Třetí víčko

No ale já právě nemám psa, abych nemusela venčit. Mám koně (no a vlastně taky jenom pučený), abych je mohla na 23 hodin denně vypustit na louku a nezajímat se 😀 A mám kočku, abych ji mohla na 20 hodin denně zavřít doma a nezajímat se 😀 Nechat doma zavřené dítě, tak mi to sousedi dají pěkně sežrat. Psa můžu doma zavřeného nechat dva týdny po pořízení, kočku okamžitě. Docela bych měla teď už třeba obavy nechat dítě v kočáru pod panelákem pod oknem, aby mě sousedi nesežrali…

Děti si půjčuju na práci a je to skvělé. Miluju děti! 🙂

Končím téma děti(já za sebe, vy si klidně pište😀) a ptám se, protože vím, že jsou tu filmové fanynky(viď Bobi😉…kde je zase ta baba…Bobišóóó!) koukaly jste některá na nového Stracha - Lovec?  Předem píšu, že jsem nikdy nic od něj nesledovala, krom skvělých pohádek, protože právě nesnáším cokoliv mysteriozního. No četla jsem recenzi, tak jsem koukla, když jsem v noci nespala. V podstatě mě to nezklamalo😉 za mě mysteriozní blbost, ocením dobrou detektivku, ale bez těch duchařských kravin okolo. Nemám ráda vykrádání témat, všechno už jsme viděli, že áno, prostě ,,Jméno růže" tu bylo první a to všechno ostatní už jsou jen kopie. 

Jéé Orionko, k tomu bych taky měla. Souhlasím s váma, jen si nějak nedovedu představit, jak se ta jména budou řešit dál, pokud se dotyčné dítě vdá a ještě si vezme jméno i muže. Bude mít 4? Ale jinak celý život avizuju, že kdybych se náhodou vdala(s čímž nijak nepočítám) tak si nikdy nevezmu jméno muže. Ne, že by neměl hezké příjmení, spíš má pro mě hezčí, než je to moje, ale já jsem se s nějakým jménem a příjmením narodila a nevidím jediný důvod, proč bych se najednou měla jmenovat jinak, je to moje identifikace, jsem to prostě JÁ. Muž to ví, nijak na tom netrvá, chápe to, protože jsem se ho ptala: ty by jsi chtěl moje jméno? Ne. Tak proč bych to měla chtít já? A za mě: dítě rodí žena, takže taky nevím, proč by mělo mít příjmení po otci. Kvůli té jedné spermii? Protože toť většinou vše. A za pár let pá, pá, mladá kočka a po dětičkách ani nevzdechne, vyrobí si další. Hlavně, že žena i děti mají jeho jméno👎 Polovina chlapů co znám, jak tu popisuje i Varaxi, nemá k dětem nic moc vztah, prostě je živí.

koukaly jste některá na nového Stracha - Lovec?

Já jo. Ale zatím mě to neuchvátilo a to mám Stracha ráda. Ďáblova lest, Ztracená brána, všechny tři Labyrinty byli (zatím) lepší. Ale dám tomu ještě šanci.

To se mi víc líbil - safra, jak se to jmenuje - v neděli večer s Donutilem.

Já si po svatbě nechala svoje jméno, neuměla jsem si představit, že bych měla po 35 letech života být někdo jiný. Chlap teda chvíli prskal, něco že prej se za něj stydím, když nechci jeho jméno (tuhle logiku jsem teda fakt nepochopila). Ale nakonec to zkousnul. Co mě štvalo, paní na matrice mě hrozně přesvědčovala, že je blbost si nevzít chlapovo jméno, prej a co děti a jméno. No když jsem řekla, že s dětma fakt nepočítám, tak už jen kroutila hlavou…

Mamka občas prohodí, že místo dalších jedovatých hadů, bych si měla pořídit konečně to dítě. Tak odpovím, že hady stačí nakrmit 1x za několik týdnů. 

