Třetí víčko

Bobca:

Nás bylo ve třídě 32..ale nebyly mobily..takže byl klid-musel být…ale taky jsme neměli cizince-to je fakt…Pro slabší žáky byla zvláštní škola,a tam jich bylo třeba 10-15 ve třídě a nebyly na ně tak vysoké požadavky a dostávali i 1,nebo 2-v normální by neprošli..A tím byli šťastnější,že nenosí 5…Od 8. jsme měli studijní-A-čko a praktickou-B-čko třídu…V nižších ročnících pamatuju  i ruce za zádama-jak Dája..Byly sklápěcí sedačky…Byly hodiny tělocviku,kreslení,hudebka..Je to vůbec dnes?

Jdu dočíst zbytek🙂

Legrační, nás bylo v první třídě 52, naše škola se předělávala, tak jsem v Praze jezdila 4 stanice autobusem do té kam nás přiřadili.Nějak nemám pocit negramotnosti. Potom co jsme se přestěhovali nás ve třídě bylo pouhých 41, v ročníku byly 4 třídy  + 1 pro těžké dyslektiky, kam jich docházelo je 15, lehčí dyslektici chodili normálně s námi. A stejně jsme se všichni normálně naučili všechno, jen se s námi nikdo nemazal. Pamatuji sijak k nám jeden kluk propadl, jeho maminka na něj byla sama a tak to byl takový divočák. Jednou řekl učitelce(byla to tělocvikářka v kondici), že je kráva a dostal facku až upadl. Druhý den přišla jeho maminka do školy s bonbonierou. 

A v kterém to bylo století? Pardon, vtip. Určitě jsme byli ve třídr růrně “rychlí” a chytrý. Alentenkrát se výuka nepřizpůsobivala tomu nejpomalejšímu, který měl 3 asistenty a ve třidě dělal akorát rozruch. V to. je ten rozdíl. A bohužel dnes dát hajzlikovi facáka, tak učitel letí bez náhrady škody.

stejně jsme se všichni normálně naučili všechno, jen se s námi nikdo nemazal.

Přesně tak..u nás byly ještě i mírné tělesné tresty..kokos,hvězdička,příložník a stání v koutě..Nikdo si nedovolil si doma stěžovat🤭

A v kterém to bylo století? Pardon, vtip.

u mě 1962-71…a drvodělko?

Já jsem taky chodila do školy v minulém století. 87- 99. A jaké to asi tak bylo za Marie Terezie 🤷 Jinaknve škole tělocvik, výtvarku, hudebku a podovně mají stále. Jen jim do toho přibyly ty technologie. A hlavně “já mám právo”, že maj i povinnost, to pomíjí.

To nikdo nepopíra, ze žáci jsou lidi. Tak ať se tak chovaj 🙂

1974, jo fakt nás bylo 52, ale určitě to nebyla standartní situace. V té škole, kam nás přifařili, z toho byli pěkně nasratí🙂. Ani jsme se nevešli do lavic, tak nám srazili lavice k sobě a vzadu jsme seděli jak slepice na bidýlku. Tam právě strčili ty děti, jako mě, co dojížděly. No, prostě z té situace nebyli řekněme nadšení. Vlastně to byl důvod, proč se tehdy naši přestěhovali, v té druhé škole nás bylo přeci jen míň. Taky se nedojíždělo. Mě se třeba to dojíždění líbilo - brali jsme to se spolužáky jako dobrodružství, ale moje mladší sestra by to nedala, byla dost nemocná. Jasně, že si takové ty drobné tělesné tresty pamatuju, taky stání na hanbě, ruce za zády a tak. Dneska by se rodiče asi potento.  No, nám to zas tak strašný nepřišlo, když někoho potrestali, moc dobře věděl za co a když doma žaloval, dostal přidáno. Nějaké vyrušování v hodině se tedy rozhodně nekonalo. My to tehdy jako nějakou újmu nebrali, škola byla v pohodě.

