"Hmm: jak to myslíš, co dělám? Jako když vyšiluje? Když se mi nepodaří jí na mě přesměrovat, tak s k ní čupnu a jen s ní tak mluvím."
no, tak nějak to myslím
souhlasím s keriton, taky si myslím, že zde chybí jasné vedení, pravidla, rituály. To potřebuje nejistý pes jako prase drbání.
hmn:"Hmm: jak to myslíš, co dělám? Jako když vyšiluje? Když se mi nepodaří jí na mě přesměrovat, tak s k ní čupnu a jen s ní tak mluvím."
no, tak nějak to myslím
souhlasím s keriton, taky si myslím, že zde chybí jasné vedení, pravidla, rituály. To potřebuje nejistý pes jako prase drbání.
No to je ten probém, ona vypadala tak sebejistě. V podstatě mě nenapadalo, co dělat za rituály. Nějaké máme, neže ne, ale spíše doma, po procházce, před procházkou, při nástupu do auta. Před obchodem, když dcera čeká se psem venku. U školy zatím jen sedni, zkoušela jsem pamlsek, to si vzala, což byla známka toho, že není mimo.
Zítra jdeme zase ke škole, tak poreferuju. Asi s ní nyní málo na procházkách komunikuji. Tedy jen stůj, čekej, na kraj, nalevo, napravo, ke mně, sedni, nežer to, ale jen v rámci, potřeby a někdy teda hledej. Nahlásila jsem se do té FB skupiny, co mi doporučovala Keriton a snad tam najdu něco, co nám pomůže.
Taky se mi stalo s prvním psem, že přes veškerou socializaci neměl rád děti, i když by jim neublížil, tak je spíš jen trpěl a náměstí se bál. To Malina je první, která tam ochotně jde a zatím se bála jen výšky a teď teda nově klavíru a u školy. No a teď mě napadlo, že vlastně napodzim naposledy byla se mnou u školy, když tam bylo dítě, které z ní dostalo hysterák, že se bálo psů a já pak jí tam přestala brát, důvod teda byl i ten, že jsme tam dlouho čekali a začala být zima, tak aby nenastydla, ale to Malina neví, třeba si pamatuje, že vyšlo dítě a děsně brečelo a od té doby tam nechodí? Mohla by se bát, že se to stane zas a ona tam už pak zas nebude moct? No zkusím ta cvičení, sedni, dej pac třeba....nějakou změnu to chce.
Trickyvoo:Taky se mi stalo s prvním psem, že přes veškerou socializaci neměl rád děti, i když by jim neublížil, tak je spíš jen trpěl a náměstí se bál. To Malina je první, která tam ochotně jde a zatím se bála jen výšky a teď teda nově klavíru a u školy. No a teď mě napadlo, že vlastně napodzim naposledy byla se mnou u školy, když tam bylo dítě, které z ní dostalo hysterák, že se bálo psů a já pak jí tam přestala brát, důvod teda byl i ten, že jsme tam dlouho čekali a začala být zima, tak aby nenastydla, ale to Malina neví, třeba si pamatuje, že vyšlo dítě a děsně brečelo a od té doby tam nechodí? Mohla by se bát, že se to stane zas a ona tam už pak zas nebude moct? No zkusím ta cvičení, sedni, dej pac třeba....nějakou změnu to chce.
Já bych v tom nehledala takový složitosti.
Asi bych u tý školy kombinovala dva přístupy, jedna možnost je něco si tam nacvičovat, povely, odložení, odložení na úvazu, sebeolvádání, různý blbinky (dobrý na uklidnění je rozhodit pamlsky do trávy, ať si je vyčmuchává).
A druhá možnost, řeknu nějaký neurčitý neutrální povel "teď tady chvíli počkáme" a chci, aby byl pes v klidu. Třeba naznačím, že si může sednout nebo lehnout (ale nedávám povely), případně dám povel "místo", pokud ví, co to znamená. A pak si může dělat co chce, ale bude v klidu. Jakmile se pejskovi nechce být v klidu a chce furt někam odcházet nebo vyšilovat nebo cokoliv, vysvětlím mu trochu hnusně, že jsem to myslela vážně.
