Bonnie měla psincový kašel. Už je v cajku. Kromě prvních dvou nocí to nebylo zlý. První noc byla vyloženě hnusná. Za pár dnů jsme už mohly na pidi procházky kolem baráku, kašlala téměř jen při vítání. Za týden jsme už dávaly běžné krátké procházky, akorát v menším denním množství. A nechala jsem jí další skoro dva týdny, než jsme vyrazily na několikahodinovou prochajdu. Hurá.
No mám nějak zažitý, že v některých případech nemá smysl reagovat - takový ty hysterický záležitosti apod.
Znáte video s paní “ Já mám právo sedět”? Trochu mi jí připomínala.
No mluvila jsem s kamarádkou, ta zas říkala, že někdy na tyhle žíně platí se jich zeptat, jestli jsou v pořádku, že jim můžete zavolat rychlou…buď se leknou kazajky a můžou přijít pohlaví od vás…a nebo řeknou JO a voláte. A nebo pojedou jak kolovrátek😁.
No už je to jedno.
A jinak mám ještě jednu zajímavou historku s pohlavím. Museli jsme zrenovovat byt po nájemnících, komplet všechno. Takže rekonstrukce doma, práce, renovace bytu - bylo to fyzicky i psychicky náročný a vzhledem k rozkopaný koupelně byla hygiena taková, jaká byla.
Večer jsem šla venčit a narazila jsem na skupinku ženských - se psem, kterej startoval po mým, tak jim říkám, ať si ho chytnou - A přišlo “něco”, něco" , ty pí.. nemytá. A mě to úplně odbouralo, jen jsem se slyšela, jak říkám, že ani nevědí, jak se trefily.
No končím a omlouvám se, že jsem to včera “nevypípala”, ale moc vám všem děkuju.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 24.10.2023, 16:33:20
Myslím, že by paní pěkně naštvalo, kdybyste k ní se vřelým úsměvem a pokud možno bez známky ironie v hlase zahlalolila: “Také Vám přeji pěkný den a mnoho zdraví!”
Nebo by jí secvaklo a někde v koutku duše by se zastyděla. Ale podle vyjadřování tipuju spíš to prvé.
No mám nějak zažitý, že v některých případech nemá smysl reagovat - takový ty hysterický záležitosti apod.
Znáte video s paní “ Já mám právo sedět”? Trochu mi jí připomínala.
No mluvila jsem s kamarádkou, ta zas říkala, že někdy na tyhle žíně platí se jich zeptat, jestli jsou v pořádku, že jim můžete zavolat rychlou…buď se leknou kazajky a můžou přijít pohlaví od vás…a nebo řeknou JO a voláte. A nebo pojedou jak kolovrátek😁.
No už je to jedno.
A jinak mám ještě jednu zajímavou historku s pohlavím. Museli jsme zrenovovat byt po nájemnících, komplet všechno. Takže rekonstrukce doma, práce, renovace bytu - bylo to fyzicky i psychicky náročný a vzhledem k rozkopaný koupelně byla hygiena taková, jaká byla.
Večer jsem šla venčit a narazila jsem na skupinku ženských - se psem, kterej startoval po mým, tak jim říkám, ať si ho chytnou - A přišlo “něco”, něco" , ty pí.. nemytá. A mě to úplně odbouralo, jen jsem se slyšela, jak říkám, že ani nevědí, jak se trefily.
No končím a omlouvám se, že jsem to včera “nevypípala”, ale moc vám všem děkuju.
No anebo reakce typu:"A víte, že jste se fakt trefila?! Ještě půjdu blíž a řeknu Vám jaké infekční nemoci a parazity mám!"😀😉
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 24.10.2023, 16:33:20
Mě se vždycky takový zážitek taky dotkne, nejsem proti tomu imunní..
S tím voláním rychlé se mi to opravdu minulé léto stalo 😅. Taková mladičká holka seděla na ulici a strašně sprostě mi nadávala, přidala jsem do kroku , ale Gučák byl jinýho názoru, je to canisterapeut 🤣, a začal se jí věnovat, hnedka k ní, olizoval jí, ona se ho tak přichytila.. Tož jsem se trochu zastyděla, dala se s ní do řeči, byla úplně dezorientovaná a vyděšená, asi toxická psychóza, nebo prostě psychóza, tak jsem opravdu zavolala rychlou a holka byla ráda..
A minulý týden u řeky jsme se na procházce narazili na vzteklého slepce. Je tam ubytovna a široko daleko nic. A před tou ubytovnou se motal nevidomej romskej mladík, nadával a do všeho mlátil holí, nikdo jinej tam nebyl. Tak já z dálky, opatrně, jestli má nějaký problém a když jsem viděla, že se uklidnil , tak že ho doprovodím na zastávku, kterou nemohl najít.
