Odpověď na příspěvek uživatele Horsana z 01.11.2023, 11:21:17
Já to právě lila do těch skořápek od kokosových ořechů. Nebo věšela rovnou lůj - když se našel na pitevně jako odpad - třeba kolem ledvin nebo pohlavního aparátu. To bych vlastně mohla zase zavést - akorát ta zima se dostavuje pořád později a nevychází mi to na správná cvičení.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 01.11.2023, 11:34:52
Jj, len tie gule v sieťkach v lese ukradnú veverice a plchy, takže asi to nalejem do orechu, experimentálne, inak tiež sme vešali loj iba tak, ale to mi v lese zožerie pán Tchor, nie že by som mu nedopriala 😀
místo do nějaké formy bych to nalila prostě do igelitového sáčku a pak třeba zavřela do dvou polokoulí toho kokosu a nebo uválela gulu v ruce 🙂
Noo, krásne, ale to má od reality zimných dní veľmi ďaleko, srdiečko je iste krásne, no koľko to asi tak vydrží a ten hrnček…mno, akurát tento typ kreativity pre oko nemám rada, zato tá rolka od hajzláku, to by som mohla zvládnuť 👍
Silno pochybujem, že sa tie paličky tam nastrkané z toho nevylomia, sú príliš hrubé a podľa mňa sa celá tá masa proste rozpadne, ked sa to tam vopchá, ale ak by som prepichla ten hajzlák iba špilkou, tak to viem strčiť do škár v stole a medzi doskami v búde, dík.
Odpověď na příspěvek uživatele Horsana z 01.11.2023, 11:53:06
Já jsem dříve dělala směsi pro ptáky do terakotových květináčů. Dírou ve dně prostrčila provaz, na něj uvázala špalíček, aby se to dalo zavěsit a pak do toho nacpala semínka a zalila tukem.
Dneska to cpu do velkých sklenic, co mi zbyly po svíčkách z IKEY a nechávám stát na terase. Veverky se tím taky živí, ale alespoň to neodnesou celé jako lojové koule. Ty naše byly tak chytré, že se byly schopné dostat i do takové té závěsné “klece” na lojové koule. Shodily ji na zem, otevřely a v mžiku byly koule pryč.
Ponýšek na prvním jezdeckém Hubertu. Teda holčička taky, ale holčička nás až tak nezajímá, že 🙂 Chlapečci byli dosud venku pouze na vozatajských akcích a na těch lepších závodech taky v soutěžích na ruce, no a tady na lesní lize po okolí už taky teda s holčičkou ze sedla na nějakých těch křížkových 30 cm parkurech. Ale vyjížďka s cizími koňmi, to je něco jiného 🙂
Naše holčička, tedy i když nás moc nezajímá, je úplně boží, šikovná, odvážná, že na ty zmetky vůbec leze a vyleze z ohrady (daň za to, že je přiježďovali lidi, co nic neumějí, nemají dobré reflexy a ne vždy reagují adekvátně…). No a prostě na to nejsou jezdci. Teď mi začala chodit velmi nadějná 7letá slečna, sice drobná, ale velmi odvážná a zarputilá (což se na zmetky hodí), jenže se u ní objevila chladová alergie (na iF na to bylo na koních téma) a musela teď na zimu přestat chodit. Kdyby vydržela, přes zimu by se naučila sedět a vodit, a v létě by mohla na lead rein soutěže, achjo. Nehledě na to, že by dvakrát týdně šli oba poníci pod sedlo, což teď s jednou zbývající holčičkou nehrozí ☹️ No, v pátek má přijít nové dítě, bohužel krapítek težké… Tak uvidíme, jak je tohle dítě šikovné. Mohlo by se naučit sedět na našem důchodcovi 130 cm a pak přejít na ponýšky, když už bude rovnováha nějaká… mno…
Když ty děti to maj super v tom, že postrádají strach… Přeju, aby jich chodilo víc a těch nejšikovnějších. Chladová alergie je sfiňa, mluvím z vlastní zkušenosti, přesto by mě to od návštěvy koní neodradilo - záleží samozřejmě na závažnosti příznaků.
Mám vnučku 6, let, žádný tintítko…a maminka mi jí nechce půjčit na jezdecký výcvik, že by se nastydla(pravda často marodí s ušima) , prej až na jaro léto…no tak to je pak materiál🤪
Vždyť existují čelenky přes uši, pod helmu může nosit čepici, na hlavu kuklu, to jsem přesně říkala tatínkovi. Ale pak mi ukázal fotky, jak to dítě vypadalo už jednou dvakrát tenhle podzim. A sklapla jsem.
