Jak se vám venčí?

Vaši teorii vám neberu. Kdybychom chtěli se psem cvičit, záleželo nám na tom, tak si pořídíme jiné plemeno než kavkazana, takové, s kterým cvičit bude radost a vynaložená námaha bude úměrná.

A za mě klikr fakt ne, to je metoda, která mě (ani mamku) neoslovila. I současná chodka je důkazem, že lze mít velmi dobré přivolání bez klikru i bez pamlsků. Ano, pes si předpisově nepředsedne, ale my netrénujeme na soutěž ani na zkoušky, tak je nám to jedno. Běžné provozní povely zvládá a nám to stačí. 

trénovala balu někdy kao, sao, anatola,….., od štěněte a s klikrem?

Na otázku odpovídáte otázkou? 

Já se nezachovám jako vy a odpovím vám. Část odpovědi je vlastně už v mém předchozím příspěvku. Kavkazana, tedy obecně pastevce, si nepořizuji na výcvik a provozní poslušnost, takovou, jakou potřebujeme my, jsme vždy zvládli naučit bez berle, tedy bez klikru. 

a já jsem jako psala co?!

Myslíte tuto tázací větu?

trénovala balu někdy kao, sao, anatola,….., od štěněte a s klikrem?

ne, myslím příspěvek v 8:53:09 a větu:

“spíš o tom, že taková plemena si nepořizují lidé s představou výcviku, výcviku a zase výcviku”

Vahine:

Tak už zase potkáváte toho pána bez domova se psem? Jste hodná duše 🌷 posílám pohlazení všem třem chlupáčům.

Pán nabízel, že mi ho přijde ukázat,  ale já křičela, že nechci, že po mě vždycky chce peníze, jídlo a oblečení;)).Pan nezdomovec přijde vždycky tak jednou za šest týdnů k nám před branku, to mi přijde celkem solidní🙂))  Ten jeho Argo je parádní pes, něco jako velký knírač,  je  klidný, dobře vychovaný , přátelský  a je vidět, že se mají opravdu rádi. 

A já jsem reagovala hlavně na tohle - 

“Věřte, že tohle ani není o cvičení…je to o ochotě, o tom, co pasteveckou princeznu baví… nebaví… co chce.. nechce…” (Sardullah)

 no, nechci do toho házet vidle, ale tohle je, bych řekla ve značné míře, právě o výcviku (hmn) 

My teď moc nikam nechodili, pořád lilo a pesani ven nechtěli. Občas Mirďa, ale jen obejít pár baráků a u první lavičky čelem vzad a domu. Z lesa teče voda na silnici a po silnici do kanálů, nechce se jim v tom brodit. Do lesa se jen tak nedostanem, potok je rozlitej a než se voda na cestách a na loukách okolo potoka vsákne, nemáme tu kde chodit, jen po asfaltě po vsi. Tak aspoň pár fotek Mirečkovo mimin. V sobotu jim byl týden a už to nejsou myši, ale pejsci 😀

nádherní🥰💛

Měli jsme několik pastevců, žádného od štěněte, všechny více, či méně zkažené, v jednom případě byl anatol tak nebezpečný, že když jsme si ho brali, měl 6 let, několik pokousání za sebou a poslední půl rok strávil u Desenského v kleci. Po hromadě keců, jak bude pečlivě vybírat komu ho dá, tak byl rád, že se ho zbavil, předal nám ho zdopovaného hromadou sedativ. To jen k úvodu, že asi máme vzorek reprezentativní. A teď můj názor - výchova a výcvik pastevce je o přirozené autoritě, pro pastevce, když jste neoddiskutovatelný vůdce, tak poslouchá precizně i rychle. Ale správný vůdce taky přemýšlí a nedává příkazy jen tak, musí mít smysl. I anatol u nás byl poslušný a mazlivý, u manžela na sto procent, u mě dle nálady - nejsem ten vůdce, ale měl mě rád. Pastevec, co má povahu jakou má mít vycvičit nejde, perfektně vychovat ano, ale musí mít důvod, proč to dělat.

Verun:

Vajgar nemá přece sypanou hráz a momentálně je pod stav(to bydlíte někde u “Bubnu”) ….ono to plnění větších řek budet trvat i když už lejt nebude, se to tam steče. 

