Jak se díváte na koupě koně staršího deseti let. Nechci jej na žádny sportovní výkony, jen mírnou zátěž v občasné projížďce. Možná se ptáte proč staršího? Nebudu lhát, takový kůň je samozřejmě levnější ale také klidnější. Díky.
Kupovali jsme 16letého, 14letého, poničce bylo jistě také 15+. Ponička byla jezditelná jen asi dva následující roky, ti dva další oba sloužili i po dvacítce.
Záleží na tom, co je to za koně a jak je opotřebovaný. U primitivnějšího typu nebo pošetřeného chladnokrevníka bych se tolik nebála jako u bývalého sporťáka z vyšší úrovně a nebo déle závodícího dostiháka/klusáka - nebo u koně, který už nějaký ten hendykep má (dušnost, projevy pohybových potíží, letní vyrážka, schvácení...).
Prostě je potřeba počítat s tím, že časem pohybové potíže, vyvalí se s věkem nějaká ta alergie, intolerance, metabolismus už není tak pružný. Pokud tohle máte na mysli, jděte do toho a koně, kterého vám odsouhlasí veterinář nebo si to prostě risknete, kupte.
Jen si uvědomte, že na sebe berete odpovědnost za jeho další osud. Pokud se zhorší zdravotně, budete mu umět zajistit dobré dožití, i když nebude jezditelný? Případně budete ho ochotná odvézt na jatka, nechat uspat a platit kafilerku? To je totiž pro nevyužitelného koně často lepší osud než putovat z ruky do ruky, nedejbože stát se tělocvičným náčiním pro nějakého nevědomce.
Akop íše Buggyra, záleží na minulosti. Problém občas býva, ak sú to aktívni športovci, že ten režim občasného využívania kone psychicky úplne dobre nezvládnu. Hlavne nezabudnite na predkúpnu prehliadku s veterinárom, je to síce ďalšia finančná záťaž, ale vo finále môže ušetriť kopec peňazí.
Johana:Jak se díváte na koupě koně staršího deseti let. Nechci jej na žádny sportovní výkony, jen mírnou zátěž v občasné projížďce. Možná se ptáte proč staršího? Nebudu lhát, takový kůň je samozřejmě levnější ale také klidnější. Díky.
Co myslíte občasnou projížďkou? Koně potřebují pravidelný pohyb, aby byli trénovaní i na mírnou zátěž.
Já 10 letého koně koupila. Ale předtím jsem na něm 2 roky jezdila, takže jsem věděla, do čeho jdu. A chodil 4-5x týdně.
A víte, že koupě koně je ta nejlevnější položka? Máte peníze na ustájení, kováře, veterináře?
Desetiletého bych neprohlásila za staršího. Podle mne ideální věk na toto hobby ježdění.
Pokud bude zdravotně v pořádku, nevidím v tom problém.
My teda všechny ty jmenované přes 10 let staré koupili na blind 😄
Toho 14letého huculoaraba prostě na normální ježdění, od prodávající na něm dojela známá rovnou k nám do stáje (20-30 km) a bylo.
Toho 16letého PRE (na profilovce) jsme si byli jednou prohlédnout, a pak pro něj jel rovnou hengr. Ani jsme ho při prohlédnutí skoro nevytáhli z ohrádky. Ale je fakt, že jsme na něj hodili cajky a nechali si ho předvést, jak tahá po tom krcálku paletu po zemi (takže bylo jasné, že je hooodný, trumbera, pracant...). A pak když majitel povídal, že nemůže chodit už nikdy po tvrdém bez podkov, jsem si ho teda nechala předvést na ruce po asfaltu (přesnější slovo by bylo asi "předlézt"). Ještě jsem uhádala cenu za chromáka 😄 A kupoval se s tím, že holt když se na něm nebude dát jezdit, tak bude jen dělat parádu ve výběhu. A teď skáče, běhá po všech površích, a v sobotu měl pěkné výsledky na místních westernovkách :-)
No a ponička se kupovala na jedno oko slepá, opotřebovaná, u nich vypásala zahradu, k nám šla jen jako společník k poníkovi, a tuhle roli splnila báječně. Ještě na ní děcka stihla odjet dva Huberty a trochu se zapřahalo, než zchromla úplně (na foto na Masopustu - ponička jako štika, kočí jako vodník).
Koně staršího deseti let, konkrátně 16 let, jsem koupila jednou a byla to zatím moje nejlepší životní volba. Předtím jsem kupovala koně mladého a nyní mám také mladé koně. Všechno má své. Byla jsem tenkrát v jistém období, kdy mne absolutně přestalo uspokojovat ježdění po závodech a celkově práce s mladými zvířaty. Potřebovala jsem koňorestart, prostě sednout a nechat se vést. Nic neřešit, žádný bubáky, ani křoví, co žere koně, prostě v hlavě průvan, zapnout špacírkvalt a nic nedělat. A přesně to jsem dostala, stará zkušená kobyla, kterou nerozhodilo absolutně nic a kdyby něco, tak mě podržela nahoře. Sletěla jsem z ní jednou, vlastní vinou. Kupovala se absolutně na blint, za směšnou cenu, bez veta, kováře, či čehokoliv. Majitelé nic netajili, že není v top zdravotním stavu jsem věděla a postupem času se přidávaly další potíže. Přesto se u mě dožila krásné třicítky a velmi lehkého provozu byla schopná do 28 let. Kříženec chlaďase s čímsi. Tohle záleží prostě na jedinci, ale rozhodně takovou koupi neodsuzuji! Každý nemá na to koupit mlaďase a udělat si ho sám bez pomoci někde za barákem. Tak to je.
Já to napíšu trochu z jiné stránky.
Máme 16 let valacha APPA,teprve teď začal závodit v drezuře s velmi pěknými výsledky.Máme ho 10 let. A kdybychom ho teď nabídli k prodeji,bude to PAN úžasňák - klidný,vyrovnaný,charakter,i největšího moulu doveze zpátky domu,dle rtg před půl rokem naprosto zdravý,netrpí žádnou chronickou nemocí.
Už jsme na závodech pár nabídek dostali :)
Asi to bude skôr sila zvyku, že pred 20 rokmi bol kôň v 14. považovaný za "starého". Dnes aj v najvyšších súťažiach športujú kone 18+. Absolútne by som sa nebála kupovať nejakého 12-ročného na rekreáciu, skôr naopak. Ale ako píšem, chcela by som poznať jeho životnú púť a mať vet prehliadku.
Všetko, čo som "kúpila" za odvoz, polomŕtve, chromé-skákajúce o troch nohách, so špánkami, atď., všetky tie kone ešte urobili veľa radosti a keby som mala čas a energiu a hmotosť, tak ešte vozia niekoho.
Mali vždy tak okolo 16 rokov. Teraz sa blížia k tridsiatke a som hlboko presvedčená, že sa jej dožijú a ešte potiahnu cez.
Nepochybujem, že ich RTG by skončilo v učebniciach :D
Ale inak je to ako píše Arbora v tej poslednej vete.