sutrik:My tam byli o víkend dřív 🙂 Tenhle víkend tam mělo být setkání hladkosrstých pinčů. Jak moc areál štěkal?
My jsme teprve dnes přijeli a víkend je před námi. 🥰
Žádní pinčové na obzoru. 😂
Aha, už chápu. Já myslela, že jste tam byla první víkend v říjnu. Znáte to tam?
Znáte to tam?
Vždycky říkám, že Hero jsou můj druhej domov. 🥰
kometa:Borovany? Nebo Dvorec?
Dvorce u Borovan…hledá se to na netu zoo Borovany.
Sarah01:Já taky ráda češu, protože moji psi to mají taky rádi. 😊
Jak jsem hlídávala Čendu,ten miloval česání,jak jsem nesla stoličku a kartáč před dveře ven,už se chystal..😊
Jo, je to tam prima. Byla jsem tam letos prvně, rovnou dvakrát. A ráda budu jezdit dále. Pěkné kurzy, příroda. Ubytko fajn, je skvělé, že jde o vyloženě psí areál. Hmm, a jídlo. Kdybych chtěla hubnout, tak tam nemůžu 😀
Užije si to.
dnešní delší vycházka v lese-3 praváci,nějakej klouzek,a kozák,Dafča naštvaná,že musí napřed do kopce-k hájence,pak v lese po meněím okruhu zase z kopce a zpátky…furt se táhla,někde stála,je to prostě chudák,kterej musí chodit na vycházky,když jí to neba…tak jí říkám-hele nevymrčuj si,není zima,je sucho,hezky a musíš hubnout!!
aspon Žeryk se proběhl a álel sudy,
doma učesat,dát zdravý sušenky,Žerykovi křupky od kuřete,a už to tady chrní…
mě čeká zubař….,
jinak do včera to byly klasický venčící/cvičící vycházky s aporzkama a obíháním,před vratama na náměstíčku-louka s kapličkou,keřama a lípou jsem ji nutila obíhat kapličku,kulatý velký keř a stromy v dálce….,
do práce na odpo a pěšky,+lícu v práci,tak se nemůžu pouštět do velkých vycházek🙂
před prací….
dnes volno-bolavá kyčel,a koleno,ale už jsem potřebovala vypadnout dál než za humna….
tak proběhání denně zajištěno🙂
sutrik:Jo, je to tam prima. Byla jsem tam letos prvně, rovnou dvakrát. A ráda budu jezdit dále. Pěkné kurzy, příroda. Ubytko fajn, je skvělé, že jde o vyloženě psí areál. Hmm, a jídlo. Kdybych chtěla hubnout, tak tam nemůžu 😀
Užije si to.
No ty snídaně jsou smrťák. Kor když jsou pak v sobotu vajíčka a párky. A ta vánočka. No uaaaaaaa. Na to se vždycky těším nejvíc. 😂
Jinak my sem jezdíme dvakrát do roka na naše vlastní akce. 🙂
Verun:Dvorce u Borovan…hledá se to na netu zoo Borovany.
Znám. Ale je to Dvorec, ne Dvorce. Děti tam chodí na praxi.
impact:To tenkrát nebožka thajka. 🤣 Pršelo jako prase a já přijela z nákupu. Otevřela jsem barák a říkám psům táhnite se vychcat. Tak otráveně šli. Já v kuchyni vybaluju nákup a s plnou náručí chlazených věcí jdu do chodby do ledničky. Vejdu do chodby a tam dřepí thajka, zamyšleně čumí z otevřených dveří ven na ten déšť a chčije na koberec. 😂
🤣 Pomóc!!!😂
Tak my dneska jen sedm a půl v okolí Lomnice u Tišnova. Našli jsme osm miliard hřibů. 😂 A Merlin si v lese uhnal napuchlou hubu. 😵💫
Poradím vám, pokud nechcete mít všecko modrý od kolodějů a kovářů, křemenáčů, krájejte je až do vařící se polévky, sice zmodrají, ale hned zežloutnou, křemenáč zbělá… a prakticky je moc nesbírám, jen jednoho dva kováře, musí se tepelně déle upravovat-mírná jedovatost, známí , co nejsou na houby zvyklí(ostraváci) se z nich poblili. (nějak mi nejde vymyslet jaký i/y a myslet dneska už nechci)🤭
Dafi:ano Vyškov,den předtím jsme byly s máti a všema 4 psama kolem lesa,teda v lese,ale afaltka,a Dafi po 5 vteřinách strašně mokrý nohy,Žeryk taky,ale ty její nohy to úplně nacucávají a dlouho drží,jak má takový vatovitý chloupky na nožkách,no a šly jsme v mroholení a mlze víc jak hodinu,já protivná,protože Dafině byla kosa,třepala se jak prase,a já nervy,že to omarodí,a pořád jsem chodila rychle dopředu a zase pak stála,protože,se muselo čekat na máti,která chodí strašně pomalu a furt stojí,takže jsem byla vzteklá,protože to nebylo počasí na to jít s choulostivou Dafi na dýl ven,nebo jo,ale jít rychle a nezastavovat…
doma se nemohla za živýho boha zařát,vyfénovaná se třepala zakrytá….
