a teď ty nepsí - podzim je povedený… hezky se výletuje. Dnes jsem vyhlásila zákaz sběru hub - a tak jsme jich v lese nechali stovky. Za celý výlet jsme nepotkali živáčka… asi 12 km kolem Brtníků. A ve středu kvetl celý rybník u pramenů Ploučnice něžnými bílými kvítky
Kdy jste byli u pramene? Já tam byla dnes, škoda, že jsme se minuli.
Někteří psi si vyhodnocují situaci sami, i když nemají s pastevci nic. Měla jsem knírače, na nepravosti štěkal. Je to dávno, tenkrát se štěkání psa nepovažovalo za hřích. Když se v sídlišti kluci prali, šel je srovnat. Když šel po sídlišti člověk, křičel, případně výrazně gestikuloval (mobily začínaly), když táhla matka řvoucí malé dítě, seštěkal matku. Učil se, že na děti se neštěká. Nakonec z toho byl povel “děti”, který ve všech situacích znamenal neštěkat. Párkrát se nějaký “rambo” ohradil, že on tedy není dítě. Majitel psa se nezavdečí. Dnes by mi ho asi někdo zastřelil.
Tak to jsou přesně situace, u kterých by s největší pravdědodobností zakročila. Jak mi štěkala na to dítě pod tou tabulí, tak ta holčina neskutečně brečela a babička se snažila zlehčit situaci tím, že jí vysvětlovala, že je to hodný pes a hnala se Malinu pohladit, jindy hlazení nakloněná Malina, na paní začala vrčet a paní hned, že evidentě to není hodný pejsek. Já stála o kousek dál, Malinu držel můj introvertní muž, tak ten je jen zabručel, že není.
Ona Malina si tak zvesela vykračuje, zdraví se s kdejakým kolemjdoucím, občas i do někoho šťouchne čumákem “tady mě máte” “nazdárek” “copak to děláme”, mine velký kvanta lidí, asi u každého desátého se nechá pohladit a pak najednou “tak hele, ani na mě nečum, ty se mi nelíbíš”. No a já se cítím, jakože páchá neplechu.
Pak samozřejmě reaguje jako každý pes, když vidí, že se jí někdo bojí, ráda udělá bubu, přijde jí to vtipný. Já to na ní vidím, ona to snad ani nedělá, hele já jsem drsná, ale spíš “no nekecej, ty se mě bojíš jo, haf, haf…." To zjemnění je hezký nápad. Vyzkoušíme.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 18.10.2024, 10:04:15
Měla jsem dva béžový psy a nějak jsme si říkali, že by to chtělo barevnou změnu. Mysleli jsme si, že černý pes bude super. To že děsí lidi, mi zas tak nevadí, ale to focení…teda zrovna když byla štěně, tak napadl sníh. To se nedalo 😄. To abych si místo mobilu pořídila nějakou profi sadu, aby ty fotky nějak vypadaly 😄. Na jednou povednou fotku, připadne tak devět, kde se to nepovedlo 🤭.
Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 21.10.2024, 00:00:42
jo a ještě-pepřák-knírač-je sice na fotce líp vidět,a já před vycházkou češu hlavu a stříhám/upravuju ofinu at jsou občas vidět i oči,-a u některých fotek jásám-hurááá má tam oči!!!!!!!🙂
ale v reálu-vlastně ta její šedá barva je celoroční maskování-v lese,v létě,v zimě-furt jen-kde je Dafča?-a to né,že ta by zdrhala,ale je prostě blbě vidět,na podzim dávám reflexní šátek abych ju JÁ!!viděla v lese🙂
jo a ještě-pepřák-knírač-je sice na fotce líp vidět,a já před vycházkou češu hlavu a stříhám/upravuju ofinu at jsou občas vidět i oči,-a u některých fotek jásám-hurááá má tam oči!!!!!!!🙂
ale v reálu-vlastně ta její šedá barva je celoroční maskování-v lese,v létě,v zimě-furt jen-kde je Dafča?-a to né,že ta by zdrhala,ale je prostě blbě vidět,na podzim dávám reflexní šátek abych ju JÁ!!viděla v lese🙂
To jsem chtěla napsat. Černý pes - pohoda. To pepřák - to je oříšek. Ten splyne skoro se vším. Není vidět ani ve dne, ani potmě. Ani v reálu, ani na fotce 🥺
Jack měl poměrně náročný víkend. V sobotu teda tolik ne, ale nakonec se nám protáhla procházka na 3 hoďky, protože jsme potkali spoustu psámošů. Nakonec běhali po louce spolu 4, to bylo radosti 🙂. Pocvičili jsme i nějaké přivolávačky. Naštěstí všichni jsme byli podobně ladění a nevládla zase úplná anarchie 😀.
