost 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 27.05.2024, 14:25:59
Home office… no, hele, mám účetní firmu a v ní nějaké ty lidi. HO máme všechny, už leta. Daně nepočkaj a práce neuteče sama… Za ty roky odrostly kolegyním (většině) děti, a právě takhle to tehdy vzniklo: když mrně omarodí, patří k němu máma… a po večerech to musí dohnat. Teď zas občas někdo omarodí, ale ta práce fakt neuteče, čeká na nás, potvora jedna…
Začala jsem s tím už někdy před 20 lety právě proto. Za covidu jako bychom to našly 🙂 Prostě všechny máme doma plnohodnotné pracoviště a hotovo. Jedinou podmínku to má: aby byli v kolektivu dospělí lidi. Ne vyžírky, ne nikdo takovej, aby se snažil hodit práci na druhý… Dát dohromady ženskej kolektiv těchto vlastností trvalo roky a několik škaredých chyb. Sám HO (přesněji Home Work, samozřejmě) má svá úskalí. Stane se, že vám padaj stěny pracovny na hlavu, a tak. Nám se to zatím vyhýbá, protože v kontaktu s klienty aspoň někdy být prostě musíme. A někdy (teď) i hodně.
A koně? No, někdy se mi zdá, že moje kobyla zná přesně daňové termíny a nečeká mě… 😀
