Ha, ha dobré téma, akorát pro nás čuníky😛 Ale začnu tou tropickou nocí…když jsem otevřela dveře do ložnice myslela jsem, že umřu, že tohle prostě nejde dát. A to jsem preventivně zavřela okno, protože na terase se rozpaluje guma, kterou je pokrytá. Pořád se řeší, jestli se tam dá umělá tráva, aby to ochránilo tu gumu a nebo kolektory. Původně to měla být zelená terasa. Ale praží tam půl dne slunko, v létě se tam stejně nedá vlézt, takže zbytečnost. Takže jsem vlezla do ložnice, otevřela balkonovky dokořán, což vzhledem k té terase nijak nepomohlo. Odvedle jsem si vzala velkou kancelářskou vrtuli na stojanu, co se ještě i natáčí, nainstalovala ji vedle postele, aby na mě hezky fučela a usnula jsem snad do pěti minut, jak jsem z toho fučení byla nadšená. To, že fučí jen ten teplý vzduch už jsem neřešila hlavně, že se hýbal😜 Ráno se probudím, sice 25st ale zataženo! A vichr! Jak já byla nadšená, i to cvičení bylo s radostí. Jen jsem se teda modlila, aby slunko nevyšlo, než udělám okruh. Trochu se dralo, ale pořád bylo zastřené. Teď je 28st a svítí, ale taky trochu přes pošmourané nebe(jinak by bylo 33) Dnes ven stejně půjdu maximálně nakopat brambory k obědu. Když si dám do zahrady ponožky, do večera je mám tak od hlíny, kterou si u kopání apod. nafrncám do bot, že je to blééé. Takže si dám ,,crocsy" od ťonga a když jdu domů, cestou omáchám nohy v jezeře, vysypu z bot hlínu, vypláchnu je taky a nohy jdu rovnou pořádně umýt do sprcháče (teda většinou celá se osprchovat teď, v tomto počasí) do bazénové místnosti, kde jsem i koupávala psy. Příštěéé…se ten sprcháč musí udělat v mé pracovně! Vlezlo tam jen WC, co slouží jako výlevka a příležitostné WC. Pravda…máme malý barák😏 Pokud se jdu jen domů napít, dát jídlo kočkám atd, nohy si nemyju, jenže pak si vzpomenu, že jsem se chtěla na něco kouknout a NETu, takže sednu na gauč, jak prase, ale na gauči mám deku tam, kde mám to své ,,lehátko", takže případný binec, co ze mě opadá, jde na deku. Přijde Viktík a lehne si vedle na sedačku. Odejde a zůstane po něm na gauči ,,druhá kočka". Když ležím na gauči, přímo přede mnou jsou ty tři schodky do jídelny, obývák je oproti zbytku domu snížený. Schodky jsou oblíbené místo, kde dělají kočky binec, nahání a rvou se, takže jsou na nich neustále chuchvalce a ty pěkně vidím i na té podlaze v jídelně, kterou mám ze sedačky rovno očima.
Netrpím na praskání pat, ale když jsem si teď musela dát na slávu sandálky, drhla jsem špínu zažranou na chodidlech hodinu🙄 Udělat s tím dámu je problém a o rukou ani nemluvím. A to bez rukavic rozhodně nepracuju, ale nepomůže to.
