I v zimě ocas meju v kýblu, pro jednoho docela makačka držet si kýbl u zadele a druhou rukou šmrdlat ocas, ve dvou se to dělá lépe. …..a když je v zimě teplo tak ho vemu venku z hadice( teče z něj pěkná močůvka) + podvozek… kondicioner lidskej černej GLISS .
Anet, mám rozepínání zadních nohou na obou stranách, doporučuji 😀 můžete rozepínat před slabinami - pokud máte na dece jako já očko, do kterého se navléká očko řemínku. Pokud nemáte, šup, už bych to měla přešité 😀
Tak zítra dojede snad konečně vetka (jiná) s endoskopem. Z Prahé. No a teď nevím, kdo mě na tu myšlenku naťuknul, jestli vy tady a nebo někdo v realitě, ale něco jsem si našla o dislokaci měkkého patra, a asi to bude ono. A ta krev je zřejmě potrhaná sliznice buď toho měkkého patra nebo okolních tkání, jak se tlačí ten vzduch… No uvidíme. Ale všechno tomu nasvědčuje.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 23.04.2024, 09:05:54
Pri dislokácii mäkkého podnebia sa žiadna sliznica netrhá.
V sedácii sa dislokácia bežne vyskytuje, rovnako ako aj istý stupeň hemiplégie hrtanu, takže ak sa bude robiť vyšetrenie v sedácii a statická endoskopia, tak výpovedná hodnota je slabá. Pri každom krvácaní z nosa by sa mali ASAP vyšetriť vzduchové vaky, potom môžu nastúpiť rôzne iné teórie, ak je vyšetrenie negat.
Koní, čo “len trošku krvácal, asi si poškriabal sliznicu” som videla umrieť dosť a dodnes ma strašia v snoch.
Dar je nefotiteľný, lebo buď lezie do foťáku, alebo sa ohryzáva s kamošom. On srsť ešte nezhodil a pod hrivou má hnidy, ale že megakvantá, chjo…je to citlivý malý ťuťmák, vybrala som mu spod tej hrivy kliešťa a zrútil sa z toho, už potom som pod hrivu šahať nesmela, bože, tie valachy, to sú citlivky 🙄
Oboustranná obrna hlasivek + dislokace měkkého patra + nějaký hlen v průdušnici.
Věk 24.
Obrna hlasivek zřejmě od hříběte nebo od mládí, neměla vliv na jeho výkonnost, aspoň ne u nás v našem nula nula nic zatížení. Měkké patro je zřejmě novinka, rozhodně rozsah toho pohybu toho měkkého patra se zhoršoval od podzima doteď.
S obrnou asi netřeba nic, ale měkké patro by se dalo operovat. Dle článků úspěšnost u mladých koní 80 %. Neslyšel jste někdo o takové operaci na seniorovi, zda to bylo úspěšné? Druhá věc je, že vetka odhaduje cenu takové operace nad 50 tisíc. Zeptá se nám konkrétně chirurga a pořídila foto i video práce hlasivek i patra. Tak tu částku sem pak prsknu a společně se zasmějeme 🙂
Hlen v průdušnici z plic může být buď z neinfekčního zánětu, že jako nějaké astma třeba, nebo z infekčního, že nějaká bakterka. Vzala výplachem vzorek a půjde to na rozbor bakteriologie a uvidíme, jestli tam je něco, co se bude dát léčit. Když nic, tak může být třeba to astma, to by se muselo potvrdit endoskopií plic a do toho se vetce moc nechtělo, nehrotila jsem to, protože s astmatem stejně nic neuděláme a hlavní průšvih je to zúžení dýchacích cest.
Pokud se potvrdí bakter. zánět, nasadíme cílená atb, pokud se nepotvrdí, byly nám doporučené kortikoidy na zmírnění zánětů všeobecně (i ty hlasivky vypadaly lehce vzatě).
