Štěně kouše a dělá loužičky

Doron:

To je tedy kynologický oříšek,  ten vořech pruhatej..🙂

Já tomu věřím,  že on musí být zavřenej, vadí mi ale, že se teď používání klecí  normalizuje a z klece se stává  téměř povinná výbava i pro naprosto “ normální” psy.

Je to jako s klecovými lůžky, která se používala v ústavech sociální péčě a na psychiatriích. Někteří lidé je opravdu potřebovali a bylo jim v nich i dobře,ale to procento bylo opravdu malý. 

Moje kamarádka zažila, a nejednou, klecové lůžko!!! Lékařka, kterou postihla psychóza. Odporná skupina nemocí!!! 👎 Při poslední atace má asi týden úplný okno na to, co se dělo a co dělala. Ale vím, že na psychině nějak museli snad žádat soud, zda mohou toto omezení použít.

Tak to mám dost podobně. Odložení sice nacvičený máme, ale v běžným provozu to využívám minimálně. Na výstavě dávám psy do kennelky, jsou zvyklí, neprotestují a mají tam klid. Ale třeba u obchodu by psa nenechala ani uvázanýho, se bojím, že mi je někdo ukradne.

Sarah01:

Tak to mám dost podobně. Odložení sice nacvičený máme, ale v běžným provozu to využívám minimálně. Na výstavě dávám psy do kennelky, jsou zvyklí, neprotestují a mají tam klid. Ale třeba u obchodu by psa nenechala ani uvázanýho, se bojím, že mi je někdo ukradne.

No já bych u obchodu taky nenechala…ani se třeba úplně nebojím, že by Ginu někdo ukradl, jako stát se může všechno, ale to by asi nastalo čóro móro při takovým pokusu, ale spíš se bojím…co kdyby jí chtěl někdo ublížit nebo jí napadnul nějakej pes. Ono by stačilo, aby si jí chtěl někdo pohladit…tak sice Gina je hodná, ale pořád je to pastevec, který má na určité věci vlastní radikální názor.

A Matěje? No tak toho už teprv ne…tam už by to riziko krádeže mohlo hrozit a navíc, taky je to pes, ke kterému se lidi dost hrnou a on není kontaktní k cizím…je hodně rezervovaný….no to bych mu neudělala.

Jako když byl u nás krámeček a skákla jsem třeba pro chleba, tak jsem psa sebou vzala, viděla jsem na něj celou dobu, ale někde u supermarketu, tak to si fakty neumím představit.

Jen k tomuhle: 
“jakýkoliv diskomfort psa, který není nutný…”

Taky mám radši, když má pes veškerý komfort. Radši bych řešila třeba reaktivitu na psy než nesamostatnost. Protože odnaučovat nesamostatnost (kromě toho, že to šíleně žere čas a energii) je vždy určitý diskomfort, zvlášť v případě mého psa, který je útěkář a který si minimálně 6 let života dělal, co chtěl. Jistě, až takového psa budou mít všichni zdejší moudří lidé, určitě to zvládnou na 100 % komfortně 🙂 

Někdy cílem tréninku není ta konkrétní činnost, ale její vedlejší účinek. Zde třeba zafixování vzorce “nuda = nejlepší bude to prospat”.
On se pak člověk dost diví, kde všude se to hodí…

Už vím, co mi to říká, toho pána znám přes ADHD (všecky články, studie a knihy jsou zajímavé, vesměs se to ale točí takhle…) a on to vše spojuje s rodiči atp., právě i s životem před narozením, dědičnost, sklon k depresím, závislostem a tak,
jsou to věci, které vlastně všici známe, ale ten pojem neznáme. 
 

Tak nebudu mít nového psího vnoučka eurasiera…dcera měla zamluvené štěně už půl roku s tím, že pokud vše klapne dle plánu, tak štěndo bude v říjnu…několikrát v srpnu psala chovatelce, jestli to klaplo, jestli mají nakryto, jestli jsou “v očekávání”..zprávy přečtené, reakce chovatelky žádná…tak ten přístup jim přišel hodně prapodivnej a tohle štěndo odpískali.

Osud tomu chtěl, že narazili na štěně lapiny- klučíka- po zrušené rezervaci, tak už je trochu starší…4 měsíce a dnes se na něj jeli nezávazně kouknout…tak je vám asi jasný, že už ho mají doma..láska na první pohled. Tak vám moje drahá komunito představuji svého nového psího vnoučka plemene lapinkoira a jmenuje se Archie…v neděli se na něj jedu juknout, tak jsem zvědavá, co na to můj první psí vnouček ausík Ikon.

…ten je krásnej….🌺..tak ať se daří

Je teda nádherný. 😍 Moc gratuluju k psímu vnoučeti.🥰

Archie, vítej 🙋‍♀️ jsi velkej fešáček a abys věděl, máš supr babičku 😉😁

A tady oba moji “vnoučci”❤️

..krasavci…opravdu se vám povedli oba, tedy jako vašim mladým….

