Zase dvě stránky aktualit, tak já jdu do toho:
Nejprv tedy po vzoru Liberecké perly (kanál na jůtůb), co jsem dělala já: No já jsem jela v sobotu na otočku s chlapem do Brna. Fikovnice prosím promine a přijme mou poníženou omluvu, že jsem se nenahlásila, ale v tom výletu bohužel nebyl prostor ani na kafe u benzinky. Ráno jsme vyjeli a po deseti patnácti kilometrech koukáme, že se nějak hřeje auto. Tak říkám, dojedem do Liberce a uvidíme, kdyžtak to otočíme. No ani jsme do Liberce nedojeli, na táhlém kopci jsme auto skoro uvařili. Tak říkám, co se dá dělat, otočka, vezmem jiné auto, takže jsme ještě po cestě zpět třikrát chladili (zastavili a motor na volnoběh, haubnu otevřít) a nabrali dvouhodinové zpoždění. Na to konto jsme ještě zvolili cestu po dálnicích, protože původní plán romantické projížďky přes Hradec by znamenal vracet se nejspíš v neděli. Po cestě hnusoba, v podstatě z Prahy ve sr*ách, jeli jsme max stovkou, ale udrželi jsme nový časový management. Měli jsme dvě zastávky pro věci, co si chlap jel vyzvednout, a pak zpátky. Zpátky jsme vyjížděli s klesajícím sluncem, ale naštěstí byly už silnice suché, takže jsem to s vozíkem s omezenkou na 80 pálila 120-140 po D2, co to dalo (měli jsme dobře naloženo, vozík seděl jak p*el na míse). Ještě z Prahy směr Lbc to vypadalo celkem slušně, ale kolem MB jsme vjeli opět do vánice a na silnicích potátá hnusoba, takže jsem se k Turnovu připlížila osmdesátkou se staženýma půlkama. Ale v sedm jsme stihli u Sychrova vpadnout do hospody, kde byl sraz ohledně letošních závodů, na kterémžto jsem měla být v pět. Takže ty dvě hodiny zpoždění jsme udrželi, stejně jako stolici a moč, což byl v těch sjízdnostních podmínkách čin hodný vyzdvižení. Dali jsme první pořádné jídlo dne, pokrafali o závodech a v půl deváté v noci v sr*ách vyjížděli směr sever. Den jak malovanej. V neděli jsem odpočívala (teda… prala, myčkovala, dvě hodiny u koní…) a chlap laboroval, co je tomu přehřátému autu. No tak jasně, jak jsme trefili na Nový rok toho srnce (jo, trefili jsme srnce, díky milí odpalovači ohňostrojů, to je vaše zásluha), tak ačkoli se to nezdálo, prasknul při tom chladič a příruba. Takže závada odhalena, naštěstí se nám povedlo neodpálit u auta motor, páč jsme celkem dbali na to dochlazování a nafťák zase tolik netopí… Takže nový chladič je na cestě a snad tím budou všechny neduhy auta vyřešené. Mně u druhého začala téct brzdovka, takže abych se pro jistotu ještě nenudila, musím tohle taky nechat spravit. 15 km bez brzd v tomhle počasí bylo taky lahůdka.
Ze soboty na neděli jsem spala u chlapa a záda totálně dolámaná, tak jsem ze včerejška na dnešek zavrhla navykání na novou matraci a vyspala jsem se na těch starých proleželých a paráda, záda zabolela jen trošku… Jsem zvědavá, co mi na to řekne fyzioterapeutka doporučená ortopedem, ke které jdu v půlce února, která by mi měla vytvořit kompenzační cvičení na doma a posoudit moje pohybové stereotypy. Je to divné, mívala jsem problémy s bedry, a od toho září mám prostě problémy s hrudní (žebra) páteří, bedra jsou v cajku. Tak jsem teda náramně zvědavá, co z toho bude a jestli se to zlepší…
Dneska chci v oddíle zapřáhnout do saní na vyjížďku, ať ty sáňky taky vytáhneme, když už venku leží ten bílej hnus. Jednou za zimu by se to mělo 🙂
A nyní k zde napsanému:
Kouťáku, vy jste štramák! Jsem Vás ještě neviděla, klobouk dolů, pěkný pán 😊 A jo, Mourek je taky pěkný. Ta fotka kačera je dokonalá, člověk může spočítat pírka! Volavek tam teda máte pěkných pár kousků, tady jsou spíš po jednotlivcích (asi nemají tolik jídla na jednom místě).