Tak jsem ráda, že je to za námi, že teda víme, co a jak, a víme, že to nejspíš nehodláme řešit. Do budoucna si musí rozhodnout majitelka, co dál, jestli budeme milého nepoužitelného živit a nebo co. Jak jsem ráda, že nejsem majitelka! (vlastně v tomhle případě ani uživatelka…)
Pro Horsanu dodám, že první vyšetření horních c. d. se provádělo bez sedace po zátěži, takto potvrzena obrna a i pohyby měkkého patra.
Vyšetření průdušnice s laváží pak probíhaly pod sedací.
Do vzdušných vaků veterinářka endoskopem nepovažovala za nutné koukat, dívala se na vstupy do vzdušných vaků, ty byly v pořádku. O podezření na mykozu jsme spolu hovořily, minulý týden měla prý koně s mykózou právě endoskopicky vyšetřovat, tak snad má zkušenosti, no škoda, že jsem si to nepřečetla dřív, mohla jsem na tom trvat.
Sago, já mám zkušenost i s cobkou, co od přírody má sotva poloviční (možná třetinový) ocas než je u plemene běžné a stejně ho nezvedne. Asi to je tím, jak jej mají nízko nasazený, protože fríz s bezkonkurenčně nejhustším ocasem, co znám, ho zvedá úplně v pohodě. Standardně chlupatá cobka musí strpět, že jí ocas bereme rejžákem, tím jdou docela dobře sloupnout ty zaschlý bobky.
Elvíro, díky za postřeh! U nás to dopadlo zatím tak, že jsem to zkrátila o dalších asi cca 10 cm, což je méně, než jsem měla původně v plánu a vypadá to, že to bude stačit. Pozorovala jsem jí při močení, tváří se, že se jí ulevilo, ocas se jí lépe zvedá a buď zůstane úplně suchý, nebo jen ošplíchne asi 2 cm na vnitřní straně ocasu, to mám ještě v plánu ustříhnout. Už mi taky zůstal jen jeden nerozpletený dred, všechno ostatní se mi podařilo rozčesat, zatím na sucho. Jak se ochladilo, nemám morál se máčet, byť v teplé vodě v kýbli, koupel počká. Jestli si o víkendu vzpomenu, tak tu zadnici vyfotím. Na mojí mini to sice daleko nedostačuje, protože ta je jemňounká, jako kdyby byla vypraná v Perwolu, ale co už 😉!
Buggyro, díky za report o bílém! A už jste mluvila s majitelkou? Co ona na to jako svazák? Jsem zvědavá na ty výsledky vzorků, ale celkově to na mě působí tak nespecificky, že sama nevím, co bych dělala? Proto mě zajímá, co bude dál!
Majitelka byla u vyšetření, ještě uvidíme, jak dopadnou ty rozbory. Nějakou tu medikaci nasadíme, to určitě, ale operace je finančně nemožná, pokud to nebude třeba do třiceti tisíc. Navíc s tou nejistou prognozou.
Dál jsou dvě možnosti. Držet neproduktivního seniora, na kterém tak leda povozíme děti x dát ho uspat. A to se mě kamarádka s vyvaleným okem ptala, jestli nám uspí v podstatě zdravého koně. Vlastně nevím. Majitelka každopádně rezolutně odmítla variantu dát ho “na důchod” někam do útulku nebo komukoli jinému, s čímž se ztotožňuji. To fakt radši zabít, při tom, jak vidím ty konce těch odložených koní.
