Třetí víčko

Orionka:

Měla jsem dnes moc hezky den, mám rozecteneho nového Francise a takhle tady blbnu, chtěla jsem napsat “ Házím …rozumy”

Ze zvědavosti… jakou novou knížku od Francise… a očekávám nějakou čtenářskou recenzi až dočtete🙏

Bobi nechápu😲 jak jsi přišla na to, že já depresi mít nebudu? Přece všichni tvrdíte, že je to nemoc a může přijít na každého, stejně jako rakovina třeba. Takže když ji nechci, nevěřím na ni, tak ji mít nebudu? Tak super👍 se mi ulevilo.

Raduš,promiň teda,ale už jsme to přece řešily…ty tomu říkáš špatná nálada..nevěříš na opravdovou depresi…Nebudu to hledat,ale vím,že jsme to dost probíraly.. Mělas na to dost odmítavý názor.😇už je to dávno.…Možná jsem to blbě napsala..Jste s Tomem v pohodě…Neříkám,že tě nemůže potkat,ale nepřála bych ti ji..

Bez sluchátek s hudbou ani ránu, už od puberty. Mamka mi neustále nadávala, že na tom kole mě jednou někdo přejede. Dnes, kdyz jsem šla přes púlku Liberce pěšky (připadala jsem si jak exot, ale já chodím ráda), taky jsem měla špunty, hurá konečně chvili relax - hudba a procházka. Jen ten zubař nebyl úplně příjemná tečka. Na křoviňák mám sluchadla jako měl Otík ve Vesničce, k nim připevněný štít. A protože jak mi nikdo nevolá, tak když podsekavám ohrady, tak volají všichni. Přes rámus jsem to neslyšela, takhle mi přestane hrát hudba a začne vyzvánění a je to paráda. Jinak si při běžné práci pouštím hudbu (i proto je velmi důležité, aby mobil uměl MP3) bez sluchátek, prostě nahlas v kapse.

Přeji hezký večer.

Coudas..jsou ještě malé Nokie a je v nich i MP3..teď mám zánovní 5x12 cm,nevím kolikátku,ale hodně nový typ-dostala jsem ho za opravy riflí od sousedčiného švagra,že si koupili lopaty..Já bez hudby ani rana..Teda já mám počítač,na tom youtubko..platím si bez reklam(jsem bohatá důchodkyně,jak říkávám,tak na to mám-179kč)ale pro mě je to důležité,jede mi to bez rušení..Já měla dřív i mp3 na noc jsem si pouštěla do ucha-jsem si stáhla-relaxační hudbu..pěkně se mi usínalo…teď si to můžu nastavit na telce,nastavit samovypínání…

Co se týče cyklisty se sluchátky-bych je klidně srazila s kola🤭..kdyby jen v JEDNOM uchu,ale v obou!..i přes přechody atd..V autě mám teda rádio s CD..po městě teda potichu,ale dokážu mezi dědinama to taky dát na plné kule…přece musíte vnímat okolí,né?jestli se něco neděje za váma..o cvrlikání ptáčků nemluvím😇tak přes Liberec asi né,ale..u toho sekání a práce v hospodářství je to namístě👌

A mě by hudba právě rušila to cvrlikání ptáčků…jsem ráda, že alespoň některé ještě slyším😔 Aha…a jak nemusím ty doktory, prostě na ty sluchadla budu muset. Našla jsem si ordinaci, která není v nemocnici. Jak jsem už myslím psala, jestli po mě bude chtít nějaká vyšetření v nemocnici…zůstanu nejspíš raděj hluchá🙄 Ještě jsem se neobjednala, první musím vyřešit očkování koček. Měli by je asi i otestovat, tedy vzít krev na nějaká základní vyšetření…takže to už je na mě stresu až až🙄 Nejsem si jistá, jestli sebe zvládnu do Vánoc😏

Bobčo - samozřejmě naprosto respektuju všechny negativa. Mou jedinou odpovědí je - o to víc koukám. Ale já na tom kole jezdila před 30 lety, bylo to taky o trošku jiný. Jak říká manžel, dneska bych na silnici na kole ani nepách. 