Gratuluju k vnoučecí lapině. 😀

Jo, teď bylo docela dost lapiních štěňat, tak většině chovatelů něco zůstalo dýl.

O tomhle vím, že byl k mání, hnědouši jsou moje oblíbená barva.

Tenurri:

Tak ono hodně věcí bude vyplívat ze životního stylu. Takže ano, my musíme některé věci složitě nacvičovat, protože to jsou situace které u nás běžně vůbec nenastávají. Zatímco spousta lidí bude trávit čas večer venku, v hospodě, někde na akcích, tak my jsme nejraději spolu doma a hrajeme třeba deskové hry…a ven jdeme právě s tím psem. Každý má ty situace a život nastaven jinak a podle toho se s tím musí popasovat a řešit to.

Trošku mi uniká (nebo jsem si toho nevšimla), proč se tedy snažíte cvičit samostatnost, když je to zřejmě situace, která nenastane. Většinou se učí samostatnost, protože pes musí být doma sám, když jsou všichni v práci/ve škole. Jestli to dobře chápu, berete si psa do práce, jste s ním doma, ven chodíte jenom s ním….. Proč trénujete samostatnost? Nota bene, když to děláte na sílu, Jack to ví.  

Protože občas potřebujeme, aby vydržel ty cca  2-3h doma sám, když jedeme na větší nákup, nebo někam občas jdeme…problém je to občas. A nechci aby to zapomněl. 

Za další si myslím, že nějakou schopnost samostatnosti v pohodě by měl mít každý pes, ať už to potřebuje denně nebo párkrát za měsíc. 

Jasně, my to nepotřebujeme pravidelně a ani na 8+ hodin, ale nikdy nevíte co se může stát. Občas jde člověk jen k doktoru a nakonec tam čeká 4 hodiny, že jo..a druhá polovička není třeba k dispozici. Prostě si myslím, že by to zvládnout měl bez stresových projevů. A je lepší mít nějaký základ třeba těch 2-3 hodin, než nemít vůbec nic. Beru to jako nějakou základní dovednost.

Tak u nás to třeba půjde pomaleji, protože to tolik nepotřebujeme a posunujeme se po kousíčkách. Ale pokud zvládne odpočívat sám zavřený v místnosti, nebo pokud zvládne být doma dopoledne sám, tak si zase nemyslím, že by to měl být nějaký extra problém. V sobotu byl doma sám asi hodinku kolem 6 večer a taky to zvládnul v pohodě. Byl unavený po výletě a byl hodný. 

To byl spíš jen povzdech nad tím, že by mě opravdu nenapadlo, že od-do je samota v pohodě a v jiných od-do už není a že co je u jiného běžný život (jak psala Balu) u nás zas tak běžné není a musíme řešit jak a kdy to trénovat.

Jinak Sardullah, krásná lapinka 🙂

balu:

My jsme jednu dobu trochu trénovali i úvaz, že psa uvážu, sednu si pár metrů od něj mimo dosah, vytáhnu knížku a strávím tak hodinku dvě (tři, čtyři …). Pes má ležet na místě, pokud dělá něco jiného, přijdu ho opravit, případně napomenu na dálku, atd. Cílem je podpořit vzorec “nelíbí se mi tu a nudím se - tak budu spát”.

Tohle jsem se psem nikdy nenacvičovala. Vždycky stačilo mít nacvičený povel “zůstaň”. Popravdě, nedovedu si představit situaci, kdy psa někam na několik hodin uvážu. Buď budu s ním a tudíž s ním budu i komunikovat a nebudu tupě vyžadovat, aby několik hodin ležel, tedy nezměnil polohu do sedu, stoje, podle toho, jak by chtěl, nebo bude někde uvázán jen mnohem kratší dobu, a na tu bude stačit povel “zůstaň” a bude to klasické odložení byť bude pro můj klid uvázán. 

Tak já si to dokážu představit úplně přesně.

Máte víc psů a jedete s nimi na trénink (závody) a jeden pes cvičí a druhý je uvázaný u stromu ve stínu a střídáte je. Nechcete necvičícího psa vodit do auta, nechcete vytahovat klece z auta, prostě ho uvážete ke stromu. My máme celkem 4 pesy, jedna je stará a slepá, takže už netrénuje. I ona jezdí na tréninky s ostatními, necvičí a je uvázaná pod stromem s ostatními nebo je v ohrádce, ale je s ostatními. Není někde jinde sama. Žádná z nich nevydrží odložená hodiny a tak jsou na vodítkách. Je to bezpečné pro všechny. Zažila jsem na agi závodech, že jeden pes zůstal odložen na volno (páníček asi nesledoval, nevím) a  panička běžela s druhým. Odložený pes vystřelil na parkur a závodil taky. Bylo to krásné, protože to byli stejní psi a běželi stejně, vypadali jako aquabely, krása. Ale zrovna závodicí pes byl v běhu diskvalifikován.                                                        

Ano, jak to píšete, to dává smysl. Ale budete to trénovat “nasucho” když máte jednoho psa a dalšího neplánujete pořídit? Nebo máte více psů a vyplyne to z toho, že jezdíte po závodech a vaši psi se učí od sebe za provozu, tedy mladý pes okouká chování staršího, který bude na úvaze vedle něj? Tak bych to dělala já. 