ona to tak má,jak má mokrý nohy,tak je jí pak děsná zima,
no takže jsme šly v neděli ve Vyškově a já,je ZOO,jdem tam,bylo tam málo lidí,v sezoně bych tam nešla,je to tam malý,psi měly změnu,prošly se a bylo to v suchu
původně jsme teda šly jinam,na tohle jsme narazily náhodou…
My jsme právě byli asi před měsícem taky tam i se psem, byli jsme i v Dinoparku. Líbilo se nám tam. Běhat po lese baví asi hlavně mě. Malina si spíš užije něco takovýho. Ideál je to sřídat. Jeden čas jsem jí tahala furt do přírody a pak jsem na ní viděla, že když jsem jí vzala “jen” na couračku po městě, tak byla šťastná a unavená, i když jsme šli tak půlku toho, co běžně chodíme. Třeba mám ve zvyku vozit dceru na kytaru a to mám čas jen asi na 45 minutovou procházku. Je to na druhým konci města, kam normálně prostě nejdu. Ke konci mě už moc nebavilo chodit pořád stejnými ulicemi, tak jsem popojela kousek za město a zas “běhala” po lese, takže dobrý půlrok jsem tyhle ulice s Malinou neprocházela. Až dneska a ona byla viditelně šťastná, že jdeme zrovna tyhle ulice. Ona totiž jde a pořád se po mě otáčí s takovým blaženým výrazem, jakoby mi říkala “hele tohle mě fakt baví, proč jsem nechodíme častěji”.
Minulý víkend jsme zase začali venčit v Praze v Modřanech a tam to taky miluje, protože je tam neskutečný množství přátelských psů, tak jsem jí nechala s pár psy si zaběhat. Takže já ušla tak tři kilometry a Malina byla vyřízená, jak po dvaceti km 😄.
dneska mi udělal radost Yoda - vracíme se v první kratičké procházky, já ho ve vrátkách odstrojím i z obojku… a on hop - a stojí uprostřed zahrady nad ježkem. A nejen že neštěkal - jen se důležitě podíval, jestli vím o tom, co našel - ale i se nechal krásně odvolat domů. Jen doufám, že si nějaké ty blešky nestihly přestoupit do jiného lokálu 🙃
Ona si to bere kámoška. Já na ty houby moc nejsem a navíc jsme v kempu až do neděle. To by se nezpracovalo a ani nesnědlo (páč na houby se nesmí pít 😂).
já když budu psát sama za sebe-co baví mě
tak nemám ráda furt stejný trasy,to mě bavilo v BK,že tam se to dalo střídat….
jako tady jsem xxx krát psala,že jsou zde stejný trasy-do dědiny-po silnici navrch,pak h hájence-k lípě-za zahradama-polnačka,tam se pak dá jít dál do lesa-nebo se udělá okruh-lípa-hájenka,a pak se dá jít ke křížku-taky mezi polama a k rybníčku dědinou,
od něj dál podél ohrad a zpět,všecky ty trasy se dají jít dál-od háíjenky -lípy-do lesa,kde bud pidi okruh,nebo velkej-a to už je zase s kopce do kopce,
od křížku dál polama až do další dědiny,obcházet různě velký pole-a zase-s kopce do kopce víckrát,
no a po hlavní silnici navrch a dolů polnačkou a do Bučovic..
