Tak přemýšlejte, minulou středu se stal Mirďa opět tatínkem, tentokrát šesterčátka, 5 holek 1 pejsek 😀
Ne ani přemýšlet nebudu (ale bože jsou ták úžasně roztomilí)….úplně stačí, jak mě furt manžel volá k počítači a ukazuje štěňátka pyrenejců a hlavně berňáků a jak je ten či onen roztomilej…být to na něm, tak pro štěndo hned jedem a být to na něm, tak už máme doma smečku medvědů…😴
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 27.05.2024, 21:29:42
Jejda, to znám, u nás ještě dotažené, manžel má tendenci zachraňovat fyzické a hlavně psychické nešťastníky. (Miláčku podívej jak je roztomilej, on vůbec není zlej, jen malinko nepochopenej - a ukazuje fotku třeba 5 letého 80ti kilového Kavkazana 🙈). Prostě manžel zachraňuje a já vydělávám na veterináře, jsme sehraní 🤣
Odpověď na příspěvek uživatele Dublinbarzoj z 28.05.2024, 06:51:50
Tak kavkazany nezachraňujeme, manžel se defakto psů bojí. Když jsme se byli poňufat se štěňátkama kavkazů, ze kterých jsme si nakonec brali Jessinku, tak to bylo vtipný… mamka štěňátek má na můj vkus a na kavkaze vadu povahy… je hodná.. tak to s ní byl manžel ok a pak prej… jé vy jste ještě neviděl jejich tatínka a že ho vezmou do baráku, aby se na něj kouknul i manžel, tak ten řekl… ona se koukne manželka, já jdu ven kouřit … ven bylo druhými dveřmi do ulice.
No já se přiznám, že už dlouho nějakej nácvik samoty neřeším, defakto mám permanentně už dlouho dva psy a buď jsou doma sami ve dvou a nebo jeden pes se synem… tohle třeba mě přijde nejtěžší na nácviku, aby to pes zvládal. Takže to i trénujeme… já odejdu s jedním psem a syn zabaví štěndo, ale u kavkazandy tohle nefungovalo… viz video níže… jako odejdu já a pohoda, odejde Gina a pohoda, odejdu já s Ginou a je z ní opuštěnej siroteček… upřímně jsem vůbec nevěděla co s tím a prostě jsem s tím a odcházela s Ginou prostě na tajňačku.
Tak jsem si to tu přehrála, Malina šla očichat telefon, nemohla uvěřit,co to slyší za zvuky a dcera to komentovala, že to štěně zní jako rozbitá husa 😂.
Kňučel, běhal po ohrádce, opíral se o ohrádku, potom si šel lehnout na pelíšek, protože asi zjistil, že mu dělat bordel nepomůže. Upřímně jsem to čekala asi horší. Ve výsledku to bylo nějakých cca 50 minut, ještě jsem pak seděla na lavičce. Když jsem přišla tak byl takovej rozespalej, nevítáli jsme se, jen jsem ho pozdravila, šla jsem si odložit věci a pustila jsem ho z ohrádky.
Udělejte si “rituál” při odcházení, neutíkejte mu při nepozornosti. Ohrádka je na to ideální - pojď do ohrádky, musím jít do práce, počkej tu na mne, za chvíli přijdu, buď tady hodný, tady máš kostičku a hezky tu na mne v klidu počkej…. Nemusíte používat taková slova a takhle hodně (stačí si vybrat to, co je přirozené Vám), ale vždy při odchodu říkat stejná slova a věty klidným hlasem, žádné bouřlivé loučení, nic se neděje, jdu jen do práce. Těsně před odchodem (třeba už v botách), dát nějakou mňamku a rychle odejít. Já používala takové měkké tyčky, štěně dostalo vždy stejnou tyčku jen při odchodu, nedostalo ji nikdy jindy za nic jiného. Psi jsou v podstatě autisti a milují stereotypy, protože jsou to opěrné body v lidském světě. Při příchodu se vůbec nevítám a rovnou (je jedno, jaký počet pes jsme zrovna měli) jdu venčit, vždy. Prostě když se otevřou dveře od bytu, jde se ven. Tím v naše případě odpadlo radostné vítání a učůrávání, které jsme potřebovali odbourat při první pese a už to tak děláme přes 20 let.
