Jen pro upřesnění, nemluvila jsem o výchově, ale o vlivu rodičů, prarodičů, sourozenců…na potomka. Děti se učí, stejně tak jako zvířátka😉 nápodobou, opakováním toho, co u rodičů vidí. Takže když rodič zapaluje jednu od druhé a přitom vykládá synátorovi, že jestli ho uvidí s cigaretou, urazí mu pracky…má to nulový efekt🙄 Totéž, když bude maminka dítěti vykládat, že musí papat špenát, protože je zdravý a bude silné….když vidí otce, který se ho nedotkne a jde si dát guláš👎 O mého synovce se starali vesměs prarodiče, protože švagrová ještě studovala. Dědeček má kopřivku z jahod a rajčat, takže tohle dítě mělo vštípeno, že nesní červené ovoce🙄 Je mu třicet a musím se zeptat, jestli už něco z toho jí😏
Ne, do jídla nás taky nenutil nikdo, i když babča byla přísnější. Ale zase nevařila nic, o čem věděla, že by sme stejně nejedli. Na druhou stranu. aby nám někdo vařil něco dalšího, když tohle zrovna nechcem? Ani omylem. Nechceš brambory? Tak si vem víc polívky, nebo sněz jen to maso. Nikdo neřešil, že by chuděrka dítě mohlo být hladové. Protože kdyby bylo, sní co je, ve smyslu: co by za to daly děti v Africe😉 U jídla jsme mluvili vždycky, my jsme šíleně ukecaná rodina, takže opak by ani nešel😜 U tchánů…nevím, ale je možné, že tam se nemluvilo, protože oni naopak nemluví tak nějak ani normálně, v té rodině mluvím jen já🙄
Dobré ránko děvčata,
Sardullah tak to já to mám stejně..naše rodina u jídla vždycky mluvila a mluvila..a dodnes furt mluví😂A já když jdu s přáteli ven,tak chodíme hlavně někam na jídlo a nikdy se nestane,že je ticho😂Ale u mě je to asi tím,že jsem hrozně ukecaná ..ale i mé okolí😀
Já teda měla od mala zakazováno polykat pecky z třešní a višní…ale stejně jsem to dělala furt😂A dělám dodnes..jinak já teda nemám problém jíst nic,v čem jsou pecky…ale byla jsem jednou svědkem scény u známé na zahradě,kde měla svoje dítě a to jí odmítlo jíst meloun,že má pecky..a ona seřvala svýho chlapa,že nekoupil bezpeckový..tomu dítěti bylo tak 8 let..tak jsem jí pak řekla já,že nemá mít rozmazlenýho fracka,a že ty pecky může vyplivnout a nemusí za to seřvat toho chudáka chlapa,který z toho byl očividně rozhozený..ona se naštvala a on mi byl děkovat,že se ho konečně taky zastala jednou ženská a že on to vidí stejně..že z něj vychovávají hrozného fracka,který si diktuje…a ten meloun ve finále celý vyhodili..naprosto zbytečně..
Dneska u nás konečně svítí sluníčko…takže snad se dneska teploměr dostane i nad nulu…
Jinak děvčata,na Silvestra jedu do Vídně😇Odjíždím až zítra,abych se ještě ráno postarala o zvířátka..Loni tady už skoro nikdo ohňostroje nedělal,letos si myslím,že to bude stejné..doma zavřu všechny okna,udělám kočičákům víc schovek(stejně se zase schovají za gauč všichni spolu) a zvířátka na zahradě nechám zavřený…nebudu je ani pouštět do výběhu..budou hezky za pevným plotem v bezpečí…dám jim tam hodně papání a bude to dobré..jen Bertík snad zase zůstane doma..nechci ho na tvrdo zavřít do seníku..ale doufám,že tam ňoumín zaleze.
Vážně? Babička prý mamince v dětstí říkala, že když bude polykat semínka jablek, vyroste jí v břiše strom. A rikala to i nám, naštěstí to maminka vysvětlila, že je to pitomost.
Niki a koho napadla Vídeň? Není to úplně běžná silvestrovská destinace, ale nic proti ničemu, jen se ptám🙂 My jsme tam kdysi byli jen na vánočních trzích a nebo prostě jen tak v létě pochodit. Máme to pravda o hodně blíž😉 Ahaaa….a jak tam vlastně jedete?
