»
Odpověď na příspěvek uživatele
lesnizinka z 08.05.2024, 10:21:42
Řeším teď dva kocoury najednou…. A Klífa je v tom namočený podobně jako Váš.
Začalo to třetím víčkem, kde jsme postupně přešli k tomu, že vlastně celých šest let života má nárazově 2x - 3x měsíčně řídkou stolici.
Nebudu tu všechno rozepisoval, tak ve zkratce:
B12 měl neuvěřitelných 32 tisíc (horní hranice něco kolem 900). Neuvěřitelně zesílená stěna střeva (žádný úsek nebyl ani náznakem v pořádku). Přišly úporné průjmy při snaze antibiotiky snížit zánět, odmítal šetřící dietu a postupně přestával úplně jíst.
V jednu chvíli jsme stáli před rozhodnutím, zda nasadit kortikoidy“naslepo” nebo risknout a otevřít ho, aby se potvrdilo/vyvrátilo podezření na malobuněčný lymfom. Jenže pak by do zahojení nesměl kortikoidy dostat a Dr se bála, že by to už nevydržel. Takže ho přispali, vzali alespoň nějaké vzorky biopsií (právě šlo o FIP a kdyby náhodou se “povedlo” trefit kousek, kde by bylo jasně prokazatelné, že jde o rakovinu). Volé tekutiny měl příliš malo. “Bohužel” všechny vzorky negativní. Píšu bohužel, protože když nevíte, co léčit, je to snad horší, než nevědět nic.
Nasadili jsme kortikoidy. Po těch začal víc jíst, ale úporné průjmy se nezlepšily ani při lécích proti průjmu. Takže jako doplněk zavedla Dr. chemoterapii s tím, že tedy budeme předpokládat, že opravdu má lymfom. A ejhle, kocour se zázrakem začal lepšit před očima.
Jenže chemoterapie mu žrala červené krvinky. Museli jsme ani ne po měsíci vysadit a držet ho na kortikoidech. Držel se, ale postupně začal hubnout a ubývala mu svalová hmota. Stolice stále pěkná. Jsou to tři týdny zpět, co mu zjistili cukrovku (vyvolaná kortikoidy….o tomto riziku jsme věděli) a selhávající játra, takže i kortikoidy jsme museli postupně vysadit. Doktorka ze zoufalství (kocour se stihl během tří týdnů opět dostat na hranici smrti) nasadila cyklosporiny s tím, že na střeva ale často valný účinek nemají. V tu chvíli ale v ruce neměla nic, co by ho nedorazilo.
A nařídila, ať kašlu na dietu a krmím ho čímkoliv, protože teď musí všechno ostatní jít stranou. Nesmí přestat jíst. Za žádnou cenu. Byly dny, kdy jsem ho docpávala konrezvou Recovery stříkačkou přímo do pusy. Za týden přibral na váze i síle. Za další týden to bylo zase výrazně lepší. To bylo minulý týden. Vše vypadalo úplně super, výsledky skvělé, střeva navzdory nulové dietě klidná, nezesílená. Glykémie se snižovala, takže o půlku snížený inzulín.
A od včerejška zase průjem 🤦 V tuto chvíli nevím, kam nás to zase “vrátí”. Kocour je teď žravý, hravý, mazlivý…ale těch zvratů už letos měl, že už se bojím každého dalšího dne.
Nejstarší kocour na Velikonoce přestal jíst. V noci zvracel a pak už nechtěl jíst. Hned druhý den napíchaný infekcemi s tím, že by to mělo být dobré. Nebylo. Druhý den hospitalizace a zjišťování, co se děje. Týden předtím byl na kompletní prohlídce a vše bylo ok. Teď taky. Vlastně žádný důvod, proč nejí. Po dvou dnech na hospitalizaci mi ho dali domů s tím, že je tam možná ve stresu a doma si dá. Nedal. Druhý den tedy zpět na veterinu a dostal jícnovou sondu. Měla jsem výčitky, že už to přehráním. Ale upřímně teď vím, že to bylo dobře. Trvalo víc než týden, než začal aspoň po troškách jíst i sám. Další víc než týden, než jedl tak, abych mohla začít postupně snižovat dávku dokrmu. Chodil si na krmení sám, mazlil se i toho a já věděla, že dostává vše, co jeho tělo potřebuje pro boj s čímkoliv. Takže ani tuhle variantu nezavrhujte. Sondu už si sám vytáhl a od té doby papá už normálně.
