Jak se vám venčí?

Krásné probouzející se ráno

Yoda je krásný a šťastný pes!👍

My včera venčili v Praze v dešti. No Malina celkem šla, pak jsem jí vzali na psí hřiště kousek od baráku. Malina se tam posledně tvářila jemně nechápavě, co se po ní chce. Včera proskočila obručí, proběhla tunelem,  prohopkala slalomem a jako bonus poprvé vyběhla na překážku typu A a seběhla dolů a pak hnala k brance jakože “hele, umím to a padáme vodsaď rovnou do tepla” . Tak mě pobavil ten kalup a náhlá ochota a inteligence vše vykonat, abysme se tam zbytečně nezdržovali 😄.  

acher:

Krásné probouzející se ráno

Když Vy východ Slunce, tam my včerejší  západ😉

Orionka:

To u nás 😉

jojo - ráno měl Ještěd hezkou sněhovou čepici - ale dole ani vločka. Byli jsme dneska v Lužkách - z Popovy skály byla vidět jen jednolitá šeď, přes kterou na nás zírala bledé slunce. Pak přes Kohoutí kameny do Cikánského koutu - a po německé straně na Českou bránu. Kolem Tobiášovy borovice a Krásným dolem zpátky. Poslední kilometr byl sice po značené cestě - ale to nebyla cesta, to bylo jedno obří bahniště. V jednom místě Pepa sprostě zařval - já se otočila, a on zajel do nějaké pod listím ukryté jámy až po koleno. Ta jáma byla plná tekoucího jemného smradlavého bahýnka… A tak jsem ve velké kaluži neustále máchala Yodův ručníček flusníček… a smývala mu nánosy bahna z riflí od kolene dolů… Už peru druhou pračku… jinak to bylo až na ty některé úseky rozježděných cest moc hezké podzimní putování.

Ráno jsme jely na cvičák, vytáhla jsem Bonnie z auta a zjistila, že začala barvit. Tak jsme šly na krátkou procházku, než docvičila kamarádka s piraňou. 

Od příštího týdne začne u nás ve vsi rally obedience, kamarádka propůjčila koňskou halu. Hurá! Ale taky máme s Ratloraptorem na pár týdnů smolíka, trenérka háravky nebere. Tak snad bude volné místo, až se budeme moci přidat. To by mě dostalo, kdyby nebylo pro nás volno, když kamarádka vyjednala cvičení u nás.

Před polednem jsme šly na procházku do údolí Chrudimky (rezervace Krkanka), přes hráz Křižanovické přehrady, podél přehrady a domů. Lážo plážo tempem 4 hodinky. Dokud to jde. Příští týden má pršet. A pak to bude venčení na provázku a asi nikam daleko, pokud nebudu chtít poskytovat ubytování roztouženým psím klukům.

dnešní Lužky - ta druhá fotka je úžasný výhled na Jizerky, Lužky, Německo, Středohoří… jen to chce trošku představivosti. Jo a je to sluníčko - ne měsíček 🤭

Tohle je moje dětství… Měli jsme chalupu na Horním Sedle a co jsme se jako haranti po těch všech skalách a lesích nalezli…. ❤️

jojo, okolo Horního Sedla mám také leccos zchozeno 🙂

efe:

Tohle je moje dětství… Měli jsme chalupu na Horním Sedle a co jsme se jako haranti po těch všech skalách a lesích nalezli…. ❤️

my šli tentokrát z Dolního Sedla… Haranti na skalách jsou jen o málo lepší, než psi na skalách. Snažím se včas připnout čokla na vodítko (jinak tak, jako Betka i Night, se Yoda snaží chodit koukat na okraje skal a zasněně čumí do dáli) a i při odložení ho přivážu. Jinak jo - byl to šikovný kamzík, tentokrát mi “utekly” Kohoutí skály - byly blíž, než jsme si pamatovala a připnout jsem nestihla. Když jsem koukla, už byl na hraně… a pak neřvu přivolání, neb se bojím, aby to zmateně nezačal řešit nejkratší cestou a ne nejbezpečnější cestou. A poslední fotka v sobě skrývá zviřátka… byť mají dobré mimikry

Já tudy nedávno jela okolo autem a chtělo se mi brečet, jak jsou tam ty lesy vymydlený 😢

efe:

Já tudy nedávno jela okolo autem a chtělo se mi brečet, jak jsou tam ty lesy vymydlený 😢

a na německé straně snad ještě víc. Tam nás pobavily tyto cedule (dříví bylo složeno na české straně hranice, neb tam je sjízdná cesta)

Jj, přes Žitavu a pak vrchem na Petrovice jezdím jednou týdně a je to tam k nepoznání, kůr(v)ovec řádil….

Tak dneska jsem zjistila, že má Malina strup na boku. V sobotu jsme totiž potkali německého ovčáka nebo krížence, byl takový menší, na volno. Stažený ocas…no podle řeči těla mi přišlo, že kouká na Malinu spíš jako na kořist, ale pán na něj, pomalu a tak, tak se pes pomalu přiblížil k Malině, trochu jí začal honit a najednou Malina vykvíkla, metla ke mně pro ochranu a pán volal, že si ten jeho chce jen hrát a že jí nic neudělá. Já na Malině nic neviděla a hlavně jsem nechápala, jak by jí ten pes mohl takhle hned zranit. Ona se prý druhý den vyhýbala všem psům, takže konec bezelstné radostné Maliny. Až dneska jsem objevila, že má ten strup na boku. Tak nevím, mně podle řeči těla ten pes přišel jako zabiják, pán tvrdil, že ne, ale mohlo se tohle stát omylem? Malina mi nyní přijde nějak hodnější, poslušnější. 

Jsem naštavaná na sebe, že jsem nedala na svůj pocit, nebafla tu Malinu, ani se nezastavovala a neproběhla kolem toho ovčáka, jakoby tam nebyl. 

Včera byla tak hodná, že vám mírně zapózovola. Řekla jsem jí “Malí, pojď mi zapózovat na fotku pro Chovzvířat a ona teda šla, jen koukala ”a co jako fotíme, vždyť tu nic není". No v pozadí byl pěkný kostel, ale moc se mi to nepovedlo. 

Jé, ona má bílé ponožtičky, takový miniaturní. To jsem si dřív nevšimla…

No, držím moc pěsti, ať nemá nějaké trauma z toho kousnutí! A asi to hlídej, ať se jí to nepodebere a nezačne hnisat.