Tohle známe. Nejvíc mě fascinuje, že se snad mezi sebou domluví. V 99% připadů zastaví oba najednou a prej dál nejdou. Když otočíme domů tak spokojeně šlapou…
A jinak jsme teď moc nevenčili, až dneska konečně, jen teda lilo jak z konve, ale v pláštěnce byl Efík docela spokojenej. Efík měl teď antibiotika a klidový režim. Minulou neděli ráno jsme skončili akutně na veterině. Nemohl čůrat. Diagnostikována cystinurie, takže do chovu nepůjde. Naštěstí tam nemá žádej velkej kamínek, jen drobný kousky. Takže operace nebyla potřeba. U basenji na to nejsou testy, tak je to docela problém. Už čůrá celkem hezky, dietu žere, tak snad bude v pohodě.
Takže běhat jsem chodila sama, docela jsem se divila, že jsem se dokopala, ale padlo mi pár osobáčků. Na 11km tempo 5:33/km. A půlmaraton pod 2h5minut, tempo 5:53/km.
No já něco takového, že by pes odmítl jít ven, že by odmítl jít dál cestou, kterou jdeme, že by se mi zastavil uprostřed silnice a nešel dál, apod. neznám. O některých věcech se u nás prostě nediskutuje. Ani se psy, ani s dětmi.
Vasil to taky zkoušel… pak zjistil, že je daleko pohodlnější jít sám, než být vláčen na vodítku…
Verun:😂nejvíc tažení psi jsou bulící, tomu když se nechce ….mnoho a mnoho videí….ale u nás doma jsem stále “vedoucí zájezdu” já, a i když se bulině nechce, poslechne a jde, lehne si až před barákem 🤣má mnoho a mnoho fotek ….obvzlášť od rodinných příslušníků, co se snažili vyvenčit, ale daleko nedošli a na důkaz mi to zdokumentovali, že opravdu se nedalo nic dělat…
Nejhezčí je, jak se tomu směje…😉 a asi je to “plemenný znak”, dělají to bulíci napříč světem…
Jako, že takhle s sebou plácne, když nikam nechce jít? 😀
Já si teď vzpomněla, že naše první basenji Azinka, když někam hodně nechtěla jít, tak se prostě zastavila a při sebemenším tahu vodítka kňučela jak střelená. Až se lidi otáčeli proč toho chudáka psa tak týrám… a přesvědčit se moc nedala. To svoje kluky ještě většinou přesvědčím.
no já to chápu-ale dotaz stejnej-zastaví se a nepohne-a co ted???
nebo když to udělá jak ten bulík-rozpleskne se na zemí-tak co potom?
jako mě to psi taky nikdy neudělaly,ale….
To já nevím, jaký byl mechanismus vzniku tohoto chování. Asi těžko jen tak z ničeho nic… Tam bych hledala příčinu a následně nápravu. Přece sebou pes jen tak nepleskne a nezůstane ležet.
A že prostě dál nechce není příčina? Jen se ptám, Efík se teda ne rozplácne až takhle ale v repertoáru to má taky, když nechce jít. A příčinou je obvykle mokro/déšť…
A není to plemenem? Já si myslím, že retrívr by nikdy neodmítl jít ven v dešti. Ale třeba se pletu.
Jak - nechce? Snad následuje pána, ne? I když prší, sněží, je horko,… Fakt neznám, aby se pes zastavil a řekl “dál nejdu”. Ani u našich kavkazanek, chodek, samojeda, středního knírače, ruského černého teriéra, křížence velikosti a typu NO, a tři bišončích holek od syna.
Asi je něco špatně, když to někomu psi dělají.
Mě se teda Gina nerozlácne…nelehne…ale ona, která standardně chodí přede mnou, tak nejdřív mi jde u nohy, pak už se táhne za mnou jak smrad a pak už jí pomalu táhnu já za sebou, jak kozu Lízu. Udělala mi to jednou, ale to jsme fakty podcenili počasí…resp. bylo tepleji, než jsem si myslela a prochajdu jsme dělali delší, tak to se pak svalila na cestě domů asi o dvě ulice dál u jedněch sousedů, co mají před garáží dlažbu a stín a prej…tak já už dál nejdu, ale tak to jsem chvilku počkala a pak jsem jí přemluvila, že už je to domů kousek…
U nás je teda příčina šprajcnutí jedna jediná…už je dle jejího vyprocházkovaná, už všechno co potřebovala očuchala a už jí to tím pádem přestalo bavit. To na ní vidím přesně, jak čmuchalka přestane čmuchat, tak je čas otočit k domovu. A samozřejmě kapitola sama pro sebe…les…tak tam jí to přestane bavit asi po deseti minutách.
