Štěně kouše a dělá loužičky

Hmn, promiň, zprznila jsem jméno, typická dyslektická chyba 😔

Pár fotek - venčení ráno v pravé podzimní mlze a souboj s větvičkou 😂.

Za poslední dva týdny se Connie vytáhla strašně do výšky a začíná vypadat jako zmenšená kolie. Předevčírem zjistila, že se po schodech dá chodit i dolů a pokud nedám bacha při zamykání, prostě zdrhne po schodišti do přízemí i s vodítkem. To stejné nahoru - vyběhne dvě patra jako nic a hospodaří sousedům v botách než se taky vyhrabu. Do jakého věku jste štěňata po schodech nosili? Chtěla jsem vydržet tak alespoň do šesti, ale občas mě převeze.

na čtyřech měsících měl Yoda přes 35 kilo a tedy musel chodit sám (ale měl vrátka na schodišti a tak to chodil výjimečně - pravidelně jen ráno z ložnice a večer do ložnice).  Čtyři schody v předsíni se nepočítají - ty chodil nahoru i dolů od malinka.

Do šesti hodin? 🙂 Tak to vyšlo, ne? 🙂
Mně nikdo neřekl, že nemáme chodit po schodech. Takže. Ale my nejsme doga, ale malý svalnatý pés. 

KatyQ:

Pár fotek - venčení ráno v pravé podzimní mlze a souboj s větvičkou 😂.

Za poslední dva týdny se Connie vytáhla strašně do výšky a začíná vypadat jako zmenšená kolie. Předevčírem zjistila, že se po schodech dá chodit i dolů a pokud nedám bacha při zamykání, prostě zdrhne po schodišti do přízemí i s vodítkem. To stejné nahoru - vyběhne dvě patra jako nic a hospodaří sousedům v botách než se taky vyhrabu. Do jakého věku jste štěňata po schodech nosili? Chtěla jsem vydržet tak alespoň do šesti, ale občas mě převeze.

Já se teda teoreticky snažím štěňata po schodech nosit co nejdéle. Praxe bohužel pokulhává… u berberů to bylo do té doby, kdy  jsem zvládla nosit obě štěňata najednou, pak to vypadalo tak, že jsem snesla jedno štěně a jak jsem se vrátila pro druhé, tak to první vyhopkalo nahoru. Nakonec jsme to nošení vzdali poměrně brzy, jen jsme dali zábranu na schody do patra, aby tam přes den nelítala po schodech, ale těch 8 schodů co máme z chodby do zvýšenými přízemí chodila dle libosti.

No a pak Gina… tam nešlo zahradit schody kvůli našemu psímu důchodci, takže když jsem byla u toho, tak jsem jí snesla.. vynesla, když ne tak si stejně seběhla a vyběhla sama,

A teda když lítala po zahradě, my tam máme takovou kaskádu… prakticky dva schody, tak to bylo hop nahoru, hop dolů…

Prostě jsem to tak nějak přestala řešit…nebydlím ve čtvrtém patře bez výtahu, tak prostě jen omezím přístup do patra a těch 8 schodů se zatím na žádném z mých psů váhové kategorie 50+ nijak negativně nepodepsalo.

Děkuji všem za zkušenosti. U nás je to se schodama bohužel tak, že bydlím ve druhém patře bez výtahu. Takže odhadem nějakých asi 36 (?) schodů. Měla bych být schopná Connie nosit až do dospělosti. Ori jsem s jejími téměř 25kg nosila posledních 6 měsíců života, tak mám natrénováno. Spíš se štěněti už na odnos nechce čekat, takže je to trochu boj.

Jinak malý chlupatec je nadšený nosič předmětů. V neděli jsme venčili s australákem mého táty a macešky a více než pes ji zajímala stopovačka, co za sebou táhnul. Většinu vycházky si konec hrdě nesla 😂. A dnes jsme si pro změnu našli její nejoblíbenější typ klacku - se spoustou bočních větví a listím. Musela jsem vyjednávat, aby s námi nešel domů.

Tak to je už vyšší level, když pes vodí psa. To už nemáte na těch procházkách žádnou práci, všechno za vás udělá pes 😄.

Jeditííí to je roztomilá komteska! Moc díky za ty fotky, udělalo mi to v narvaný tramvaji plný různých kreatůr, dobře na duši. usmívala jsem se.

