Štěně kouše a dělá loužičky

takže bylo zcela vše v pořádku a musela být naše…..😄😎

ano, svět je tak, jak má bejt. víte na co jsem zvědavá? Jak se popasujete s tou změnou pes-fena. Protože já prostě víc rozumím psům, než těm psím holkám, to vím. No a proto mám doma dvě, že jo 😀

hmn:

tak jsem zde

Moira 3m a pár dní (a zhruba 19 kilíček) :

❤️❤️❤️❤️…tak ten výraz je přesnej…jako naše Ginuš…proto by jí u manžela prošla i vražda. Proto jsem okřikována hned, když po tý bílý potvoře něco chci “Ginuško, ta panička tě zase buzeruje….tak jí nech, ono se jí asi nechce…viď Ginuško, se ti nechce”….a nebo madam přijde a “kňour, kňour, kňourindy…pusť mě lehnout na ten polštář”…"Gino zapomeň, teď tady ležim já…lehni si jinam"…"Pusť mě, hele jaký umim dávat pusinky"…"Ne nepustim, tohle na mě neplatí"…a manžel z kuchyně “tak jí tam pusť…ona si chce lehnout na polštářek”😴

Edit:…to je hrozný, jak ty štěnďata rychle rostou…to už ani není pravda, když byla Ginuš takhle “mrňavá”

hmn:

jojo, na těch dvou fotkách je vidět ta správná fenčí pyrenejská hlava a výraz, uvidíme, zda jí to vydrží

a ňuňací - ona je maxi extra kontaktní mazel (se ptali chovatelé, jestli nám to nebude vadit 😀), celou noc spí se mnou v ložnici, ale zároveň se umí hezky sama zabavit s kostí, drnem trávy, zahradničením…..
Pamlsková, ráda si hraje na výcvik (jako Aribo, však část rodokmenu mají shodnou)

on to ten osud asi dobře zařídil….

a ňuňací - ona je maxi extra kontaktní mazel (se ptali chovatelé, jestli nám to nebude vadit 

Tak takhle zpětně musím říct, že teda bledá závist. Nicméně vím, že kdyby na mě Gina nezbyla, kdybych měla na výběr mezi ní…nekontaktní samostatnou jednotkou a mezi jejími kontaktními sestřičkami, tak bych si stejně vybrala Ginu, protože oceňuju u psa tu nekontaktnost k cizím lidem, tu samostatnost. No to jsem netušila, jak s touhle povahou budeme následně bojovat a jak to bude těžký se s madam na čemkoliv dohodnout. Jo, mám přesně to, co jsem chtěla, mám přesně to, co bych si sama vybrala, pokud bych měla možnost. Mojí bílou Kanimůru.😇

Tak moc přeju, že to ten osud takhle zařídil.😉

Tak štěnítko zatím v nedohlednu…teda ne moje, ale mojí dcery. Mladí se rozhodli, že tedy příští rok je čas na to, aby si pořídili druhého pejsa. Tak mi to nedá to sem nenapsat.

Jako horký adept byla americká kolie, ale tam to teda ztroskotalo na ceně, protože ceny jsou kolem 50 tisíc a to mladým za psa na mazla přišlo docela hodně, navíc když se teď zařizují v novém bytě a nějaké finance sežere rekonstrukce a vybavení. Takže se začali rozhlížet po jiném plemeni a nakonec se tedy vítězem stal eurasier…a už jsme v pořadníku na štěndo. Takže když to dobře půjde a narodí se alespoň jeden chlapeček, tak budu mít příští rok dalšího psího vnoučka.

gratuluji k plánovanému štěníkovi do rodinné smečky. Jen tedy musím podotknout, že jsem znala jediného psa vybraného plemene - a sice byl krásný, ale nevyzpytatelný vztekloun a se psy to snadné s ním nebylo. Prý je to plemeno hodně nevyrovnané v povaze - inu máločetné, relativně nově vyšlechtěné atraktivní plemeno. Takže ať mladí kouknou nejen na rodiče, ale i na příbuzné kolem…

“Jako horký adept byla americká kolie, ale tam to teda ztroskotalo na ceně, protože ceny jsou kolem 50 tisíc”

také jsem měla v úvaze a tu cenu jsem si tak nějak myslela
+ dlouhá čekací lhůta (+manželovi se kolie nelíbí)
tak jsem tu úvahu tak nějak potlačila
a pak to osud zařídil za mne…..

Manželovi se americké líbí, moc, měli je na farmě, ale on je původně zaoceánský, ty naše se mu nelíbí. Mě se ty Ameriky taky líbí víc, ale ta cena a čekací doba. Eurasiera neznám žádného, ale líbí se mi.

hmn:

“Jako horký adept byla americká kolie, ale tam to teda ztroskotalo na ceně, protože ceny jsou kolem 50 tisíc”

také jsem měla v úvaze a tu cenu jsem si tak nějak myslela
+ dlouhá čekací lhůta (+manželovi se kolie nelíbí)
tak jsem tu úvahu tak nějak potlačila
a pak to osud zařídil za mne…..