Je to zvláštní jak se zvyky liší. U nás byla konverzace během hlavního chodu považována ne přímo za zakázanou jen krajně nevhodnou. Máti říkala že nikdo nemá zájem se druhému koukat do úst když jí a u toho povídá. V případě že jsem nedbal pokynů nic tak strašného nehrozilo, jen jsem byl štandopede odeslán i s talířem k malému stolečku s velkým zrcadlem, abych viděl jak to vypadá, dokud se prý nenaučím jíst. Fakt je že po několika podobných exkurzích stačilo aby se máti při obědě jen letmo podívala ke stolečku a hned mne pindání přešlo.🙂 Zato zbytků a dojídání si nikdo nevšímal. Takže u nás volná zábava před jídlem a ihned po, při kávě a dezertu povídání už nevadilo.
Mlčet při jídle je velmi neslušné a považuju za povinnost rodičů naučit děti při jídle konverzovat 🙂).
U nás doma nikdy nikdo nikoho k jídlu nenutil, panovala spíš mírná nouze.
Jediné, co jsem nejedla, byla rajská jablíčka a rajská polévka a silážovaná kapusta, ktetá se podávala ve školní jídelně ( tam nás tedy nutili ☹️)
Ale jako velkou křivdu dodnes cítím, že třeba tatarský biftek jsem jíst nesměla, že by mi prý stejně nechutnal.. Pche🙂))
Ale samostatně získávat zkušenosti neznamená děti nevychovávat.Říkám,že výchova dětí je stejná jako výchova psů.Nastavit pravidla která se dodržují,naučit slušnému chování,ale na druhou stanu jsem děti ani vnoučata nenutila do jídla,nenutila je jíst vše,ikdyž jim něco nechutná.Třeba jeden syn nejedl maso,no nechceš maso nejez ho, vezmi si omáčku s přílohou,samotnou přílohu,ale nic jiného nedostaneš.Sladkosti už vůbec ne.Všechno se dá přizpůsobit a neznamená to,že dítě musí být nevychované,rozmazlené,drzé.Dítě se,stejně jak ten pes,musí vést,usměrňovat,ale i nechat sbírat zkušenosti na vlastní kůži.
Nebylo to sice na mě, ale super.
Já začínala běhat indiánem, prokládání běhu chůzí a rovnou cca 8-10km. Nejdřív 50m běh a 50m chůze a postupně jsem navyšovala běh. Cca do 2 měsíců jsem těch 10km uběhla vcelku.
Dneska takhle. A ještě se chystám zítra, chybí mi 10km do uběhnutí 3000km za rok. Ale o něco to zase natáhnu, buď zase 17km, nebo půlmaraton. Ještě uvidím jak to půjde…
acher:Ale samostatně získávat zkušenosti neznamená děti nevychovávat.Říkám,že výchova dětí je stejná jako výchova psů.Nastavit pravidla která se dodržují,naučit slušnému chování,ale na druhou stanu jsem děti ani vnoučata nenutila do jídla,nenutila je jíst vše,ikdyž jim něco nechutná.Třeba jeden syn nejedl maso,no nechceš maso nejez ho, vezmi si omáčku s přílohou,samotnou přílohu,ale nic jiného nedostaneš.Sladkosti už vůbec ne.Všechno se dá přizpůsobit a neznamená to,že dítě musí být nevychované,rozmazlené,drzé.Dítě se,stejně jak ten pes,musí vést,usměrňovat,ale i nechat sbírat zkušenosti na vlastní kůži.
Druhá věta je přesná. Výchově dětí by měla předcházet výchova psa.
Mlčet u jídla se děti učí proto, aby se najedly a povídáním sezení u jídla neprotahovaly (někteří povídálci by mohli obědvat třeba dvě hodiny), a taky proto, že s plnou pusou se nemluví. To je neslušné.
. ..jste dobrá, já budu šťastná za kilometry tři vcelku ……
balu:Mlčet u jídla se děti učí proto, aby se najedly a povídáním sezení u jídla neprotahovaly (někteří povídálci by mohli obědvat třeba dvě hodiny), a taky proto, že s plnou pusou se nemluví. To je neslušné.
Neslušné podle koho? Podle etikety. Tu někdo vymyslel, sepsal. Jenže doba se posunula. Lidi jsou rádi, když chvíli celá rodina, alespoň u toho jídla nečumí do mobilů a mluví spolu.
Asi záleží…jídelna v MŠ/ZŠ a doma. Doma jsme rádi, že se sejdeme. Mluvíme.
