O všem a o ničem :)

Já kupovat novýho koně, tak šahnu po plňasovi.

Já potřebuji něco klidnějšího už. Nebo zvladatelnějšího. Na čem budu moct vypnout mozek a cválat na zahozené otěži a zrychlí to na 800 m/min jen když pobídnu 😀 

Já se vždycky směju, když cválám pracovním tempem a teplokrevníkáři vedle mě šťouchají do těch svých koulí patičkama, aby vyvinuli tempo aspoň srovnatelné 😀

Ale ještě víc smát se budu, až pojedu na tom teplokrevníkovi a budu šťouchat patičkama a užívat si, jak to mrská nožičkama, zatímco vedle mě pojede holka na plnokrevníkovi a s vytřeštěnýma vočima hledat, o co bude brzdit, aby to ten stýpler neskočil, držíc koně za kroužky od udidla 😂

Na všech fotkách v parkuru vypadám jak když sjíždím obří slalom, protože pardubickááá. Oblouky plochá dráha, dvojskoky absolvujeme jako in-out… 

Pořídím pošahanýho welšpartbreda a budu s láskou vzpomínat na jednoduchého a hodného plnokrevníka.

No, co už, člověk má zkusit všechno, že - pak budu moct fundovaně vyprávět o velších a radit každému, ať si to nekupuje 🙂

nemáte stájové otroky? 😂

Mám stájové otroky, ale ti nejsou zdaleka tak, je mi blbý říct “vzdělaní”, ale asi to tak bude, nejspolehlivější je dospělá slečna, která k nám chodí rok, a ještě pořád sem tam narazíme na něco, u čeho selže její logika myšlení (jako třeba na jedné straně koně zapne deku na prostřední očko a na druhé straně ji zapne na spodní očko - rozdíl 30 cm 😀). No a pak dvě děti. A ty potřebujeme, aby pracovaly hlavně s poníky, ať se tlusťoši hýbou.

Já potřebuji něco klidnějšího už. Nebo zvladatelnějšího. Na čem budu moct vypnout mozek a cválat na zahozené otěži a zrychlí to na 800 m/min jen když pobídnu 😀

Heleďte já tady někde teď rozebírám martyrium se svojí norokoulí z posledních pár měsíců.

Výběr plemene nezaručí nic. Chtěla jsem koně, kterej nebude nic řešit. Toho koně mám teď 4 roky, je jí osm, takže už žádná remonta, je to ne dokonale přiježděný, ale nezkažený zvíře a sednu na něj a řeším pořád. Prostě jsme fakt spadly do období, kdy si opravdu nerozumíme a nejen že se umí rozběhnout a zabejčit, ale ještě má 800 kg. Jako já jí ujedu, ale představa B jezdce, kterýho bych teď potřebovala, je prostě scifi.

A to mě se zase výběr plemene zaručil na 100%👍! Před tím jsem měla jen samé křižovatky, tže výsledek vcelku náhodný. A tak to taky bylo. Při koupi IC už jsem řešila, že jsem stará, bolavá a líná, tže potřebuju koně, co se jen tak bude houpat krajinou, ničeho se nelekne, nebude s ničím prudit, však víme. A přesně to jsem dostala, koule je jak lemra, rozpohybovat špeky, to chce fištróna, neskutečně mě uklidňuje ta její povaha, můžu přijít, jak chci vytočená, a ona je furt ready to go😉! Milionová a přesně taková, jakou jsem chtěla. Pro nas*ání a lufta v peněžence jsem si pořídila minihorse😄! Ta mě vyprudí za 3…2…1…😄

Ja kebyže si mám kúpiť veľkého koňa, tak by som si zas kúpila Flóru.

Alebo proste furiosa, nejakú starú líniu a kľudne aj taký mix, ako je Flóra, že matka zemská kobyla a otec Catalin. Úplne ideálne keby tam bol Przedswit Miroslavský.

Lenže celý chov teplokrvných koní sa tak nejako zmršil, kvôli športu, nakoniec aj tí furiosovia- kde je nejaká holeň, kde je pokojný temperament?

