My takové jezdce do kolbiště (ani na opracoviště) nepustili. Ale chápu, že to máte jinak a nechcete prudit.
Vy to máte pod ČJF a máte to ošetřené všeobecně platnými pravidly. My na toto pravidla předem vyvěšená neměli, takže jsme prudit nemohli. Postupně pravidla doupravujeme a zpřesňujeme, tohle se v nich též objeví.
Zlatíčka, dostala som možnosť sem napísať nejaké články.
Tak čo by vás zaujímalo- na začiatok, povedzme?
Dík z feedback! !
Ja by som sa asi tiež prihovorila za odčervovanie, väčšina ľudí stále čerpá z článkov mvdr. Švehlovej, ktoré majú už hádam aj cez 10 rokov. Menia sa aj dostupné produkty, aj sú nejaké nové poznatky, aj by mali zaujímali veci typuo odčerováky vs. nejaká ekológia, atď. To by bolo skvelé.
Jsem taky pro informace v odčervení a zejména řešení “civilizačních” chorob u koní, které se dříve nevyskytovaly nebo jen minimálně, protože se tu prostě nevyskytovala plemena jako dnes a koně se nedožívali tak vysokého věku, jako dnes.
Témata jako obezita, IR, Cushing, schvácení, PSSM, dušnost, artroza, kožní potíže, výtoky z oka. Prostě všechno co nastalo s importem kdečeho.
Odpověď na příspěvek uživatele Saga z 22.08.2023, 09:49:25
Trošku OT, ale jen bych podotkla, že schvácení tu bylo vždy, ale nikdy tu nebylo tolik koní na trávě, kteří nedělají nic (a vyjížďka 3x týdně na hodinu není skoro ani lehká zátěž .D ).
JanaJana - v podstatě jsem to tak myslela, jenom nedopsala tu myšlenku. Když jsem já začínala u koní, tak to byli jen ČT a plňasi a pokyn vždycky zněl, zavři pořádně sud s ovsem, ať ho nenačne, nevyžere a neschvátí se. Upřímně jsem ani tenkrát nevěděla, co to znamená, protože jsem schváceného koně nikdy neviděla. Do té doby než jsem si pořídila prvního vlastního křížence Shygya x welsh x SHP a pustila ho na bohatou jetelevou pastvu, protože to přece plňasi mohli že jo…Proto jsem napsala ten import, ono totiž v hlubokých devadesátkách půlka koňáků nevěděla, že existuje něco jako IC, Appa, Fjord a mnohé další kuličky. A teď je tady toho půlka republiky. A i já se stále setkávám s dotazy, proč nekrmím koníčkovi ovísek a nepapá tamten jetýlek hezky růžovej. Njn.
To, že sa niektoré choroby nediagnostikovali neznamená, že neboli. Napr. artróza predsa nie je žiadna novinka, akurát sa zlepšili diagnostické metódy a majitelia sa viac zaujímajú. Kým boli kone “všetkých”, tak sa ten chromý buďto poslal do salámy, alebo niekam sa odložil. Teraz majú ľudia jedno zviera a viac si dajú záležať na tom, aby vydržalo v dobrej kondícii čo najdlhšie. Samozrejme, aj tí, ktorí majú tých koní viac.
Artroza určitě není novinka, to je jasné, ale je to přesně jak píšete. Zlepšila se diagnostika, koně už nejsou všech, neposílají se běžně do salámu a dožívají se vyššího věku. Možná proto je to v mých očích civilizační choroba (třeba špatně), protože ze svého mládí si prostě nepamatuju kupu geriatrických koní, Bonharen a Alavis, ale spíš větu - to víš, je to už dědek, je mu 17 let, dáme mu rok a pak pojede k řezníkovi. Já začla artrozu řešit až když bylo koňovi 28 let.
No a taky už je věda dál v chápání souvislostí, žejo. Teda například v souvislosti mezi zánětlivými faktory a krmením jednoduchými sacharidy (čiže vliv na artrozu, střevní potíže, kožní problémy, a tak dále). Tyhle souvislosti by nemuselo být od věci zdůraznit.
Artroza určitě není novinka, to je jasné, ale je to přesně jak píšete. Zlepšila se diagnostika, koně už nejsou všech, neposílají se běžně do salámu a dožívají se vyššího věku. Možná proto je to v mých očích civilizační choroba (třeba špatně), protože ze svého mládí si prostě nepamatuju kupu geriatrických koní, Bonharen a Alavis, ale spíš větu - to víš, je to už dědek, je mu 17 let, dáme mu rok a pak pojede k řezníkovi. Já začla artrozu řešit až když bylo koňovi 28 let.
To je ono. Dřív byl za koně seniora považován už ten 12letý. Dneska je v nejlepších letech.
Analogie u lidí. V 19. století (asi i ve 20.) byl padesátník označován jako velebný kmet. A žena ve stejném věku byla babička se šátkem na hlavě, houpající na kolenou vnoučata.
Kometo, tak tohle je výstižné! Přesně takhle jsem to myslela! Moje babička, ročník 1924, šla do důchodu v 52 letech. Moje máma v 63 letech. No, a já do něj nepůjdu nejspíš nikdy, tže budu potřebovat ten Bonharen i pro sebe, abych do tý práce vůbec dolezla😄