dřív,když jsme neměly auto jsme chodily,když byl čas ty velký okruhy,ale ted,když je auto-tak se snažíme vyjet občas autem,
a tím pádem už nechodíme ty velký okruhy,kde je to jen z kopce dokopce,ale bud ty 4 kratší trasy-vě+tšinou spojené ze cvičením/hraním,nebo se vyjede kousek někam autem,taky třeba kousek-ale jsme jinde🙂
-no nebavilo by mě pořád chodit jen na vycházky,ale taky pořád jen cvičit,tak se snažím to střídat
a je fakt že přivolávačky,obíhačky už považuju za takový-jak někdo házení míčkem-aby se pes proběhl,tak já tak mám přivolání+ty obíhačky něčeho..
za cvičení považuji úseky poslušnosti,a tanečních cviků+pachový aportovací cviky,
a co mě ještě roky fakt ukrutně nebavilo,ale musela jsem si bohužel:-/ zbyknout
strašně mě nebavilo chodit sama ven ze psama,jasně,že jsem chodila,ale…
v BK jsem byla zvyklá chodit roky několikrát týdně ven s kamarádkama ze psama-psi se proběhly,měly společnost,my jsme pokecaly…
tak to mě tady chybělo děsně moc..☹️
to jsem si zvykala hromadu let…
občas jdu ven s kamarádkou s basenžíkem,ale toho se Dafi příšerně bojí,tak chodím jen s Žerykem,a už musím chodit na 2 krát,tak je to blbý,když su utahaná…
proto si beru Dafi do BK,že aspon jednu vycházku jdu s tatkem,nebo kamarádkou,
sice bych mohla chodit ven s máti přítele,ale…s její výchovy/nevýchovy mě bere čert a kromě toho,já chodím hoodně rychle,ona pořád zastavuje a chodí pomalu,a mě s tohodle strašně bolí záda-já musím bud jít a rychle,nebo ležet/sedět….
ale jít pomalu a každou chvíli stát je na mě mor…
náročný už asi půl roku u nás je,že jak umřel skorotchán tak se přítel snaží veškerý náš volný čas trávit s máti….
takže ji berem na výlety,občas s ní jdu na vycházku,hodně času se tráví u ní,nebo s ní -na terase/v obýváku….,
přítel to pak zabije dotazem,proč spolu nechodíme denně ven….
no občas musím být i sama….
Dafi:já když budu psát sama za sebe-co baví mě
tak nemám ráda furt stejný trasy,to mě bavilo v BK,že tam se to dalo střídat….
jako tady jsem xxx krát psala,že jsou zde stejný trasy-do dědiny-po silnici navrch,pak h hájence-k lípě-za zahradama-polnačka,tam se pak dá jít dál do lesa-nebo se udělá okruh-lípa-hájenka,a pak se dá jít ke křížku-taky mezi polama a k rybníčku dědinou,
od něj dál podél ohrad a zpět,všecky ty trasy se dají jít dál-od háíjenky -lípy-do lesa,kde bud pidi okruh,nebo velkej-a to už je zase s kopce do kopce,
od křížku dál polama až do další dědiny,obcházet různě velký pole-a zase-s kopce do kopce víckrát,
no a po hlavní silnici navrch a dolů polnačkou a do Bučovic..
dřív,když jsme neměly auto jsme chodily,když byl čas ty velký okruhy,ale ted,když je auto-tak se snažíme vyjet občas autem,
a tím pádem už nechodíme ty velký okruhy,kde je to jen z kopce dokopce,ale bud ty 4 kratší trasy-vě+tšinou spojené ze cvičením/hraním,nebo se vyjede kousek někam autem,taky třeba kousek-ale jsme jinde🙂
-no nebavilo by mě pořád chodit jen na vycházky,ale taky pořád jen cvičit,tak se snažím to střídat
a je fakt že přivolávačky,obíhačky už považuju za takový-jak někdo házení míčkem-aby se pes proběhl,tak já tak mám přivolání+ty obíhačky něčeho..
za cvičení považuji úseky poslušnosti,a tanečních cviků+pachový aportovací cviky,
a co mě ještě roky fakt ukrutně nebavilo,ale musela jsem si bohužel:-/ zbyknout
strašně mě nebavilo chodit sama ven ze psama,jasně,že jsem chodila,ale…
v BK jsem byla zvyklá chodit roky několikrát týdně ven s kamarádkama ze psama-psi se proběhly,měly společnost,my jsme pokecaly…
tak to mě tady chybělo děsně moc..☹️
to jsem si zvykala hromadu let…
občas jdu ven s kamarádkou s basenžíkem,ale toho se Dafi příšerně bojí,tak chodím jen s Žerykem,a už musím chodit na 2 krát,tak je to blbý,když su utahaná…
proto si beru Dafi do BK,že aspon jednu vycházku jdu s tatkem,nebo kamarádkou,
sice bych mohla chodit ven s máti přítele,ale…s její výchovy/nevýchovy mě bere čert a kromě toho,já chodím hoodně rychle,ona pořád zastavuje a chodí pomalu,a mě s tohodle strašně bolí záda-já musím bud jít a rychle,nebo ležet/sedět….
