O všem a o ničem :)

Tak jemu nic nechybí, že. Je pěkný, nažraný, žádné jiné potíže.

99 % času

Nezlepší se, resp. pokud bude v zimě lepší těmi projevy, tak na jaře zase budeme řešit návrat do stávajícího stavu. Ale ten zdravotní stav, to je jako zničené klouby. To už nikdy lepší nebude.

Víte co, kdyby jen stál a rozdýchával to a tiše trpěl, tak beru, na to se dá koukat. Ale když to zvíře vyděšeně běhá kolem a hledá, kdo by mu pomohl, snaží se pochopit, co udělal špatně, že se mu to děje, obrací se na nás o pomoc, a my můžem jen chlácholit… myslím, že nás ani neslyšel, pak vypadal i dost dezorientovaně… My to vidíme jednou za týden, takový záchvat, ale co se děje, když tam nejsme, tak nějak doufám, že nic.

Otázka je, aký to má vplyv na kvalitu života jedinca, to je asi jediná otázka, ktorá môže rozhodnúť o uspávaní. Ak tým nie je nejako traumatovizovaný, nemení svoje chovanie, nemá problém so základnými životnými funkciami a drží si kondíciu, asi by som ešte počkala. 

Ona ja tá mykóza vzdušných vakov má rôzne prejavy a záleží od toho, je to pleseň, záleží od toho, koľko z tých vzdušných vakov zasiahla, v akom rozsahu. Ale tam býva typické krvácanie z nozdier aj bez aktivity. Mäkké patro sa nedá operovať?

Dá se udělat plastika, u koní do 3 let úspěšnost (odeznění problémů) kolem 70 %, u koní starších (do 7 let?) 50 %, u tohoto 24 let … Cena holého zákroku za optimálních podmínek odhad 50 tisíc.

Z nozder není výtok, není problém s příjmem potravy, není kašel, kromě projevu při (minimální) zátěži není žádná známka, že by koni něco bylo. Na svůj věk a barvu absolutně zdravý kůň (vnějšími projevy), jen tahle maličkost.

Ono mě to dumání zase zítra pustí, to je jen prostě ten okamžitý efekt ze zážitku.

Dokud měl tyhle potíže pouze pod sedlem, tak jsem mávla rukou a říkala, tak holt bude stát na louce a budem na něj koukat, nebyl by první ani poslední. No tohle je spíš asi otázka mého pohodlí, prostě je mi blbé se jednou za týden dívat, jak lapá po dechu a jednou za měsíc se dívat, jak se dusí až vrávorá a chrchlá mi kusy sliznice po oblečení (ne, že bych si oblečení zasvinit kusy sliznice neuměla sama…).

Nikdy v živote som nevidela krvácanie pri dislokácií mäkkého podnebia, to má každý druhý kôň a behajú s tým dostihy (to sú tie kone, čo mávajú priviazaný jazyk k sánke), cval na kŕmenie nie je záťaž. 

To podnebie dislokuje z nejakého dôvodu.

Je to starší biely kôň, nevyšetriť u neho vzduchové vaky, pokiaľ tam bol vet s vybavením je pre mňa neochopiteľné  mrhanie a že vstupy vyzerali normálne- eehm, a prečo by nemali? Tie vyzerajú normálne  aj tesne pred smrťou, nevykúka z nich pleseň, ani melanóm predsa, ani hnis z nich vždy netečie, ani krv, samozrejme vtedy sa do nich ani nelezie.

Chjo.

Nie sú fotky z tej endoskopie? 

Takéto záchvaty som už zažila, jednalo sa vždy o neoplastický proces, malígny. Prežívateľnosť nebola ani rok.

Buggyra: Vzdušné vaky by koni nebránily v dýchání …..když si přečtete ten článek , zjistíte, že ve vacích jsou různé struktury, ne jen tepny  ale i nervy, jestli je tam tumor a leze po nervu, který motoricky ovlivňuje měkké patro  tak nález je jen důsledek ne příčina. Koně dýchají nozdrami ne hubou a to i v trysku, pokud má dechovou tíseň není se čemu divit, že jde do paniky. 

