Z hľadiska využitia je pri akomkoľvek spôsobe liahnutia dôležité, čo sa udeje v praxi - a aké sú výsledky. Nie raz, nie dvakrát, ale vo väčšine prípadov.
Neúspech môže nastať pri akejkoľvek metóde liahnutia.
Aj kvočka si to môže rozmyslieť, alebo zahynúť, aj kohút môže sklamať, aj liaheň môže byť nekvalitná, môže sa pokaziť, ani chovateľ nemusí dodržať vyžadované podmienky, atď…ale pre využívateľa metódy je dôležité, či pri dodržaní určitých vyžadovaných podmienok je metóda v praxi spoľahlivá.
bohemia.gall:Vlhko jde u ptáků sedících na zemi vlivem změn teploty pri inkubaci ze země. Právě sedici pták brání mimo jiné přímému odparu vody
Což by vlastně udělala i ta hermeticky uzavřená líheň, no ne. Teda ne vlhkost ze země, ale z těch vajec. A podle popisu se v našich podmínkách musí dokonce ta vlhkost z vajec větrat a nahrazovat dokonce i odvlhčeným vzduchem, takže na Sahaře (ve stínu) by to klidně mohlo fungovat 🙂 Si to tak jen říkám. Pořád mi to jakoby dává smysl.
Možná jo. Jenom si neumím představit hermeticky uzavřenou líheň…kvůli vzduchu pro zárodky…
Nějak mi není jasny, proč má někdo potřebu ojebat něco co je vymyšlený a normálně funguje? Z nedostatku vody asi těžko, pro lepší výsledky líhnutí, když lepší nejsou? Tohle uvažování jde mimo mě.
No, to jsou lidi. Nakonec už i ta umělá líheň je pokus “ojebat něco co je vymyšlený a normálně funguje” - funguje to přece pod ptákem, tak na co ojebávat líhní. Kdyby lidi nevymejšleli takovýhle ptákoviny, tak by ten vývoj nikam nepostoupil, no ne? 🙂
Líheň přeci musí být hermeticky (nebo aspoň do značné míry) uzavřená, aby se v ní udržela vlhkost a teplota, to dá rozum. Proto má nucenou ventilaci nebo ji musíte otvírat a větrat kvůli výměně vzduchu. To by se dalo udělat samozřejmě i u pštrosáčat na Sahaře - jen jestli by během té výměny neklesla vlhkost moc, aby to nenarušilo vývoj. Praktické zkušenosti nemám a ani nebudu mít, jen si povídám 🙂 A jsem ráda, že si se mnou povídají odborníci a moje laické nadšení mírní svou praktickou zkušeností 🙂
Líhnutí pod kvočnou má své úskalí v počtu, pod slepici, prostě 60 vajec nenacpete, leda pod toho pštrosa 😉
Ale proč nedodržet postup líhnutí, jež funguje? 🤔 Nehledě na to, že pozitiva s tím spojena jsou mini… nejsou. To mi hlava nebere.
Ještě pochopím, že nemám líheň průmyslově vyráběnou, ale doma dělanou, tam chápu, že hledám cesty - nemám tam vháněný vzduch, ale ohřívá se sáláním, to nemusí vejce tolik vysoušet a bude tedy stačit nižší vlhkost a podobně.
Ale pokud mi líheň na vejce funí 24 hodin denně, tak budu mít za tři týdny vaječné úsušky, pokud vlhkost nezvýším.
Líhně nebývají hermeticky uzavřené, vzduch právě ohřívají a vhánějí, proto je potřeba zvýšit vzdušnou vlhkost.
Za mě je to nesmysl..když lihen funguje na 100%, proč vymýšlet něco jiného..to chteji ušetřit trochu vody?..a co plíseň v nevětrané lihni?....za mě 0 bodů 😀
Asi jste nečetla manuál https://www.chovamedoma.sk/images/stories/rozhovory/liahnutie_nasucho/Postup_liahnutia_na_sucho.pdf
Tam je to pěkně popsané a paní také větrá. Chápu, že ne každému se tato metoda líbí či funguje. Ale už jen z hledizka získání zkušeností doporučuji zkusit - třeba na konci sezóny.
Vím, moje zkušenost je bídná pro nějaké serióznější porovnávání. Líhnu v Biosce, kde se má vlhčit až ke konci líhnutí. První dle postupu se mi líhnutí moc nepovedlo. Spousta kuřat se nedostala ze skořápek ven. Druhé kompletně bež vlhčení a super - do 12 hodin bylo vše vylíhlé. A byl i rozdíl v konzistenci skořápek. Při líhnutí na sucho byli víc křehké oproti prvnímu líhnutí (stejnou zkušenost mají další, kteří také zkusili líhnout nasucho). Násadová vejce byla od stejných slepic a stále stejně krmených.
Líhně nebývají hermeticky uzavřené, vzduch právě ohřívají a vhánějí, proto je potřeba zvýšit vzdušnou vlhkost.
Aha, tak pak to vlastně teda chápu. Proč by to na Sahaře nefungovalo s takovouhle líhní. Já měla za to, že musí být líheň právě uzavřená, aby se dalo dosáhnout rovnoměrných podmínek (a proč se teda ty líhně větrají?), no a jestli tam ten vzduch neustále proudí, tak to dá rozum, že musí být vlhčený. Holt to lidi museli nějak vymyslet, aby to fungovalo jinak, než v přírodě.
Právě je to vymyšlený aby to fungovalo jako v přírodě. Živé organismy dýchají, tedy i zárodky ve vejcich….tedy vylučují co? Proto musi lihne větrat, jinak dojde k udušení zárodků, ale uz jsem to psal…
Jj, paní to psala nahoře, já měla za to, že ty líhně se větrají právě proto, že jsou uzavřené, aby tam došlo k té potřebné výměně vzduchu. Nenapadlo by mě, že ta líheň tam ten vzduch žene imrvére a proto tam musí být voda, aby se to kompenzovalo. Že zárodky potřebují vzduch, o tom ani potom.
A pořád mluvím o pštrosech na Sahaře: U těch pštrosích vajec se píše, že se líheň ještě musí extra teda větrat kvůli tomu, aby tam nebylo moc vlhko. Že se v našich klimatických podmínkách musí dokonce zvážit užití odvlhčovače, aby se ta vlhkost z líhně dostatečně naředila, při ztrátě vlhkosti z vajec. Ergo mi z toho vyplývá, že pštrosí vejce prostě nebudu vlhčit, naopak budu přemýšlet, jak tu vlhkost z líhně dostat, a tím pádem suchý vzduch na Sahaře za umírněného větrání by mohl být ještě ke všemu benefitní?
Tak ono součástí každé líhně je i návod a u mé je i návod na pštrosí vejce (což je úsměvné, když mám líheň na 20 slepičích vajec, tak jak bych tam nacpal pštrosí vejce 😄).
no a píše se tam něco zajímavého k pštrosáčatům? 🙂
Musím se přiznat, že jsem na to koukal kdysi před lety, když jsem ji koupil, to mě právě zaujalo, že by v takové líhničce mohlo jít líhnout pštrosí vejce 😀 Teď je i s návodem na půdě, bo se nechystám letos líhnout, tak nevím 😟
Moje líheň na kuřata bude letos také odpočívat..ale Bioska09 bude líhnout housata 😀