»
Odpověď na příspěvek uživatele
Bobca z 27.11.2024, 08:42:59
Bobčo to jsou zkušenosti. Jestli mohu, pokusím se Vám (a dalším čtenářům) to v krátkosti vysvětlit, ale to mi taky nejde, ta krátkost, předem se omlouvám. Za posledních cca 6 let na diskuzích různého typu (myšleno ifauna, equichannel, facebookové skupiny) jsem si vyslechla už mnoho označení, z nichž vztahovačná bylo nejčastější. Když mě někdo označí či uvede (všeobecně, nemám na mysli konkrétně Lesnizinku!) a něco k tomu napíše, nebo se nedej bože zeptá, beru to, že to myslí na mě, tak jak to mám brát jinak než vztahovačně, a nebo tedy asi nemám odpovídat, i když je položená otázka. Když někdo napíše “zemědělci jsou…atd”, také to beru vztahovačně, protoże jsem zemědělec. Z jedné diskuze (míněno diskuzního fóra) jsem se vyhodila díky tomu sama, protože mi paní přimo napsala, že nemám být vztahovačná, a když jsem oponovala, že můžu být jaká chci, tak mě poslala si psát svůj blog, že takové lidi tam nechtějí (stejná diskuze, ze které jsem musela rok před tím odejít kvůli mého názoru na vánoce). Nebo jsem ufňukaná, pořád si stěžuji. Také napsáno takto napřímo. No a stalker, tím jsem byla označena přímo jedním člověkem, on ví, o koho jde, protože se celoplošně řešila jedna slečna, a jen já jsem měla “odvahu” do toho jít napřímo. Ostatní jen naťukávali a posílali mi různé odkazy, kde a co je na netu zveřejněno, a pak většinou jen přihlíželi, jak do mě ostatní kopou. Ale v pohodě, já jsem do určité míry splachovací. A protože jsem bohužel zařazena ve skupině koňák, tak to vše probíhalo na koňských diskuzích. Takže i na zdejším fóru ve skupině koňské být nemohu, protoże v tomhle směru kolem sebe kopu. Dlouhou dobu se snažím pomáhat koním a radikálně zastavám názory přesně opačné, než jsou koňáky uznávané a předkládané jako “jediná pravda”. Takže jsem kupříkladu podporovatel dvorečkového chovu jednoho koně. Chápu, bez kontextu a vysvětlení to mnoho lidí nepochopí, ale to není důležitý, prostě koňáky svými názory těžce se… a proto nemůžu být v žádné koňské diskuzi. Paní šéfredaktorka časopisu Koně a lidé po přečtení mé knihy do recenze v časopise napsala, že jsem “brutálně upřímná”, a nakladatelství koňských knih knihu odmítlo, protože “některé (velká spousta, má poznámka) pasáže by našly své odpůrce". V jedné skupině mě pak vyhodili, protože ”jak si můžete dovolit nepracovat a mít hodně volného času když máte 12 koní…" a v další “z čeho ty koně jako živíte, když je máte na nic a nechcete peníze, no tak to je daváte do Polska na jatka”. Dokážu hodně vecí zkousnout a neřešit. Ale mě se to po čase začne dotýkat hlouběji, protože podle všech chytrých z diskuzí dělám vše úplně špatně a chudáci týraný koně, se musí mít úpně nejhůř ve střední Evropě. Když se to pokouším vysvětlit, pochopení nepřichází, ba naopak. Prostě proti proudu. Bobčo a proto pak z diskuzí odcházím. Míra je překročena a já nemám sílu dále číst nesmysly a být z toho akorát smutná. Proto jsem i dlouhou dobu na žádné diskuze nechodila, a i připojit se sem jsem zvažovala hodně dlouho, z mnoha důvodů. Riskla jsem to, ale asi jsem už zacyklená v tom předešlým dění, a nedokážu přepnout. Lesnizinku chápu, protože jsem pravděpodobně taky taková, a nebylo to nic proti ní. Nás když v reálu někdo poslouchá, když mluvíme s manželem, tak mu padá brada a nechápe a musí si myslet, že jsme na sebe naštvaný a nemáme se rádi. Jenže nás ten vnější svět tak….štve, že to je asi prostě způsob obrany. Ta ironie a černý humor. Popravdě někdy i já dost vahám, jestli jsme nezašli daleko, ale my mezi sebou pravdu známe. Uf. Ještě jednou se omlouvám za délku, a také se omlouvám těm, co jsem je opět popudila. A asi i za to, že neumím vysvětlovat.