Dnešní procházka, aneb když se mi nechce tak se budu válet v trávě. 

Ta první fotka!! Aspirant na ocenění za obří roztomilost!

Dyť já jí pořád muchluju a ještě se ráda chová. Přítel povídá jak jí budeš chovat až vyroste. No nevím asi na lavici by to šlo? 

Zrzavci:

Ta první fotka!! Aspirant na ocenění za obří roztomilost!

Tak jako s tímhle souhlas. Tohle štěně má na roztomilost vysloveně talent a to říkám jako panička, co má posledních 5 psů medvědoidních a kde ta štěňata fakty roztomilá jsou. A jako majitelka pyrenejské horské psice a to jsem si myslela, že tahle štěňata jsou nejroztomilejší a nejkrásnější a nej a nej na světě, tu nepřekonal ani berňák Mates a že teda berňuščí štěňátka jsou taky aspiranti na roztomilost roku….ale teď vidím, že se ta roztomilost dá zvednout ještě o level výše, co o level..o několik levelů…prakticky je to jiná liga…ty kukuče jsou prostě bezkonkurenční.

Jako Ginuško moje zlatá soráč, ale na tohle jsi teda neměla….

To otočíte - lehnete si na zem a necháte se válcovat medvědicí. Naši hungároši maďaří tohle milujou, když se vyplesknu pod lesem na louce na zem a oni se na mě ti dva navalí a děláme valnou hromadu.

Zeptám se vás tady, když se tu řeší štěňátka… 😀

Mám teď takové dilema…nebo dilema…to je asi silné slovo. Spíš zamyšlení nad situací.

Jsem tak nějak předběžně nahlášená u dvou chovek, které mají naplánovaný vrh na příští jaro. V té první chovce mi sami řekli, že se mám ohlásit i jinde, protože nemusí vyjít krytí/nemusí na mě vyjít štěně/nemusí se vůbec narodit psí kluci…

U obou chovek se mi líbí zdravotní testy i rodokmeny. Ale jedna z těch chovek bude mít poprvé šťěnátka (mají nově založenou chovku) - ti mají navíc otestovanou i PRA a tím, že jsem se jim ohlásila hned po zveřejnění plánovaného vrhu jako první, tak mi paní řekla, že si budu moci sama vybrat první štěně z narozených kluků, když jich bude víc.

Ale ta první chovatelka mi důrazně doporučovala jako začátečníkovi si vzít štěně z chovky, kde nemají první vrh a mají více zkušeností i kvůli tomu, abych se mohla jako začátečník na chovatele obrátit s čímkoliv. A tam zase vím, že je chovatelský servis super. 

Jaký na to máte názor vy? Teoreticky…kdyby vyšly obě krytí a v obou na mě vyšlo štěně. Strašně mě nahlodalo to, že mám možnost prvního výběru…ale zároveň je to nová a “neznámá” chovka. Osud je ale nevyzpitatelný a klidně se může stát, že budu vůbec ráda, když se někde narodí psí klučina a tato otázka se vyřeší sama 😀.

Já jsem jednak člověk pocitovej, takže bych dala na pocit - na pocit z chovky a ze štěněte, z feny. 

Můj první ohař nebyl můj první pes, to je pravda, ale zkušeností  s tímhle plemenen bylo nula. A vzala jsem si štěndo právě od chovatelky, která měla první a jediný vrh. pro mě hrálo velkou roli to, jak to u nich fungovalo, jak štěňata vyrůstala. Dodnes jsme spolu v kontaktu, obrátit jsem se na ni mohla kdykoliv. Ale on je na to člověk stejně pak v reálu tak jako sám, nebo tak jsem to měla, chodila jsem na cvičák a sosala stejně info od lidí ohařích. Pravda, chodila jsem tehdy na vyloženě ohaří fórum a tehdy ještě byl svět normání a radili jsme si navzájem. Já bych asi se svou povahou chtěla mít někde v blízkosti opravdu dobrej cvičák s dobrým trenérem. Na to jsem měla štěstí. Asi jinak bych to možná měla, kdybych měla fenu a  chtěla chovat, to je pak fajn, mít možnost hodně konzultovat. ale v oblasti výchovy - když narazím na místo, kde to umí, aby mi poradili, tak asi?? je to jedno?? 

