Já nevim…často o pyrenejcích čtu, že to je uštěkané plémě. A že je potřeba s tím počítat a rozmyslet si pořízení tohoto plemene s ohledem na to, aby štěkotem neobtěžoval pes sousedy. A já si někdy říkám, že je to blbost, že Gina teda uštěkaná není a pak zase přijde den, kdy má naopak štěkavou. Jako musím říct, že jsou i dny, kdy jí fakt neslyším zaštěkat a pak přijde večer, kdy se madam, obzvlášť při tomhle horkém počasí, probere z bezvědomí a že prý teda musí všechno dohnat.
No a samozřejmě další spouštěč je Mates…to kolikrát Gina leží, nic neřeší a pak se přiřítí náš troubík s pocitem, že je potřeba něco ohlásit a taky záleží na situaci…někdy jde hned štěkat s ním, někdy jí to vůbec netankuje.
Třeba když jsem měla berbery, tak Jack snad do dvou let nezaštěkal nebo zcela vyjímečně a jak mu padly dva roky, tak se teda zapojoval. A teda on se zase nějak do samostatnýho hlídání nehrnul…sice štěkal, ale defakto při tom běžel pro Sáru a hlavní akci přenechal jí.
Ale fakty stačilo houknout z okna a byl klid.
To madam pastevecká…to fakty musím dojít fyzicky k ní a říct “Ginuš, nech toho..mazej od tý branky”…a když už jdu takhle na dvůr třeba po pátý během půl hoďky, tak mi dojde trpělivost a beru jí domů, ať se “uklidní”.
Většinou to intenzivní řešení “všeho” přichází po té, co jí někdo naštvě…třeba štěkající pes, který projde okolo a nebo, když už se jí kolem baráku fakty courá hodně lidí…to je jak kdyby u ní přetekl pohár trpělivosti. Nebo se sousedi neúměrně dlouho loučí před barákem s návštěvou.
S Matesem je to lehký…tomu stačí, když z mého hlasu slyší, že se zlobím, ale na Ginu tohle teda nefunguje, to bych mohla hrách na stěnu házet a výsledek by byl stejnej…za ní jedině s prosíkem.😴…Potvora jedna rozmazlená.🤪
Tak s tibeťákem mě soumračné,ale hlavně noční štěkání do dálky,stálo několik měsíců nočního vstávání a nejednou jsme se ve 2,3 hodiny ráno šli podívat ,že šustící páska u výkopu není žádné nebezpečí nebo že to cizí auto,co zastavilo v ulici je opravdu souseda a není tam nikdo cizí a nebo že to,co naproti tak podivně odráží světlo je nová lavička v čekárně ale výsledek se dostavil,ač už jsem v něj ani nedoufala.Pak ležel u dveří nebo na dvoře skoukl situaci,to jsou sousedi,to jde jen okolo,pokud se někdo zastavil udělal z leže jen to svý baf aby se vědělo,že tam je,ale běda když někdo přišel až k brance nebo mu sáhl na plot.
Já jsem…tuším, že ve FB skupině pyrenejců…před pár lety četla, jak odnaučovala jedna majitelka psa-pyrenejce nočnímu štěkání. V kostce defakto deset měsíců v noci několikrát vstávala a honila psa po zahradě se smetáčkem. Teda nevím, proč se smetáčkem, jestli ten pes tím smetáčkem dostal nabacáno …nebo jen předmět, kterým psu hrozila..to tam nebylo uvedeno. Ale prý se vyplatilo, naučila ho. Já noční štěkot opravdu řešit nemusím, protože v noci mám psy zavřené v baráku.
Ale na rovinu si neumím představit, že bych tohle několik měsíců řešila…na to jsem upřímně hodně pohodlná a hlavně…s mojí nespavostí bych za chvíli ani nefungovala. I teď se mi vyjímečně stane, že Gina v noci přijde a prý…jdeme ven…ani se nevyčůrá, spíš mi přijde, že asi venku něco slyšela a potřebuje to zkontrolovat. Hlavně v období častého výskytu ježků na naší zahradě je to moc prima. Já usnu třeba v půl druhý v noci, v půl třetí přijde Gina, jsme třeba venku deset minut a já pak usínám do půl pátý a ráno do práce a když je to pár dní po sobě, tak už pomalu padám na hubu.
