Tak to já jsem ráda, že u nás na zahradě byl spatřen jen nějaký ten slepýš a užovka obojková…neboť jsem slepoň a obojkovou identifikuju na první dobrou…u těch “přírodnějších zbarvení” už si musim dávat bacha, abych si to nespeltla na takovej ten první pohled se zmijí…teda takhle…abych si nemyslela, že je to úžo a ona to úžo nebyla…
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 15.06.2024, 16:15:43
No já totiž za celý svůj dlouhý život nikdy zmiji v přírodě nepotkala, nikdy jsem jí neviděla na živo, jako si říkám, že bych jí asi od užovky rozeznala…ale když si vezmu, že bych viděla ne jako kompletku, ale třeba kouknu pod dřevo a tam vidím část nějakýho hada…tak to teda nevim nevim…ale tak už je mi přes padesát, tak to snad doklepu bez setkání třetího druhu se zmijí…resp. jako nemám strach, že by mě zmije pronásledovala, aby mě mohla uštknout, ale třeba prosluněným stráním, kde to vypadá jako ideál na vyhřívání hadů, se snažím vyhýbat, abych nešlápla kam emám…teda ani ne tak já jako psi.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 15.06.2024, 16:14:10
Já si u “mého” hada byla jistá, že jde o obojkovku. Jenže nikdy se nepodařilo vyfotit ani pořádně vidět hlavu. Takže mi hadaři ještě na IF psali, že by to mohla být i Coronella (hladká), a to přesto, že na vyfoceném hřbetě neměla žádnou kresbu.
Jo a slovy Radky, šlo teda také o “matku rodu”. Mám za zahradou desetiletí kompost, tak tam se jí asi žilo/žije naprosto suprově. Navíc klid, blízko je potok…
Ronja s motejlem (neregistrovaný)15.06.2024, 16:46:22xxx.xxx.119.6
Jo tak my tu měli taky tu obojkovku - též matku rodu, páč byly i mláďata. Pořád tajně doufám, že tu někde poblíž je. Užovky hladké jsem po okolí potkávala docela často, hezké kousky. No psala jsem vedle, zmiji jsem viděla jednou, ano překvapilo mě, že je to kupodivu prcek a ta hlava zamračená, nevlídné oči, jak píše Bodlinka. Do hadů samozřejmě neštourám, ale ráda se na ně podívám ze vzdálenosti, abych je (snad) moc nerušila, poděkuju za pokoukání a rozloučím se. Výstup z pozorování - obojková plachá, hladká téměř modelka😁.
Ještěrky bohužel nemáme, i když mají zídky, ale i venku je to pro mě spíš vzácnost, když nějakou vidím, takže se asi není čemu divit.
Dnes v trávníku malí skokani hnědí, ti mě potěšili.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 15.06.2024, 16:46:22
Já setkání se zmijí popisovala již mockrát. Teda moje jediné setkání mám na mysli.
Tatry, já jako asi 13letá dřepěla a sbírala borůvky…když v tom mém podřepu se mi přímo mezi nohama proplazila ukázková zmije s klikaticí a výýýrazným syčením. To bylo něco pro mě, dovolená mi tím skončila!!!😄😛
Ronja s motejlem (neregistrovaný)15.06.2024, 18:20:59xxx.xxx.119.6
»
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 15.06.2024, 17:09:40
Tak to bych se taky po…, no doufám, že bych zamrzla. Tedy teď už bych věděla, že je to žádoucí, ale v takovým věku?? Tož to se nedivím té hadí nelibosti😉.
Já jsem zjistila, že víc mě děsí včely. No děsí není asi ten správnej výraz, ale po žihadle opravdu netoužím. Začalo to potom, co u několika lidí v mým blízkým okolí byla nutná záchranka. Jako s repelentem na ně samozřejmě nechodím, vlastně si je tu krom “psí” části hýčkám… Ale když jsem nedávno dostala žihadlo do hlavy - venku - sama - a bez telefonu!!! a to dělám chytrou, že prostě telefon mít pro jistotu s sebou. No jako opakovala jsem si klid, klid, nepropadej panice, nejsi alergik, nejsi alergik, domů dojdeš. Samozřejmě to bylo dobrý, prakticky bez otoku. Máčo no.
