Pes řeší samotu jen někdy

Zkušenost nemám, jen řeším jakousi nesamostatnost u našeho útulkáče, kterýho máme pár měsíců.

Jak je váš pejsek starý a co je to za plemeno?

"Pokud víme, bývá doma v klidu"   - Bylo by fajn si někdy udělat záznam a pak se podívat, co teda doma skutečně dělá, při těch odchodech, které zvládá bez vyvádění. Jestli je v pohodě nebo jsou tam známky stresu nebo dokonce vyvádí a vy o tom jen zatím nevíte.

Napadají mě dvě možnosti postupu, asi se to dá i kombinovat. 

1) Nacvičovat od nuly ty netypické odchody a postupně prodlužovat čas.

2) Při nácviku netypických odchodů zůstat nenápadně za dveřmi (předstírat odchod - přivolat výtah, poslat ho dolů prázdný a tajně zůstat u bytu), a jakmile spustí, vrátím se, sprdnu ho a zase odejdu a znovu předstírám odchod.

U té 2) mám z toho takový ten pocit, že když se vrátím zatímco pes vyvádí, je to to, čeho chce dosáhnout. Sice je to negativní společnost, ale pořád společnost, navíc u rituálu opětovného odchodu vlastně další ňamka nebo jiný úplatek.

Asi bych se zkoušela vracet domů cíleně ve chvíli, kdy se naopak uklidní. Prostě aby věděl, že dokud vyvádí, ničeho se nedomůže.

A klidně i při příchodu domů přijet výtahem, vystoupit, stoupnout si za dveře, a čekat a čekat, dokud se pes neuklidní (žádné vítání hned po cvaknutí výtahových dveří), a pak přijít jako kdybych přišla s vyneseným košem, nedělat z toho událost, ještě třeba úplně nejlíp psa naučit, že když vcházím domů, očekávám, že ho najdu třeba na místečku a ne bujaře vítajícího v chodbě.

Jen co jsem tak pochytila z pejskařských rad z dřívějška.

Tak zkuste náhodně odcházet...třeba i jen za ty dveře a hned zpět nebo počkat pár minut...dokud je pes v klidu. Pak přidat i ten výtah...Když tohle uděláte xy krát denně, tak si myslím, že už to psa i nakonec přestane bavit a to že se furt někdo courá sem a tam přestane řešit....a postupně prodlužovat. A já bych snad ani nepoužila nějaký rituál s odměnou a hračkou...prostě "Alíku počkej hned přijdu..."

Klidně i že přijdete se psem domů, necháte ho tam a hned na chvilku odejdete z bytu....

Něco jak psala výše Buggyra.

Já třeba takový problém nemám, ale zase jsem si tak nějak naběhla s mojí "psí bundou"...jakmile jí vezmu na sebe, tak už si psi myslí, že se jde automaticky na prochajdu...takže letí k věšáku, kde jsou vodítka, pak zase ke mně...takové to nadšení....no tak jsem si prostě tu bundu začala brát i když na procházky nejdeme, aby ta bunda neznamenala automaticky "jde se na prochajdu".....ono nemám problém, že by psi potom nějak štěkali, kňučeli, ale je mi jich pak líto, že se těšili na procházku a ono prdlajs a pak tak kouuukaj, když jim řeknu, že se nikam nejde.

Buggyra:

U té 2) mám z toho takový ten pocit, že když se vrátím zatímco pes vyvádí, je to to, čeho chce dosáhnout. Sice je to negativní společnost, ale pořád společnost, navíc u rituálu opětovného odchodu vlastně další ňamka nebo jiný úplatek.

EDIT - koukám, že jsem to nějak zblbla a citovaný text se ukazuje jako normální. Tak níže můj komentář:

To je o síle argumentu. Neboli to sprdnutí by mělo být takový, že si pes dvakrát rozmyslí, jestli se ozve znova. Což se snadno řekne, ale hůř udělá, nejlepší je vidět to v podání někoho, kdo fakt ví a umí. Chce to ale taky dávkovat podle danýho psa.

Ten opakovaný odchod by byl bez rituálu, prostě sprdnu psa a jdu hned pryč, žádný pamlsky nebo rituály.

Já bych to asi zkusila ochodit, prostě když jste doma, tak čas od času jděte za ty dveře na chodbu, nejdřív fakt jen tam a zpátky a pak prodlužovat intervaly, aby si zvyknul, že můžete kdykoliv odejít a nic se neděje.

Ono psi to fakt skvěle poznají. Já třeba nikam moc nechodím mimo zahradu večer, takže když někam náhodou jdu, tak pes vyvádí, i když jinak je úplne  v pohodě i klidně celý den sám.

keriton:

Buggyra:

U té 2) mám z toho takový ten pocit, že když se vrátím zatímco pes vyvádí, je to to, čeho chce dosáhnout. Sice je to negativní společnost, ale pořád společnost, navíc u rituálu opětovného odchodu vlastně další ňamka nebo jiný úplatek.