Takže klobouk dolu před tebou, já bych tohle nezvládla.
Nám Malina štěká na návštěvy, hlavně chlapské. Možná si pamatuje, jak jí a sourozence nějací zlí páni vzali od maminky, ale chlapská návštěva u nás doma v ní nevzbuzuje moc důvěry.
No a dneska na procházce mi teda dělala ostudu. Nejdřív si štěkla na chlapa, co nechal kolo uprostřed cesty a mobiloval a pak, pro mě naprosto nečekaně, poskákala běžkyni s velkýma sluchátkama. No a kluk se švihadlem byl taky divnej, ale na toho si štěkla už jen pod vousy. Respektovala, že jsem se rozhodla všechny tyhle podivnosti ignorovat.
Období “divných lidí” u Giny už snad máme úspěšně za sebou…u nás býval i problém, když jsme potkali osamnělého běžce, který běžel proti nám…to mě vždycky omejvali…a nejen běžce…to byl osamnělej cyklista, auto na cestě, kde je až na vyjímky zákaz vjezdu a žádný auto předtím jsme nepotkali.
Můžu říct, že i dnes, kdy už takové problémy nemáme nebo jen zcela vyjímečně, tak mě to kolikrát udiví. Kolikrát chytnu Ginu za obojek v domění, že ta konkrétní situace může být problémová a ono nic.
Alan taky spí doma,ale tibeťák doma v noci být nechtěl.Oni byli 3psi a doma spali jen když bylo vedro,jinak chtěli být venku.Alan zase,že je sám,tak chce být doma.
U nás : Guča ve svojí posteli, Dorouš na verandě a briardě teď ve vedrech spí na balkoně 😅 .
V noci trochu sprchlo, ráno bylo svěže, odvážila jsem sevydat se dál než za vrátka a psisko to odsouhlasilo.
Na cestě zpět jsme potkali tréninkový materiál, když ale kočiny zjistily, že je pes prokrmován, začaly se přibližovat…zbaběle jsem zdrhla. Byly roztomilý a jedna by možná skončila v batohu.
Lidičkové já jsem se teď tak vyděsila. Pejsková dnes už podruhé zvracela. Dopoledne to bylo asi takové to klasické psí, jen si to potřebovala v břiše přeskládat. Ale teď slyším a pak vidím úplně tmavý obsah, prvotní reakce samozřejmě, že to je krev… No nebyla, naštěstí. Ten prasopes zas někde ukořistik kočičího hovňouse 🙄. Včera jsem dala čistý koberec, už čistý není.
A pár foteček ze včerejšího a dnešního venčení.
Venčila jsem v pražské zoo. Psa to moc bavilo! Bylo roztomilý, jak mu po nějaký době došlo, že v každým výběhu a za každým sklem je něco zajímavýho. Pak už se všude poctivě díval. Kočka krátkouchá na něj chvíli koukala z dálky a pak přišlo přímo až k němu, ke sklu. Jenoznačně nejzajímavější mu přišli vlci. Pak ho bavily všechny možný malý opice, surikaty, klokani i sloni. Naopak za zcela nudný exemplář prohlásil mravenečníka. No, byla jsem celkem překvapená, jak moc ho to všechno zajímalo a bavilo 🙂
teď poprvé v životě potkala cizího psa na stejné straně plotu, a dokonce 3. Se mi tak rozdivočila, že jsem ji musela domů potupně donést, no sodoma gomora…..😄😎
A to se fakt bojí štěkotu psů (jako štěně narodivší se do smečky 11ti psů 😲)
Venčení v pražské zoo je taky pro bělouše a pak tedy díky němu i pro mne, zážitek. Jj, vlci, to je zážitek 👍vloni se přišel vlk podívat na bělouše ke sklu a chtěl si hrát nebo to tak aspoň vypadalo a bělouš ho chtěl sežrat 🙈 musela jsem mu držet tlamu, aby nedělal vyrvál. Jinak jinde to bylo úplně v klidu a bavily ho želvy, ty obří. Letos si koukali s obřím ptákem do očí, já bělouše držela v náruči samo, jinak by si do očí koukat nemohli ☺
To Váš elegán se choval způsobně, jak vidím na fotce 🐶
hmn:teď poprvé v životě potkala cizího psa na stejné straně plotu, a dokonce 3. Se mi tak rozdivočila, že jsem ji musela domů potupně donést, no sodoma gomora…..😄😎
A to se fakt bojí štěkotu psů (jako štěně narodivší se do smečky 11ti psů 😲)
Tak oni pastevečci bývají takový intuitivně nedůvěřiví..