Při dnešní polední vyjížďce na koních  jsme potkaly za humny jelena(nebylo to poprvé i ostatní holky stádečko jelenů potkaly)o kus dál bylo stádo laní, zvíře jako hovado…….jsem si říkala, myslivci na to chodí 14 dní na čekanou a ono se to tu promenáduje po louce mezi lesíky v poledne…ani moc neutíkal než si nás prohlédl. By mě zajímalo, jestli by na nás mohl “zaútočit”. Myslím, že to jsou utečenci z nedaleké obory(farmový chov) takový napůl ochočený a schopný všeho, tam na nás jednou jelen skočil…měly jsme s kámoškou psy a šly okolo plotu…trkal do plotu a vyloženě se mu psiny nezamlouvaly, tak jsme raději změnily směr…

My pozorovali první tento záchvat loni v říjnu. Nicméně podle toho, co utrousila majitelka, možná se kůň října nedožije, takže třeba nás to nikoho nebude muset trápit.

Verun: já si ten článek četla, žádné další průvodní příznaky ten kůň nemá. Aspirace krmiva, špatné polykání, výtoky atd.

Starý bílý kůň mi automaticky evokoval prostě rakovinu (to je ten neoplastický proces, ne), tak jsem chtěla vidět dýchací cesty, jestli mu rakovina nebrání třeba v dýchání nebo něco. Také jsem to jako teorii té veterinářce řekla.

Horsana: mno jo, co bylo, už není. Škoda, že jste nám tam neasistovala, určitě byste měla silnější hlas, když jsem říkala vetce, že bych ráda vyšetřila vzdušné vaky a vetka mi říkala, že tam určitě nic nebude, protože vidí, že je to tam čisté a že ona by je nevyšetřovala. Je fakt, že jsme ho mohli dát utratit už na jaře, ušetřili bychom si starosti… Foto a video z vyšetření mám, můžu přeposlat.

Musím to dát i sem. Mám auto, vlastní auto a po 10ti letech neřízení jsem normálně začala jezdit už i sama po těch našich prdelkách 😀

Považuji to za hodně velký osobní posun a po přestěhování koně (jo, udělala jsem to) mi to strašně zjednodušuje život 😀 

Jano, blahopřeji, mobilita je pro mě základ, a v poslední době jsem zažila několik lidí, co si v pokročilejším věku udělali dokonce řidičák a začali řídit a jsou nadšení. A tfuj tfuj přeji ať je kůň v novém spokojený a s ním i vy!

Mně řídit neobtěžuje, ale ani mě to úplně nebaví. Taky je to drahý a 33 let všude jezdím MHD, dělám to jen kvůli času a někdy se na to i tak vyprdnu. 

Jinak můj tuch byl prostě dobrý. Já vždycky všechno hrozně řeším, ale pak je většinou rozhodnutí dobré. Okolo výběhů nikdo nelozí, koně mají neustále pastvu a seno, denně někdo dokrmuje a mají i potok, přístřešek se denně čistí.  Lepší terény. Já můžu přijet až ke stáji, nikde se skoro nemusím brodit bahnem, prostě je to dražší, ale je to lepší. Kůň už si zvykl.  A dokonce tam jede i socka, sice je to delší, ale nemusím být závislá na autě, když není.

Gratulace, to zní oboje naprosto super a ta změna rozhodně tedy stála za to 🍀

Efe, moc děkuju. Obojí byl velký krok. Jen kobyla na mně totálně začala házet bobek a ještě víc se upnula na stádo, asi z toho častého stěhování. Ale co nadělám.

Tak nastalo období, kdy s trochou štěstí bude ten tlustší poník pracovat 4 dny v týdnu (plus víkendové akce, pokud něco bude). Dá bůh, že trochu shodí (sádlo tentokrát, kromě jezdců) a že se z něj stane trochu hodnější poník, když bude makačenkovat. Když bude furt prudit, zařadím mu ještě pátý den zápřah do sulky, ale to už nevím, kdy budu fungovat já. Protože takhle mám čtyři odpoledne od práce do nevidim blokovaná plus víkendové akce, pokud něco je 😀

Nějaké naše ponýšky na dostizích.