Tu operaci chápu, je to hodně těžký rozhodování, mnohokrát jsem o tom přemýšlela, co bych dělala, kdyby….Ale mám obavy, že u koně v seniorním věku, co už má leccos za sebou a s nejistou prognózou výsledku, bych ho nikam netahala. Je to blbý, ale všechno je dneska o prachách. Všeobecně zvířata, zvlášť ta petová, se dožívají mnohem vyššího věku nežli dřív, upřímně si nemyslím, že je to zrovna nějaká výhra, to je jak u lidí prostě…
Co se týče uspání, už jsem na to narazila několikrát (jakože vet chtěl nesmyslně léčit a prodlužovat život o dny/týdny), u koní, u koček, atp. A upřímně? Nelíbilo se mi to! Nesnáším falešnou humanitu, ani hrání si na Matku Terezu, budeme pořádat sbírku, zachraňovat za každou cenu, jako u lidí. Pardon, ale tohle je zvrácený. Když mi zvíře slouží celý život, má právo na důstojný odchod a ne na jakési pseudolidské přežívání (neříkám, že tohle se týká Vašeho koníka, píšu všeobecně). “Na důchod” dávají koně jenom slaboši, také kvituji, že tohle nechce. Uvidíte po těch výsledcích, jestli to bude mít cenu nebo ne! A taky, pokud jinak kůň žere, pije, vyměšuje, nemusí být na drahých lécích až do smrti a ještě může dělat radost jako společník, je to taky fajn, pak je jen otázko, zda si to majitelka může dovolit, živit ho jen tak, pro radost.
Trochu OT, ale mne sa trebárs myšlienky konských domov pre seniorov celkom pozdávajú-samozrejme vo forme, ja mám seniora, dám si ho tam ustajniť a niekto sa mi o neho bude starať za moje peniaze. Majiteľ tak nemusí riešiť zloženie stáda, nemusí sa doprosovať ustajňovateľom, aby natierali, menili deky, inhalovali, kvapkali, tu pridali do krmiva tu, tam zas ono, konzultovali s fyzioterapeutom, veterinánom... Normálne platená služba. Viem ale asi iba o jednom podobnom zariadení v ČR. Ktovie, či to nie je diera na trhu, či by bol vôbec o takýto druh služieb záujem, či by to boli ľudia ochotní platiť za dedkov a babky.
Pokud by koňský domov pro seniory fungoval na téhle myšlence, jak píše Arbora, tak s tím nemám nejmenší problém, je to v podstatě takové vytuněné ustájení, kde majitel je pořád majitel, nikam nic/nikoho neodkládá, je znám koňův chorobopis a dle něj má odpovídající péči. Tohle beru. Já bohužel zažila na vlastní kůži koňský DD, kde majitel se casnil dožitím na..ehm..zelených pastvinách. Realita byla taková, že dotyčný člověk, co již nezvládl pohled na své stárnoucí zvíře, neměl finance na jeho péči, či cokoliv jiného, tak ho daroval této existenci “na dožití”. Existence zavřela koně do býv. kravína, tže ty zelený pastviny se jaksi nekonaly, kobyly obratem připustil, aby z nich vytáhl hříbě a to mohl prodat, valachy naleštil jak psí kulky a snažil se je prodat taky. Nutno dodat, že se mu tento business dařilo provozovat několik let. Co chcíplo, nebo jinak nepřežilo jeho péči, skončilo jako potrava šelmám, které také choval. Když se původní majitel zajímal, co je s jeho miláčkem, tak mu bylo sděleno, že těžká kolika, a že už se nedalo nic dělat, a že koníček už nežije, ale že měl krásné stáří. Hnusnější koňokoncentrák jsem nezažila a tolik průkazů od koní v jednom šupleti nikdy neviděla. Většina býv. majitelů se však nezajímala a tak to bylo vyřešený. Je to cca 15 let nazpět.
