orionka:
Věřte tomu, že v situaci hotelového pokoje si zrovna taková holčina řekne, že nebude dělat povyk, protože "co by tomu řekli lidi". Pro vás nepředstavitelné, pro některé lidi je ten společenský tlak a potenciální "ostuda" tak svazující, že v té chvíli východisko nevidí. To je asi jako je pro spoustu lidí nepředstavitelné, že by někdo poslal peníze na inzerát z bazoše za psa, který v JAR čeká na letišti na odeslání k novému majiteli.
Ony opravdu existují ženy, které "potřebují jednou za týden dostat ( jak to napsat ? ) nařezáno", aby byly spokojené a nemyslely si, že je chlap srab.
Ano, jistě existují. Na základě jejich případu ovšem nejde zevšeobecňovat, právě proto, že, jak říkáte, to "není normální". Normální je násilí ani netrpět ani nepředvádět. Jsme společenský druh, kde je násilí pro přežití druhu nesmysl, proto je v našich sociálních skupinách nežádoucí. Proto jsme si vytvořili společenský systém založený na nenásilí, je to zakotvené ve všech náboženstvích a kulturách (nenásilí uvnitř komunity). (<- tolik k chvd Darwinovi - ne, fakt jsme se nevyvinuli jako násilný druh...)
Mnohem účinější ( podle mě ) je, jak se mají chovat, když si myslí, že je něco v nepořádku.
Jasně, za prvé je ovšem třeba jim vysvětlit, KDY je něco v nepořádku. Aby umělo to dítě tu situaci identifikovat. Některé děti totiž mají hranice vnímání nenormálně posunuté, stejně jako zmíněné ženy (výchova, prostředí, příklady...). A pokud je šance, že se tyto skutečnosti nedozvědí v domácnosti, měly by se je dozvědět ve vzdělávací instituci. No a pak, když už je jim jasné, kdy je to "špatně", lze jim vysvětlit, jak se v takové situaci zachovat. Pokud k zneužívání dochází v rodině (podstatná část případů), dítě to považuje za normální a nebo nutné zlo, tak kde se má dozvědět, že je to špatně? Výchova je jedna věc, ale když nastane tahle situace, výchova nepomůže. Společnost se nemůže spoléhat JEN na výchovu. "Podle statistik Dětského krizového centra 63 % dětí zneužito někým z rodiny, dalších 23 % pak někým, koho dítě zná. Jen zlomek dětí (cca 13 %) zneužil někdo neznámý. " Mýtus o pedofilech zneužívajících děti opět rezonuje internetem - E-Bezpečí (e-bezpeci.cz) Společnost musí podporovat u lidí ochotu takové činy hlásit a společnost takové činy musí trestat. Příprava těch lidí na takovou situaci je jedna věc, reakce společnosti na takový (i nedokonaný) skutek je věc druhá.
A samozřejmě prevence takových situací je věc třetí. Jak jste se tu o tom rozhovořily. Jenže bohužel pokud zneužívá dítě nebo dospělého někdo v rámci rodiny, co je takovému člověku platná poučka o tom, že nemá sám chodit parkem večer domů....
Dnes mají sociální sítě, samou sexuální výchovu, mobilní telefony a nevědí si rady? A neumí odejít, když nechtějí ?
Neumějí, věřte tomu. Asi jako něco jiného je jezdit na dopravním hřišti a něco jiného je motat se v pražském provozu. Okolnosti té situace jsou různé, autorita druhé osoby (trenéra) nebo vliv a společenské postavení (politik) nebo jiné faktory mohou mít na psychiku netušený vliv - tím spíše třeba u méně vyrovnaného člověka (a že jich je, v každé třídě máte "to tiché dítě v rohu" x "to dítě, co se pořád předvádí a dělá šaška"). Už i jen to, že se dotyčný zneužitý ocitne bez nějaké části oblečení nebo bez zavazadla, je natolik silná psychologická bariéra, že nemusí být schopen přivolat si pomoc a nebo sám ze situace odejít. A takový zneužívač si umí "svého člověka" dobře vybrat. Chápu, že nechápete. Já zase nechápu, jak může někdo naletět na bohatého zamilovaného amerického vojáka, který nemá peníze na letenku ze základny na východě. A to jsou toho média plná.
