Do Pionýra jsem taky chodila, jako všechny děti ze třídy…na střední bylo samozřejmostí SSM…ale jinak jsem politiku v té době nesledovala, měla jsem jiné, lepší starosti😂…a myslím, že mě to nijak nepoznamenalo…hlavně, že máme demokracii, že….🤔
Já ještě na osvětlení, jak jsem jako dítě vnímala třeba průvod na 1.máje…za mě super, neboť jsem dostala barevnou mávačku, popř. tu květinu na tyčce a šly jsme se s mamkou kouknout na náměstí na průvod…a já se ták těšila, neboť jako poslední za celým průvodem a alegorickými vozy šli jezdci na koních…a koně to bylo pro mě max už od mala…akorát teda ten průvod mi přišel jako dítěti školkového věku strašně dlouhý, než se na ty koníky dostalo.
No a o televizi v té době…i když jsem byla dítko větší, neřku-li pubescent…na zprávy jsem nekoukala, neboť to mě nezajímalo…pamatuju ještě když na ČT1 byla polední pauza-monoskop asi do 16ti hodin…a pak teda odpolko ve středu VEGA, ve čtvrtek Magion…večerníčky, v neděli Studio kamarád….no a jinak jsme se vždycky strašně těšili na cokoliv, co bylo koukatelné…Profesionálové, Místo činu a podobně, ale taky Televarieté, Možná přijde i kouzelník…internety nebyly, to co nám vykládali ve škole o komunistické straně jsem brala s rezervou, neboť jako dítě z nekomunistické rodiny jsem měla jakous takous představu, jak to ve skutečnosti je…
Jako o politiku se nezajímám ani dneska…tedy čím jsem starší, tím cíleněji vynechávám i politické zprávy…když už koukám v televizi na zpravodajství, tak politické zprávy přetočím a raději se kouknu, jak pan Novák našel Táááákovouhle houbu, neřku-li tři plný košíky. A jako dítě a pubescent…no tak to jsem měla fakty jiný “starosti”. ..přilítnout ze školy…fláknout tašku do rohu a tradá buď ven nebo později na koně, už abych se pomuchlala s Jadranem ("""můj kůň""").
Dneska, když přijdu k mojí mamince (84 let), tak ta furt na politiku a politiky nadává, ale furt na to v televizi čučí a ještě se mě ptá na názor…a já jí říkám, že je mi to buřt, že bych se nakonec ještě musela rozčílit a to teda nemám zapotřebí.
Nechci politikařit ani tady…ale já, i když jsme nebyly majetní, tak jsem měla díky mojí hodné mamince a milující širší rodině a obecně lidem kolem sebe krásné dětství a mládí…a rozhodně na to ráda vzpomínám.
Dneska, když všude čtu, jak mají mladí deprese, krize identity a podobně, tak teda jsem ráda za to, v jaké době jsem vyrostla…