“Říkám,že výchova dětí je stejná jako výchova psů.” Nu pokud to opravdu myslíte vážně acher a nenapsala to v jakémsi podivném hnutí mysli a potřebě zdůraznit svůj postoj tak vlastně nemám k tomu co slušného říct. Já byl vychováván jako člověk, rozhodně ne jako pes či jakékoliv jiné zvíře. Ještě bych snad pochopil kdyby jste napsala že štěňata se mají vychovávat podobně jako malé děti, v opačném gardu je to pro mne zcela nepřijatelné. Představa že by se mně děti i vnoučata všímala pouze po zašustění pytlíku s odměnou v naději že třeba něco dostanou je nehorázná a pro mne i mé potomky značně ponižující. Zřejmě jsem zde špatně vzhledem k tomu že takový názor možná nemáte sama viz. palce nahoru. Původně jsem myslel že je zajímavé porovnávat způsoby výchovy dětí, nyní vidím jak jednoduché to vlastně je, až tak že nemá význam o tom dále diskutovat a porovnávat různé možnosti.
Jestli to nebude vaší zvláštní představou o výchově psa. Vychovaný pes rozhodně nereaguje jen na šustění pytlíku. Základem výchovy psa i dítěte jsou mantinely, které se musí nastavit těm i oněm, laskavá důslednost beze vzteku, agrese a násilí. Však ostatní vám těch podobností vysvětlí víc.
Tak výchova dětí a výchova štěňat…obé má svoje specifika, obé potřebují naučit do života v civilizaci něco trochu jiného, ale obecně mně konkrétně přijde, že jsem to tak nějak pofackovala najednou, jak děti, tak chrta …jsem velmi benevolentní o spoustě věcí budu diskutovat, domlouvat se jak s dítětem, tak se psem a u obou jsou zároveň věci, přes které vlak nejede a o kterých diskutovat nebudu…opravdu nehodlám s děckem diskutovat u přechodu, jestli mi dá ruku nebo ne…stejně tak štěně na mě nebude skákat a fertig a nebudu o tom diskutit.
Mě zrovna přijde, že tak velký rozdíl to není, neboť obé učím chovat se slušně. A že existují psi, kteří to dělají za odměnu…no teda kdo z nás neumravnil dítě s vidinou odměny, tak hoď kamenem…když budeš v obchodě hodný, tak ti koupím nanuk…když budeš mít pěkné známky na vysvědčení, tak dostaneš to a tamto. Myslím, že v obou případech je to o motivaci, odměně…a nemusí to být pamlsek, to co je odměnou a motivací, to si dítě volí samo a pes taky…protože co je pro jednoho odměna, tak to druhého třeba vůbec nezajímá.
Představa že by se mně děti i vnoučata všímala pouze po zašustění pytlíku s odměnou v naději že třeba něco dostanou je nehorázná
No tady bych jen chtěla podotknout, že jsou psi, kteří si vás rozhodně nevšímají kvůlivá šustění pytlíku, protože je to nezajímá, jsou psi, kteří se vlastně ani nechtějí moc mazlit…prostě si vás všímají proto, že s nimi máte vztah, že vás mají rádi…a naopak jsou děti, které fungují na kokina..a na to zašustění pytlíku slyší…
No nechci tady rozvířit debatu…ale myslím, že spousta maminek resp. babiček ostřílených pejskařek bude mít podobný názor, že v tom základu se to vlastně nějak významě neliší.
Ještě dodám k J5 : je sice hezké, že jste byl vychován jako člověk. Jenže v minulém století. Kdyby dnes velká množina dětí byla vychovávána tak jako psi, nemusely by se v některých restauracích objevovat nápisy “Vstup s dětmi nežádoucí”. Pes si totiž v restauraci spořádaně lehne pod stůl a nešlape po židli, neleze na stůl, nepatlá polévku po ubruse a neplete se pod nohy číšníkům, kteří roznášejí horkou polévku - třeba. A vězte, že vím, o čem píšu.
Takže kotec před horskou chatou s nápisem “Zde odložte děti před vstupem”, nebo v lokále “Pobíhající děti budou předány do cirkusu”…….nejsou výjimkou.
Další podobnost dětí a psů: jestli psa, potažmo dítě, necháte dělat, co se mu momentálně líbí ( taková ta volná výchova nevýchova) přeroste vám brzy pes i to dítě přes hlavu. Nebudou-li mít vedení, budou se snažit vedení převzít. Ač je to nad jejich síly. A pes skončí na převýchově, dítě u psychiatra.
Ano, už jsem to chtěla napsat k příspěvku Archer: souhlas, pejskařky vychovávají děti a psy stejně. Myslím, že i ti ostatní, co opravdu děti vychovávají, jen neví, nemají s čím srovnávat😉 Woruškovi, jak vždycky říkám, byly u zadku ty pytlíky s dobrotama, byla kolikrát u zadku i panička. Musela bych mu mávat před nosem slepicí😉 Tak to dítěti nejspíš nikdo nemusí, ale to je jen ten malý, bezvýznamný rozdíl😜