U nás je třeba “problém” ve chvíli, když se začnu oblékat večer, protože večer standardně nikam nechodím, večer se chodí jen na procházky. Takže psi začnou pobíhat, kontrolovat, jak jsem s oblékáním daleko.   ..jestli jakože UŽ a já jim furt říkám, ať jsou v klidu, že jdu jen nakoupit.

Takže mě vůbec nepřekvapuje, že něco v nějakou denní dobu je v pohodě, protože takhle jsem zvyklej a v jinou denní dobu už to tak na pohodu není.

Psi jsou z mého pohledu milovníci určitého stereotypu, když je stereotyp, tak je to pohoda, tak to má být a klidně těch stereotypů může být víc… pracovní den, den volna, víkend atd. ale pokud jsou ty stereotypy opravdu dodržovány, tak pak každá vyjímka může být podezřelá.

Jo jo… pes vydrží 8 hodin doma sám, protože oáníček je v práci, ale pak chce jít páníček jednou večer do kina a je problém, protože večer se po prochajdě a večeři přeci kouká z gauče na seriál.

balu:

Ano, jak to píšete, to dává smysl. Ale budete to trénovat “nasucho” když máte jednoho psa a dalšího neplánujete pořídit? Nebo máte více psů a vyplyne to z toho, že jezdíte po závodech a vaši psi se učí od sebe za provozu, tedy mladý pes okouká chování staršího, který bude na úvaze vedle něj? Tak bych to dělala já. 

Jsem asi jiného ražení, nic netrénuji “nasucho”, protože mne ani nenapadne, že bych to měla trénovat. Spíš to mám celý život stylem: hop a plav :-). Vyplývá to ze situace.  

Úvaz jsme taky netrénovali, prostě bylo potřeba dělat něco, bez asistence pesy, tak než první pesu pořád umravnostňovat (protože odložení mají natrénováno krátké na startech), šla na vodítko třeba ke stromu nebo plotu. Pesa vidí, co se děje a čeká. No a jak pesy přibývaly, tak najednou byly uvázané 2 nebo všechny 4, když je potřeba, aby neasistovaly. U jednoho psa, který nesportuje to může být třeba potřeba na návštěvě, kam jsem z nějakého důvodu dorazila i se psem a vím, že jim pes na zahradě vadí, protože pes očůrá kytky, fena vypálí flek na trávníku, atd. Tak, když už tam se psem dorazím a chci si dát kafe, klidně psa někam připnu na vodítko. Nebo vyrazím s dítětem na dětskou oslavu, den dětí, beru psa, protože je to hezká procházka, ale asistence psa je nežádoucí, tak ho klidně uvážu ke stromu nebo plotu. Ani tohle bych netrénovala dopředu nasucho, ale prostě psa uvázala, aby na mne viděl a já na něj. Neumím to zdůvodnit, ale všechny moje pesy, ať hromadně nebo po jedné by chvíli stály, koukaly, co se děje a pak by si lehly a dál koukaly. Když by to bylo na koukání nezajímavé (kafe s kamarádkou), asi by i spaly. 

🙂 Blahopřeju, taky bych chtěla, aby to pes dělal jen tak.
Megi překouše vodítko a jde za mnou. 😀
Tak se prostě musela naučit čekat. 
To je náš jediný nacvičený povel na 100 %. 

Ono přece trochu záleží na povaze psa, na jeho určení; jaké plemeno v tom je cca,
Megi je prudký pes, zlomek vteřiny a nazdar,
trpělivosti, sebeovládání se musí učit odmala,
jinak s tím psem v civilizaci nelze fungovat. 

Ale taky jsme měli kdysi v baráku jezevčíka, co byl všech, ten se naučil životem.
Akorát si občas lehnul uprostřed křižovatky před Slávií, asi měl rád klakson. 

Tadyto štěkanátko krkolie, to je přece ovčák, bude shánět smečku dokupy, hlídá,
kdo si dovoluje odcházet!
😀

Mě by vůbec nenapadlo, že to je ta lapina. Ten lapina?
Bych si říkala - hmm, červenej husky. 😀 
Prostě znám jenom lapinu od assil, to je černá lapina!