Jo, bydlíme u bubnu, asi 50 m od, Vajgar prý je o -20 cm nížší, nějak prý regulují přítok hamerského potoka, takže máme vody okolo dost. Nežárka se valí do Veselí do Lužnice, teď ještě hrozí Rožmberk, No, pane bože, ať už je po všem. V noci z toho ani nespím. Jak vidím tu zkázu v Jeseníku, Krnově a tam na severu,  včera mi šly slzy do očí, kdo nezažil-nepochopí. Těch lidí mi je strašně líto.

Držím vám palce. 

Dublinbarzoj:

Měli jsme několik pastevců, žádného od štěněte, všechny více, či méně zkažené, v jednom případě byl anatol tak nebezpečný, že když jsme si ho brali, měl 6 let, několik pokousání za sebou a poslední půl rok strávil u Desenského v kleci. Po hromadě keců, jak bude pečlivě vybírat komu ho dá, tak byl rád, že se ho zbavil, předal nám ho zdopovaného hromadou sedativ. To jen k úvodu, že asi máme vzorek reprezentativní. A teď můj názor - výchova a výcvik pastevce je o přirozené autoritě, pro pastevce, když jste neoddiskutovatelný vůdce, tak poslouchá precizně i rychle. Ale správný vůdce taky přemýšlí a nedává příkazy jen tak, musí mít smysl. I anatol u nás byl poslušný a mazlivý, u manžela na sto procent, u mě dle nálady - nejsem ten vůdce, ale měl mě rád. Pastevec, co má povahu jakou má mít vycvičit nejde, perfektně vychovat ano, ale musí mít důvod, proč to dělat.

… a platí to u zvířat všech, jen nemám zkušenosti s tím pastevcem doma , tak jsem se zdržela  komentáře. Dám si teď pamlsky do kapsy a jedu do stáje, snad mě pastevec nesežere…

Nepochybuju o tom, že požadovat po některých plemenech nadšené přiběhnutí při běžném provozním přivolání je jako chtít po pracovně vedené malině, borderce klidnou reakci “bez” emocí po několika dnech nicnedělání.

Nebo chtít po pinčovi, aby se nerozčiloval, když si kámoška nechce hrát.  https://youtu.be/Khu6c-2iyLc?si=W2e4xwUppbQ1SLls

Bonnie jsou dnes dva roky.  Nechce se mi tomu věřit. Byly jsme v petshopu, vybrala si tam dárek.   https://youtu.be/83gzDt1rCzM?si=lv2T3Pp705lvKFpO

Cestou zpět jsme zkoukly jeden z blízkých potoků. Voda už hodně klesla. Ta zátka z větví mohla být nebezpečná. A potkaly jsme stopy po Yettim. Nosí boty. 

A vyšla i hra s kočičí kámoškou. https://youtu.be/c_koky8WGJU?si=3r7X6DLJTp0i-ItW

teda hra s kočičí kámoškou je 👌
naši by brali Bonnie do party hned….

Dublinbarzoj:

Měli jsme několik pastevců, žádného od štěněte, všechny více, či méně zkažené, v jednom případě byl anatol tak nebezpečný, že když jsme si ho brali, měl 6 let, několik pokousání za sebou a poslední půl rok strávil u Desenského v kleci. Po hromadě keců, jak bude pečlivě vybírat komu ho dá, tak byl rád, že se ho zbavil, předal nám ho zdopovaného hromadou sedativ. To jen k úvodu, že asi máme vzorek reprezentativní. A teď můj názor - výchova a výcvik pastevce je o přirozené autoritě, pro pastevce, když jste neoddiskutovatelný vůdce, tak poslouchá precizně i rychle. Ale správný vůdce taky přemýšlí a nedává příkazy jen tak, musí mít smysl. I anatol u nás byl poslušný a mazlivý, u manžela na sto procent, u mě dle nálady - nejsem ten vůdce, ale měl mě rád. Pastevec, co má povahu jakou má mít vycvičit nejde, perfektně vychovat ano, ale musí mít důvod, proč to dělat.

