Politika...

Daja:

Jojo peníze 💸, tak co Vás drží od nemocenské, aha asi studenti.

Dája

Od nemocenské peníze. PN je tuším 60% platu…to bych fakt nevyžila.

JanaJanaJanaJana:

Já vím, že po padesátce je to s hledáním práce na pytel u řady zaměstnavatelů, ne všude, ale tahle doba prostě kope za mladý chlapi/A I DEÁLNĚ BEZDĚTNÝ ženy, kteří nejlépe obětují práci 150 %, svůj osobní život a někdy i zdraví.

A rozhodně neříkám, že nic neděláte pro změnu, jen prostě strašně souzním, jelikož znám vše, co popisujete, ale mám z Vás pocit, že Vy vlastně odejít nechcete - jelikož ten strach, že Vás jinde nevezmou + ti Vaši studenti, které máte evidentně opravdu ráda.

Člověk musí mít buď sakra štěstí na nabídku anebo být velmi otevřený změně, která pak prostě přijde dříve či později.,

A propo, jestli Vás platí mizerně, tak můžete zkusit i vykročit zu oboru. Třeba byste koukala, co by Vás mohlo začít bavit jiného 🙂 

JInak moc Vám držím palce, ať s es tím vším nějak vypořádáte, tohle není jednoduchá situace a člověk neví, dokud neobuje cizí boty….jen že se tu tak svěřujete, tak mě to trochu podněcuje dávat nevyžádané rady, ale trochu mám pocit, že když to s Vámi někdo rozebere byť virtuálně, že Vám to trochu pomáhá býti psychicky nad vodou.

Jani, MOC Vám děkuji. Ten pocit, že de fakto odejít nechci, platil do léta. V létě už vše překročilo všechny meze, výše jsem narovinu napsala, že nové místo hledám. Ne “na oko”, ale rozesílám CV, motivační dopisy, atd. atd.

No a před Vánocemi u nás vše vygradovalo. Ano, studenti jsou mým smyslem života, to přiznávám. A asi mě mají fakt rádi (podle studentských anket). Ale takto to dál už nejde, já už fakt nemůžu. Navíc chodit do práce s tím, že je člověku špatně od nervů, co se zas dozví, to je prostě no comment!

Btw, Jani, věk jste trefila přesně: Lehce přes 50…

Fikovnice:

Alenko, každý má vyšší plat. Vůbec jsi mě nenaštvala…

Jestli myslíš odejít do jiného města, tak to jediné nedávám. Mám tu přátele, však víš. Zrovna včera byla u mě kamarádka, pomáhala mi v bytě s plno věcmi, co už já nezvládám. Moji specializaci znáš. Narovinu tedy napíšu, že včera mi přišlo vyrozumění, že na jednom konkurzu (na jiné místo) jsem neuspěla. Ani mě osobně neviděli. Více specifikovat raději nechci…nicméně ty důvody jsou k 🤮! Ale byla jsem varována, že naše “dotyčná osoba” má prsty delší než je ruka Saxany.

Myslela jsem třeba i dojíždět někam mimo Brno. 

JanaJanaJanaJana:

Já vím, že po padesátce je to s hledáním práce na pytel u řady zaměstnavatelů, ne všude, ale tahle doba prostě kope za mladý chlapi/A I DEÁLNĚ BEZDĚTNÝ ženy, kteří nejlépe obětují práci 150 %, svůj osobní život a někdy i zdraví.

A rozhodně neříkám, že nic neděláte pro změnu, jen prostě strašně souzním, jelikož znám vše, co popisujete, ale mám z Vás pocit, že Vy vlastně odejít nechcete - jelikož ten strach, že Vás jinde nevezmou + ti Vaši studenti, které máte evidentně opravdu ráda.

Člověk musí mít buď sakra štěstí na nabídku anebo být velmi otevřený změně, která pak prostě přijde dříve či později.,

A propo, jestli Vás platí mizerně, tak můžete zkusit i vykročit zu oboru. Třeba byste koukala, co by Vás mohlo začít bavit jiného 🙂 

JInak moc Vám držím palce, ať s es tím vším nějak vypořádáte, tohle není jednoduchá situace a člověk neví, dokud neobuje cizí boty….jen že se tu tak svěřujete, tak mě to trochu podněcuje dávat nevyžádané rady, ale trochu mám pocit, že když to s Vámi někdo rozebere byť virtuálně, že Vám to trochu pomáhá býti psychicky nad vodou.