Kupodivu v obydlených oblastech je toho na čuchání asi dost, tak tam mi nestávkuje…na druhou stranu my po městě neprocházkujem, spíš je to nějaká večerní čůranda, když už je večer tma a chodíme tam, kde je veřejné osvětlení…a to je fakty tam max půl…třičtvrtě hoďka…co já vim, kdybychom chodili déle…třeba by jí to taky přestalo bavit.
Jako jasně…jsem pán tvorstva, tak by mělo být standard, že zavelím a pes jde, ale…na procházky chodím jen a pouze kvůlivá psům a tak chci, aby moje psy ty procházky bavili. Je mi jedno, že Ginu to baví tak max hoďku, hoďku půl…no tak už nechodim ty 3-4 hodinový, co jsem chodila s berberama…hlavně, že je Gina spokojená. No a Maťulka…vzhledem k tomu šnečímu tempu v jakém jde Gina, tak on toho okolo naběhá daleko víc, takže si myslím, že ani on nestrádá.
Proč by to mělo být špatně?
Když se ratloraptorovi nechce, dá mi vědět. Obvykle je to kvůli silnému dešti nebo kombinaci mokra a zimy. Prostě se zastaví a kouká na mě.
Pokud na raptora zavolám, přijde a jdeme dál. Jestli se stále šourá, připnu na chvíli na vodítko. To dělám v případě, že potřebuju někam dojít. Když nikam nejdu a jedná se jen o procházku, tak prostě nejdeme. Většinou prcka zavolám, ujdeme pár kroků, pak sama zahýbám zpátky směrem domů. Má to být procházka pro psa. A pokud si ji nebude užívat, proč ho nutit? Už tak toho má spoustu, co smí a naopak nesmí.
jasně že když houknu - “a jdeme” - tak jdeme. Otázkou je, jestli chci “násilím” (byť bez násilí) nutit psa k něčemu, co opravdu nechce. Takže když hodně prší, tak je pes ráno “vypovelován” k nutnému vyvenčení, ale pak se klidně nechám velmi svižně odvléct domů, do sucha… a celá procházka se smrskne v nejnutnější minimum.
Já to teda nepovažuju za něco špatnýho, možná to je tím, že mi to pes taky dělá 🙃. Jsem ráda, že se mnou komunikuje, v běžným provozu funguje a to mi stačí. Jsou psi co prostě nemají rádi dešť, v zimě jim je zima, taky mohli špatně spát a co když jim něco je? Já to beru jako respektování toho psa nebo jak to jinak říct.
Když leje hodně tak už je spíš o násilí, protože oni prej venku fakt nic nepotřebujou. A dokonce o nich ani nevím, páč se preventivně schovají a nevystačí ani chlup aby mě náhodou nenapadlo venčit. A když už to vytáhnu ven tak po nejnutnější potřebě vyhlásí stávku a dál ani krok…
Ale když Efík vidí že jdeme běhat nebo na koloběžku, tak bez keců jde…
ale však o tom to je…
že někdo komunikuje, někdo diktuje
no…
Vy mě bavíte. Původně byla řeč o tom, že pes nechce vůbec ven (psala Sardullah že z postele) a o tom, že se pes zastaví uprostřed křižovatky (snad si to pamatuji dobře).
A najednou je tu déšť a ošklivo. Možná jste některé takové šílenky, že byste rády lítaly se psem hodiny v dešti a pejsek vám to kazí. A vy, protože respektujete jeho názor, tak se tohoto zážitku vzdáte.
No a já v dešti nepočítám s dlouhou procházkou, ale jen s tzv. čurací. Kvůli sobě. Protože naši psi, snad s výjimkou synových bišonek, by klidně v dešti procházkovali. Se samojedem jsme taky mnohdy v dešti pěkných pár kiláků udělali. Z napsaného vyplývá, že našim psům déšť a špatné počasí nevadilo a nevadí. To vadí nám.
A ano, znám psy, kteří nechtějí za deště ven, ale tam ti páníci s tím počítají a venčení přizpůsobí. Takže psi nemají proč nějak stávkovat.
“O některých věcech se u nás prostě nediskutuje”
no však o tom to je….(i bez škaredého počasí)