Já taky k dětem nemám žádný vztah, nevím co s nima. Sestřenka má 3 a já je při návštěvách vždy celkem úspěšně ignoruju… Brácha tvrdí, že je taky nechce, ale ten prý z eko důvodů (on je i vegan, taky eko důvody).

Příjmení - automaticky jsem si po svatbě vzala manželovo příjmení. Chtěla jsem, abychom měli celá rodina stejné příjmení. A po rozvodu jsem si ho nechala. Mně to přijde přirozené. 

Děti dvě příjmení - no to bych jim neudělala. když si představím, že by se tak musely  podepisovat a nadepisovat sešity (třeba Jaroslav Nemanický Novák, nebo Kateřina Stradová Habsburková - tak dlouhá kolonka na sešitu a různých formulářích ani není)… Své děti mám ráda, tak proč bych se jim mstila?

Po manželovi. Nemá obojí - moje příjmení v mužské podobě má 10 písmen, to jsem mu nemohla udělat.

On má to příjmení hezké a všechno, není to Pičín nebo tak, ale já si nechtěla zvykat na něco jiného, měnit si občanku a pracovní maily a tak. 

Manžel chtěl původně převzít mé jméno, abychom se všichni jmenovali stejně, ale to by ho nejspíš vydědili. Mně to bylo jedno, no, jen jsem věděla, že si nechci příjmení měnit, ale děti ať se jmenují klidně tradičně po otci. Tak to byl takový kompromis - kompromis mezi manželem a jeho rodinou. Já dosáhla svého a že to mám dodnes občas na talíři… neřeším to. Manžel je s tím v pohodě a názor jednoho pána v jeho rodině mě netankuje.

Manžel je taky 5. generace Pavlů, a kdo to porušil a pojmenoval syna Oliver? Zase já. 😀 Jsem očividně černá ovce rodiny. 

Já znám hromadu rodinných typů. A povětšinou to jsou muži. 

Mám dva strýce a bratra, kteří udělají pro děti či vnoučata cokoli. Bratr si našel těhotnou partnerku před rozvodem, aby měl aspoň jedno dítě jisté, a pak si udělali spolu další. 

Mám známého, který po dětech toužil tak moc, že si našel ženu se dvěma dětmi a další dvě adoptoval. Nemohl mít vlastní - nebo mohl, ale byl přenašečem genetické vady a netroufal si. Tehdy na to nebyly testy.

Manžel tedy není tak naprosto děti milující typ, ale malého miluje celým srdcem. Kromě kojení dělá všechno, nehtíčky mu stříhá výhradně on.

Mně přijde, že se teď ze všeho dělá feministické téma, přitom pokud to těm dvěma vyhovuje, tak je to v pořádku. Co je na tom, že si někdo z lásky změní příjmení, ať po manželovi, nebo manželce? A proč řešit, po kom se bude to dítě jmenovat? Koneckonců udělali jsme si je spolu, ale nikdo jiný nám u toho nesvítil, takže jsme se dohodli mezi sebou a nikdo, ani drahý pantáta, nám do toho nemá co kecat. Určitě bych si v tomto nestavěla hlavu, aby to bylo jakože fér. A degradovat otcovství na jednu spermii, no, můj milovaný by byl ochoten pro malého obětovat život, o tom vůbec nepochybuju. Tak co by se nemohl jmenovat po něm.

To nemyslím proti Vám nebo Orionce, nevadí mi hloubavé otázky. Ale ta obecná představa, že žena musí být tradiční, doma mít navařeno a vodit nažehlené děti do školky, nebo být emancipovaná, jezdit tirákem a mít svářečský kurz, ale neexistuje něco mezi… Je jen hrozně málo lidí, kteří jsou takto polarizovaní. A chtít se polarizovat, když taková ve skutečnosti nejsem, abych teda jako dostála tomu feministickému cítění, díky, nechci. Opravdu si myslím, že i ta maminka v domácnosti, kterou živí manžel, jehož jméno si vzala, jemuž žehlí po večerech košile a kterému vaří teplé večeře, může být šťastná, emancipovaná, sebevědomá, soběstačná a feministka k tomu úplně stejně jako každá jiná žena. 