“JInak moc Vám držím palce, ať s es tím vším nějak vypořádáte, tohle není jednoduchá situace a člověk neví, dokud neobuje cizí boty….jen že se tu tak svěřujete, tak mě to trochu podněcuje dávat nevyžádané rady, ale trochu mám pocit, že když to s Vámi někdo rozebere byť virtuálně, že Vám to trochu pomáhá býti psychicky nad vodou.”

Ano, takto to je (a i Vám za to MOC děkuji!) + xy dalších lidí mi píše soukromě. Pomáhá mi to. Hrozně jsem se bála to vše psát veřejně…ale teď si říkám: Vždyť já píšu jen pravdu a popisuji, jak se cítím nešťastná. Snažím se nešířit pomluvy, nejmenuji (i když vím, že jsem zde profláknutá ;-)). Pomáhají mi přátelé v reálu a vy zde (z rodiny mi zůstala už jen sestřenice, které na mně záleží). Přátelé v reálu: Nikdo mi nechce věřit můj plat! Ale třeba včerejší kamarádka - ta pracuje také v akad. prostředí a ta je nejvíc při zemi. Ta mi neustále říká:"Odejít, no jo…ale kam…??" Navíc vy zde jen tušíte moje podlomené zdraví, ale ono je katastrofální. Je to strašně tristní. Kdo bude mít zájem o zdravotního mrzáka po padesátce…?

Ali, to radí sestřenice…

Příští týden budu volat do sousedního okresu…

Pokud lehce přes 50, tak to je ještě dobrý, to ještě není takový “průšvih”. Hrozně moc dělá psychika, prostě úplně vyhnat z hlavy myšlenky na to, kolik člověku je a podobné nesmysly….ono s e to pak děsně propisuje do výkonu při pohovoru.

Pokud máte i někoho, kdo třeba trochu rozumí personalistice, tak si nechcte ten životopis a motivační dopis zkouknout.

No a ti studenti, to je těžké, já vím. Já zas ve své původní práci dělala spojku mezi regionem a ústředím dané organizace, na ostředí na budku, ale region za mě byl děsně rád, jelikož jsme kopala za ně (byli v právu) a dost si mě cenili. Jenže to byli kolegové na dálku, ti v místě stáli fakt za vyliž větev a ještě když jsem se dozvěděla, za kolik jsem ohodnocená oproti ostatním….to přišel zlom.

Nějak to bude, jen neztrácet víru a nehledat komfort v diskomfortu.

Držím palce! 🙂

Znovu moc děkuji…

Já napsala těch “dokumentů” už hafo… Motivační dopis četlo plno lidí, líbí se.

No a v létě, když začal strašný podraz přímo vůči mně, tak jsem napsala dost dlouhý dopis (děkanovi, rektorovi, ombudsmance…) a ten četlo také plno lidí. Teď to bude vypadat blbě, ale v psaní dopisů jsem hodnocena jedničkou s hvězdičkou, s dovětkem od ostatních, že takový dopis (dopisy) by nikdy nebyli schopni napsat… 

V té souvislosti mě včera napadlo oslovit redakce nějakých časáků a psát tam takové ty “blbosti o zdravovědě”…😀

Jinak snad i vystupovat umím…jenže třeba na konkurz, na nějž jsem si i věřila, mě vůbec nepozvali. A ty důvody jsou prostě…chucpe. Btw, jste zde zaregistrovaná? Něco můžu případně napsat i soukromě, ale ne nevyžádaně, to je jasné.

když s tím zdravím je hned možnost změny oboru omezená. člověk by si šel vydělat někam do fabriky nebo jako řidič nebo mám i volný místo ošetřovatelky drůbeže (kousek od brna a nejsou to špatný peníze) ale na to je potřeba mít zdravý záda a všechny končetiny.

no a do kanceláře chcou jít dělat všichni, takže tam jedině přes tlačenku.

Vůbec. Úřady ve velkých městech stále hledají, je nejnižsí nezaměstnanost ever, lidi prostě nejsou nikde. A je jim často dost jedno, jestli jaký máte obor, hlavně že máte VŠ a splníte tabulku. Někde jsou i celkem solidné peníze.

Bodlinka:

když s tím zdravím je hned možnost změny oboru omezená. člověk by si šel vydělat někam do fabriky nebo jako řidič nebo mám i volný místo ošetřovatelky drůbeže (kousek od brna a nejsou to špatný peníze) ale na to je potřeba mít zdravý záda a všechny končetiny.

no a do kanceláře chcou jít dělat všichni, takže tam jedině přes tlačenku.

