Jani, diky moc
Tak snad bude Idorek v pořádku a nebude muset na další operaci a narozkózu a není mu nic vážného. Tohle jsem zažila x krát s prvním psem, že ho jiný napadl a myslím, že se dožil 14 let jen proto, že chodil víc jak půlku života navolno, měl hodně chlupů na krku a nosil kovový obojek. Ten mu dokonce jednou jeden labradot přeskousnul a na chodníku před naším domem jsme našli kousek zubu, takže dobře mu tak. Stypík jak byl zavalitý tak se ve drtivé většině případů zachránil útěkem a mistrným kličkováním, jednou jsem mezi něj a dva psy vlítla a kopala jsem do nich, jednou mu život zachránila obří fena křížence novofundlanďana, která vystartovala na křížence pitbula. Stypík to odnesl rozpáraným bokem, šilo se bez narkózy, bylo to jen pár stehů. Když mu bylo asi 8 let, vyšla vyhláška, že u nás nesmí psi na volno a policie to dost kontrolovala a pokutovala, takže sice mi bylo našeho psa líto, když byl naprosto poslušný bez vodítka, že najednou musel na vodítko, ale nadruhou stranu výrazně ubylo bezprizorně pobíhajících psů, jejichž největší zábavou bylo pokusit se ulovit toho mého. Timík za svůj devítiletý život to nezažil ani jednou, že by ho napadl jiný pes a na Malinu, co chvíli něco cení zuby, zřejmě má stejně provokativní vzhled jako Stypík, ale naštěstí k žádnému přímému střetu nedošlo asi hlavně proto, že jsou všichni na vodítku.
Jinak nám se nyní venčí parádně. Svítí sluníčko, neprší, není vedro. Malinino štěstí nyní nezná hranic.
Celkově je nyní celkem poslušná a skoro bych si na ní nemohla stěžovat, kdyby občas nevyhodnotila situaci nějak divně. Třeba mi najednou zaštěkala na dítě, které bylo zalezlé pod nějakou tabulí. Asi nesprávné chování. Nebo se mi stalo na jaře, že zaštěkala na chlapa, který je metnálně mírně zaostalý, takže dostal záchvat, že po něm ten pes půjde, tak mu jeho máma vysvětlila, že ne. Malina si nechala vysvětlit, že nemá štěkat. Jenže před 14 dny seděl chlap na lavičce a slunil se a ta moje mrcha si pamatovala, že je to ten, co se jí bojí a zase si na něj štěkla. Je to hodně něpříjemný a pro mě vždy nečekaný, protože měsíc chodí, aniž by se nějak zvukově projevovala a pak si najednou řekne, že tohle je divný a štěkne si. A pro mě celkem děsný zážitek byl poměrně nedávno, kdy jsem si šli sednout někde na jídlo na zahrádku a nejdnou kousek od nás začala nějaká cca dvacetiletá dívka neskuteně nahlas ječet, převracet židle, protože se bála naší Maliny, která jí nevěnovala až do toho ječení ani jeden pohled. Jak začala ječet, tak se samozřejmě podívala, co se děje, takže slečna, pak teda ještě zpřevracela židle a pokoušela se zachránit útěkem. Já se nabídla, že teda půjdeme pryč, ale k odchodu se nakonec sebrala ta slečna s rodinou, prý nějaká autistka asi…nevím. Tak si říkám, jestli jsem si Timíkem a Stypíkem měla takové štěstí, že jsem na nikoho s takovým strachem nenarazila a nebo ta Malina je prostě děsivé stvoření, protože jsem těhle incidentů už pár měla.
No a ještě teda fotky z předvčerejšího venčení.
