Po tom, co na jaře fenka přišla o štěňata ještě před narozením a musela být vykastrovaná, dlouho jsem to skousávala. A pak jsem se pomalu začala rozhlížet, protože jedna fenečka měla zůstat doma. A úplně náhodou jsem v zahraničí našla přesně to, co jsem hledala a jako bonus má v původu krev obou mých fen (jedna už s námi není).
Už pět měsíců? Přijde mi to jak včera, když jste se tu prvně optala na brijáda. 🙂 Podrbkejte pana chlupáče, bezva, že si s klukama tak sednul. Hele, nebýt toho sheltiáka onehdá na hlídání, nebyl by pan chlup?
Nebýt šeltiáčka, tak by nebyl. Teda nebyl by u nás😊.
Ale po Albíkovi se mi pořád stýská. On byl u nás šťastnej…Ale hodně se naučil , neobtežuje už sousedy štěkotem a poslouchá, panička to přičítá tomu, že dospěl, zatímco byla v nemocnici 😅.
Tak se taky pochlubím budeme mít štěňátko fenku čuvačku. Už odpočítáváme dny. Stavíme novou boudu. Pořizuji mističky, hračky a poohlížím se po granulích, i když krmíme masem, chci aby měla všechno. Těšíme se na ní všichni včetně psí smečky, slepice, kočky, králíci a ovečky. Protože se všemi bude žít, dávat jim pusinky a hlavně hlídat. 🐑🐇🐓
Miluju čuvače ! Měla jsem jako dítě čuvačí kámošku v Jizerských horách, ona si mě dobře pamatovala, i když jsem jezdila jen na prázdniny.
Miluju čuvače ! Měla jsem jako dítě čuvačí kámošku v Jizerských horách, ona si mě dobře pamatovala, i když jsem jezdila jen na prázdniny.
Je nezapomenutelná ❤️.
U nás v rodině je čuvač srdeční záležitost. Letos nám umřela dvanáctiletá fenka. A bylo to pro nás hrozné. Vůbec jsme to nečekali. Do poslední chvíle byla veselá, chodila se koupat s ostatními psy k rybníku. A najednou jsme jí našli ráno mrtvou.
Zase si říkám snad neměla bolesti, nemuseli jsme jí vozit na veterinu. Ale bylo to nečekané.
Vzpomínám na ní každý den, a pořád ji hledám, horší je že opravdu chybí i naším dvěma pejskům. Jezevčice ji milovala od mala. Vždy se zachumlala do bílého kožichu, nebo si spolu hráli.
Tak jsme rozhodli že bez čuvačky by to doma nebylo to pravé.
Framovi je zrovna pět měsíců, zoubky už skoro všechny vyměněný !
Je to děsný, jak to letí..
A ještě skoro nic neumíme 😅.
Umí jenom “sedni, lehni” , to vypadá asi tak, jako když si sedá nebo lehá slon v cirkuse, přivolání a “lehni si sakra a spikej”😔.
moje štěníková má hezky naklikaný aktuálně nejdůležitější povel a to “jdeme” 😀
při její neochotě se vzdalovat od domova (teď už zvládá) a způsobu jejího “procházení” - jako ujdu tak 5m a pak si jen tak sednu a zadumaně koukám nebo jdu rýt čumákem do čehokoliv, je “jdeme” nezbytná dovednost….😄😎
U nás v rodině je čuvač srdeční záležitost. Letos nám umřela dvanáctiletá fenka. A bylo to pro nás hrozné. Vůbec jsme to nečekali. Do poslední chvíle byla veselá, chodila se koupat s ostatními psy k rybníku. A najednou jsme jí našli ráno mrtvou.
Zase si říkám snad neměla bolesti, nemuseli jsme jí vozit na veterinu. Ale bylo to nečekané.
Vzpomínám na ní každý den, a pořád ji hledám, horší je že opravdu chybí i naším dvěma pejskům. Jezevčice ji milovala od mala. Vždy se zachumlala do bílého kožichu, nebo si spolu hráli.