Orionka:

Kometo, fakt Labyrinty byli ? Dokonce tři ? Nebyli to nakonec Labyrinti?😃🍀

A já si říkala, proč mi na tom příspěvku něco tak nesedí! Vůbec mi to podvědomí neodhalilo, jen prostě říkal “tam je něco blbě”…

Mimochodem, chystám se na svářečský kurz.

A chlapům jsem vždycky říkala, že když mě budou živit v domácnosti alespoň tak dobře, jako se živím sama, jaktěživa po nich nebudu chtít uklidit talíř. 😀 A třeba i k tomu žehlení bych se přemluvila.

Taková šikovná ženská to dá s prstem v nose. 🙂

Já se chystám na hodně věcí a už taky hodně dlouho. 😀 A jo, jak jsem si tak prohlížela absolventy, tak na pohodku. Hodím si svářečku ze stáje na chatu, protože ve stáji to centrála neutáhne, a pěkně el. oblouk základní kurz a pak si vyvařím oj u sulky a vzpěru u přívěsu a kdo mě naštve, bude mít elektrodou díru do hlavy 😛 (když zakopnu při sváření, tak hádejte, kdo to bude…)

Varaxi…můj brácha, taťka, i bratránek jsou taky z dětí unešení, ale zase když se rozhlédnu kolem sebe…Já to beru taky trochu jako pozérství, protože doba si to žádá, tak plno otců předvédí, jak jsou nadšení otcové. Nějak mi hlava nebere, jak může být chlap nadšený z mimina. Ještě bych tak pochopila z 5letého klučiny, co už ho může něco učit. A další věc…strašně z dětiček nadšený, dýchal by za ně, ale jen do doby, než ho na vařené nudli utáhne kolegyně z práce a dětem udělá pá, pá. A řeči o tom, jak je miluje a pořád to budou jeho děti. Hmm, ale ohledy na ně nebral. A pak to dohání drahýma dárečkama, jako odpustky. 

Balu a nechat si příjmení chlapa, se kterým jsem se rozvedla, ať už byl důvod jakýkoliv? Pro mě naprosto nemyslitelné a taky prapodivné. Když si ho berete, berete si jeho příjmení. Logicky by ste ho měla s rozdělením svazku zase vrátit. 

Varaxi tleskám a fandím vám. Za jedno je Oliver krásné jméno👍 a za druhé jsem naprosto alergická na dávání jmen po rodičích🙄(to je taky asi dědičné, ani mamka to nesnáší😉) 

Orionka:

Kometo, fakt Labyrinty byli ? Dokonce tři ? Nebyli to nakonec Labyrinti?😃🍀

Byly. Všechno to jsou neživotné filmy či seriály.

A zapomněla jsem. Krom té maminky to sedí. Jsem tradiční hospodyňka v podstatě: vařím, uklízím😉 žehlím košile, starám se o zahradu, o zvířata. Muž mě živí. To ale neznamená, že nemůžu mít svou vůli, svůj rozum a svoje jméno😉

tak plno otců předvédí, jak jsou nadšení otcové

Můj kolega nic nepředvádí, je to nadšený otec. To se pozná.

Nevím, jestli životné či neživotné, pro mě prostě ,,ty Labyrinty". 

Balu a nechat si příjmení chlapa, se kterým jsem se rozvedla, ať už byl důvod jakýkoliv? Pro mě naprosto nemyslitelné a taky prapodivné. Když si ho berete, berete si jeho příjmení. Logicky by ste ho měla s rozdělením svazku zase vrátit.

Prapodivné? Kdepak, normální. Žen, které se po rozvodu vrátí k rodnému příjmení, je menšina. To příjmení totiž nosí děti narozené v tom svazku, tak máme pořád stejné, patříme k sobě. Je to příjmení chlapa, se kterým jsme se milovali a do smrti jsme spojeni našimi dětmi.