No tak jako takhle 🙂 Ono by celkově mělo fungovat to, že když poskytuji ustájení, jak bych měl - klidně i za příplatek, to beru jako samozřejmost - poskytovat služby nezbytné vůči zdraví koně 😀 což je ve většině stájí dnes scifi a buď ti rovnou řeknou, že to prostě nedělají, což je alespoň čistá hra a víš, na čem jsi 😀 anebo když se stane průšvih, tak začnou majiteli stáje vysvětlovat, že to není nutné a že to dělat nebudou a že na to nemají kapacity, místo aby hledali cestu, jak to vyřešit 😀
Za mně je poskytovat ustájení řehole a mezi majiteli koní velmi těžko hledat někoho s mozkem a trochou empatie . Ale na druhou stranu když jsem ochotná platit, čekám servis, stařík-nestařík, to je úplně jedno. Vždyť na plno místech to začíná už jen tím, že nedokrmujou nebo přes léto nedokrmujou, co šílí viď, však minerálka je pro hobby koně zbytečná věc….nebo přes zimu do výběhu, však to přežijou….no a pak co teprve podávání léků, mazání bolístek a výměna dek. Tohle v ČR funguje na strašně málo místech. Strašně málo ustajovatelů chápe, že prostě nabízí službu jako každou jinou 😀 a ta má svá specifika a ne, nejde vše zaškatulkovat jen do jeho pojetí.
No a majitel, který se nejezdí kontrolovat svého koně, to je prostě taky další příběh sám o sobě.
Uvidíte po těch výsledcích, jestli to bude mít cenu nebo ne
No, to neuvidíme. Výsledky nám akorát ukáží, zda je tam bakterka, kterou bychom mohli zaléčit, nebo ne. Ani nevím, jestli nám to třeba vyhodí plíseň, kdyby byla. I když kultivačka asi jo… No a tahle informace nám bude dobrá akorát k tomu, jestli dáme koňovi antibiotika (a jak moc cílená, to rozhodne doktor) a nebo jestli dáme koňovi jen ty kortikoidy.
Dál nám to nepomůže bohužel při rozhodování v ničem, výkonnost koňa bude furt 0,1 té, co měl před rokem (před rokem vyjel na svoje první ČJF hobbíky, před rokem byl na westernovkách se 100kg jezdcem (počítáno s veškerou výstrojí), před rokem a půl šel tříhodinového Huberta s terénními skoky…). No a teď nemůže ani vylézt se sedlem z výběhu, protože on je jeden nerv a vyšaší se kvůli kde čemu. Dokud mu nepřeskočí to měkké patro, tak je bez problémů (jen ty hlasivky vydávají divné zvuky při dýchání, ale to ho nikdy neomezovalo, resp. třeba jo, ale utáhnul to hlavou a na výkonu to nebylo poznat).
Před vyšetřením v boxe “stál” přes půl hodiny, po příjezdu ho vetka poslouchala asi 10 min, a tep mu prostě neklesnul, protože “děje se něco divnýho, musím být ve střehu, co kdyby panička potřebovala zachránit před lvem!”.
Živit ho pro radost můžeme, to není problém. Problém je voda. On zrovna dost vypije a když je sucho, je problém tu vodu spolehlivě do stáje dopravovat. V létě tam vyjede auto i trifid, ale v zimě… No a bohužel nemáme momentálně tím pádem koně pod jezdce 40kg+. Na plnokrevníkovi nemyslitelno. Navíc na něčem musím jet já, když se jede ven, děcka obsadí poníky, tak si ani poníka nezapřáhnu.
či by to boli ľudia ochotní platiť za dedkov a babky.
Nebyli. Taková ustájení s indivindy přístupem samozřejmě v CZ jsou, jen si neříkají “útulky”. A na placení takové služby třeba já bych neměla…
Ale, i kdybychom našli tomuhle konkrétnímu koňovi to nej ustájení (máme tu kamarádku, která by brala společníka), tak pro dědka by to znamenalo změnu prostředí, změnu přístupu, změnu režimu a změnu koňských společníků… on by to podle mě vážně těžce nesl. U nás objevil ráj, po tom kočovném životě s cirkusáky, stěhování by mu vzalo všechny jistoty. No je to jen kůň, ale stejnak.
Jinak samozřejmě “dát ho jinam” by obnášelo platit ustájení a péči. Nikoli ho prodat nebo darovat. Ale zase bychom nemohli platit osmičku měsíčně (na druhou stranu on je nenáročný, nepotřebuje stálou medikaci, dekování, není dušný, nikdy nezakulhal, přestože je zřejmě chronicky schvácený a určitě má i artrotické změny).