Tak jsme rozhodli že bez čuvačky by to doma nebylo to pravé.
Tak to tu budeme mít kámošku.Mám čuvače od roku1974.🙂
Tak to tu budeme mít kámošku.Mám čuvače od roku1974.🙂
Rádi se přidáme do party 🙂 Rodičům jsem pořídila prvního čuvače v roce 2011. Po dlouhé historii pouze NO, kdy se s ním děda seznámil na vojně, byl u psovodů. A od té doby už jen čuvač. Teď už jen mamka má psa říkám skoro čuvače je bez PP. A mého tchána provázeli čuvači od dětství. Jen v dospělosti měl pár pauz a jako myslivec měl jen lovecké psy. Teď bydlíme s tchánem lovecké máme tři. Velkého munsterlandského ohaře, jezevčici a zachráněnou německou krátkosrstou ohařku,která je šťastná že je u nás. A myslím že k původní majitelce by už nechtěla. Všichni tři za vraty zaštěkají, ale k ovečkám a slepicím musí chodit jen pod dohledem. Čuvačka bude hlídat, a hlavně dohlížet nad zvířectvem. Samozřejmě to bude parťák na procházky a veliký mazel. Protože všechny čuvače co jsme kdy měli byli mazlíci.
Jak bydlíme v podstatě na samotě, tak se snažím socializovat jak to jen jde. Minule jsem čekala před školou, bylo to velmi vzorné štěně, než přišel pan ředitel a začal na něj mluvit, ale dobrý,
Chodíme do města, na veterinu, koukat na daňky, koně, zámecké parky, … včera poprvé cvičák, tam jsme si našli venčí kamarádku z vedlejší vesnice, no a aby se nenudil, už má na říjen domluvené ovečky, tak jsem na něj zvědavá.
Já sem teď ani nepíšu, protože mám na Framíka samé stížnosti 😅. Tedy měla bych vinu hledat u sebe, ale to se mi nechce 🤣.
Takže : nenaučila jsem ho samotě, takže včera málem vyrazil okno , když jsem šla se dvěma staršíma ven. Předtím zůstával doma vždycky s jedním psem. Člověk by řekl, že mě to mohlo napadnout, že?
Vůbec neposlouchá nikoho kromě mě. Je k ostatním přátelský, ale vůbec vůbec neposlechne. Třeba ani neotočí hlavu, lehne si přede dveře a nechce se zvednout, při přivolání hodí prý takový drzý očko a odchází pomalu pryč.
Paní Míše, která nám pomáhá s domem, ukradl nákup. Připlížil se zezadu, prokousnul igelitku a co vypadlo, popadnul. Honili se pak prý okolo stolu.
Přede mnou se tváří jako vzorné neviňátko 😇.
Vzala jsem si ho do práce, abych ho měla pod dohledem. Ležel vzorně vedle křesla, ale začal prdět tak strašlivě, že pán, co u mě zrovna byl, se zaradoval, že se mu covidu vrátil čich .
Tak to shrnu přípravy boudu novou zateplenou udělal páníček, misky nové, granule objednány raději dvojí, co kdyby jí nechutnali. Masa plný mrazák. I pár hraček, pokud je neukořistí ohaří a jezevčí ničitelé. Ještě kouknu po tvarohu v akci. Slepice vejce vzorně snáší. Ještě jsme si pořídili japonské křepelky to aby doma nebyla nuda. A ovce pokukují kde ten čuvač je? A v práci si myslí že budeme mít bišonka…..
Jo, ta vlevo, doma jsme všichni velký a tlustí, tak aby se k nám hodila. Jen jezevčice nám to kazí ta víc nenarostla. Víte jak těžké to bylo vybrat, ta vlevo je největší, ta uprostřed je stejně prdlá jako byla ta naše, která nám umřela. A ta v pravo to je inteligent. Líbí se mi všechny.
