Za tmy se mi prostě do lesa nechce, nemám dobrý pocit z toho, že nevidím do dálky. Psa si sice můžu dát na stopovačku, ale představa, že se v té tmě vynoří nějaké individuum, kterých v tom lese někde v skrytu pár je…. Kdežto při sněhu vidím do krajiny i za tmy a dokonce si troufnu psa pustit na volno.
Tak nějak. Na mě jendou vybafnul za tmy soused za smrčkem a od tý doby vidím z dálky místo každýho podivnýho stromu chlapa. 😄
Splnila jsem si morální povinnost vyfotit psa v zimě, takže hlásím, že zima už může klidně zase skončit 😄 Díky sněhu venčíme i za tmy v lese, to je jediná výhoda.
Prý má být příští týden obleva, příští středu u nás +7, to zase všechno roztaje. Mně se to teda moc nelíbí. 🤔
Tak nějak. Na mě jendou vybafnul za tmy soused za smrčkem a od tý doby vidím z dálky místo každýho podivnýho stromu chlapa. 😄
To se keriton s kníračem, byť jen polovičním, stát nemůže. Ten by o sousedovi věděl dřív, než soused o vás 😉. A udělal by na něj baf, baf, že by se možná soused…..leknul.
Chodím s Mirďou do lesa mezi půl sedmou a osmou večer. Jediný místo kde mám trochu obavy, je kde si myslivci zakrmujou pro divočáky. Tam si zpívám, aby se stihly zpakovat, než tudy projdu 😀
Chodím s Mirďou do lesa mezi půl sedmou a osmou večer. Jediný místo kde mám trochu obavy, je kde si myslivci zakrmujou pro divočáky. Tam si zpívám, aby se stihly zpakovat, než tudy projdu 😀
Tak tady musím navázat, jak se pěkně dá vytvořit nechtěné spojení. 😄 Opět nepřekvapím, kdo je hrdinkou (nápověda: naše hnědá). Když jsem míjela místo v lese, kde měla zvěř krmelce nebo kde měli nasypáno divočáci, tak jsem zrychlila a řekla hodně hlasitě: tady je tak krásně, že musím zatleskat radostí. (abych jako na minutu tu zvěř poodehnala). Udělala jsem to takhle dvakrát a potřetí už hnědá vyrazila bez váhání: Kde se tleská, tam by mohla být zábava v podobě zdrhajícího zadku. 😄
Pak jsem ještě udělala kontrolní situaci na prázdné louce a potvrdilo se. Obě po zatleskání začaly lítat kolem jak splašené a začaly hledat “vodiče”. Takže jsem pak zase musela spojení roztleskat jiným směrem a kolem krmelců jsem se vrátila k triviálnímu “ke mně”. 🙂
Chodím s Mirďou do lesa mezi půl sedmou a osmou večer. Jediný místo kde mám trochu obavy, je kde si myslivci zakrmujou pro divočáky. Tam si zpívám, aby se stihly zpakovat, než tudy projdu 😀
Tam si zpívám, aby se stihly zpakovat, než tudy projdu
Tak jestli zpíváš jako já, je to velmi účinná sebeobrana🙂
Tak tady musím navázat, jak se pěkně dá vytvořit nechtěné spojení. 😄 Opět nepřekvapím, kdo je hrdinkou (nápověda: naše hnědá). Když jsem míjela místo v lese, kde měla zvěř krmelce nebo kde měli nasypáno divočáci, tak jsem zrychlila a řekla hodně hlasitě: tady je tak krásně, že musím zatleskat radostí. (abych jako na minutu tu zvěř poodehnala). Udělala jsem to takhle dvakrát a potřetí už hnědá vyrazila bez váhání: Kde se tleská, tam by mohla být zábava v podobě zdrhajícího zadku. 😄
Pak jsem ještě udělala kontrolní situaci na prázdné louce a potvrdilo se. Obě po zatleskání začaly lítat kolem jak splašené a začaly hledat “vodiče”. Takže jsem pak zase musela spojení roztleskat jiným směrem a kolem krmelců jsem se vrátila k triviálnímu “ke mně”. 🙂
To už jsem taky kdysi měla, tleskáním jsem dopředu odháněla srnky a když jsem to udělala asi potřetí, psi už věděli že bude zábava a vyrazili taky 😀
U nás stojí teď venčení za prd. 😔 Jen obejít pár panelaků, vytentovat a domů. Máme oba covid. Teď 3. den venčí páneček, že už nemá horečku. Panička Vahine včera s horečkou omdlela v koupelně, tak nemůže.
Bělouš statečně 🥇celý dny leží vedle mne v pelíšku na druhý půli rozloženýho gauče a já doufám, že nic nechytne 🙈
U nás stojí teď venčení za prd. 😔 Jen obejít pár panelaků, vytentovat a domů. Máme oba covid. Teď 3. den venčí páneček, že už nemá horečku. Panička Vahine včera s horečkou omdlela v koupelně, tak nemůže.
Bělouš statečně 🥇celý dny leží vedle mne v pelíšku na druhý půli rozloženýho gauče a já doufám, že nic nechytne 🙈
Jejda…tak přeji ať ta fujky fujky nemoc co nejdříve odejde do ….brzké uzdravení 🌷