Mohl by zabrat i jen obyč slunečnicový/řepkový/olive olej, jemně nanést na ruce a omatlat nohy, hrudník, uši, zkrátka co nejvíc exponovaných míst s delší srstí, kde se můžou potvory chytat. Líp se pak kudlibabky i další bodláky vyčesávají. I v zimě je to i fajn prevence proti kuličkování sněhu na nohách, chlupatých brčkách (jestli nějaký sníh někdy bude). Osobně odzkoušeno na mých psech.
To teda určo zkusím, neboť Ginuša má na zadeli taky takovou bavlnkovou srst…určo v důsledku kastrace…nenapadlo mě, že by možná nebylo od věci to trošinku namastit.
A k tomu velkýmu psovi neindefikovatelnýmu. Když jsem viděla zdejšího pejska, už jako štěně udatník, celý bílý byl, má kratší ocas, paspárky na zadních, vypadal jak stredoasiat. Panička mi vyvrátila teorii, prostě má vořecha.
Ještě se vrátím k tématu “běhání”, jak jsem si stěžovala, že s Ginou to není ani na nějakou kondiční chůzi…
Dneska v parku měla dáma tahací, tak nějak jsme si nemohly ujasnit kompetence. No tak si říkám fajn…tady je šance udělat něco i pro mojí kondičku a dle hesla “můj pes netahá, to já jdu pomalu” jsem teda zrychlila na její tempo. To nám vydrželo asi 10 metrů, než se dáma zasekla u křovíčka, co se muselo důkladněji očuchat. Tak jí říkám…hele na to zapomeň, jdeme…no tak zase vyrazila tím svým tempem a u dalšího pokusu něco očuchat říkám…nic nebude, šlapej…no zkrátím to…po asi 50ti metrech už mi šla na prověšeném vodítku načuřeně u nohy…a pak se šprajcla úplně jakože “tvl, tak co je tohle za procházku, nejsem blbá, vidím, že tohle není přesun z místa A do místa B”…a já jí říkám “hele, když můžeš táhnout ty mě, tak co bych nemohla táhnout já tebe”…no a defakto jsem jí fakty táhla za sebou…což teda taky není nic moc. Takže ani ne po sto metrech pokus o to..jít rychleji…ztoskotal…a tak jsme se vrátily k tomu našemu ploužení…
Nicméně teda jsem přišla na další způsob, když má Gina náhodou “svůj den”, jak to udělat, aby netahala, aniž bychom si musely vysvětlovat kompetence a kdo koho povede. Prostě přejdeme do pochodového režimu a madam to za chvíli přestane bavit.
Myslím, že to byl tenhle, jen nejspíš ještě štěně😲. Strašně se stydím, protože nikdy nebudu vypadat tak krásně jako on. Vypadal tak dokonale, jako omylem spadlej obláček.
Odpověď na příspěvek uživatele Plaka z 22.09.2023, 21:55:03
Můj odhad váhy je u psů pofiderní. Hlavně, když mají hodně chlupů, tak bych klidně tipovala o 10 kilo víc. Pšeničňák chodil s námi do psí školičky a párkrát byl i na “dospělém” cvičáku. Fenka byla v 9 měsících fakt velká. Asi nečetla tabulky. I když mně teď připadají velcí všichni psi 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 22.09.2023, 23:22:45
Mladého komondora jsem potkala před delší dobou v Brně na Intercanisu. Není to moc rozšířené plemeno, nehodí se do bytu, domu, protože ta typická srst poněkud páchne, jak je v těch šňůrách.
Ještě by to mohl být jihorus, jak psal někdo přede mnou.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 22.09.2023, 21:30:10
a nemohl to být tak dnes populární kříženec F1 pudla a zlaťáka?? Jeden z těch amerických oodlů… ?? U nás jeden chodí a je to vzhledově zajímavé zvířátko a úplně světlé…
Odpověď na příspěvek uživatele Xerxova z 23.09.2023, 07:06:29
Noo, kdyby to byla ta velká varieta, tak možná možná ano, popis plyšovýho medvídka by na něj rozhodně seděl. Tlapy byly obří, skoro sloní.
No nic, Doron má pravdu, není fotka, to byste mi tu mohly dávat tipy do aleluja a to po vás nemůzu chtít🙂. Ale díky všem, aspoň jsem si početla a pokoukala se v atlasu.