O kravkách to není vždycky, ale tohle byla reakce na psaní Niki, která napsala, že doktorka i sestra byly nepříjemné. Myslím, že člověk, který tam jde s podezřením na nedobrou diagnozu a se strachem z toho zákroku, to poslední co potřebuje, aby mu to dělala nějaká nechutná kráva. A je mi úplně jedno, co má paní Mudr. za problémy, jestli se jí její práce nelíbí, ať jde do Kaufu za pokladnu👎
Ronjo, já bych Vám klíďo chalupu půjčila i zadara.
Oblast: Drahanská vrchovina.
Ještě doplním, že blízko je přehrada (cca 4km), to je asi hlavní atrakce. Stran lesů, krvácí mi srdce. “Moje” lesy, kde jsem měla svá houbařská místa…vše se kvůli kůrovci vymlacuje/vymlátilo. I tak je to ale v podstatě částečně mezi lesy.
Já bych z toho Jani přestavěla dům na bydlení…na chatu je toho škoda. A já si jen klepu na čelo, kdo potřebuje chatu. Ale jo, ti co se nudí na bytech. Ale já znám i lidi, co byli na baráku a pořídili si chalupu. To je masochismus😛
No tak to byste teda udělala kšeft. To se dělá za prachy, Fikovnice🙂…někdy se člověk musí naučit prodat, znát svojí cenu.
Prd Jani zadara😉 Ronja ráda rekonstruuje, jak píše😜 Ronjo, proč stud? Vím, že kdysi na Fauně některé holky tu dovču u Jany taky řešily, ale nevím už, na čem to ztroskotalo. Jani, na čem vlastně?
Holky, když čtu, jak rehabilitujete na té dornovce….kurňa, momentálně bych taky potřebovala, dneska jsem zase málem vyplivla duši. Nejhorší je ten začátek, když se postavíte pod ten 4m plot(na výšku) a vidíte těch 20m před sebou. Vyplazíte se stříhat 5x nahoru dolů, trvá vám to půl hodiny a zjistíte, že máte ostříhané 4m. To máte chuť nechat tam brigádníka stát s utéct domů😛Paradoxně dneska, i když jsem ke konci zase nemohla došlápnout na nohy, bylo nejlepších posledních 5m cca, protože tam ten plot byl jen z jemných proutků opučený, žádné vystříhávání pákovkama a vyřezávání pilkou🙄 To šlo celkem už rychle👍
A ještě celou dobu nadávám, kdo kuva vymyslel takové ploty🙄😛 na mou obranu - tohle já ne, zahradníci. Jen…my je nechali vyrůst takhle vysoko, protože na tu velikost zahrady to bylo prostě adekvátní. Když nebyli sousedi, jen pole, nebyl problém, teď už začíná být, postupně je budem muset snižovat, vždycky vybrat jeden a metr říznout. Tihle sousedi nefrflou zatím, ale vysadili si stromy a taky jim to bude hodně stínit. Ale druhý soused, ač tam má pole frfle, takže ten asi po víkendu zkusím s brigádníkem snížit. Bude to pakárna, ale nedá se nic dělat. Tedy…snad nám to půjde🙄
Já to ale fakt myslím vážně!!!
Ronjo, to je usedlost z poloviny 19. stol. Nevím, jak moc jste schoulostivělá, ale jsou tam metrový zdi…takže smysl to má až tak od května… Já zimu snáším OK, ale ne každej.
Jako jsou lidi (řada), kterým se tam moc líbí…ale chátrá to…šíleně. Takže, opravdu moje nabídka platí, klidně Vám chalupu třeba na víkend půjčím. Provětráte barák, i to je potřeba.
Já nevím, asi jsme se nedomluvily…
Ale na penězích určitě ne…jako že jsem nabízela klidně víkend u mě na chalupě.
Víš, já už jsem příliš městská. Jsem závislá na lidech, jako že doopravdy. Tam mám sousedy (na chalupě), s těma se kámoším, ale to je tak vše…
Zároveň je to rodinné dědictví, mám tam dokonce pohřbené rodiče, prodej je pro mě až poslední řešení.
To by chtělo ten znuděný párek z bytu, kdy pán bude zdatný řemeslník a paní celá žhavá něco zvelebit. Víkend za cenu opravy něčeho, vymalování, nebo třeba vyčištění, posekání zahrady😉
Přesně!!!👍👍
Jani, já na starých věcech a hlavně domech taky lpím. U nás to bylo hlavně na baráku po prarodičích, ve kterém jsem vyrostla. Baráku po taťkovi jsem se vzdala ve prospěch bráchy, protože on na něm měl zůstat, stará se o něj, mamce přispívá na všechno a jednou…si ho nejspíš prodá proto, aby si buďto koupil lepší byt v Praze, nebo opraví barák po babči, který mamka řekla, že bude taky jeho, ze stejného důvodu - stará se o něj, o celé humno. stromy i pole za ním. Já mám svého dost. Takže jak jsem na baráku a humně lpěla, teď jsem tam raděj už přestala chodit, protože brácha ,,zpražákovatěl"🙄všechno je staré a k ničemu a musí se zbořit, uřezat, vyhodit. A to já ani nechci vidět🙄 Psychicky jsem se od obou baráků oprostila a přestala řešit, co s nima nakonec bude. Není to už moje věc. Tobě bych Jani doporučila totéž. Nechci být krutá, ber to jako radu. Barák prodej, nic ti nebrání tam na hřbitov zajet, setkat se se sousedy, příbuznýma. Peníze vraž do bytu, do zážitků, nemusela by jsi počítat každou korunu😟 Tohle je něco, čím si zbytečně přiděláváš starosti a stejně ti nic jiného, než to prodat nakonec nezbyde. Nebo to necháš podědit familii? Nemyslím, že by si to zasloužili👎 Užij si to, dokud si to ještě užít zvládneš a teď myslím spíš peněz z prodeje, protože barák je jen na práci.
Vnitřně cítím, že máš pravdu…
Přesto je to pro mě strašně bolestné.
….já ti Jani rozumím, ale četla jsem někde, že když se v domě nebydlí, tak umírá…obrovská investice jak pracovní tak finanční….jinak ten dům bude jednoho dne neobyvatelný….alek tomu musíš dospět sama….
Vím…
Ono to k tomu spěje. I proto jsem i zde opakovaně psala, že pro mě není problém chalupu půjčit…
Btw, rodiče nemám pohřbené na hřbitově, ale právě na chalupě…
Byl i obřad s farářkou při ukládání uren do země.
….možná, kdyby tam někdo bydlel dlouhodobě v pronájmu za práci na baráku a zahradě….já bych být tebou zkusila rozhodit sítě po známých….
Jani, měla jsem sepsaný eleborát k tomu tématu, ale raděj jsem to smáznula.
Nebo tak👍