Jak se vám venčí?

Zrzavci:

Dík. No tak to není - dle mě teda -útulek. Je to dle mého nějaký spolek. Fajn, je dobré vědět, komu se vyhnout. 

Přijde mi, že seznam, které útulky ano, už bude mnohokrát kratší, než ty, kterým se vyhýbat…. 

No to bez debaty. Ale je to fakt smutný, já na to koukám pohledem z tý doby, kdy se pomoc zvířatům z útulku rozjížděla a byl to skvělej, skvělej nápad. I jsem si říkala, že až bude příležitost, přiložím svou ruku k dílu. Tak prt, dočaskářka ze mne nebude, prostě vezmu psa rovnou a zůstane už doma. Na tomhle se podílet nechci. Rozhodujeme o živých zvířatech, kastrujeme jak na běžícím pásu, jak kdyby to byly hrnce, kterým se odinstaluje ucho a ne živý tvor, kde tohle má své další souvislosti.  Sem se zase vztekla, prdon. 

bohužel se to snadno zvrhne ve výdělečný podnik a ne že ne…  A i tam, kde jim nejde o peníze na prvním místě, zase snadno sklouznou do stereotypu a nekoukají na osobnost zvířete, ale berou to kus jako kus. Proto raději psa z kvalitní chovky (raději podpořím korunami poctivého chovatele, kterému na plemeni záleží) a nebo když už, tak jedince v nouzi. Ale tam, kde vím, od koho je a proč se do potíží dostal. Jinak “podnikavci s psí nouzí” ode mě nevidí a neuvidí ani korunu.

Dogáka mi je líto hodně - protože moc dobře vím, jaká to jsou trdla na roce, a jak dlouho trvá, než se dodělají fyzicky i psychicky… tak si říkám, chudák nikdy nedospěje, nikdy se nezklidní, nikdy z něho “pan pes” nebude. Škoda.

Tak to jsem teda v šoku z toho, co tady čtu. Mně přišlo, že dočaska, ze které jsem brala Malinu spíš lpěla na tom, abych nekastrovala psa před jedním rokem, myslím, že něco podobného měli ve smlouvě všechny, na které jsem koukala.  I když jsme si původně vyhlédli psa ze Slovenska, jsem ve finále ráda, že máme holku od Kolína a když sleduju, kam to spěje s těma vořechama, vypadá to, že příští pes asi bude muset být papírák, i když mám pro vořechy celoživotní slabost.

Jinak dneska jsem se u venčení i trochu pobavila. Šla jsem cestou mezi vzteklými vlčáky a pes na řetězu a jak se tak blížím k tomu domku, kde mají něco jako labradora na řetězu a já si už dva roky v duchu kladu otázku, zda ten pes vůbec někdy byl za plotem, tak tam stojí ženská u branky a sleduje mě, jak jdu. Malina si dávala na čas, šla se vykoupat do potoka a pomalu jdeme k ní a když jsme u ní a paní stále ze mě nespouští oči, popřeji jí dobrý den, paní odpoví a zetpá se mě, kam jdu, tak já že jen tak na procházku a následuje celkem upřimný údiv…no nechtěla jsem se vybavovat a šla jsem dál, ale už po pár metrech jsem zalitovala, že jsem jí neřekla nahlas, co mi prolétlo hlavou “vy se svým psem na procházky nechodíte?”…no ale zas, kdybydy mi potvrdila, co už stejně asi vím, tak by mi to leželo v hlavě ještě víc než doteď.

kometa:

Já se jim ozvala taky. Proč jako nechali kastrovat ročního psa? Odpověď - co mám za problém a že nechávají kastrovat i mladší. Tak jsem napsala svůj názor - nelichotivý a lehce jedovatý.

A pokračování - mám zastaralé názory a kvůli takovým, jako jsem já, se množí psi a vznikají další a další nechtění kříženci. A taky nemám mozek.😲

Jo a ročně vrážejí do psů 3,5 miliónů… Asi dobří sponzoři.

Tady je svět a lidi, naštěstí, pořád normální.

No, tak to je celkem smutný teda, takováhle reakce. Můžete se jich na oplátku zeptat, zda jsou si vědomy dámy toho, co takovýmhle krokem napáchají na psychice jedince. Ale nemá to cenu nastane slet čarodějnic. 

Tenurri:

Tuláčik, prezentují se jako zvířecí útulek, ale nevím, jak to mají na Slovensku. 