Který přístup zvolit (dá se to kombinovat) a jak moc na psa přitlačit nebo jak moc naopak jít přes blbinky a zábavu a ulehčovat mu to, to záleží na tom, co zvládne. Dá se začít s tím pozitivním a postupně přidávat chvilky, kdy chci, aby zvládl být v klidu bez zabavování. A ty chvíle prodlužovat. Napíšu vám ještě do SZ.
sutrik:Buggyro, jak to dopadlo?
Vetka je v zahraničí, vrací se teď, cestu k nám má ve čtvrtek, takže se jí ještě teď v týdnu připomenu, aby mě tam zařadila. Kůň při volném pohybu ve výběhu v podstatě nekulhá, ale prasklinu v chodidle má, trochu jsem do toho dloubla, jestli to není nějaký zaražený a přerostlý kamínek, a teče z toho krev, takže jsem to vydesinfikovala a nechala být a počkáme na vetku. Noha nehřeje, neotéká, tak zatím asi žádný rozsáhlejší zánět, třeba je to zatím jen otlak nebo něco, no uvidíme, co k tomu řekne odborník. Kůň jinak vypadá spokojeně, že se po něm nic nechce, a když sedlám toho druhého, tak dělá "kiš kiš" 😄
Konečně otrimováno. Pes si nebyl jistý, co si o tom má myslet, tak byl kllidný, chvílemi to bral jako mazlení nebo podřimování, chvílemi se díval a divil se. Přikládám foto před a po :)
tak snad to nebude žádný průšvih a koník si jen vybere prázdniny o nějaký ten týden dřív
Průšvih to nebude :-) To nejhorší, co se může stát, je, že bude nejezditelný. Ale jemu to prý vůbec nevadí, takovádle varianta 😄
Jinak do půlky července jezdit nepotřebuji, a pak tam je parkurek 70-80 cm, takže to můžu koně vytáhnout klidně z chlíva bez přípravy na takovouhle obtížnost. No a pak zase bude mít minimálně 14 dní pohov.
Tak dneska to bylo víc v pohodě. Trochu jsem se inspirovala už na tom FB u té Dostálkové a použila zkušenost, že Malina má ráda kecání. Oznámila jsem ji veselým hlasem, že jdeme ke škole, mírně mě tam táhla (na tom musíme ještě zapracovat), došly jsme ke škole, oznámila jí, že zazvoníme na zvonek a pak poodešla, řekla jí "a teď počkáme". Ona byla klidná, já jí trochu drbala za ouškem a ona střídavě sledovala dveře školy a zahrádku bistra sousedící se školou, přesně po pěti minutách, kdy obvykle dcera vyjde, znejistěla. A já taky na chvíli přestala komunikovat. Bylo mi trochu trapně, že tam kecám se psem jako magor, ale holt bude mít moje dítě mámu magora. Ještě jedna věc byla jinak, obvykle stojím bokem od vchodu do školy a zády k té zahrádce, třeba i to jí mohlo být mírně nepříjemné.
Každopádně bylo vidno, že jsem udělala něco, co Malinu potěšilo, páč šla mnohem lépe na vodítku, nakonec přestala úplně tahat, sama od sebe čekala a pořád po mě loupala okem a já byla na obláčku jaká je to šikulka.
Tak to je šikulka a kliďas ten Váš pejsek, keriton 🍀a bylo hodně té srsti, co šla dolů? A jak dlouho to trvalo, jestli se mohu zeptat?
No je to pejsek za odměnu 🌹
Vahine:Tak to je šikulka a kliďas ten Váš pejsek, keriton
a bylo hodně té srsti, co šla dolů? A jak dlouho to trvalo, jestli se mohu zeptat?