A v neděli dělal modela na kostýmovém focení v lese, sice se to protáhlo na 4 hoďky, ale byl moc hodnej, celou dobu bez vodítka ( a většinu času i bez obojku kvůli “historickým” fotkám). Zvládl i hezky ležet na místě i mezi fotografama, lidma v kostýmech. Poběhal si po lese, čuchal v listí, běhal do kopců. No přijeli jsme domů a už byl fakt unavenej. Ještě jsem s ním vyběhla před bytem ven, jestli nechce vyvenčit a hned vyštěkal sousedku, kterou zná, tak jsme šli zase dovnitř. A spal až do večeře. A to si ještě asi chudák popálil pacenky o kopřivy. V autě potom kňoural a olizoval si packy a polštářky na všech tlapkách…naštěstí to zaspal a pak už ho to asi nepálilo.
Jack měl poměrně náročný víkend. V sobotu teda tolik ne, ale nakonec se nám protáhla procházka na 3 hoďky, protože jsme potkali spoustu psámošů. Nakonec běhali po louce spolu 4, to bylo radosti 🙂. Pocvičili jsme i nějaké přivolávačky. Naštěstí všichni jsme byli podobně ladění a nevládla zase úplná anarchie 😀.
A v neděli dělal modela na kostýmovém focení v lese, sice se to protáhlo na 4 hoďky, ale byl moc hodnej, celou dobu bez vodítka ( a většinu času i bez obojku kvůli “historickým” fotkám). Zvládl i hezky ležet na místě i mezi fotografama, lidma v kostýmech. Poběhal si po lese, čuchal v listí, běhal do kopců. No přijeli jsme domů a už byl fakt unavenej. Ještě jsem s ním vyběhla před bytem ven, jestli nechce vyvenčit a hned vyštěkal sousedku, kterou zná, tak jsme šli zase dovnitř. A spal až do večeře. A to si ještě asi chudák popálil pacenky o kopřivy. V autě potom kňoural a olizoval si packy a polštářky na všech tlapkách…naštěstí to zaspal a pak už ho to asi nepálilo.
Teda já myslela, že máte malé štěňátko s na fotce je nějskej velkej pes.😵😂
Všichni tu máte nádherné fotky z venčení. Já jsem přes víkend hlídala bišončí holky našich mladých, jak jsem již psala v předchozím příspěvku s fotem. A protože ta fotka z venčení je jen jedna, dnes dávám domácí, abyste viděli, jak holky nejraději tráví čas doma po návratu z venku.
My jsme si v neděli vyrazili směr Oderské vrchy. Původně jsem měla v plánu tak 15 km, ale nakonec z toho sešlo. Opět 😂 jsme zabloudili, lezli dolů nechutnej krpál a když jsme pod ním netrefili odbočku, zase jsme ho lezli nahoru. A to všechno jen proto, abychom se objevili jen pár set metrů od místa, kde jsme před slezem svačili. 😂 Byla jsem teda ráda, že jsme šli sami. Bo to bych asi chytla bomby. 😂
Další vtipná situace nastala, když jsme měli přejít široký a pěkně svištící potok, přes který nebyl most. 😆
Takže jsme nakonec šli jen dvanáctku a já se půlku cesty smála tomu, jaký jsem pako. Ale dali jsme to a to je podstatný. Navíc díky vynechání části trasy máme aspoň důvod tam jet znova. 🤩
jakože-no tak kvůli fotkám černýho psa nechci,to asi ne🙂
taky jsem psala,že se mi líbí černí psi,i Malina,ta se mi líbí moc,a ani není celá černá-má ponožky trošku a náprsenku…
ale když ráda fotím-tak jo černí psi se fotí blbějc….
a mimochodem můj Dux byl černej….
Však ani já jsem to nemyslela vážně. Jsem za Malinu ráda takovou jaká je. Třeba neodnaučila jsem jí krást a rozkusovat věci, ale naučila jsem je vyměnovat za pamlsek. Ta jiskra v oku, když má NĚCO, drkne do mě, nebo mi to hodí k nohám a blaženě se na mě dívá… “hele, co mám a nerozkousala jsem to, heč, tak odměnu, nakul” Doma se mi smějou, že jí akorát v tom kradení podporuji, ale já vím jistě, že by kradla i tak, jen by to všechno zničila. Taky se mi líbí, jak bezpečně pozná cennou věc od bezcenné. Jestě se nestalo, aby přinesla něco, co bych jí nechala. Tuhle se dcera vztekala, že jí rozkousala fixu, hledala ještě víčko, tak jí vrazila ruku do tlamy a hledala to víčko tam a rozčilovala se, že ho nemá a já už vidím na Malině výrazu “hele, já něco mám”, dojde ke mně a z té porhledané tlamy vypadne víčko od fixy…Jako kam to dává, je mi záhadou, pod jazyk, v krku a pak to zas nějak pošle zpátky do tlamy?…Já už takhle lovila v té tlamičce víc věcí a ona na mě koukala, jakože ona nic a když jsem se na ní za minutu podívala, tak to v té tlamě měla jakoby nic 🤣.
Nebo jak se na mě podívá, když udělá něco správně dřív než jí to řeknu, ten výraz…"to čumíš, jak jsem šikovná".