A má Nokia i bluetooth připojení na sluchátka? Ono když přijdu do krámu se svými požadavky, většinou odcházím s prázdnou 😊

Jo a na “cvrlikání ptáčků” chodím do lesa. Respektive na “ticho”. Ticha mám velký nedostatek, krom těch ptáčků, který řvou na dvoře a za oknem pod střechou nebo na okapu vedle postele hned od rána, tak ten hlavní tah Liberec - Frýdlant je fak naprosto úžasnej, večer nemůžem mít otevřenou terasu, bo není slyšet telka… A to jsem vyrostla vedle nákladového nádraží.

Bobi, nikdo není v pohodě pořád😏 Ale je to život, nějak bylo, nějak bude a když nejde o život, jde o ho.no - znáš to. Prostě se snažím nehroutit. Hroutím se jen, když někdo umře. To si zatím jaksi neumím okecat🙄

balu:

Fakt to takhle přesně řekl? Vy máte pamatováka..  😄

Bohužel mám tu smůlu, že si pamatuji spíš to horší, než to dobré. Ale samozřehmě nevím, co řekl úplně přesně. Plácá tak, že že si pak svá slova může zdůvodnit jakkoli a interpretivat je tak, jak potrebuje on. Asi tak no.

Ještě bych ráda napsala k tomu stěhování. Nejradši bych se odstěhovala odsud, a nejlépe do jižních Čech, kde to mám nejraději. Tady je hezká jen příroda, zato lidi stojej pěkně za prd. Ano, jsem “svobodná”, můžu kamkokiv. Ale… tím, co dělám se mi splnil sen, a třeba bych už po těch letech nevydržela pracovat “pod někým”, šlehlo by mě. Práci si sebou nevezmu, jak přestěhuji 200 hektarů se zázemím. No a v neposlední řadě parťák není jako já, mě je jedno kde jsem, dokážu se sbalit a jít, nejsem fixovaná na místo. Ale bez něj nikam nejdu. Jo, bydlet v paneláku a dělat ve fabrice, je to jednodušší. Ale żivot je o výzvách a překonavání problémů. 

Coudas…ten hluk, co tam máte…to je mi líto, to chápu, že musí být na palici😕 Já naštěstí polovinu hluku vůbec neslyším. Nedaleko se teď staví domy, takže hluk tak nějak pořád, jen se mění z čeho. Když tam půl dne bagruje a pořád mu to píská, aby za něj někdo nevlezl, muže to přivádí k šílenství. Já…to neslyším😀 (takže ta hluchota má i nějaké plusy😉)

V Jižních Čechách jsem byla jako dítě, moc si tu krajinu už nepamatuju. Co znám z telky jsou rybníky a roviny, ale možná znám jen určitou část(dál od Šumavy) Já rovinu nesnáším. Ta je cca od Strážnice k Hodonínu a dál a zbláznila bych, se tam bydlet. Bydlela bych kdekoliv, ale musím koukat na zelené (zalesněné) kopce. Takže Liberec a okolí se mi líbí moc👍

eva:

Neznám nikoho, kdo by si nemohl koupit, co chce…

Tak k tomu se už vyjadřovat nebudu, to je nad moje chápání….🤔

Jen doufejte, že budete “za vodou” stále, stát se může cokoliv…

Ne, nezávidím vám nic, mně stačí obyčejné ojeté auto, s tím si pro šunku kocourům zajedu taky😂

Evo, to není o ,,za vodou". To je o prioritách. Já jsem vyrostla ve skromnosti a jsem zvyklá, že nemůžu mít všechno. I když teď už třeba můžu, tak se prostě v hlavě nezměním. A ani nechci. Je to o nastavení. Co mít nemůžu, to neřeším a nezávidím lidem kolem, že to mají. 

No vždyť právě o těch Pirátech mluvím! O důchodce se zrovna já neotírám, to byste mohla vědět. Byl to jen příklad.