Tak oni už nechtějí druhého ausíka, měli jako druhého psa nejdřív v merku švýcara a nebo goldena. Dcera po konzultaci se mnou začala prosazovat krátkosrstou kolii, ale její přítel je na chlupatý psy. No tak jsem si přihřála polívčičku s americkou kolií a i jsem na to dceru upozorňovala, že si myslím, že štěňata budou dražší, že jí asi nepořídí za cenu kolem 30 tis.

No a protože se usnesli, že by příští rok to štěnítko už chtěli, tak začali poptávat chovky…no ta cena je pro ně taková nepřijatelná. Jako já jsem si říkala, že kdybych se ještě nakonec rozmyslela, kdyby to bylo reálné, tak na důchod by se mi americká kolie líbila…ale upřímně, ta cena je na mě tedy taky vysoká….

Xerxova:

gratuluji k plánovanému štěníkovi do rodinné smečky. Jen tedy musím podotknout, že jsem znala jediného psa vybraného plemene - a sice byl krásný, ale nevyzpytatelný vztekloun a se psy to snadné s ním nebylo. Prý je to plemeno hodně nevyrovnané v povaze - inu máločetné, relativně nově vyšlechtěné atraktivní plemeno. Takže ať mladí kouknou nejen na rodiče, ale i na příbuzné kolem…

Já za svůj život před lety potkala na živo jednoho jediného eurasiera….jako majitelé byli hódně překvapení, že jsem poznala plémě.

Tak na mě působil jako k cizím rezervovaný pejsek, což mě, která měla v té době afgána, nikterak nepřekvapovalo. Ale fakt je, že rozhovor byl jen povrchní…jakože “Dobrý de…dobrý den…zeptám se, to je eurasier…jo je, to jste teda první, která poznala plemeno…no je první, kterého jsem potkala a je krásnej…nashledanou…”

Jinak mladý jsou v pořadníku, ale zároveň, protože se pro něj rozhodli až defakto teď, tak samozřejmě hledají všechny informace o tomto plemeni.

Určitě vyřídím….já se na tohle plémě ještě taky nestihla “juknout”. Takže nemůžu říct tak ani onak, nerada bych, aby si pořídili pejska, který sice na “papíře” vypadá jako vyhovující kandidát, ale ve skutečnosti problém. Obzvlášť, když jsou zvyklí na bezproblémového ausíka, který nemá problém se psy, kde to jde, tak chodí na volno…

V tomhle teda dost spoléhám na dceru, protože její přítel je něco jako můj manžel…vybírá psa stylem líbí/nelíbí. Když si pořizoval ausíka, tak dceři říkal, že po něm touží už dlouho a jací to jsou úžasní psi, takže dcera nabyla dojmu, že její přítel ví, cože si to pořizuje za psa a defakto jen pomáhala s výběrem chovky…no a nakonec z něho vypadlo, že defakto neměl ani tucha, že se mu prstě líbil. Takže dcera už je poučená a hlavně rozumná a kouká spíš na to, aby k nim pes pásnul. Jako času dost…dřív jak na jaře se krýt nebude.

Blbý je, že to je opravdu málopočetné plemeno a tak o to těžší je sbírat info od lidí, kteří s těmito medvídky skutečně žijí.

Mě nakonec úplně haluzově vyšla právě americká kolie. Z fáze “už nechci žádného psa” přes fázi “znovu dlouhosrstou kolii, ale jedině s genetickými testy na dědičné oční vady” (což ale čeští chovatelé dlouhosrstek asi nedělají) jsem otevřela Bazoš a akorát tam byl čerstvě inzerát. Žádné čekání, prostě asi osud. Cena teda vysoká, ale zase jsem se štěnětem dostala výsledky genetických testů jejích i rodičů, což by asi taky něco stálo udělat. Možná tentokrát budu moct vyzkoušet i nějaký psí sport - třeba agility, když budu mít psa co vidí na překážky.

Jinak všem závidím krásné fotky štěňat. Z dneška mám jedinou použitelnou fotku. Většinou vyfotím jen rozmázlé cosi, řítící se k fotografovi. A taky teď každý den venčíme s koněm, jelikož kobyla má nařízeno denně chodit hodinu na ruce v terénu a to nemám na focení už dostatek rukou.