Ona je opravdu paní domácí. Nebojí se nás. Třeba tuhle fotku jsem udělala s hrnkem kafe v ruce. Protože takhle si sedím pod pergolou a najednou hadice☺️ posledně se svlékla celá celičká na schodech a my přitom byli celá rodina i se psem hned za dveřmi. Manžel šel do kůlny a říká: Kdo tam vyhodil tu starou hadici! Jenom bordel tu nechávate!! A já na to: Ona je to fakt hadice, ale asi ne taková jakou si představuješ! Jinak na Žitkové, kde máme chalupu se říká, že had u domu znamená štěstí. Nikdo mu nesmí ublížit a hospodyňky si ho předcházeli miskou s mlékem. Důvody byli jasné - kde je had tam nebudou myši a podobná havěť.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 15.06.2024, 18:20:59
No já taky tehdy zamrzla na zbytek dovolené. 😄 Naši už mě nedostali na žádnou túru…
Já byla ale už v tom věku “zamrzávací”. Nicméně po setkání s touto zmijí a mém zamrznutí jsem po asi 5 - 10min začala ječet tak, že se seběhli i okolní chataři. Měli jsme tehdy vypůjčenou chatu v Podbanském… A ti chataři následně sdělili, že jsem ječela víc, než kluk, kterého den před mým setkáním zmije opravdu uštkla. Vezli jej narychlo do L. Mikuláše. Byl to “hostinný” kraj!!! 😂 Majitelé chaty nám podrobně vyprávěli, jak je přímo u ohniště navštívil medvěd! Nastala panika, všichni do chaty, židličky, stolky, vše popřevraceli. A když byli uvnitř, zjistili, že venku zůstala babička! 😂 Nevím, jak teď, ale tehdy tam medvědů bylo hodně, no a zmijí jak vidno, také. Pak tam byla na dovolené kolegyně. Byli i se psem a chodili na podvečerní vycházky na jakousi asfaltku a prý přímo před nima se z té asfaltky odplazovaly zmije, které se tam vyhřívaly. Měli prý strach jen o psa.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 15.06.2024, 18:20:59
Bohužel znám případ paní, která umřela po bodnutí včelou do krku. Šlo o pokladní v obchodě a NIKDO jí nedokázal adekvátně pomoct! Navíc přijeli jen záchranáři; ne lékař v rendez-vous (ten až mnohem později). A ti nedokázali paní nejen, že zaintubovat (což je logické), ale ani zakanylovat žílu… Paní “žila” ještě asi 14 dní na ARO. Opakovaně se stanovovala perfúze mozku, stále byla nějaká zachovaná…až po těch asi 14 dnech nula a nastala mozková smrt. Smutné… Myslím, že jí bylo něco málo přes 50.
Vybrala jsem špatnou fotku, není tam tak krásně vidět. Délku vám psát nebudu…. Protože je to taková malá anakonda☺️
Ty jo, nádhera👍 Velikost naší ,,báby" co taky léta žila v kompostu, teda dokud taky občas pršelo. Pak nějak vymizely všechny. Až po loňsku, kdy i občas v létě sprchlo, se asi zase začínají objevovat. Akorát ta naše nevím který druh, byla proti té vaší taková spíš zavalitější, velikost stejná, ale tlustější tělo. Muže kdysi překvapila u kompostu, řval na mě: honem, honem sem pojď, je tu šílený had😛 A jednou ji potkali psi v trávníku kousek od baráku, za jezerem, je to takový průchod mezi ,,kopci", vlevo-vpravo kytky a uprostřed trávníková pěšina. Si tak vyšlapujem, najednou berňák ztuhnul, otočil se na mě, oči vytřeštěné…Berunku co je, co se děje, běž. A on skočil do strany na ten kytkový kopeček a po krajíčku to prostě obíhal. Až jsem tam přšla já a koukala na Worku, na co čumí upřeně do té trávy, zjistila jsem, že je to hadice, ale doslova😛 Jenže to jsem měla ještě stařičký tlačítkový mobil, ani mě nenapadlo něco fotit🙄
hadíky na zahradě nemám. jen ještěrky obecné, ale kočky jim dávají hroznýho čouda. jednou se mi podaří tam konečně postavit nějakou suchou zídku pro ně.
Ano, Gucci I. chytala ty malé Žofinky i ještěrky. Od té doby jsem ještěrku u nás neviděla. Ale bude to asi i tím, že už všechno hrozně zarostlo a nejsou spíš jen vidět. Tahle Gucci myslím nic takového nechytá, nosí jen myši.
Jani, když jsme ve 20h jeli z Hrozenkova, tak před náma na západě tma, bylo vidět, jak prší. V radiu hlásili, že dálnice u Brna je zaplavená, že opatrně. Takže u vás zase lijavec☹️ No…u nás ho.no a když se kouknete teď na radar, my sme přesně to místo, kam až mrak nedosáhne👎