Ach. Vidlák vyjel do města. Potřebovala jsem pro psa svetřík. Paní v obchodě, ne prodavačka, se mě ptala, co mám za psa, a že ovčáka oblíkat nemám. Po mé odpověďi s úšklebkem odešla. Dobrá rada nad zlato. V kuchyňském studiu jsem odchytila pána a položila jsem mu jasnou otázku, jestli se dají u nich koupit tyto koše do skříňky, ukázala jsem přesně jaké. Dalšími asi 10ti otázkami se potřeboval ujistit, že naprosto přesně vím, že to je tento výsuv, takto velký, výšku skřínky a…  No prostě přece nemůžu mít já jistotu, co chci, že.  Nicméně vyzjistí u obchodníků. Těším se na další návštěvu obchodních center…

Byli sme dvě třídy 32 a 34. Můj mladší brácha už byli tři třídy po 27.

Borovice omotaná, trvalo mi to bezmála 4h🙄 To prostě motáte a motáte a nahoře zjistíte, že vám 8m přebývá😲 Tak to zase pozpátku povolujete a posunujete…a dole vám najednou 8m chybí😛 Je to 75m, neskutečná pakárna, kdy vám to klubko(i když rozdělené napůl) 10x spadne dolů, rozmotá se a složitě ho pak motáte a protahujete větvema zpátky. Když se vám to stane 3x po sobě, nejste daleka infarktu👎 A těch nadávek, co jsem ze sebe chrlila, by se ani nedopočítal😏 Takže to ještě nejspíš budu zítra trochu upravovat.Jestli nezdechnu, protože mě bolí snad každý sval v těle. A jelikož jsem si prostředkem musela povylamovat ty suché větvičky, abych se tam nějak poprotahovala, tak jsem si o ty konce pěkně pozedírala nohy, dokonce i břicho a bok Kdybych nebyla líná a první si je povystříhávala...Jak hrozné to bylo se těžko popisuje, to by ste musely vidět🙄 Nejmíň 2x do každého oka jsem si zapíchnula jehlice, takže nevím, jestli zítra taky něco uvidím, trochu to pobolívá. Jo a ten plech z obložení opravit nešel😟 je to nějak blbě vyskočené, nešlo to jednou rukou (druhou jsem se musela držet podhledu) chtělo by to lešení😕

proto nakupuju zásadně přes internet. když člověk ví, co přesně chce, je to jasná volba.

❄️🥳

Když to potřebujete v neděli večer, tak toho na netu moc nekoupíte 🙂

tak ono se to ty dva dny než to dojde dá většinou vydržet a je to pořád lepší, než objíždět obchody v okolí, nebo vkročit do nákupáku.

🎄 moc hezký

Bodlinka:

❄️🥳

No Bodlinko, ste lepší👍 já to venku ještě všechno nemám, takže ani nevyfotím. Borovici jsem nechtěla nechat ještě svítit, na mě je to fakt brzo, nejspíš až příští neděli, ale muž, že když už to tam je, tak ať to nechám. Takže svítí😏 Barák by mohl, ale ten jsem nerozsvítila

Já koukala na ty vaše světýlka, že vám kvete nějaký keř. Až jsem si to vyzvětšovala😀

Upřímně… já se těm otázkám ani nedivím… možná to z jeho strany byla jen zkušenost. Taky pracuju v obchodě… jó taky mi přijdou zákazníci, kteří přesně ví co a kolik chtějí… na všechna moje upozornění, rady s podobně reagují stylem všechno vím, všechno znám, tak mě s tím neobtěžujte, zaplatí, my mu připravíme koberec na míru a zákazník pak řekne, že chtěl jiný rozměry. Já mu říkám, že jsem mu 3x opakovala, zda souhlasí tolik krát tolik metrů rozměr, co nadiktoval prodavači a zákazník mi 3x potvrdil, že tolik krát tolik metrů souhlasí… a co mi na to ten vševědoucí borec řekne?… Já vás neposlouchal…. no a koberec si může odvézt…. holt ne v tom tozměru, co pitřebovsl, protože zboží na míru vrátit nemůže.