Saga a slepice: no to může být cokoli, nějaká orgánová nedostatečnost, zánět, tak hlavně aby to nebylo něco infekčního. Dobré je pozorovat hřebínky, jak se hřebínek smrskne, slepice něco řeší, někdy jen svoji kondici a využití krmiva nebo zimu, někdy přepeřuje nebo kvoká, někdy je to nemoc. K tetování blahopřeji, ať vás těší stále a pořád 😊
Bobča: já mám po bytě dvě velká zrcadla a vůbec mě nenapadne se do nich podívat, chlap se v tom shlíží furt, vždycky v předsíni „jsem se neučesal…“ a já se směju, že jsem se taky nečesala, ale že o tom nevím, protože se na sebe nedívám. No a s tím visícím prádlem, to jsem si právě myslela, že tam visí a visí mnoho měsíců, to je k popukání, mně to přijde směšné. Jestli si řeknou „tohle už je řídké, nebudem to povlíkat, dáme to na šňůru“ 😂 Boží!
Kometa: a to já si zrcadlo s AI pořídím! (ehm, nepořídím, jestli za něj budou chtít peníze. Nabídnu vejce nebo brambory…) Já občas mám chuť někoho poslat do pr*** a nikoho kolem sebe nemůžu, protože mám kolem sebe tak báječné lidi! 😇 U AI mě to ani mrzet nebude.
Lesnizinka: to já o dýhách něco vím 😊 Škrábanec jde buď rozšmirglovat, aby se tloušťka dýhy kolem něj trochu ztenčila na jeho hloubku a pak plynule vytáhnout ve větším okruhu kolem vady zase zpět na původní tloušťku (udělá se takový „trychtýř“ v dýze) a nebo jde vyplnit vhodně vybraným, případně nakolorovaným tmelem na dřevo a nebo jde vyplnit průhlednou hmotou, kterou se vyplňují škrábance na autech, ta hmota má takový lom světla, že pak převezme barvu okolního materiálu.
Kometa: chlap neumí používat sloveso „být“ v podmiňovacím způsobu a je to peklo. A když ho opravuji, tak se durdí (zatím v legraci, ale ještě pár let…). Snad ho průběžně vycvičím a durdit se nebude muset a ještě bude působit jako vzdělanec! Já když slyším někde „já bysem“, tak si říkám „aha, neumí česky…“. Tady je mi to šumáček, ten nepříjemný dojem z toho mám pouze zoči voči. 😇
Hmn a Q: osobně si nemyslím, že upozornění na chybu v písemném projevu je dehonestace (samozřejmě záleží na tom, jak podané…). To by pak dehonestace byla i upozornění na jiné chyby, například když se někdo splete v letopočtu a jiný ho opraví, nebo když se splete v názvu filmu, knihy, písně. A nebo když se zmíní, že kdo nezná prezidenty před revolucí, je ignorant, protože to je přece součást všeobecného rozhledu. To je přeci zcela na roveň. A kam bychom se dostali, když se nebudeme vyjadřovat přesně, to si pak za chvíli nemusíme rozumět. Prostě někdo to ví a opraví, kometa to dělá velmi neinvazivně a nenápadně, každý ji tu zná a u těch, kteří ne, jsem se tu již vícekrát setkala s reakcí „jé, vidíte, to jsem nevěděl, že to není dobře“.
Bobča: „jak“ bude asi spíš částice..? Příslovce jsou takové ty, které určují čas, místo a způsob, pokud si dobře pamatuju. Do částic pak hážu všechno, co nejde zařadit jinam. Příslovce by bylo „kam, někde, kdovíkdy, ponašemu“ a tak 😊 Třeba si to ale myslím taky špatně.
Vlákno „Stelle“ jsem vůbec neotevřela a dobře jsem věděla proč. Jen by mě to naprdlo, jako jiné místní žabomyší války. Takže jsem si ušetřila nervy a čas 😊 A jak tak sleduji reakce na to, co se tam asi probíralo, o nic jsem nepřišla (bohužel jsem o nic nepřišla, protože se to rozebírá v dalších diskusích, kam chodím. Asi nepřečtené příspěvky od Vánoc ve Všeobecném přeskočím, tuším půlka tam bude na to téma…).
Jé, jak já bych vandrovala s koňmi krajinou… Letos budou holčičky už schopné, tak bych v létě spunktovala snad nějaký vícedenní výlet s přespáním, to by byla bomba, no uvidíme, jak to půjde. Tady nemám moc vandry s kým jezdit, no a když už se holky z vedlejší stáje dvakrát do roka vydají na vandr, tak když už se o tom dozvím a vecpu se jim tam, zpravidla se mi povede je vyprovodit jen jeden den (páč druhý den mám závody nebo jinou akci a nebo mi zrovna kulhá kůň a nebo je jiný zádrhel…). Snad příští rok, to budou dva velcí koně pojízdní, doufám.
Ehm, no to jsem jen tak shrnula své aktuální reakce a hádám se k čtení historie vlákna zase nedostanu :-D