nechtěla jsem vám zarazit diskusi😟…jen se mi líbila ta hříbata…netušila jsem,že mívají takovou čupřinu😊
Detičky sú prevezené.
Padajú z nich pásomnice, nedokážem vôbec určitť druh by oko, tak to zajtra odnesiem na parazitológiu.
Veľmi sa teším, fakt…čakal som škrkavky, mrle…ale pásomnice nie, nenávidím pásomnice.
A flotačka je čistá ako zlato, ani vajíčko, ani jediné.
Sú plachí, ale dobručkí, nič iné nechú, iba seno, hladkať sa dajú, ale nechápu, že si majú z ruky vziať pamlsok…zatiaľ.
Majú toho za sebou dosť, chudáci, odstav, výpal a transport.
A pásomnice, nah.
Dar je omnoho menší od Líšky, tá je fakt obrovská, aj hlavu má obrovskú a malé prasačie očká 😀
Dar sa každému páči, je to taký malý záprdok, ale je fakt, že má taký mierny kukuč, zlatučký a tú čuprinu.
Foto dodám, ak sa mi nejaké podarí, ale v boxe to asi nebude bohviečo.
Podarilo sa mi do kobylky dostať dve malé mrkvičky a hneď je s ňou iná reč, pozerá na mňa, nechá sa pohladkať po hlave, škrabkať…žrebček je úplne vypnutý, znesie škrabkanie, ale bojí sa, nemá záujem o nič viac.
Sú unavení a je mi ich veľmi ľúto, že to celé museli absolvovať-odstav, pálenie a transport :/
Ale čo sa dá robiť, mám ich v práci kým sa riadne odčervia a tak sa im môžem venovať celý deň, po troške.
My jsme včera přivezli vagonetku, takže je naše, naše, naše 🙂
K tomu jsme vyžmundrali od prodejkyně řepu. Tak máme pár metráků řepy, cukrové, u které nás prodejkyně varovala, že má letos velmi vysokou cukernatost 😀 (vy to chcete pro koně?!!) To bude v álejích schvácenejch. Ale bylo to po ruce, neber, když dávaj (dali zadarmiko).
No a ještě se mi povedlo po cestě stavit pro malé balíčky (některé “malé” ke 40 kg - ručně nakládat do auta - uff) vojtěškové senáže. Za tu cenu jsou v ní teda asi schované i nějaké zlaté náušnice, předpokládám.
Tak se těším, co bude na obojí pořízené krmivo říkat plnokrevník 🙂 Letos jsem navozila méně jablek na zimu a také je vidět, že rychleji degradují, takže počítám, že vydrží do ledna, a pak právě začnu krmit tu řepu 🙂
To bude v álejích schvácenejch 🙂
Tak detičky už jedia mrkvu, divne, ale jedia, aj Dar.
Dnes z neho vypadol malý strongyl, červený a hýbajúci sa.
Boli údajne doma už raz odčervení nejakou ivermektínovou pastou.
Njn, je to boj, s červami.
Odčervovat dětičky, to dá zabrat. Ale u Vás jsou v těch nejsprávnějších rukou, to zvládnou.
Jak jsou ta hříbátka vlastně stará? Nějak to nedokážu dát dohromady - to jsou letošní drobci?
Jaké jsou s nimi plány do budoucna? Nějak si nedokážu představit zrovna Vás, jak je jezdecky využíváte.
Dar má 5 mesiacov, Líška má 7 mesiacov.
Žriebä som chcela, chlapca, kobylku som dostala do daru a žrebček sa narodil na moje narodeniny z originál muránskej matky, z ktorej som žriebä chcela a ktorá sa javila ako jalová.
Tak čo už a práca s nimi je niečo úžasné, každý deň urobia maličký krôčik k lepšiemu, práca s maldými koňmi ma nesmierne baví a napĺňa a práca s mladými huculmi je úplne za odmenu, pretože sú extrémne chytré 🙂
Na jar mám v pláne odniesť hucule do hôr, má to byť naplnenie akýchsi mojich vízií o tom, kde sa majú tieto kone vyvíjať- terén, svažitosť, počasie, nadmorská výška 900 mnm a viac, snáď aj nejaká obrana proti predátorom (z toho nie som úplne nadšená), zároveň tam odsuniem aj Garoníka a noričku.
A zároveň to má byť aj naplnenie mojich vízií o tom, kde chcem žiť.
Do doby, než budú v stave jazdiť (ja nebudem, ale dalo by sa niečo vymyslieť), už možno budem z týchto naivných predstáv vyliečená krutou realitou nehostinných hôr 😀
A nejako je mi to jedno, aj keby nejazdili, mne budú robiť radosť aj bez toho 🙂
Na druhej foto pani Hůrka.
To jsou chundeláči. 🙂 Povězte, že oni mají někde v původu jádro pudla, že? 🙂
5 měsíců a už bez maminky, to je teda těžký život hříbátka. To bude chtít hodně mrkvičky. Ale vypadají oba spokojeně v té slámě. Tak to má být.
Není Hůrka trošku hubená? Fotka může mást…
Dívali jste se včera na Prima Zoom na dokument - Krotitel koní? Těžký život maji mongolští koníci si myslim.
Dívala a moc se mi to líbilo, hlavně ty záběry z dronu. Moc krásné. A těžký, i když pro mě velmi zajímavý, život.
A taky si vždycky říkáte, jak jsme na ty svoje herky přecitlivělý? Tam na to týpek hupsne, chvíli s ním ten koník bojuje a pak spolu vyrazí na několikadenní putování po stepích a tajgách, kůň celej den nese člověka, večer je přivázanej ke stromu a sezobne si pár stébel suchý travičky, kterou si vyhrabe pod stromem ve sněhu…
A všimli jste si těch utažených zadních podbřišníků?