Ako, nájdu sa jedince, ale…neviem, no.

Lepší vydarený kríženec, ako nejaký papierový pako.

😀 Já jsem se včera hecla a vlezla na kobylu, máme u výběhů takovej táhlej kopeček, když jde nahoru a dolů, tak je to 10 minut…chodily jsme to tři čtvrtě hodiny….směrem k domovu jak kdyby nic nedělala. 

Jako vim, že tři čtvrtě hodiny pod sedlem pro chlaďase je jak nic…ale dřív alespoň fungovalo, než se trochu vyprděla a trochu zadýchala, uvolnila a dala pokoj..teď vůbec, jak kdybych jí vytáhla nastátou ze štontu, naštěstí teda nevyhazuje, nekozluje a nekontrolovaně se nikam neřítí. A to jí nechávám na velké ploše 24/7 v celkem polních podmínkách. A v podstatě jenom na seně, příkm má jen hrstku musli, aby nečuměla na ostatní a neprudila. Nepochopíš.

A jak se u ní to nastátí teda projevuje, když nevyhazuje, nekozluje a nikam se nekontrolovaně neřítí?

No řekněme, že se pohybuje jako nevychozenej plňas, strašně jde do ruky, je totálně naštvaná kvůli každému požadavky  z mojí strany atp.

Koně dříve jezditelnýho na SP na zahozený otěži mám teď problém udržet v kroku na kontaktu.

Tohle u chladnokrevníka není standart a takhle se chovala pouze ze začátku po obsednutí.

efe možno mieri smerom k myopatii.

Ale, kobyla je v novom prostredí a to môže robiť veľa, chlaďas toho veľa neukáže, čo ju trápi.

Taky mně to napadlo, jestli jí prostě něco nebolí, resp. jestli fakt třeba není ofouknutá nebo tak něco. Ale tím, jak pořád primárně řeší stádo, tak to zatím řadím na hodně poslední příčky. A hlavně jezdím teď jenom v kroku, nemá smysl jí podněcovat k jakémukoli uhánění, když ho po ní nechci.

Ale zítra mám trénink, kde si o tom chci hlavně pokecat a rozebrat to a začít něco dělat smysluplně od země, uvidíme, co to přinese.

To mě kupodivu nenapadlo 🙂 

Buggyra:

Já kupovat novýho koně, tak šahnu po plňasovi.

Já potřebuji něco klidnějšího už. Nebo zvladatelnějšího. Na čem budu moct vypnout mozek a cválat na zahozené otěži a zrychlí to na 800 m/min jen když pobídnu 😀 

Já se vždycky směju, když cválám pracovním tempem a teplokrevníkáři vedle mě šťouchají do těch svých koulí patičkama, aby vyvinuli tempo aspoň srovnatelné 😀

Ale ještě víc smát se budu, až pojedu na tom teplokrevníkovi a budu šťouchat patičkama a užívat si, jak to mrská nožičkama, zatímco vedle mě pojede holka na plnokrevníkovi a s vytřeštěnýma vočima hledat, o co bude brzdit, aby to ten stýpler neskočil, držíc koně za kroužky od udidla 😂

Na všech fotkách v parkuru vypadám jak když sjíždím obří slalom, protože pardubickááá. Oblouky plochá dráha, dvojskoky absolvujeme jako in-out… 

Pořídím pošahanýho welšpartbreda a budu s láskou vzpomínat na jednoduchého a hodného plnokrevníka.

