balu:Proto dostal od Kodeta holí.
Ve slušné společnosti si neznámí lidé vykají. (ano, komunisti si tykají a oslovují se soudruhu a soudružko)
K Vietnamcům nakupovat nechodím, ale když jsem dřív občas zašla, to jejich tykání mi dost vadilo. Protože jako slušně vychovaná bych cizímu člověku netykala, ale co s člověkem, který mi tyká? Není to tím pádem vyrovnaný vztah prodávající - kupující. Vietnamci tu žijí několik desetiletí, za tu dobu by už měli mít jazyk zvládnutý aspoň tak, aby takové faux pas nedělali.
Na to platí moje - nesuďme cizince tak přísně. Jestli se nepletu - v Brně ? Tam k nim přece nemusíte chodit.
orionka-2:Ještě na IF se řešilo : tykat si v diskuzi, či nikoliv ? Někomu to vadilo, někdo propagoval, že na internetu se tyká - mladší ročníky ?
Jak vidíte, já žiju ve slušné společnosti a všem vykám ! 😀
Vlastně já můžu tykat všem? 😄 My si nevykáme doma a v angličtině obecně a protože jsem u vás menšina,tak mě musíte tolerovat abych z toho nebyl nešťastný.😄
Tak soudit můžu jak chci…
Cizinec, který zde podniká, žije zde - je tedy rezidentem, pravděpodobně několik desetiletí, by měl umět český jazyk. Nevím to jistě, protože se nemám proč o tuto problematiku zajímat, ale neskládá tak náhodou před získáním živnostenského listu jazykovou zkoušku?
Myslím, že jazyková zkouška se skládá až při žádosti o občanství.
Však tady žijou a pracujou v Praze mraky anglicky mluvích celá léta a česky neumí nic.
Když i tak mají práci, tak co je komu do toho.
Nakupovat k Vietnamcům chodím ve městě a tam jim teda tyká každou chvíli někdo, hlavně mládež a i těm postrarším a známí to fakt nejsou.
Že by Vietnamci někomu nebo mě tykali, to jsem nikdy nezažila.
A ono jim to vadí, těm co umí česky samozřejmě, protože moc dobře znají rozdíl mezi tykáním a vykáním, jen to neřeší, protože nechtějí problémy.
Úspěšná jazyková zkouška je podmínkou k získání trvalého pobytu v ČR a také k získání občanství. Krom jiných podmínek.
Jinak je mi to jedno. Když s cizincem nemusím komunikovat…
A ani trvalý pobyt ani občanství nejsou potřeba k práci nebo k podnikání.
Možná je to chyba, že s cizinci nekomunikujete. 🙂
Můj názor je, že když chce člověk žít v cizí zemi, měl by se naučit jazyk té země. Tedy měl by se on přizpůsobit a ne aby se mu přizpůsobovala ta zem.
Právě jsem se vrátila…..z nákupu u Vietnamců. Obchodník mi výkal, na muže, který mu týkal, volal před tím “ahoj”. V takovém malém městysu - Osečná se jmenuje. Mají tu kostel, úřad, doktora a 2 vietnamské obchody. S obchodníky se kamarádí. Jo a taky hezkou školu….
😀😄
K Vietnamcům nakupovat nechodím
A to já občas jo - zrovna dneska jsem tam narazila na letní něco jako capri - lehké, vzdušné, v neutrální béžové barvě a hlavně elastické! A tykání se nekonalo. Vlastně si nevybavuji, jestli vůbec někdy.
kometa:K Vietnamcům nakupovat nechodím
A to já občas jo - zrovna dneska jsem tam narazila na letní něco jako capri - lehké, vzdušné, v neutrální béžové barvě a hlavně elastické! A tykání se nekonalo. Vlastně si nevybavuji, jestli vůbec někdy.
Ono to tykání je spíš mužskou záležitostí. A u pokladny dnes byla žena, poměrně mladší a ta mluvila česky tak dobře, že bych ji ani do vietnamské komunity nezařadila. Možná druhá generace těch prvních.