Ono asi všichni, co pracují v obchodě s ve sližbách mají se zákazníky veselé příhody z natáčení. Mě třeba vůbec nevadí, když tomu zákazník nerozumí, když se mi ztrácí v běžných a čtverečních metrech…od toho jsem placená, abych mu pomohla se zorientovat, spočítat, vybrat nejlepší poměr cena x výkon dle jeho finančních možností, ale právě u těch lidí, co na mě nastoupí suverénně a nechtějí moje rady, pomoc se mi nesčetněkrát stalo, že to nedopadlo k zákazníkově spokojenosti.

Chápu, už se nedivím.

Tak teď zase já:

Dá-li tennahoře, tak k Vánocům si nadělím dvě čerstvé technické na autech 😊 A to by tedy byly šťastné a veselé 🙂 No, dneska jsem s malou duší jedno předala servisákovi a druhé dnes musím objednat s tím, že jak vyzvednu to první, pojedu odevzdat to druhé. Taky by mi Vánoce vylepšilo, kdyby přestal kulhat ten kůň. Včera se tvářil úplně zdravě, když si hrál se psem, tak na něj v týdnu hodím lehkou holku nebo ho vezmu na ruce a uvidí se.

K té přípravě na život bez elektřiny: já bych se ještě ráda naučila nakládat zelí, okurky... Prýže do slané vody a nazdar, no to si nejsem jistá, musím to někdy prubnout. Zavařovat tak nějak zvládám, problém bez el. asi bude, že nebude cukr. Už jsem zavařovala s medem, tak možná budou včelaři velmi cenění ve společnosti. Mám příbuzného, co by rád včely, tak jestli to začne vypadat na postapo dobrodružství, zkusím mu je nějak opatřit.

Bobčo, ty si žiješ 🙂 Já se snažím svátky (ty církevní, státní i vlastní) nevnímat, stejně jako narozeniny, takže ty příležitosti nijak neslavím ani si je nijak zvláštně nepřipomínám. Letos jsem si na narozeniny vzpomněla den po 😄 Což je super. A dárky si taky dávám celý rok, tu obídek, tu vyrazím na závody, tu na výlet. A největší oslavování začínám pomalu mít, když mě nic nebolí a mohu se bez omezení hýbat 🤐 Netěším se na dobu, kdy chvíle bezbolestného žití přejdou... (asi začnu něco fetovat...)

Taky mám volno od 20. prosince až do 6. ledna! To znamená, že v tu dobu mě tu na CHZ pravděpodobně nikdo neuvidí! 😄 Budu mít jinou zábavu. Doufám, že k ní bude patřit pár vyjížděk na koňovi, no... Na večerní pobíhání u zvířátek mám báječnou teplou čepici s integrovaným LED světélkem, teď jsem ji měla s sebou na víkendový zájezd a odjezdy byly v jedenáct v noci, a to byla průvodkyně ráda, že jsem jí na ten seznam lidí mohla posvítit! Hned jsem byla s ní zadobře - a to se hodí! Když jsem si zařizovala pojištění na ten zájezd, pravila baba v pojišťovně, že jako dárce krve mám nárok na nějaké finanční kompenzace na rehabilitační aktivity, tak jsem kontaktovala dornovkářku, jestli by uměla doklad, a prý uměla, takže jupíjajej, dostanu zpátky přes dva tisíce za ošetření, a to se vyplatí, tralala :-) Asi je prožeru...