Zavěsil se do mě, já s sebou tři psy, Framík táhnul, tak jsem mu zavelela “ k noze”. A ten kluk na mě: “ Komu říkáš k noze, ty p***o zas**ná ?!?”🤣🤣🤣
Byla jsem ráda, když jsem ho opřela o zastávku a rychle jsem zmizela 😅.
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 24.10.2023, 21:09:14
Už jsem vám dala palec. Tohle dokáže jen málokdo. Měla jsem takovou kolegyni, mladou. Před nádražím ležel na chodníku mládenec. Lidi ho překračovali, nadávali, sem tam si někdo odplivl. Martina mu zajistila dýchací cesty, položila do stabilizované polohy a šla na nádraží volat rychlou. Byl to silný epileptický záchvat.
Lidi jsou hodně zlí (když napíšu zlí, telefonní našeptávač mi nabídne Rusové a cikáni, jestli on není xenofobní). Nedávno na zastávce pod lavičkou ležel, vlastně ležela. Starší paní přišla a :"tam leží nějaký pán", čekající: “to je paní”. Přijela tramvaj, ta paní k řidiči :"tam leží paní, zavolejte doktora nebo policii" - “to není moje věc” cililink a odjel. Nakonec paní uspěla v hotelu naproti - asi byla jediná, kdo na místě neměl mobil.
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 24.10.2023, 21:09:14
Doron - jé -jste mi připomněla trochek optimističtější variantu vodiče…. když jsme bydleli v Prahé, jezdívala jsem svýho času pravidelně v tramvaji se slepým pánem. Prvně jsem se ho zeptala, ešivá stojí o podporu při přecházení silnice - blbý místo u tý tramvaje. Vím, že někdo o pomoc nestojí, tak se vždycky ptám, zda je pomoc vítaná. v tomhle případku byla a pak už se z nás stali “kámoši” Stačilo říct, že jsem to já a šlo se. Bylo to takový nějaký pevný místo v tom běhu dní. Bylo to vždycky prima krátký setkání s fajn člověkem.
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 25.10.2023, 14:27:14
Letos v lednu jsem přijížděla na kruhový objezd, jeden z nejexponovanějších v celém LBC (Kubelíkova/České mládeže) a proti mně na kruháči starý pán na koloběžce. Smýklo se mu to a on upadl obličejem na zem a zůstal nehybně ležet. Než jsem se vzpamatovala, tak kolem něj, naprosto bez zájmu, projížděla dál vesele auta, kolem bezvládně ležícího těla, jakoby se nic nedělo... Odstavila jsem auto na blikačky a šla k němu, mezitím z protější strany k němu běželi další dva mladý kluci. Zavolali jsme záchranku. Co mě překvapilo, že stabilizovaná poloha už nefrčí, měli jsme ho, dle instrukcí z linky 155, přetočit a nechat ležet na zádech. To jsme udělali, zakryli ho nějakým oblečením a dekama, co jsme měli v autech, přeci jen byl leden. Co mě ale šokovalo, že lidi dál vesele jezdili kolem, velmi bezohledně, včetně autobusů a kamionů. Jeden autobus ho míjel kolem asi 20 cm od hlavy a ještě se řidič strašlivě rozčiloval, co si to ten pán asi dovolil, vysekat se zrovna tady… Z té bezohlednosti mi tenkrát bylo fyzicky zle.
bez helmy a na koloběžce… a špatně to skončilo - to bylo před pár měsíci i “u nás” v Kateřinkách. Jeli jsme kolem venčit Yodu, když už sanitka odjížděla a policie uklízela zbytky koloběžky a oblečení. Smutně se na to koukalo.
Jinak z venčení tohoto týdne. Teď jsem hledala, co jsme to v mechu na pařezu potkali za houbičky -malé kulaté svítivě růžové houbičky. A ony to nejsou houby - jsou to hlenky, které dnes patří mezi živočichy 😲 A je to vlčí mléko červené - v růžové mutaci...
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 25.10.2023, 15:20:03
Já si pamatuji, jak mladý hoch dostal epi záchvat na tram zastávce. Já byla v tramvaji, která na té zastávce zastavovala. U kluka byla nějaká žena a začala do tramvaje volat:"Tady tomu klukovi něco je, ale já musím nastoupit, tak k němu někdo pojďte."
No, nešel nikdo krom mě. Tram odjela. Mně mohlo být +- 17 - 18 let. Ono se tedy nic moc dělat nedalo, jen bránit zranění a aby si neprokousl jazyk. Měl grand mal.