Nepostřehla jsem, jak se Vaše štěndo jmenuje. Jak?
Odpověď na příspěvek uživatele Fiona.Praha z 28.05.2024, 10:37:28
Díky za rady, jak už psala Fíkovnice, jmenuje se Jack 🙂.
My se bouřlivě nevítáme ani neloučíme. Řeknu mu, že “panička přijde, buď hodnej pejsek”, dám mu něco na kousání/trhání s mlskama a odcházím. To mu je jedno. On mě v pohodě nechá jít vynést i koš a tak. Spíš po těch 5-10 minutách začne plakat, což mu trvá nějakých cca 10 minut. Pak si zaleze do pelíšku, kouká z okna a usne. Když přijdu, tak si zahodíme baťoh, nebo cokoliv co potřebuju a beru ho ven. Dneska jsem to přepálila na 2 hodiny (šla jsem vyřizovat nějaké věci a nevšimla jsem si, že je výluka a tramvaj jede jinak, jinak bych to měla kratší😅). Skoro celou dobu byl hodnej, ale posledních 10 minut vyváděl. Počkala jsem (díky kameře) až bude chvíli v klidu (pozoruje z okna dění) a šla jsem domu, jenže tam si myslím, že chtěl na záchod. On totiž nechce čůrat v ohradce a přes den mi přijde že vydrží tak 2 - 2,5 hodiny bez venčení. To same totiž dělá mezi 4:20-5:20, kdy už fakt potřebuje na “záchod.” On by byl asi mnohem spokojenější, kdyby nemusel být v ohrádce, ale to s kočkama zatím nejde. Někdy je úplně ukázkově hodnej a neotravuje je, ale někdy je jak z divokejch vajec. Občas dostane “nával šílenství” a vůbec s ním v tu chvíli není řeč. A je jedno, že jsme si předtím hráli venku, že je najezenej a že jsme něco trénovali a musel i myslet. Prostě mu občas přepne, běhá tam a zpátky, do všeho a do všech kouše a skáče😅. Ale co jsem tak četla tak je to asi normální. Docela pravidelně se to děje mezi 19:00-20:00 a dopoledne před jídlem. Takže to vždycky ideálně vychytat a vzít ho ven, nebo ho zaměstnat než začne zlobit, což ne vždy pomůže.
Strašně se těším, až budeme moct chodit na nějaké procházky 🙂. Jak je malej, tak nikam moc nejde, když už jde, tak skáče jako srnka sem a tam, hodně kouká, nebo něco žere😅…dneska našel v trávě kost z grilovaného kuřete, malém mě kleplo. Pak se strašně vztekal a chtěl se tam furt vracet. Musela jsem ho odnést a mám od něj šrám na bradě od drápku😅. Minule chtěl zase žrát nějaké hovno. A kolik je všude vajglů 🫣…
A děkuji Xerxové za radu, už mám u kolegy ze zahrady objednaná čerstvá polínka. Strašně ho venku zajímají klacky. A to olivove dřevo co máme doma je na nej ještě moc tvrdé, tak ho to nebaví…
večerní šílení štěňat je úplně normální - nejlepší byl Night, který se svojí láskou k vodě vždy vyrval nějaký kus leknínu či kosatce a i s bahnem a vodou a tím kvítím tryskem vletěl do obýváku… Prostě zdravý štěník - nebojte, za pár měsíců bude (o něco) líp 😄
Kdyby někdo chtěl jezevčíčka ať si obalí nervy předem 😅…. Výsledek pulhodinové práce našeho zmetka… aneb pomsta že byl ponechán sám jen s tátou, tunou hraček a plnou miskou🤣🤣
Kdyby někdo chtěl jezevčíčka ať si obalí nervy předem 😅…. Výsledek pulhodinové práce našeho zmetka… aneb pomsta že byl ponechán sám jen s tátou, tunou hraček a plnou miskou🤣🤣
(Ta pulhodina byla na etapy v různé dny)
Chápu, chápu, štěně kouše a dělá loužičky a další roztomilůstky. No Malina hned v prvním týdnu vycítila, že je v elektrikářské rodině a ty přece pracují s kabely, tak nám přeštípla kabely u všech spotřebičů v dosahu, takže nabíječka, kabel od vysavače a od pohlcovače vlhkosti…prostě ňuňánci 😂.