Já tu mám přes louku kamarádku taky s koníky a máme spolu takovou úmluvu, že když jede ona pryč a nemá hlídání, tak jí koníky obstarám já, a když jsem já pryč a nemám hlídání, tak se mi o zvířata zase postará ona. Teď když nám jede jezdecký oddíl, ve kterém už jsou zkušenější holky nějaký ten rok, aby věděly, co a jak, tak se o víkendu staraly holky, dostaly poprvé "službu", tak jak se to dřív v jezdeckých oddílech dělávalo 🙂 A kamarádka přes louku byla jen na telefonu, kdyby bylo potřeba něco odbornějšího. Tak to je velmi výhodné spojenectví 🤗

Včera jsem zrovna v autě poslouchala Mám boky jako skříň, to je naprosto skvělá písnička, vždycky se mnou poskakuje celé auto, jak se natřásám! 🤣 No a co se nákupů oblečení týče, naštěstí bund a kabátů mám tolikero darovaných, že asi do smrti neunostím, jediné, co jsem si koupila sama, protože jsem po tom toužila, byl vlněný dlouhý kabát na knoflíky, celý černý, vzadu s rozparkem až pod zadek, a ten mi teda opravdu jde k těm dlouhým sukním a mám ho strašně ráda. Jen do práce ho moc neunosím, protože vyběhnu před dům a sedám do auta (kde ho akorát zmačkám) a z auta přeběhnu dvacet metrů do práce, kde kabát zase sundám. Musím vyloženě hledat příležitosti, kam ho vzít. A také do nějaké jo velké zimy bohužel není, nemůžu pod něj narvat moc vrstev, málo platné kabát je to konfekční velikosti (netuším teda jaké, ale 3XL to nebude... 😀), takže jsem ve výběru podoblečení dost omezená...

Taky s koňmi neřeším nějaké narozeniny a svátky. Když jsme ještě byli v maštali, tak jsme zdobili větvičky chvojí a nastřelovali jsme je na vrata, snad i na boxy... Ale co jsme v přístřešku na louce, tak komu a pro koho... výzdoba by musela být sežratelná a také by byla okamžitě efektivně sežrána nebo aspoň rozcupována malými chlupatými koulemi. A nějaké spešl krmení? To by nechápali... To je asi hezké na fotku a tak, ale pro mě by to byla práce navíc, no. Ostatně u staříka ani nevíme, kdy se narodil, průkaz se mu vystavoval až u nás.

Lesnížínko, blahopřeji k hrdinné instalaci světýlek. Já měla za to, že to bude tak 15 metrů světelného řetězu, a vy 75, no vy se mi zdáte 👍. Mně by se to zamotalo a pak by to letělo rovnou ke kontejneru na první dobrou. A nadávat už bych ani nestihla 🙄 Teď si tydle řetězy na stromy nakoupila příbuzná na jihu a má plán to rozvěsit, až přijedu na Vánoce. Takže se taky mám na co těšit. Naštěstí v tom nebude lození po žebříku, to bych ani neustála, neb nedávám výšky.

Já si u Bodlinky keříku taky říkala, jak se to stane, že se ty ledové kuličky udělají takhle rovnoměrně zrovna na některých větvích - došlo mi to u fotky se smrčkem 🙃

Chystáme se udělat na Mikuláše malý průvod s koníky, kdy převlečení za Mikuláše, anděly a čerty objedeme trasu skrz vesnici a nabízíme dětem sladkosti (jj, cizí divný lidi se zvířátky nabízí dětem u cesty bonbony…) za nějakou říkanku. To zase zmrznem. Loni jsem špatně upevnila koňovi červené světýlko na čelo a on ho z hlavy sklepal, jenže loni jsme jeli většinu průvodu za tmy. Letos asi to světýlko nebudu řešit a nebo musím vymyslet lepší umístění, aby koni nevadilo. Ale nakoupila jsem spoustu světýlek na baterky na ozdobení vozu, tak to by mohlo být hezké, uvidíme ještě, jaké bude počasí, jestli hezky a stihneme to za světla, tak nebudou asi světýlka vidět…