Zní to, že zrovna procházíte těžším obdobím.. Asi každý, kdo má koně se dostane do chvíle, kdy je to výrazně více starosí, než radostí. Sice nemám radu, jak tohle období vydržet, než uklidnit se a přečkat to (taková rada pravděpodobně ještě nikdy nikomu nepomohla). Ale mám radu ohledně náchylných kopyt.
Doporučuju velmi dobře nastudovat kopyta a vybrat si někoho dobrého, jak odvedenou prací, tak lidským přístupem na úpravu. Myslím si, že nestačí jenom důvěřovat svému kováři/trimerovi, že odvádí dobrou práci, protože to řekl / protože vám ho někdo doporučil, ale jako majitelka byste sama měla vědět, jak takové kopyto má vypadat a hlavně proč.
My jsme sice neměly problém s abscesy a hnilobami, ale se strouháním jako takovým. Moje kobylka nikdy nechtěla držet nohy kováři na strouhání. Přední ještě zvládala, ale u zadních to nešlo, vycukávala a ztrácela rovnováhu.. Každé strouhání bylo pro ni i mě obrovský stres, kdy to nakonec dopadalo tak, že se buď ostrouhala "tak nějak", nebo na řetízku, nebo jenom přední a zadní vůbec.
No, po asi 8 letech obrovského stresu ze strouhání jsem si konečně řekla, že takhle už to dál nejde a začala studovat. Přečetla jsem snad všechno o kopytech, anatomii kopyt, různých pohledech na úpravu kopyt, metodách, nástrojích.. zkrátka vše co bylo k dospozici na českém a anglickém internetu, plus videa a knihu Kopyta https://www.konskeknihy.cz/kopyta-dotisk/ (vřele doporučuju). Z tohoto průzkumu mi nakonec vyšel nejsympatičtější způsob s názvem mustang trim, kde hlavní zásadou byla funkčnost kopyta tak, aby se koni dobře chodilo. Přidala jsem se na bf do skupiny Koně – Strouhání na boso a tam taky pročetla a nastudovala co šlo...
Teď jsou to dva roky co si strouhám sama a kobyla i já jsme tisíckrát spokojenější. Už se nebojí dávat a držet zadní nohy, kopyta má upravovaná tak často, jak jen je to zrovna třeba, já se nemusím domlouvat s kováři a nechávat si stresovat koně. Navíc jsem se naučila tolik nových informací nejen o kopytech, ale i například o výživě nebo ustájení, které by mě nejspíš ani nenapadlo hledat, kdyby princezna normálně stála a nechala se vystrouhat.
Nepíšu to jako propagaci samodomo nekvalifikovaného strouhání. Já jsem před prvním sáhnutím do kopyta těch 8 let hleděla kováři pod ruce, nastudovala jsem vše, co šlo a studuji stále, mám za sebou kurz a stále si nechávám kopýtka zkontrolovat naším kovářem vždy, když dojede strouhat ostatní koně (zatím pokaždé schváleno, pochváleno a myslím, že je i docela rád, že už s ní nemusí mít tu čest :D).
malý tip na závěr: Celkově citlivá kopyta bývají důsledkem nevyhovujícího trimu, výživy, ustájení nebo kombinace (samozřejmě já vašeho koně neznám, je možné že už jste na dobré cestě k nápravě a věci prostě jenom trvají).
Přeju mnoho síly a štěstí ať se tím prokoušete a máte se zase s koníkem dobře.