Mě teda zaujala ještě jedna věc, ta rampa…to je pro toho diblíka roztomilého, aby mohl s vámi spát v posteli?
Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 28.05.2024, 23:01:29
Máme dva. Je to pro ně. Jen levnější varianta. Chtěla jsem jinou (se zarážkama v koberci) ale měl ji jediný obchod a nakonec nebyla k dispozici tak jsem vzala tuhle aspoň. Má teda i zábradlíčko ale to prcek sežral taky. Teoreticky by měla unést i labradora. Ten spodek stopro, vršek bych pochybovala tam by to chtělo příčku zespod) Oni skáčou jak fík všude všecko co jde. Gauč máme nízkej a na ten mají rozběh tak tam to nehrotím dokud nebude jiný (větši a vyšší) ale ta postel je vysoká a vlítnou tam milionkrát denně (do ložnice jen šoupačky).
Ze začátku vyběhli jen kousek a hups. Teď jí používají v 90% poctivě a jen někdy se zapomenou. A už ani moc neseskakují ale sbíhají (seskoky většinou jen když slyší servírování masíčka, salámku nebo piškotků).
Učila jsem je že jsem roztrhala jejich sušený kachní masíčko od akinu a dělala pidistopu po rampě. 😁
Chápu, chápu, štěně kouše a dělá loužičky a další roztomilůstky. No Malina hned v prvním týdnu vycítila, že je v elektrikářské rodině a ty přece pracují s kabely, tak nám přeštípla kabely u všech spotřebičů v dosahu, takže nabíječka, kabel od vysavače a od pohlcovače vlhkosti…prostě ňuňánci 😂.
Mě teda zaujala ještě jedna věc, ta rampa…to je pro toho diblíka roztomilého, aby mohl s vámi spát v posteli?
U jezevčíků se dávají k posteli nebo gauči rampy nebo schůdky ne proto, že by si tam nedokázali vyskočit, ale aby neskákali dolů. Je to blbý na tu jejich dlouhou páteř. Ty dopady dolů. Mám schůdky u postele, protože mám postel docela vysokou. Tří je vzorně používají, čtvrtá na ně prdí a skáče si kudy chce. Jinak po schodech lítají všichni milionkrát denně nahoru i dolů, bydlíme v patře. Schůdky k posteli jsme vyrobili s taťkou za chvilku.
Mám blbou zkušenost s tímto… ono se to nenápadně stahuje (na bejkovi, jako je těně meginek), až je to stažené kolem krku…
Pro těně je výhodný třeba nastavitelný ManMat, tam to nastavení fakt drží a nemusím za měsíc kupovat nový obojek.
To jen tak… někdy se kupuje a kupuje… zbytečně…
Dala jsem na Megi a koupila běloušovi obojek MANMAT z odkazu. Nemám sice štěně, ale myslím, že obojek, postaršímu adopťákovi s 8 kilíčky, sedí dobře. Dnes ho venku ozkoušíme. Když k nám bělouš přišel, tak se často stavěl na zadní nožky a nebo hopkal. Už se na zadní nestaví, zklidnil, tak vyzkoušíme.
Alusko nemela byste foto te vasi? Chci pak i do obyvaku. A jedny pro mamku k posteli. Jorkove jak ji starnou… jeji manzel to vyrobit umi.
Ze starých desek, možná to byly dveře od univerzálový skříně, prostě co jsme doma našli, na tom nalepená rohožka, aby to neklouzalo. Hlavně je třeba je udělat dost široký. První jsme udělali užší a psi po nich nechtěli chodit. Tak jsme je museli předělat 😀