A co na ní mají co štěkat, hulváti ?!?!
Jináč bych chtěla vidět, jak jste jí nesla 😅.
Kolikpak už má kilíček 🤣?
Vahine:Venčení v pražské zoo je taky pro bělouše a pak tedy díky němu i pro mne, zážitek. Jj, vlci, to je zážitek 👍vloni se přišel vlk podívat na bělouše ke sklu a chtěl si hrát nebo to tak aspoň vypadalo a bělouš ho chtěl sežrat 🙈 musela jsem mu držet tlamu, aby nedělal vyrvál. Jinak jinde to bylo úplně v klidu a bavily ho želvy, ty obří. Letos si koukali s obřím ptákem do očí, já bělouše držela v náruči samo, jinak by si do očí koukat nemohli ☺
To Váš elegán se choval způsobně, jak vidím na fotce 🐶
Moji psi se bojí lvů. A hodně. Byli jsme v takový malý ZOO na Karlštejně, zavětřili, zdvihli pruh na hřbetě, temný vrčení a pryč Jen malej Framík nevěděl která bije, stál tam jako oslík a vrtěl tím svým, zatím ubohým, ohůnkem 😅.
my teď báječně zmokli - ale nevadilo nám to nikomu. Hodinu a půl jsme se honili po lese, schovávali se za stromy a skalky - a psisko si to užívalo a blblo a lítalo a střídavě hledalo mě a Pepu. A protože pršelo dost a houby skoro nerostou, měli jsme les sami pro sebe.
Potřebovali jsme lesní blbnutí už jako sůl - neb ve čtvrtek jsme měli doma velkou slávu - babičce bylo devadesát a dorazila jí popřát kompletní sestava vnoučat a pravnoučat… bylo to moc fajn a někteří zůstali do pátku. V ten čtvrtek o půlnoci už Yoda spal ve stoje, měl to náročné… a včera, když odjela jako poslední švagrová se švárou, tak upadnul na pelech a na večeři jsem ho budila.
hmn:teď poprvé v životě potkala cizího psa na stejné straně plotu, a dokonce 3. Se mi tak rozdivočila, že jsem ji musela domů potupně donést, no sodoma gomora…..😄😎
A to se fakt bojí štěkotu psů (jako štěně narodivší se do smečky 11ti psů 😲)
Tak to u nás nastala ta horší varianta. Gina jako štěňátko byla …jak to říct…hodně vyrovnanej pejsek, absolutně nic jí nerozhodilo. Když jsme i třeba potkali psa, kterej na ní štěkal, tak se chvilinku zastavila, koukala, pak zakroutila hlavou…jakože “to jsou věci” a šla si po svém. Jako i docela dost jsme socializovali, byla naučená přijít k pejskovi v klidu a v klidu mu “říct” ahoj…teda trochu to kazilo to, že potom pejskovi dala babu…plácla ho tlapkou. Nejhorší to bylo u malýho buldočka, se majitelka chtěla seznamovat, buldoček dostal babu, Gina po něm přeběhla tam a zpět a pak si na něj sedla. Prostě s pejskama v pohodě. Na vodítku to netahalo. …jako v tomto směru jí opravdu nebylo co učit, takže jsem jí jen za to chválila, což jí bylo samo domo šumák……ona si pěkně počkala a peklo začalo až někdy v sedmým měsíci, kdy sice byla ještě naše štěňátko, ale tak už né úplně malinký a už byla ve váhové kategorii…no nepamatuju si přesně, ale kolem 40ti kilíček měla a když už takovej “drobek” začal dělat cirkus a divadlo, tak to stálo za to a když divadlo, tak nejlépe před obecenstvem, čím víc diváků okolo, tím většatější divadýlko, tím větší ostuda.