To je moje úvaha teda, každý to bude mít jinak.

No, já za sebe musím říct, že raději zkušeného chovatele, který plemeno chová už léta. Jsem člověk, co je rád za tzv. chovatelský servis a ráda bych měla na telefonu někoho se zkušenostmi.

Na druhou stranu pokud by ta chovka měla omega moc psů a jela ty štěňata ve “velkém”…třeba by měli najednou na odchov 2-3 vrhy štěňat, tak snad raději ty, co odchovali jedn vrh a štěňatům se věnují omega, do rodin jdou vymazlená, socializovaná v rámci možností.

 Třeba Matýska jsem brala z chovky, kde měla chovatelka jednu aktivně chovnou fenu…pak seniorku (babičku našeho Matese) a ještě jednoho psa-kluka…neodchovávala poprvé. A asi všechno cajk.  Pesani tam dle mého soudu fungují jako standardní rodinní psi. Ale já musím za sebe říct, že mi více vyhovují chovky větší, kde se pesany třeba i intenzivně zabývá celá rodina.  Prostě mi přijde, že když mám nějaký problém nebo potřebuju radu, tak ten chovatel je pro mě nějaká první instance, která mi řekne, jestli to či ono je normální, jak hodně mám nebo nemám hysterčit…..

Prostě shrnu to asi tak…mám ráda, když chovatel svoje psy miluje a je ten jejich láskyplný vztah vidět na první pohled, že je vidět, že je o psy pečováno dobře a s láskou, že jsou psi součástí rodiny a mám raději, když je chovatel zkušenější osoba než sem já.

v žádném případě by fakt, že jde o první vrh CHS, nebyl rozhodujícím.

Pro mne by byly důležité v prvé řadě matky, pak otcové, a v druhé prvé řadě ta možnost výběru.
Samozřejmě že chovatelé jsou také důležití, ale ne tím, který vrh mají, ale jak k odchovům přistupují.
Chovatelský servis jsem nikdy nepotřebovala, snad vše lze najít na internetu, ZDE 😀(už jsem v depresi z hárání), či v kynologických kruzích na cvičáku či kde.

Kolikrát je lepší malá chovka s prvním vrhem, než velké chovky s větším množstvím psů, kterým se pak nestíhají věnovat. Opravdu vybírejte srdcem. Já s chovateli komunikuji, posílám fotky, úspěchy ze zkoušek a výstav. A když se potřebuji poradit tak se ptám chovatelů, naštěstí máme dobré vztahy. Nebo máme hodně přátel kteří mají stejný koníček jako my. Přeji hodně štěstí při výběru. 

Jaký na to máte názor vy? Teoreticky…kdyby vyšly obě krytí a v obou na mě vyšlo štěně. Strašně mě nahlodalo to, že mám možnost prvního výběru…ale zároveň je to nová a “neznámá” chovka. Osud je ale nevyzpitatelný a klidně se může stát, že budu vůbec ráda, když se někde narodí psí klučina a tato otázka se vyřeší sama 

Teoreticky bych vůbec neřešila, která chovka má více odchováno. Nevyzpytatelný osud, ano, třeba se narodí v obou vrzích jen fenky… Plus by se mi nelíbilo, že jedna chovatelka nedoporučuje si vzít štěně ze stanice, kde budou mít první vrh. Proč? I lidé začínající s chovem mohou mít přehršle zkušeností, mohou mít větší cit pro plemeno, vrh může být “vymazlenější” než u zkušenější chovatelky. Chovatelský servis - nevím, co přesně si pod tím pojmem představit, co se vám líbí. 

K výběru štěněte bych ještě podotkla, že možnost prvního výběru není žádné terno. Štěňata zná nejlépe chovatel, spinkající roztomilouš při první návštěvě může být jen unavený největší trhač a prudič, který si sedne se zkušenějším budoucím majitelem. 

“K výběru štěněte bych ještě podotkla, že možnost prvního výběru není žádné terno. Štěňata zná nejlépe chovatel, spinkající roztomilouš při první návštěvě může být jen unavený největší trhač a prudič, který si sedne se zkušenějším budoucím majitelem”

ale tak snad zájemce bude s chovatelem hovořit, ne…..