Máme naproti domu velké zahradnictví , které teď obhospodařují Vietnamci a pracují na něm v těch jejich kloboucích, což se mi líbí, protože to dodává našemu domu takový koloniální charakter.🤣
Potřebovala jsem koriandr a tak jsem tam zašla, i když vím, že z ulice neprodávají, asi to mají do svých restaurací nebo do Sapy.
A vietnamský pán v kloboku moc dobře česky neuměl..
“ Sedni babi!” vyšteknul na mě a ukázal na plastovou židli.
“ Ceká tady!”, dodal ještě přísně.
Pak se vrátil s obrovským svazkem koriandru, se sepjatýma rukama se mi buddhisticky ukláněl a nevzal si ode mne ani korunu.🤣
Fakt vám tykal? No to si dovolil dost 😄
Všimla jsem si, že okruh podnikání rozšířili a sadbu a vůbec květinářství. U nás toho mají dost dovezeného z Polska. A teď se dočítám, že i provozují zahradnictví.
Jak tu někdo psal, že už jsou tu dost dlouho, aby uměli česky - možná to byla posila, která přiletěla “předevčírem”. I ta úcta k zákazníkovi by tomu odpovídala. Ještě ho české prostředí nestačilo zkazit.
Bez Vietnamců by vlastně na vesnicích už nefungoval asi žádný obchůdek se smíšeným zbožím. Když si vzpomenu, tak jen v jedné ze sousedních vesnic byl obchůdek “český”. Zbytek, asi deset vše “žlutočeši”.😄 Jinak neporovnatelná pracovitost. Denně od 7:00 až do 19:00. Rohlíky a chléb ještě ve dvě odpoledne.Český obchůdek otevřen jen v určité dny a ještě jen pár hodin. Chleba jen na obědnání a o rohlíky tvrdý boj nebo taky objednání.🙂
Dobré ránko,
u nás na vesnici máme radnici, úřad města, krásny kostel, hřbitov, devíti letku, mateřskou školku, fotbalové a střelecké mužstvo, zámek a k tomu nádherný park, tři hospody, tři české obchody , kamennou poštu a na závěr jednoho super Vietnamce s rodinou. Koupil dva baráky společně, pak je propojil a má super market, dokonce tady funguje jako bankomat který tady není.
Dája
Jo a zapomněla jsem dopsat, že vesnice má 1250 stálých obyvatel plus náplavky které zvelebují vesnici.
Dája
Oni u nás všichni zahradníci zestárli a pro mladé je to těžká práce , tak si toho tady Vietnamci pronajali hodně , teď zrovna mezi domy vyklučili další políčko. Pěkný to mají.A zvádají to ve dvou ,ve třech. Přiložím foto.
Oni nerozlišují práci a volný čas, volný čas pro ně není žádná hodnota, tedy alespoň pro starší generaci.
Děti chodili s vietnamským kamarádem do školy ( nebudu ho jmenovat) , jeho rodina tady měla taky večerku. On tady vyrostl a cítil se Čechem, byl tady doma. Ale pak nějak vietnamská rodina zavelela a všichni se museli vrátit.
Pozval děti na svatbu . Ta prý trvá snad tři týdny, ale oficiální část se odehrávala v takové obrovské budově, něco jako třeba Palác kultury , bylo tam několik tisíc hostů, mezi nimi i prezident a ministerský předseda a všichni pohlaváři a ukázalo se, že jeho rodina je neuvěřitelně bohatá a významná. To jsme teda čuměli na Vietnamce z večerky!
Děti myslely, že budou sedět někde na dvorku pod lampiony.🤣
A kluk byl strašně smutnej, šel s dětma před svatbou na pivo a skoro plakal, protože chtěl zůstat v Čechách a mít úplně jinej život.
Na druhou stranu mám s Vietnamcema zkušenost i ohledně munice a zbraní a pyrotechniky třetího stupně.
Jo a ještě tu máme kadeřnicí, tetovací studio, jezdeckou školu i pro nás na pronajmutí kočáru na výlety.
Dája