A nej bylo, že jsem si řekla, že na to půjdu stejně jako se Sárou, že když budu mít sebevědomí na max, když budu opravdickej bůh, kterej všechno zvládne, tak to musím na pohodu dát, protože Sára byla jinej kalibr. No a….a Gině to bylo úplně u zadele.
Vahine:Venčení v pražské zoo je taky pro bělouše a pak tedy díky němu i pro mne, zážitek. Jj, vlci, to je zážitek 👍vloni se přišel vlk podívat na bělouše ke sklu a chtěl si hrát nebo to tak aspoň vypadalo a bělouš ho chtěl sežrat 🙈 musela jsem mu držet tlamu, aby nedělal vyrvál. Jinak jinde to bylo úplně v klidu a bavily ho želvy, ty obří. Letos si koukali s obřím ptákem do očí, já bělouše držela v náruči samo, jinak by si do očí koukat nemohli ☺
To Váš elegán se choval způsobně, jak vidím na fotce 🐶
Ehm, no tak dva tři momenty by se našly, kdy milostpán zkoušel hysterčit. Přeci jen úzký “kontakt” s kočkou nebo opičkou přes sklo, to už je hodně i na něj 😀
Ad zoo…pamatuju si, jak jsme byly s malou Ginuš na socializační procházce v zoo. A na cestě vedle rybníku s vodním ptactvem někdo rozházel takový ty granulky, kterýma je dovoleno krmit to ptactvo. A tak se tam motalo slušný hejno kachniček a zobaly. A Gina teda nehla ani brvou, ani náznak, že by chtěla popoběhnout a ptáky vyplašit..ulovit…vstoupila “do davu” a zobala s nima. Z oveček a kozének byla nadšená. A pak jsme šly kolem výběhů medvědů a jeden ležel kousek od plotu a to teda štěkala a moc…ale žádnej strach, prostě hrr na medvěda a to byla asi 4 měsíční špunt. A velikostí medvěda to být taky nemohlo, protože předtím viděla zubry, pratury, velbloudy a nic. Navíc medvěd s ní ani neměl oční kontakt, ležel zády k ní. Tak si tak možná naivně říkám, že to má prostě v krvi, že jako pastevec má medvěda za třídního nepřítele a to i když ho viděla poprvé v životě.
To má určitě v krvi. A oni mají v krvi bránit stádo před všemi šelmami, proto jdou i po psech.
Měla byste Ginušce pořídit nějaké ovce nebo kozenky, pak by Vám teprve ukázala, co v ní je 🤣.
keriton:Venčila jsem v pražské zoo. Psa to moc bavilo! Bylo roztomilý, jak mu po nějaký době došlo, že v každým výběhu a za každým sklem je něco zajímavýho. Pak už se všude poctivě díval. Kočka krátkouchá na něj chvíli koukala z dálky a pak přišlo přímo až k němu, ke sklu. Jenoznačně nejzajímavější mu přišli vlci. Pak ho bavily všechny možný malý opice, surikaty, klokani i sloni. Naopak za zcela nudný exemplář prohlásil mravenečníka. No, byla jsem celkem překvapená, jak moc ho to všechno zajímalo a bavilo 🙂
Já byla v zoo s předchozí psicí a byly to nejvíc vyhozené prachy v mém životě. Celou dobu naprosto ignorovala všechna zvířata. Ne že by si jich nevšímala, ale koukala skrz ně, předstírala, že tam nejsou. Ona byla srábek a stejně reagovala i na kočku na plotě. Prostě dělala, že tam není a když tam není, nemusí se bát… Jediné zvíře v zoo, které opravdu viděla, byl oslík v dětském koutku. Ten se jí líbil a dokonce si k němu čuchla. Z procházky v zoo tedy byla nic moc venčící procházka. Hodně lidí, nemohla být navolno a furt jsem ji někde uvazovala (u pavilonů). Musím to zkusit s Boe, ta se nebojí, mohla by si zvířátka užít.