Kolik taková samostatná důchodka sní brambor? Nakoupí si tři kila, hodí to do spodního boxu a má vystaráno na půl zimy. Teda moje máma aspoň jo 😀

začnu tím,že jsem se teprve prokousala spoustou příspěvků,které jsem jaksi přeskočila..Takže mi spousta témat ušla..Já mám výhodu,že jsem chodící,vitální důchodka,zajdu si,ale nechodím denně..když mám chuť na brambory,máme tady “Rosemu”-obchod,kam vozí zeleninu po paletách..jablka v kontejnerech-všechny za 29-je tu kousek dědina,kde je pěstují..a myslím,že je to od soukromníků(ty špinavé brambory)..Já si koupím podle velikosti 4-6 brambor,a mám to na 2-3 obědy..ale mezitím mám radši těstoviny,rýži,pohanku..čočku,fazole,atd..Takže,než to prostřídám..Větší nákup-kupuju,když jsou ve slevě 3 kartony mléka,ze 2 oleje,Floru ve slevě,a trvanlivé potraviny-tak jednou za měsíc..i kaiserky dávám do mrazáku..Spíš se mi nechce,chodit denně..Někdo tu psal,že důchodci obcházejí obchody..ALE..je v tom i háček..oni chodí i mladým po slevách-ti jsou v práci a nemají čas..neříkám,že všichni..Já,když jsem bývala v Olmiku,taky jsem občas mladým šla brzo třeba do Kaufu(jak já jsem to nesnášela-ten trychtýř důchodců,co se chtěl nacpat zaranu dovnitř!😲)pro něco v akci,co u nás na dědině nesehnali.Spíš pro vnučky..

Vrátím se k tomu,že si někdo nemůže něco dovolit..Určitě..já mám výhodu,že nekupuju maso..nemusím ho..Jednou za měsíc si zajdu vedle do bufetu na oběd s masem-za 150kč.. pokud vedle uvidím třeba rajskou s 5, a 2 masovými koulemi jak tenisové míčky,tak ty zvítězí i nad svíčkovou..Příště si ji vemu domů a mám oběd na 2 dny..I když tu svíčkovou tam mají taky luxusní..Minule,jak jsem měla berle,tak jsem si tam zašla,a nemohla jsem to dojíst..Když bych si to měla vařit doma-tak nákup bude daleko větší..Ale jsou domácnosti,kde maso prostě musí..

Jó,a ty nájmy se pořád zvedají..Takže..Mě teď zvedla o víc jak 1000..no coment..

Děti pod tlakem:

škola: děti dnes vědí, že škola na nich nemůže nic vymáhat. Mají na stěně ve škole vypsaná svoje práva a povinností poskrovnu, a ještě za ně neodpovídají ony, ale jejich rodiče. Dítě neodpovídá za nic. Dítě je naprosto nepostižitelné. To je katastrofa. Dítě potřebuje pevný řád a mantinely, jak ve škole, tak doma (k tomu “rodiče na ně dlabou”, jinak je ztracené. Hledat cestu v životě samostatně, mít spoustu volného času na vymýšlení blbostí, to je špatně, vede to k dezorientaci, vytváření špatných hodnotových žebříčků, následování špatných příkladů. (hodnotově špatně například soudit kvalitu člověka podle oblečení, špatné příklady třeba virální výzvy na sociálních sítích, při kterých jde leckdy o život)

Kde má vzít dítě správný životní vzor, vzory sociálních interakcí, chování, přístupu k řešení problémů, když rodič na něj dlabe a dítě rodiče nevidí nic řešit jak je den dlouhý. Kde má vzít oporu ve svém životě, když rodič řekne “kroužky si řešíš sama, je na tobě, jestli tam budeš chodit nebo ne, to si domluv s vedoucím ty, my ti zaplatíme, na co si ukážeš”. Kde má vzít motivaci a vůli začínat a dokončovat náročné úkoly, když rodič pro svůj klid udělá všechno za dítě a dítě nevede k překonávání překážek a zažívání pocitu úspěchu z vlastního díla.