EDIT - koukám, že jsem to nějak zblbla a citovaný text se ukazuje jako normální. Tak níže můj komentář:

To je o síle argumentu. Neboli to sprdnutí by mělo být takový, že si pes dvakrát rozmyslí, jestli se ozve znova. Což se snadno řekne, ale hůř udělá, nejlepší je vidět to v podání někoho, kdo fakt ví a umí. Chce to ale taky dávkovat podle danýho psa.

Ten opakovaný odchod by byl bez rituálu, prostě sprdnu psa a jdu hned pryč, žádný pamlsky nebo rituály.

Mně se citovaný text taky už párkrát ukázal jako normální. Přitom to dělám pořád stejně.

Já bych to asi zkusila ochodit

přesně, udělat pochodový cvičení. Ven, zpátky, jdu, zase se vrátím, vezmu tašku, šmarjá nemám klíče, ešče musim na záchod, pak do kůchně, vypadnu, vrátim, v koupelně si umeju ruce a pes nestíhá sledovat, jak se furt zjevuju a mizim a pak to prostě radši vzdá 😄

Zrzavci:

přesně, udělat pochodový cvičení. Ven, zpátky, jdu, zase se vrátím, vezmu tašku, šmarjá nemám klíče, ešče musim na záchod, pak do kůchně, vypadnu, vrátim, v koupelně si umeju ruce a pes nestíhá sledovat, jak se furt zjevuju a mizim a pak to prostě radši vzdá 

A co tento případ - ano, pes to vzdá. Ale druhý den, když odejdu normálně do práce, tak to s tím vzdáváním bylo včera a dnes už to neplatí, je nový den, tak se může zase znova vyvádět. Kolik dní bych musela takto pochodovat jak vůl a ještě si na to udělat volno od práce (i domácí), protože u toho se fakt nic udělat nedá? 😄

Nerozporuju, jen tam vidím určité, ehm, zádrhely, má-li člověk chytrýho psa s velkou vůlí pro boj za svá domnělá práva (např. právo dělat si, co chce)

Tož já nevím, to neumím posoudit, každý pes je jiný, některý zevšeobecní věci hned, některý za dloooooooouho. Mně prozatím tyhle moje procesy, jejich soubor,  nějak zabraly.

Vždy byly dovolená, když pes přišel domů, abych právě na tyhle tanečky měla dostatek prostoru. Měli jsme s manželem vždycky ranní - odpolední,každej vždycky půlden dovči - tím pádem to vyšlo na 14 dní Co já už se naseděla v kavárnách, prokecala fůru času s paní květinářkou v jejím krámku, a spoustu jiný zájmový činnosti. je to na palici, to uznávám. A jistě - nevím, zda by to fungovalo u Vás. jsou to jen postupy, který znám a zafungovaly u nás.

keriton:

Zrzavci:

přesně, udělat pochodový cvičení. Ven, zpátky, jdu, zase se vrátím, vezmu tašku, šmarjá nemám klíče, ešče musim na záchod, pak do kůchně, vypadnu, vrátim, v koupelně si umeju ruce a pes nestíhá sledovat, jak se furt zjevuju a mizim a pak to prostě radši vzdá 

A co tento případ - ano, pes to vzdá. Ale druhý den, když odejdu normálně do práce, tak to s tím vzdáváním bylo včera a dnes už to neplatí, je nový den, tak se může zase znova vyvádět. Kolik dní bych musela takto pochodovat jak vůl a ještě si na to udělat volno od práce (i domácí), protože u toho se fakt nic udělat nedá?

Nerozporuju, jen tam vidím určité, ehm, zádrhely, má-li člověk chytrýho psa s velkou vůlí pro boj za svá domnělá práva (např. právo dělat si, co chce)

Hele já si myslim, že se nemusí nonstop pochodovat celý den, každý den...ale udělat to prostě několikrát denně...těch pár minut 

Jde o to, aby to psu zevšednělo, že to není jen "celá rodina se oblékne, dostanu mňamku, hračku a budu hodný, protože tak to je v pořádku", jde o to, aby si pes zvyknul, že i mimo takový rituál může někdo odejít...a že se svět nezboří.

A kolik dní...to je asi hodně individuální, jeden to přestane řešit za den, za dva a u dalšího se o to "ochození" budeme muset snažit déle.

No ne, to já nemyslím, pochodovat celý den :-)  . A u normálních psů mi stačil běžný postup - a to i u útulkáčů, to s Tali jsem musela udělat takovýhle kolotoč, kdy jsem i v rámci bytu ve velmi rychlém sledu vycházela a mizela do různých místností, odcházela  z bytu, okamžitě se vracela, šla do koupelny, proběhla sem, tam , pustila vodu, zavřela dveře, vyndala něco ze skříně, vyběhla z bytu........ prostě opravdu ve velmi rychlým sledu -jak dlouho nevím ale prostě jsem to jela, bez toho, abych si jí všímala, mizela, objevovala se, mizela - ven z bytu, v rámci bytu, ven z bytu, až si pak lehla a už jí to bylo radši všechno jedno. byl to už můj poslední nápad, aby prostě nevyváděla. Tak pak to vzala na vědomí, že jsem idiot, co furt přichází a odchází a nemá cenu se tím víc vrušovat. S normálníma psama jsem tenhle cirkus dělat nemusela.