Byl jeden podruhé a ten zmeťour byl poprvé s půjčenou slečnou (my máme tak zdatnou jen jednu), takže měly ordre poklusat a pokud to bude dobré, teprv nacválat. Ale toho posledního strakatýho miníska trhly, takže přišly 3 a 4, a z kolika, na to se historie neptá 😀

Tak ten strakatej, to je borec, typickej poník 😀 

Jinak, Bugyrro, to máte tak, kdo s čím zachází……🤣🤣🤣

My máme ty dva černé.

Jj, bolí mě ta záda, žejo, jsme s koněm po rovnání dornovkářkou, no a kůň je veselej a hravej a já dva týdny po rovnání zase rozbitá. Tak jsem se holt objednala k doktorovi, no.

Ale protože nemám záda rozbitá dost, včera jsem ve výběhu uklízela, těžkou lištu ze sekačky (má jen třicet kilo, ale hrozně blbě se nosí, má metr dvacet, musí to rvát člověk na roztažených rukou, a to se nedá unést, takže jsem ji různě popotahovala po zemi a poponášela tu půlku, co nebyla opřená o zem…), rozkládala dlaždice 50*50 pod vozík k zazimování a koulela trochu balíkem. Nejhorší nakonec bylo se sklánět a rovnat, ty těžké věci ani nebyly takový problém jako ten pohyb. Večer jsem málem doma nevystoupila z auta. Přes noc se bedra dala dohromady, tak ta nejsou problém. Ale co je problém je hrudník, tam je něco průšvihovýho, můžu ležet jen na zádech a jen když zvládnu donutit tělo být naprosto zrelaxované v trupu, jakmile zatnu jakýkoli sval (zdvihnu ruku, chci se podrbat, posunout, hnout hlavou…), tak se mi to kolem těch dvou žeber zakřečuje, a to je pane pošušňání. Dneska jsem se ale vzbudila v noci jen dvakrát 🙂 A nakonec jsem zvládla celou noc spát na zádech. Nakonec se to ještě naučím. Doktoři se mi beztak vysmějou, jako vždycky.

Koukám, že to tady jede 🫣Tak já se podělím s “o ničem”, v noci se mi zdálo o koních, což se nestává téměř vůbec, snad to není předzvěst ničeho. A bohužel se mi zdálo o Buggyře, která vyhrála nějakou soutěž (jak jinak taky), celý fotbalový stadion stál, mával hodnotícíma cedulkama a nadšeně tleskal 🙂. Nějaký kůň asi utekl odněkud z ohrady, a pořadatel vyzval fotbalisty, aby jej šli chytit. Chvíli tam koňa naháňali (taky jak jinak) a kámoška trenérka, co stála vedle mě do mě šťouchla loktem, prej nečum a běž dělat ty svý kouzla. Řekla jsem fotbalistům, ať jdou pryč a blížila se ke stojícímu koni… no a vzbudila jsem se 😁 Pointa je, že mě by celej stadion určitě ve stoje netleskal😁. Ono se to tu u nás na frýdlantsku nenosí, tadlencta přirozená komunikace, spíše naopak, je to vehementně zavrhováno. Tady jsou totiž “rychlostkáři”, ti se s “těma, co dělaj přirozenou komunikaci” nekamarádí 😂 Proto je tu člověk s jiným přístupem kůl v plotě. Tak to jen tak, jsem se zasmála v pondělí ráno, když skončily týdenní prázdniny a já zas musím vstávat tak brzo 😩

Ja sa venujem teraz iba hydine…bazmek, toto mi bolo treba, chjo…

Horsana:

Ja sa venujem teraz iba hydine…bazmek, toto mi bolo treba, chjo…

Jako že huse , nejlépe dnes  na pekáči…konrolovat a polévat? 😍a pak sežrat….

Eh, ja som prestala jesť kuracinu…