ale jít pomalu a každou chvíli stát je na mě mor…
náročný už asi půl roku u nás je,že jak umřel skorotchán tak se přítel snaží veškerý náš volný čas trávit s máti….
takže ji berem na výlety,občas s ní jdu na vycházku,hodně času se tráví u ní,nebo s ní -na terase/v obýváku….,
přítel to pak zabije dotazem,proč spolu nechodíme denně ven….
no občas musím být i sama….
-jo sama za sebe,tím jsem myslela,co baví mě,psům je to až na Dafinu jedno,Dafi nemusí větší a stejný vycházky….
Myslíte kvůli těžkosti jídla? A alkecu? Jinak tzv. antabusový efekt má, co vím, jen hnojník inkoustový…
Jo, teď jsem našla článek, který to potvrzuje:
https://www.lidovky.cz/domov/proc-se-nesmi-na-houby-pit-alkohol.A080906_000134_ln_noviny_sko
Posledních pár dní je u nás venčení divoké, opravují hlavní cestu, takže vedlejší dříve klidné ulice teď slouží jako objízdné trasy. Docela opruz, předevčírem pršelo, hodně, ale opravdu hodně jsem zmokla, ale byla jsem aspoň v ulicích skoro sama. Dnes jsme se vydali za město, čekala jsem liduprázdno ( byli u nás tři větší kulturní akce) ale kde ty věci. Všude moc lidí, řvoucích dětiček, pokřikující mládeže, pro mě introverta docela nepříjemné. Dál do polí se nedá jít, často a vydatně pršelo, takže budu muset najít nějaké náhradní trasy.
tak dneska mě Yoda naštval. V klidu pozoroval srnku (byl na vodítku). O kus dál jsem vytáhla mobil (křižovatka neznačených cest a chtěla jsem si ujistit trasu) a vodítko standardně hodila na zem. A ten zmetek to odpíchnul po chvíli z nuly na sto. Vyrazil po cestě (orientuje se výhradně zrakem - takže srnku z úvozové cesty neviděl a spíš jen vybíjel adrenalin, co v něm byl, tak blbej snad není, že by nevěděl kde stojí), na moje zařvání to otočil a tryskem se vracel. Proč to najednou stočil ze stráně do hustníku (přesně na druhou stranu od srny) netuším a už se to nedozvím. Zapraskaly větve a rozhostilo se ticho.
Já utíkala zpátky na původní cestu (nebyl), Pepa stál na odbočce, kde zmizel - nebyl. Ve mně by se krve nedořezal neb srna stále byla v klidu v dohledu (mám pocit, že byla tak trošku krotká a nebo blbá 😄 dokonce i když jsme už kompletní odcházeli, stála jen o kousek dál - a to jsme mezi tím pískali a volali…). Pes nám nikdy nezmizel na déle než minutku… vždy se hned vracel a tentokrát navíc byl na vodítkách (spojené dvě - takže víc smyček a karabin…). A najednou nebyl a bylo ticho (jinak je slyšet dusot tlapek, v terénu doga tichá není). Vlezla jsem do hustníku, sestoupila k potoku - a tam stál Yoda na úzkém pásu trávníku mezi potokem a ohradníkem… Mile na mě vrtichvostil (já srdeční zástavu) a že je fajn, že ho přes ten potok přenesu. Že bez rozběhu to nedá a ten blbej ohradník je hned za ním… Celou dobu, co jsem lítala kolem (asi tak 5 minut - i když mi to připadalo děsně dlouho) tak stál 10 metrů od nás… Nekňučel, neštěkal, čekal, že dorazíme… Možná ani ránu nedostal (myslím, že by zaječel), od malička ho učím, že ohradníky jsou tabu… čekal… Naštvaně jsem ho protáhla potokem, i když vodu nerad… prolezla hustník na cestu, obrala se z pavučin a chmýří…a šlo se dál.
Jinak to byla krásná procházka kolem Višňové - mrazivé ráno se vstávajícím sluníčkem, krásné koníci, stáda spokojených kravek, jinovatka, barevné javory… krásný podzimní výlet