Už druhý den jsem na nemocenské, doktor byl tak laskavý, že mi po objasnění, proč je potřebuju, pouze s lehkým pousmáním napsal vycházky. Od zítřka nám má začít pršet, takže dnes jsme to vzali pěkně od lesa …Bambule ťapkala s nadšením dokonce, když jsem ji chtěla některými horšími úseky přenést, zdravě protestovala. Les byl ovšem úplně tichý, až na to občasné “sněžení ” listí, jakoby se už chystal ke zaslouženému spánku.
Už chodíme ven s běloušem zase spolu pár dní. Po městě máme dnes nachozené rekordní 4 km a už mě bolí hnátička. V rámci vycházkování jsme koupili nový pelíšek k těm 5tým adoptinám ❤️ a už ho prozkoumává …
Odpověď na příspěvek uživatele Dublinbarzoj z 31.10.2024, 21:40:10
A neplete se to při nandavání?
Já beru každýmu jinou barvu obojku, ať se mi to neplete. A když už jsme u barviček, taky se snažíte pořizovat pro každýho psa vše v jedný barvě? Efíkovi beru oranžovou nebo červenou, ale černý sluší všechno. Qui nosí zelenou nebo přinejhorším modrou…
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 31.10.2024, 16:36:05
Bambule je podzimní pes, tyhle barvy jí slušej. A ta pátá fotka je hrozně roztomilá. Obdivuju ten kožíšek, já bych pesana takhle krásně načesanýho neuměla mít, jsem lempl, proto mám holoprtky.
Já dnes venčila každého psa zvláš , protože jsem pracovala jenom chvíli. S Gučkou je to skvělý, člověk může úplně vypnout , jít , kochat se, a přemýšlet si o svých věcech, on všechno umí, všude můžě být navolno, je to úplný balzám na nervy.
Já přilítla pozdě večer z práce a tak jen večerní čůranda s asi halloweenským zážitečkem..
potkali jsme čerta. Fakty nějakej mladej muž, který se tedy asi identifikuje jako čert… nebo šel z maškarního nebo co, neboť Mikuláš je ještě daleko, si na sebe navlíknul chlupatou vestu, nějakou paruku a svítící rohy a v tý tmě… no měl štěstí, že ho Gina neposlala zpátky do pekla. Tak jsem nakonec ráda, že jsem viděla její reakci na Bubuláka, třeba to teď trochu potlačí můj iracionální strach z Jožina z bažin a Hejkala.
Jako v tu chvíli byl z Giny ďábel a to je víc než čert a teda měla jsem plný ruce práce, abych jí odtáhla pryč.
Musím říct, že jsem za takovou demonstraci odhodlané zuřivosti z Gininy strany moc ráda. Za ty čtyři a půl roku, co jí mám to udělala jen párkrát, ale vždycky mi to připomene, že ta bílá salámistka, co nic neřeší, která není radikál a to tak moc, že si člověk řekne, jestli by ho vůbec účinně bránila… když je to ve své podstatě rozmazlenej gaučák… tak mě to vrátí zpátky do reality, moje dušinka si oddechne, že je chráněná a v bezpečí.
Jestli jsem si doteď myslela, že na mě venku vůbec nedává pozor, tak tohle byla reakce ihned, jakmile se čert zjevil v našem zorném poli.. já se lekla, bylo tohle jsem fakt nečekala a Gina do té doby čuchající a v klidu, byla okamžitě v akci…holka moje zlatá pastevecká.
Odpověď na příspěvek uživatele Dublinbarzoj z 31.10.2024, 21:40:10
👍 tak to jsem nakoupila dobře a bude to tak doufám fungovat. 😉 Původně jsem měla na prodejnu objednaný tmavě modrý a ačkoli jsem měřila, dumala, tak byl v reálu prostě malý. Bělouš se rád roztahuje. Tak vyhrál ten červenej větší, mělo to tak být. Když je to takhle, jsme chráněni oba. Jinak pelechů má dohromady hodně a ještě i boudinu, to proto, aby se vešli ti, co snad v budoucnu přijdou. On se rád vyvěšuje, tak tady to vidíte, teda jen ucho 🙈 když si chce zalézt, bouda je jasná věc. Kluci mají červené obojky, a to je dobře, jsou taky chráněni.😉
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 31.10.2024, 16:36:05
Bambule je veselá a krásná, opakuju se, ale musím. Obdivuji Vás, jak to obě zvládáte. 🌷 Včera večer jsem si na Vás vzpomněla právě při venčení. Běloušovi se horší potmě i v šeru zrak, štěká na něco, nevím na co. Občas lehce vrazí zblízka do dveří. Dřív viděl, jako ostříž. Musím si pak najít, jak jste někde psala, jak označujete obrubník či překážku vůbec či další vychytávky, abych byla připravená a trénovala to. Až mi to půjde vlakem, objednám se k dr. Beránkovi.
Dnes jsme vyrazili opět doma kolem komína. Procházka pěkná, doma za oknem se zdálo, že je venku fajné počasíčko, no venku už to tak fajné nebylo. Hodně foukalo a teplota taky nic moc. Opět jsem narazila na prasata. Při focení první fotky jsem chtěla Bambuli nastavit jak modelku, pořád poposedávala, nechtěla vydržet. Tak jsem se k ní sehla a najednou jak zafoukal větřík tak jsem ucítila hrozný zvířecí pach, v zápětí se ke mě doneslo povědomé “chro, chro". Naštěstí prase mělo rozum a nehodlalo se nám jit na cestu představit. Nahoře v liduprázdné oblasti jsem narazila na ohradu s koňmi, nemají přístřešek, ohrada je vlastně jenom ohradník, vydupaný pidi výběh. Kolem poházené palety, bordel jak na staré hůře. No byla jsem z toho takova rozhozená, k výběhu vede jen polní cesta, která je často nesjízdná. Jak tam budou po deštích dopravovat vodu je mi záhadou. Navíc kdokoliv tam může koním cokoliv naházet do výběhu, nebo jim můžou právě prasata ten výběh poničit. No docela mi to hlava nebrala.