No je to pejsek za odměnu
Za odměnu fakt je, jsem moc spokojená! :)
Bylo to jen asi 30 minut a srsti bylo celkem dost, i když on už byl do nějaký míry oškubanej mnou ručně :)
Ale to je švihák, takový hladký najednou. Hned se bude srsti v létě lépe dýchat a pejsek se míň zabordelovat. Takže kousek teroše nebo kníra v sobě má, když šel oškubat. 😉
Řekla obojí, knírače v něm poznávají kolemjdoucí lidi, co mají knírače :)
Já nikdy neměla ani jedno, ale domýšlím si, že určitá tvrdost, co v něm je, je z nějakýho toho teriéra. Takže obvykle je to velmi spolupracující knírač, ale když za něco fakt bojuje, je to teriér :D
pravidelně chodíme touto dobou na procházku kolem květných luk u Rádla - kvetou tam orchideje a spousta dalšího lučního kvítí... Mám dovolenou a tak jsme ráno vyrazili (navíc s mojí ne úplně dobře chodící maminkou) - a ony jsou louky posekané... To bylo fakt překvápko 
Naštěstí jedna ještě byla kytičková (přitom ještě některé vstavače nebyly plně vykvetlé), na ostatních se už suší seno... Jindy jsme tam bývali i o 10 dní později... vždy měli vysekané chodníčky v louce, aby se tam dalo chodit a fotit...
Já už ve čtvrtek
Tak zatím nás Firulajz
Vy venčíte kocourka? Nebo si to na něm jen zkoušíte?
Jednou jsem viděla lidi v kempu, že cestovali s kočkou a pak jí tam i vodili na vodíktu. Ten výraz naší Maliny, když to uviděla, byl k nezaplacení 😄.
On je s náma rád na zahradě, ale kdyby se lekl, tak aby nevyletěl třeba pod auto, tak je na flexin. Takže už čeká u dveří, dáme postroj, jde přes celou zahradu a peleší se u sezení a já muži v klidu něco dělat a hlídat deti.Kdyz si někdo sedne, přijde se pohladit. Z jedné strany máme pole a les, z druhé silnici, tak si ho jistim. Plot jen na půl, ale dodělává se, máme 1800m zahrady
Měla jsem s cestující kočkou moc hezký zážitek. Tedy jen jako divák.
Pán na nádraží měl kočku na vodítku, seděla mu na rameni a lízali spolu zmrzlinu. Jednou pán a jednou kočka !
Rezzzy:On je s náma rád na zahradě, ale kdyby se lekl, tak aby nevyletěl třeba pod auto, tak je na flexin. Takže už čeká u dveří, dáme postroj, jde přes celou zahradu a peleší se u sezení a já muži v klidu něco dělat a hlídat deti.Kdyz si někdo sedne, přijde se pohladit. Z jedné strany máme pole a les, z druhé silnici, tak si ho jistim. Plot jen na půl, ale dodělává se, máme 1800m zahrady
Tak to je krásný. Já kolikrát zvažovala, zda si nepořídit kočku. To když se někde našlo bezprizorní kotě, ale mít jí jen doma se mi nepozdávalo a vypustit jí ven "a děj se vůle boží" se mi nepozdávalo ještě míň. Máme tady kousek silnici, kde se jezdí celkem rychle, i když je uprostřed města. Takže tenhle způsob, co máte vy, by se mi i zamlouval.
Já mám jestebdalsi 3 kousky, ale ty o venek nestojí, Forda chce ven hned, jak jde někdo z nás ven, ale kdyby byly otevřené dveře, tak jej vyběhne a zase jde domů, potřebuje společnost, ještě chci letos dělat venkovní voliéru, že si budou moci chodit tam a sem, tak jsme na to zvědavá. Jinak znám ženský, co s kočkama jezdí na výlety, dovolené, ... a kočkám se to líbí