Ten tlak nevzniká požadavky společnosti na dítě, ale právě těmi nepožadavky. Dítě vnímá, co se od něj očekává, samozřejmě, ale nemůže těmto cílům dostát, protože ho nikdo nenaučí jak. Dítě se uchyluje k zástupným zdrojům štěstí, k virtuálnímu sociálnímu chování, problémy neřeší, ale odkládá a odmítá, a pokud narazí na neobejitelný (existuje to slovo?) problém, nezvládá, pociťuje právě ten popisovaný tlak, kterému neumí čelit, který neumí vyřešit. Hromadí se vnitřní problémy dítěte, na které jeho nezralá nervová a hormonální soustava není připravená. My, co s tím umíme pracovat, ve volných chvílích si najít SMYSLUPLNOU činnost, která nám přináší uspokojení, ve chvílích stresu si najít cestu k odpočinku, umíme řešit nebo racionalizovat problémy, my si to do značné míry neumíme vůbec představit, v jaké nejistotě někteří mladí žijí.

Teď mi odchází zase po dvou letech na bazoši koupený Caterpillar tlačítkový, co s ním můžu umlátit prase a bude pořád fungovat ☹️ Další na bazoši na prodej není, vypadá to, že ani nikde jinde. Taky potřebuji, aby to mělo určité funkce. Z těch telefonů, co se už nevyrábějí, jsem našla jeden dva, co to splňují, a na bazoši je momentálně jeden na prodej, tak po něm asi skočím, ale budu se muset učit zase nové ovládání, achjo. Důchodcovské telefony, těch je hodně, ale některou funkci nemají. Zřejmě budu muset koupit důchodcovský bez funkcí a tahat s sebou ještě ten chytrý s funkcemi. Prostě ho přidám do inventáře v kabele, tahám tam už antiperle, svazek klíčů od všeho, bibli a multifunkční cyklistický nůž, co se dá rozložit na kleště, tak holt tam bude další krám navíc. Nakonec prase budu moct umlátit tou kabelou, no. Já Coudas nedávám palce, ale se vším, co napsala, souhlasím. Vnímám to velmi podobně.

No jasně, to vím, taky to tak dělám, že si dojedu, ale ne každý může - nemá auto, nemá zdraví, sílu….ale kdybych byla bohatýr a milijardář, rozjela bych prostě stávku spotřebitelů a dodavatelů  - NIC VOD NICH NEKOUPÍME, NEDODÁME - ANI JEDNU BRAMBORU!  A vobjížděla bych republiku s kamižounama brambor za normální cenu, aby si je mohl koupit každej. A dlouhodobě a voni by vokrouhali. neprodali by nic - ne jasně, něco jo, ale rozhodně by se divili, šmejdi! 😀 a pak mrkvu - mrkva do každé rodiny! 😀 mlíko, vejce…. a donutila bych je, aby si přehodnotili ty svoje výpočty!  😀 Ale sen je to hezkej, to uznejte.

Jojo, Bobčo, každý důchodce to má jinak. Jak proboha dostanete tři kartony mlíka z obchodu domů? Asi netaháte po schodech do 4. patra v ruce, co? Já totiž jo, a kupuju maximálně jeden karton, protože bych na tom umřela. Zase mi ten jeden karton vydrží na dva měsíce, no. Já na druhou stranu potřebuji občas maso, tak si koupím za stovku kuře, co mně vydrží na tři jídla a nebo si koupím za 30 krávu, co mi vydá na dvě jídla, když z ní udělám pěkně omáčku nebo polívku. No já toho masa zase tolik nepotřebuji, no. Někteří důchodci asi jedí víc. Já taky přílohy střídám právě. Máma moc ne, ta jede těstoviny a chleba, taky to podle toho vypadá. Ale je to její volba, ne, že by na to neměla. Jí se to prostě jen nechce vařit. Mohla by brát obědy z jídelny jako jiní důchodci, stojí to asi 130 za oběd, resp. důchodci snad mají taky nějakou slevu, ale ona toho opravdu půlku nejí, tak by toho půlku vyhodila… Zase babička bývala velmi spokojená s obědy, protože ta byla zvyklá jíst vše a ještě si zamrazila polívky nebo zbytky na víkend a nemusela vůbec vařit.