No, co už, člověk má zkusit všechno, že - pak budu moct fundovaně vyprávět o velších a radit každému, ať si to nekupuje 🙂

Jaký si to uděláš, takovýho koně máš.(hovorově) 

Dobře, ale když se rozběhne norokoule, tak na konci kilometrové louky chcípne. Když se rozběhne ten můj, na konci kilometrové louky chcípám já a on plynule pokračuje další kilometr nebo dva…

No nevím, jak se stalo, že ten předposlední byl přesně ten pohodář “nakopneš- jedeš, nenakopneš-vezeš se” a ten poslední je “jedeš furt pryč” 😀 

Asi tam někde bude ještě nějaký drobný rozdílek ve fundamentu, řekla bych 😀

JanaJanaJanaJana:

😀 Já jsem se včera hecla a vlezla na kobylu, máme u výběhů takovej táhlej kopeček, když jde nahoru a dolů, tak je to 10 minut…chodily jsme to tři čtvrtě hodiny….směrem k domovu jak kdyby nic nedělala. 

Jako vim, že tři čtvrtě hodiny pod sedlem pro chlaďase je jak nic…ale dřív alespoň fungovalo, než se trochu vyprděla a trochu zadýchala, uvolnila a dala pokoj..teď vůbec, jak kdybych jí vytáhla nastátou ze štontu, naštěstí teda nevyhazuje, nekozluje a nekontrolovaně se nikam neřítí. A to jí nechávám na velké ploše 24/7 v celkem polních podmínkách. A v podstatě jenom na seně, příkm má jen hrstku musli, aby nečuměla na ostatní a neprudila. Nepochopíš.

Len myšlienka, pokojne odignorujte, ak píšem blbosti. 

Nikdy som rekreačného koňa nemala, vždy som jazdila na šporťákoch, takže jazdenie bol vždy(skoro) tréning. Systematický. K niečomu, postupne, zvyšovať kondíciu. Takže trebárs, 45 minút v kopci chodili vytrvalci v príprave na 80 km v kopcoch. Nemôže byť len nas*atá, rozladená, že máte trochu neprimerané požiadavky? 

(ale tiež mi blikla myopatia, u norika by to nebolo úplne prekvapivé)

Je teda fakt, že na známky únavy směrem k domovu se u plnokrevníka nemůžu spolehnout. On poletí domů i po třech… A tím rychleji a netrpělivěji, čím je unavenější, vyzkoušeno…

Myopatie to určitě není. V pátek jsem byla na audienci u trenérky a shodly jsme se na tom, že to prostě bude velmi pravděpodobně přivykání novým podmínkám a stádu. A prostě halt tady to trvá dýl (už 4 měsíce). Mám naordinovanou práci na ruce a klidně i ježdění ve stádě klidně i po kratších intervalech a toto postupně přesouvat dál a dál od koní.

Arboro, možná máte pravdu, zamyslím se nad tím, ale jsem trochu omezená podmínkama, kde cokoli dělat, jelikož nemáme jízdárnu a jsme mezi loukama a polema, na který když vlezu a 800 kg beganem, tak je hned rozbiju. Tahle cesta je hned u výběhu , vidí tedy na koně a ten kopeček je velmi pozvolný …a hlavně jsme ho chodily jen v kroku. Prostě jsem ji potřebovala trochu upustit páru, aby se s ní byla řeč a klusat se nikde nedalo. Nebyla nikde ani na milimetru zpocená.

Uvidíme, chce to asi víc času, než jsem čekala.

Mno.

Konečne som si priznala, ze ponika nechcem kupit pre neter, ale pre seba.

A tak som si ho teda kupila. Len co mi ho cez tyzden privezu, odfotim.

Je fĺakatý, asi 4 ročny, shetlandoidny a vola sa Štefan🙄

Ale to je tak strašne meno, ze bude Gustav 🥰

Aha, kobyla je tam uz 4 mesiace?

Ano ano. 

Ale pořád jsem v pozorovací fázi. Tím, že nikam nespěchám, tak dělám pozvolna, ale lehce. Do sedla tak jednou týdně, v kritických místech zatím slézám. Pak jednou procházka na ruce, něco ze země. Teď přidám jizdarnu u trenerky. Uvidíme.Zdravotne si fakt myslím, že je OK, akorát se teď vrátil asi zánět spojivek, tak sleduju, mažu. 

Stejně je to teď masakr, bahno a tma, nemá smysl se přemáhat.

Těším se na fota koňorodiny včetně ponclíka!🙂