A taky se mi strašně líbilo, jak si vyrobil ty lyže a jak na nich pak sjížděl ty krpály 👍
Hůrka je hubená celkom dosť, no ale vzhľadom na to, čo má v hube nie som v šoku, zuby má všetky, ale mala strašné háky a celé to tam má vlnité, seno sa snaží žuť, ale dostáva aj kašičky, vzhľadom na to, že má ataxiu tú prdel nikdy asi už normálne osvalenú mať nebude…ľúto mi je tej kobyly, lebo je fakt mohutná, so silnou kostrou, lenže je to proste hucul, ktorý nevyžije z trávy a bez akejkoľvek starostlivosti do veku 35 rokov…
Detičky už sú v stave, kedy robia pokroky každý poldeň, v stredu večer Líška už snáď trošku pochopila, čo je to pochvala.
Lebo je veľký rozdiel dávať niečo dobré z ruky a aby im to v hlave precvaklo na “aha, takto som dobrý”.
Ale aj keď asi ešte stále nevedia, na akej planéte sa ocitli, tak Líška už veľmi dobre pochopila, že škrabkanie a pozornosť je niečo celkom fajn a úplne garoníkovským štýlom jednoducho malého brata odtlačí telom, alebo sa po ňom oženie, že ty nie, JA.
Budúci týždeň mám v pláne odčervenie a ohlávkovanie, snáď ich aj vytiahnem z boxu a potom môžu ísť do škôlky k iným dvom malým odstavčatám a nejakým tetkám, síce to budú QH, ale tak hádam to nejako prežijeme 😀
ponýšci s novou vagonetou (foceno tou mojí zoufalostí, ale foceno)
Konstatovali jsme, že nejsou tak moc tlustí. Koncem léta měli celkem restrikce v krmení, hodně jsme pásli, ale už tam nebylo na čem, nic jiného nedostali, tak toho taky dost nachodili. Tak jsou dokonce vidět podocasníky 😀 (to taky může být, že jsou podocasníky zanořené do louplé špekaté zadnice)
Takže 2.12. u nás ve vsi uspořádáme pro vesnické haranty nějaký okruh s průvodem kostýmovaných jezdců (Mikuláš, čerti, andělé, rozdávání cukrátek) a vagoneta bude v hlavní roli 🙂
Originál oj k vagonetě je na nějaké minísky nebo možná na ohaře… Musíme ji nechat prodloužit. Takže na tuhle zkoušku a na další provoz než bude origo oj převařená, jsem k vagonetě přivázala kurty oj z maratoňáku 🙂 A jak to pěkně fungovalo. U nás je to jak u těch mongolů - co není, to si vyrobíme z něčeho jiného 😀
No a foto jak jsem dělala čerta na B loni 😈
Tuční sú, ale krásni a v tej vagonetke úplne dokonalí 😍
A čert je tiež super, super desivý, heh.
Detičky sa dnes začali odčervovať.
Líške to zničilo život, od rána je úplne divná, ani nič nechce z ruky, škrabkať ok, ale je taká fakt divná, bez nálady…tak neviem, či ju akt odčervenia tak vydeptal, alebo jej je blbo z iných vecí :/
Dar sa z odčervenia psychicky zrútil, samozrejme, tak som tak na neho smutne pozerala, že ach jaj, dilino, čo už s tebou, to bude dllho trvať a potom som tam prišla s kúskami jablka, Dar ich pár s nejakým chválením zjedol, vlastne ani nebolo pre neho, lebo bol veľmi zrútený z pasty a vtom mu zrazu asi svitlo, úplný zázrak, otočka o 180 ° a kým ráno to bol strhaný plachý úbožiak, tesne po obede to už bol odvážny chlapec, ktorý vám ide naproti, dáva nohy a kope sestru, lebo teraz ON.
A na to, aký je maličký, tak musím povedať, že jeho osobnosť sa teda rozpína po celom boxe, hehe.
Tá Líška ma riadne trápi, snáď bude v poriadku 😟
A jak je na tom Liška teď? To už musely přejít všechny následky odčervení, ne?
Predvčerom som jej dala ohlávku a vyrazili sme na prechádzku po stajni a potom okolo stajne, Darček šiel na voľno a to jej celkom dvihlo náladu.
Bola na vodítku v zmysle idem s človekom niekam (nie lovenie na vypálenie a natlačenie do vozíka) a znovu a znovu som musela konštatovať, že sú hucule zázračné kone, pretože úplne bez prípravy, po tme, v neznámom prostredí tá kobyla šla vedľa mňa/mierne za mnou na prevesenom vodítku a zvládla bubáky a proste úplne všetko ako starý mazák, dokonca sme aj trošku poklusali, lebo keď sa osmelila, tak už chcela aj trošku upustiť paru.
Wow.
A to všetko bez pamlskov, lebo ich nechce (zvažujem Peptizol), proste to sú tak múdre zvieratá, že ma to znovu a znovu privádza do úžasu ❤️
Parazity z nich padajú neustále, malé strongyly, zatiaľ iba dospelce, ale ešte dostávajú Panacur kúru.
A koprolka ojedinelý výskyt vajíčok…a ešte z nich teda začali padať aj mrle. A stále čakám na škrkavky 🙄
Snáď to to črevo zvládne a dokáže sa dať do poriadku…
Apetít majú výborný, ona aj dosť vyrástla na tom sene, takže sa samozrejme dosť strmí, musím aj to vyriešiť, neteším sa na sedáciu vôbec, sú to také ňuniaky maličké…
Ale snáď to zvládneme.