Proč si braly štěňata ze slovenska je zase jiný příběh, psa neplánovaly, narazily na inzerát, zamilovaly se do štěňat a řekly si, že buď to vyjde nebo ne. Nebylo to tak, že by vyloženě prohledávaly útulky, protože si chtějí pořídit psa. Pamatuju si, že musela vyplňovat i nějaký dotazník.
A i jí ty nařízení přišly mimo. Říkám si, kolik psů díky těmhle hloupým podmínkám, které jsou stejně nevymahatelné, přijde o možnost adopce…

Tuláčik taky? A zrovna je jsem měla za normální, ach jo. Tak asi už si z útulku psa taky nevezmu.

kometa:

A pokračování - mám zastaralé názory a kvůli takovým, jako jsem já, se množí psi a vznikají další a další nechtění kříženci. A taky nemám mozek.😲

Jo a ročně vrážejí do psů 3,5 miliónů… Asi dobří sponzoři.

Tady je svět a lidi, naštěstí, pořád normální.

To Vám napsali???😠👎

Btw, nečetla jsem to celé…do kolika psů??

3.5 mega přece není u útulku/spolku moc, nebo se mýlím?

To nás taky napadlo, strašný 

Zrzavci:

No, tak to je celkem smutný teda, takováhle reakce. Můžete se jich na oplátku zeptat, zda jsou si vědomy dámy toho, co takovýmhle krokem napáchají na psychice jedince. Ale nemá to cenu nastane slet čarodějnic. 

To jsem se právě zeptala. Jestli vědí něco o fyzické a psychické dospělosti. A jejich odpověď viz výše. Na poslední mail jsem ani nereagovala, bo by to nemělo smysl.

Jo, to prostě nemá smysl. Dneska jsem nakoukla do pesweba ráno, jen tak v rychlosti a je to jeden nekastrát na převahu těch kastrovaných. Asi za chvíli nebudu mít kam sáhnout, až budu mít místo pro dalšího prďolu.

edit - mě fascinuje, že v dnešní době, když už se ví  mnohem víc, jedou tyhle dámy emerickej model, který dorazil se zpožděním. 

Fikovnice:

To Vám napsali???😠👎

Btw, nečetla jsem to celé…do kolika psů??

3.5 mega přece není u útulku/spolku moc, nebo se mýlím?

Ohledně financí netuším.

Spíš se nejmenovaná slečna chovala, jako když sežrala všechnu moudrost světa a zpochybnila i mou kvalifikaci - v mailu jsem záměrně uvedla celé jméno i s titulem.

Ale bylo to marný, bylo to marný, bylo to marný…

Oni/y ty chudáčky pejsky přece zachraňují.😕

Dnešní východ slunce. A zamlžené ráno 2 týdny zpátky. Tohle ranní běhání se mi moc líbí…

14 kiláčků na ranní běh? To jste fakt dobrá! Já dám po ránu 2 km max a chci umřít…běhat chodím zásadně k večeru 😀…ale ani to není žádná sláva…max 6km a končím. Někdy dřív, protože blbě dýchám a jak mě začne píchat v bocích, tak už neběžím, ale spíš to rychle dojdu…snad se jednou taky dostanu na takové vzdálenosti.

Můžu se zeptat, jak často chodíte běhat? A taky by mě zajímalo, jestli je to se psem jednodušší… 😀

Běhám tak 2-3x týdně 10-14km, to vždy se psem, bez psa bych se asi nedokopla. 
Jinak zatím dokud to jde inline brusle (bez psa) nebo koloběžka, to psa občas beru, když je v plánu kratší vzdálenost (standartně jezdím 34km). 
Loni v půlce července jsem se rozhodla se sebou konečně něco udělat, když váha ukázala 112kg a šla jsem na to pohybem… Aktuální váha hezkých 65-66kg

Jinak jsem se teda na tuhle vzdálenost dostala za 6 měsíců. Běhat jsem začala před rokem, když jsem se dostala váhou pod 100kg, dřiv jsem se bála o klouby. A začínala jsem indiánem na 6-8km. Pak jsem uběhla celých 10km v kuse a pak postupně natáhla až na 14-15km.

To, že se nedokopete bez psa úúúplně chápu 😀 …
sice u nás nejde o psa, ale jak přestal chodit běhat přítel, tak dokopat se sama je občas strašně těžký. 

Jinak teda čučím! A gratuluju k úspěchu! Hlavně k tomu, že jste v sobě našla sílu a motivaci na změnu. To se ne každému podaří.

Já se přiznám, že jsem poslední dobou lenoch a jdu většinou jednou za 14 dnů. Primárně dělám jiný sport, a to 3x týdně chodím lézt na lezeckou stěnu (takže nejsem úplně brambora 😀), ale běh je pro mě utrpení. Za prvé mě to samotnou fakt nebaví, za druhé jak mě začne někde píchat, tak bych se nejraději svalila na okraj cesty a umřela tam 😀…

elisak, to snad ani nepiš, to je tak depresivní…..😇

klobouk dolů! 👍👏

ano, právě jsem se rozplakala  ☹️

ALE GRATULUJU MOC. Na druhou stranu to může býti i inšpirací.