Teda ! Je nádherný (á)! 🥰

Je nádherná!!!👍

KatyQ:

Mě nakonec úplně haluzově vyšla právě americká kolie. Z fáze “už nechci žádného psa” přes fázi “znovu dlouhosrstou kolii, ale jedině s genetickými testy na dědičné oční vady” (což ale čeští chovatelé dlouhosrstek asi nedělají) jsem otevřela Bazoš a akorát tam byl čerstvě inzerát. Žádné čekání, prostě asi osud. Cena teda vysoká, ale zase jsem se štěnětem dostala výsledky genetických testů jejích i rodičů, což by asi taky něco stálo udělat. Možná tentokrát budu moct vyzkoušet i nějaký psí sport - třeba agility, když budu mít psa co vidí na překážky.

Jinak všem závidím krásné fotky štěňat. Z dneška mám jedinou použitelnou fotku. Většinou vyfotím jen rozmázlé cosi, řítící se k fotografovi. A taky teď každý den venčíme s koněm, jelikož kobyla má nařízeno denně chodit hodinu na ruce v terénu a to nemám na focení už dostatek rukou.

Vzhledem k tomu, že kolie u mě není úplně na pořadu dne, tak se o plemeno nějak hlouběji nezajímám a teda ty problémy s očima mě překvapily. Teď jsem trochu provětrala internet a divím se, že ty testy nejsou povinný.

Jinak máte krráááásnouuuu kolii.😍. Tak nevím, jestli už teď nezačnu šetřit, kdybych si to náhodou v důchodu rozmyslela a psa si pořídit chtěla.😇

Už jí máme doma. Je nádherná, ale dozvěděla jsem se až dnes že má malou kýlu. Tak mám strach aby to nebylo nic vážného. Veterinář u chovatele povídal že se to operuje až ve třech měsících. Nebo se to může ztratit. Máte s tím někdo zkušenosti? Samozřejmě v pondělí zajdu k našemu vetovi. 

Moc gratuluju, je úžasná  🥰  a přeju krásný společný život !

Jak se princezna jmenuje ?

S kýlou zkušenosti nemám, vždycky jsem měla pocit, že se jedná o takovou banální operacičku..

Na to, že to zmizí bych moc nespoléhala,  tak ovšem nevím o tom nic, třeba se ozve někdo povolanější.

tetrivek:

Už jí máme doma. Je nádherná, ale dozvěděla jsem se až dnes že má malou kýlu. Tak mám strach aby to nebylo nic vážného. Veterinář u chovatele povídal že se to operuje až ve třech měsících. Nebo se to může ztratit. Máte s tím někdo zkušenosti? Samozřejmě v pondělí zajdu k našemu vetovi. 

Také moc gratuluji!

Já zkušenost s kýlou mám, ale nevím, zda Vám to k něčemu bude…

Měl ji totiž náš psík (co jej mám v profilovce) jako úplně malej štěník. Nicméně kýla byla maličká, vůbec se to dál neřešilo (i když byl na “vstupní” prohlídce u veta) a co si tak pamatuji z jeho dospělosti, tak si už žádnou bouličku nevybavuji.

Dejte pak pro zajímavost vědět, co Váš vet. 

sousedi nechávali operovat malou kýlu u berňačky, pak měla i bezproblémové tři vrhy štěňat a dožila se požehnaného věku. Zvládla operaci (byla maličká - kolik měsíců jí bylo netuším - ale tak tři) výborně, pamatuji si, jak ji klidnili a ona se nechtěla dát… A to už je dost let, takže si myslím, že to jistě veterina zvládne bez komplikací a Vaše krasavice za pár dní nebude o ničem vědět

Já si Messiho brala už s malou kýlou od chovatelky, upozornila me na to s tím, že pokud se neztratí a půjde na operaci, tak mi přispěje. No kýla se neztratila, naše vetka mi řekla, že je lepší operovat teď, dokud Henri jen kosmetická záležitost,že později to může dělat neplechu. Tak je po operaci. Nejhorší nejhorší na tom bylo, že pes nesměl do vody, kterou tak miluje 

tetrivek:

Už jí máme doma. Je nádherná, ale dozvěděla jsem se až dnes že má malou kýlu. Tak mám strach aby to nebylo nic vážného. Veterinář u chovatele povídal že se to operuje až ve třech měsících. Nebo se to může ztratit. Máte s tím někdo zkušenosti? Samozřejmě v pondělí zajdu k našemu vetovi. 

Jééé bílá princeznička 🥰

Jmenuje se Chelzie. Konečně spinká.  Už je dávno po snídani a vyvenčená. Trošku si v noci a ráno stýskala. Já jsem po probdělé noci jako po flámu. Vím bude to trochu trvat než si zvykne. Už se skamarádila ráno s Xavierem. Jezevčice odjela s páníčkem na norovačky a už je prý mají hotové, dopadli dobře. Noru trénovala od štěněte. Měla doma v obýváku plastovou rouru mezi křeslem. A samozřejmě plyšovou lišku.