Není mu ani rok. Obecně ty odchody hrozně řeší, i když třeba jsme venku a jeden z nás jen zaběhne pro něco do obchodu, vrátí se do auta apod. Nikdy jsme z toho žádné velké haló venku nedělali, setkává se s tím odmalička (pravda teď v létě, kdy jsme obecně častěji někde na výletech, asi více), přesto to tam je.  Doma si myslím, že je s tím v pohodě víc, sem tam se ptáme sousedů, jestli nic neslyší, a teď po tom, co se to ječení stalo poprvé, jsem si párkrát nahrála záznam (jen zvuk), abych se ujistila, jestli řeší tedy všechno, nebo jen ty "nestandardní" odchody. Podle záznamu je ale za běžných okolností doma v klidu, schroupe dobrotu, napije se a sem tam je jen slyšet, jak mění polohu, jinak nic. Velké loučení ani vítání jsme nedělali nikdy, vyjma toho rituálu.

Díky za tipy, jak na to, trochu jsem to tušila, že nám nezbyde nic jiného, než si to všechno odpracovat, ale pořád jsem trochu doufala, že by to nemuselo být potřeba, když objektivně žádné trauma ze samoty nemá  Myslíte tedy, že je nejlepší se úplně vykašlat na nějaké rituály? A co loučící fráze ("hned přijdu")? Dodá mu to v případě dobře naučených různých situací jistotu? 

A nakonec: jak naložit s tím, že když se vracím, protože ječí, přestane ještě dřív, než se vůbec dostanu do patra, ať už po schodech nebo výtahem? Předpokládám, že mě slyší, že jdu, a tím pádem ví, že dosáhl svého, ale moc nevím, jak to změnit; i když budu čekat v přízemí na klid, tak než vyjedu/vyjdu nahoru, tak už zas bude ticho. Vím, že v ideálním případě se to během kvalitního nácviku odchodů nestane, ale co dělat, když už?

Ještě možná zkusit šoupnout mu nějakou mňamku, co bude mít na dýl...teď nevím, co máte za plémě resp jaký je pejsek velikostně, tak dle velikosti třeba nějaký vepřový záušek, sušený střívko...prostě něco, co si bude nějakou dobu žužlat. Třeba si pak ani nebude toho "nestandardního" odchodu všímat. Ale zase je rizko, že když pak něco nedostane, tak zase bude ten odchod řešit.

Z mého pohledu je fakt lepší to "ochodit". 

S tou ňamkou opatrně, zaleží na více okolnostech v povaze i velikosti psa atd. Nedávno mi známá paní, co chová knírače, říkala, že "díky" sušenému střívku a vlastní nepozornosti, přišla o staršího pejska. Udusil se právě sušeným střívkem, i když byla doma. Byl s tím pod gaučem. Nedokázala mu pomoci a než dojeli na veterinu, bylo pozdě. Takhle mi to řekla. Můj útulák miluje jídlo natolik, že už se mi párkrát stalo, že mu musím buchnout do zad, jak hltá a pak kucká, a to nemá žadnou konkurenci doma. Nenechala bych mu ani střívko, ani granule, když není pod dozorem, je to blázen pes 

No já to střívko myslela spíš pro psa velikosti čivavy, jsem si tak nějak představovala, že ten minipsík to nezhltne najednou, ale zkušenost s malými psy nemám, tak vlastně ani nevím...ani svým velkým psům nedávám sušená střívka bez dozoru právě proto, aby jim nezaskočilo....

Ale máte pravdu...zrovna to střívko jsem doporučovat neměla.

Sardullah, to si neberte osobně, nemyslela jsem to špatně. Chodí sem kde kdo, tak, aby se někdo nenadchnul, že zavře tlamičku psíkovi a přitom si nezavařil. Náš bělouš první byl žužla a nežravec, zato bělouš druhý je hltoun a jídlo miluje...i to, které by neměl 😜

Neberu to osobně... jsem ráda, že jste na to upozornila a máte svatou pravdu. Teď si spíš říkám, že jak jsem stará, tak jsem blbá.

Já někdy dávám lízací podložku nebo kong, spíš pro svůj pocit, že pes něco má, co ho může trochu uklidnit. Obvykle to ale stejně funguje tak, že začne štěkat teda až potom, co si dokončí tyto zábavy :)

Jinak vidím postupné pokroky, to zase jo, ale je to dřina :)

"Myslíte tedy, že je nejlepší se úplně vykašlat na nějaké rituály? A co loučící fráze ("hned přijdu")? Dodá mu to v případě dobře naučených různých situací jistotu? "

zcela jistě bych rituál nerušila

naopak se zamyslela, zda ho má pes dostatečně "vrytý"

pokud pes řve a ví, že se vracíš, tak to je špatně. A on ječí nějak déle? Když se nikdo nevrací? (jestli jsem to přehlédla, omouvám se)