To moje “zdraví” je extrémně limitující…

Já to tu už psala. Poslední pozitivum mé současné práce je, že JAKO JEDINÁ z ústavu mám povolený home office. Šéfové stačilo jednou vidět moje snímky z MRI… A to jsou tam další vážně nemocní, např. kolega po 40 dostal diabetes jedničku!!! Evidentně ze stresu, ptž se na něj delegovalo enormní množství práce. Jenže stejně: Od začátku října do 22.12. jsem učila téměř denně, učíváme nejen dopoledne, ale až dlouho do večera všeobecňáky, takže jsem si HO mohla strčit za klobouk. Ale třeba včera jsem byla doma… No a to by málokde akceptovali…

Bodlinka:

když s tím zdravím je hned možnost změny oboru omezená. člověk by si šel vydělat někam do fabriky nebo jako řidič nebo mám i volný místo ošetřovatelky drůbeže (kousek od brna a nejsou to špatný peníze) ale na to je potřeba mít zdravý záda a všechny končetiny.

no a do kanceláře chcou jít dělat všichni, takže tam jedině přes tlačenku.

Jinak pro mě je nejhorší stoj. Stran bolestí. I proto už přednáším a cvičím zásadně vsedě. Studenti to v pohodě akceptují.

Btw, řidič…tato profese byla v mých myšlenkách také…

Buď jako TAXI, anebo přívýdělek třeba u Wolta…? Prý lze např. dělat jen víkendy.

Řídím denně, více než 30 let, to by asi problém nebyl.

A to už řešíte tak dva tři roky, ne?
laty pracovníků vysokých škol výrazně liší napříč fakultami. Pokud zůstaneme na Masarykově univerzitě, tak rozdíl mezi průměrně nejštědřeji placenými odbornými asistenty z Fakulty informatiky a těmi z Farmaceutické fakulty, která figuruje na úplném chvostu srovnání, je propastných 38 tisíc korun měsíčně

protože já si pamatuji, jak jsem to srovnání platů mezi univ. a fakultami  a tím, jak vlastně MU je nejhorší na světě, protože nedokáže peníze rozdělit ani sehnat, našla před těmi lety

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-podivejte-se-na-srovnani-platu-na-fakultach-nerovnost-vyvolala-protest-228454

tak buď to hraju na vysoký ID (vím, je to málo), což mi pár tisíc přidá… anebo jdu pryč - takového člověka všici rádi zaměstnají, protože výhody od státu pro tu firmu

každý “učitel” bude vždy dělat půl práce zadarmo, protože to není práce
ale co je moc, to je příliš, 
neblbněte, studenti odejdou a co, školu dodělalo už kolik lidí, na kolik jich ještě mám čekat?

Quash:

Svoboda začíná tam kde končí možnost kontroly.

K tomu nevidím úplně snadnou cestu. Protože to není jen o místě, kde se člověk nachází, ale i o tom, čím vším ho má systém druhotně pod kontrolou,  nebo-li o tom, co všechno mu může v případě své “potřeby” diktovat a vzít. Půjdu-li žít kamkoli bez dohledatelného majetku i očekávání, že systém budu využívat, nebo že se o mě jakkoli bude starat, pak ano. Jinak mi to přijde všude prolezlé, jak starý trám červotočem. 

Učarovaly mě Himaláje, život velmi tvrdý, ale opravdový.

Fotky jsou krásné. Ale já, rozmazlenec z Evropy, bych se tam necítila vůbec dobře. Já vím, ti lidi jsou rádi za Evropany, kteří jim tam přiváží……ale stejně. Ale cesta to musela být hodně zajímavá.

Fikovnice:

Btw, řidič…tato profese byla v mých myšlenkách také…

Buď jako TAXI, anebo přívýdělek třeba u Wolta…? Prý lze např. dělat jen víkendy.

Řídím denně, více než 30 let, to by asi problém nebyl.

A což farmaceutická firma a distribuce? Prestiží by to byl asi propad, ale finančně? Dřív k tomu hodně lidí utíkalo, ale to už je dávno a jak je to teď……???Třeba někdo ví.

Fotky krásné? Fotky ano. Ale ukazují úplně jiný způsob života, který může působit romanticky a idylicky při návštěvě těchto lokalit. Ale jsou to obrazy bídy, chudoby, neperspektivnosti. Žít tam? Vrátit se do středověku? Já nikdy. Velice si vážím našich “výdobytků civilizace” a i když to zde není zdaleka ideální, tak je to stokrát, tisíckrát lepší, než život tam někde.