(a to jsou teploty málokdy pod 10 stupňů během dne)
Co budou dělat, to teda netuším, asi budou malou holčičku držet celou zimu v bytě, no ta bude na jaře o deset kilo těžší…
Tohle oblečením nevyřešíte a nejhorší jsou právě teploty mezi nulou a deseti stupni a hlavně vlhko. Já dokud jsem venku, tak ok, po přechodu do tepla se spustí peklo - naskáčou mi šíleně svědivý puchýře a to bych se udrbala (a už jsem se jednou fakt rozškrábala do živého masa…). A ne, krémy na to nepomáhají, ani to oblečení.
Tyjo, pěkná odpornost. Já to zažila jen v minimální míře, ale teď už vím, jak se oblékat, abych prostě neprochladla. Ale mně se to stávalo jen když ta kůže byla na mrazu. Klasika stehna a půlky, občas lokty. Obličej naštěstí nic.
Odpověď na příspěvek uživatele Neznámá z 02.11.2023, 22:05:52
Kvetináče znejú fajn, to by som tiež mohla zvládnuť, ale to možno pred dom a do práce, lebo do lesa mi to vliecť, to je ťažké, tak vystačia si so slnečnicou a hajzlpapírovým odliatkom 😀
Nejakú formu chladovej alergie som mala, ale mne vadil prechod teplo-zima, svrbel ma iba nos a kýchala som ako blázon, ale nejak to pominulo keď som začala viac vetrať a nekúriť v izbe, v ktorej spím vôbec.
A nejaká imunoliečba voči tým chladovým bazmekom nefunguje?
Som taká hladná, že som zjedla celú uvarenú brokolicu a ešte mi aj chutila…čo teda úplne neberiem ako osobné zlyhanie, heh.
V mozgu mám vyhlodanú dieru a vonku leje a všetko by bolo úplne na píp, keby k nám včera do výučbového tímu, zatiaľ neoficiálne, ale už je u nás, nebola pribudla huculská babička, 26 ročná tmavá plavka menom Húrka (nad u je ten krúžok, ale aj tak ju vždy každý volal Hurka) a teraz, keď už sedím doma, tak sa z toho už konečne môžem začať aj tešiť, že je babucha pod strechou, s kašičkami a všemožným komfortom 🙂
A zistila som, že to je Garoníkova rodina, lebo jej otec, Gurgul Goro, je Garončíkov dedo 🥰
Hurka rozhodne nemá hlavu ako Gurgul, skôr teda pripomína kovadlinu, ale na charizme jej to rozhodne neuberá 🙂
Tak som sa včera vytrepala na chatu, s nákladom slnečnice a orechov, hoci s vedomím, že to zmokne a najviac z toho budú mať hlodavce.
Bolo zvláštne počasie, asi predzvesť zmeny, bolo totálne bezvetrie a hore mi to pripadalo, že všetko ustrnulo. Počasie, čas, vtáky nespievali, nebolo počuť nič, žiadny zvuk….zvláštny čas a keď zapadlo slnko, to mal človek pocit, že ho zovrel nejaký mrazivý zverák…za svitu čelovky som sa vydala domov, príroda sa zobliekla a tak bolo vidno kopec hviezd, ale les bol stále zvláštne tichý.
Cez deň jemne spŕchlo a kvapky vody na listoch vo svetle čelovky vyzerali, ako by tie listy fosforeskovali 🙂
Stále rastú huby, jelienky, aj kuriatka a niečo, o čom si myslím, že sú podpinky 😂
Zdravím po náročném víkendu! Taky jsem v sobotu absolvovala krásný výlet, počasí bylo u nás super, kolem 10 stupňů a střídalo se polojasno se sluníčkem, prostě úplně boží podzim. A večer jsem se potom zúčastnila oficiálního ukončení sezony Seesee Cupu - galavečeru s vyhlášením celoročních vítězů. Jen ty kobylky jsem zase nestihla 😕
Tak to já v sobotu zase Hubertská vyjížďka a v neděli výlet do Hořic na trubičky a juknout na novou vagonetku za poníky - a vezmem ji 🙂 Tak konečně budu poníky moct pořádně zpeněžit, budu vozit túristy! 🙂
(budu vozit kulový, zapřáhnout znamená hodinu a půl se kolem toho motat, než může člověk vyjet, takže se mi nebude chtít, on na to přes zimu nakonec nebude ani čas…)