Mam pastevce přes 50 let.Potřeuje člověka s přirozenou autoritou,který je důsledný, neustoupí mu.Pak ho bude respektovat a naučí poslušnost i nějaký výcvik.Manžela celá léta učím dát psovi jeden jasný povel a trvat na dodržení.Bohužel to za celá léta nepochopil.Mě psi poslouchají více méně hned a i rychle.Manžel se svým přístupem Alánku,pojď,no tak Aldo,honem,Aldo,Aldo,musí chodit se psem na vodítku,jelikož pes slyší,ale ví,že zas tak honem rychle nemusí,a když přijde trochu blíž a bude si dělat co chce,tak to taky projde,takže ho pes poslechne když se mu chce.U mě je naučený,že mu nic neprojde a že na tom trvám a čím rychleji to splní,tím rychleji zase dostane volno,jinak šel na vodítko a prostě se trénovalo a trénovalo.Třeba tibeťák,ten manžela i děti miloval,ale poslušnost jen když chtěl.Od mala byl nezávislý,pamlsky ani hračky ho nezajímaly a trvalo docela dlouho než se naučil mě následovat a nějaké poslušnosti.Pak ale chodil většinou navolno.Dokonce mohl chodit navolno i na výstavách mezi psy.Reagoval na slovo,na přivolání elegantně přiklusal,to mně zpočátku vadilo,jelikož ostatní psi přibíhali rychle.

Máme sousedy mají druhého SAO.S paní se občas potkáváme,chodí s ním také ven cvičit a pes chodí navolno a na zavolání přiběhne,chodí u nohy.Je mu přes 2 roky.Pokud byl štěně,tak si i s Alanem hráli.Paní sice říká,že ten první SAO poslouchal lépe,ale že ho to snad taky naučí. Kamarádka měla kavkazačku.Poslouchala,ale manžela daleko více.Když kamarádka zemřela,začala se o ní ve 4 letech starat dcera a když jsme u nich po asi roce byli,koukala jsem,že fena ji poslouchá ještě lépe než tatínka.Ta na ní jen snad mrkla,fena přiběhla od branky,kde by nás sežrala,sedla si ji k noze a jen sledovala.Když jsme šli na hřbitov,šla fena i bez vodítka ,reagovala na slovo.

Ad pastevci…

nepovažuju se za přirozenou autoritu…resp. jsem přesvědčená, že přirozená autorita nejsem a to tedy pro člověka jako já znamená, že u psů typu pastevec, chrt..u jedinců, kde nepřijdu na nic, co bych mohla použít jako odměnu, si musím provozní poslušnost buď vydřít důsledností…resp. větší umanutostí než má pes…a nebo vztahově…že pes poslechne tzv. pro moje krásný oči…

Jako nechci paušalizovat, třeba kavkazanda Jess byla oproti Gině nebe a dudy, ta byla odvolatelná venku kdykoliv od čehokoliv, hlídala si mě…ale..

výcvik…když cvičím s Matesem v obýváku za piškotky, protože je venku hnusně a chci ho alespoň na chvíli zabavit, tak madam přijde sama a dobrovolně cvičit…přijde cvičit za odměnu v podobě piškotu…takže máme tady situaci, kdy čuba cvičit chce a je motivovaná…no i tak vykonává povely svým tempem..tudíž rozvážně…a rozhodně se nepřetrhne…a pořád je to o tom, že musí mít pádný důvod poslechnout, že to musí dávat smysl…v tomto případě je ten důvod a smysl piškot…dojdou piškoty odcházím…nedáš mi piškot za každý vykonaný povel…tak si je strč do zadele…odcházím….cvičíte na můj vkus moc dlouho (dlouho už je třeba 10-15 minut)…odcházím….takže takhle to vypadá, když Gina cvičit CHCE…takže nějaké výcvik, výcvik a zase výcvik, na to by se madam karajcvajc

Jako materiál jsem dostala Ginu…nekontaktní štěně, co nemělo zájem o spolupráci, nemělo zájem komunikovat …možná, kdyby na mě zbyla některá z jejích kontaktních sester, tak by byla situace jiná.

cvičení od štěněte s klikrem….z mého pohledu je kliknutí označení “teď jsi to udělal správně”..povětšinou je toto následováno pochvalou, odměnou…a co když je štěněti šumák, jestli něco udělá správně a nebo ne, protože pochvalu a odměnu si můžu strčit za klobouk?

Viděla jsem nespočet videí s Šustou, přečetla knihu…a upřímně v určitém Ginině období i chtěla vyzkoušet….jasně v knize se ztrácím, ale tak videa asi pochopím…a když to funguje paušálně na všechna zvířata, tak snad by mohlo i na pasteveckou princeznu…v těch videích a vlastně i v knize..alespoň jestli jsem to pochopila správně…jsou zvířata napříč druhy za svojí snahu odměňována…ve všech videích byla odměna nějaké kokino, dle vkusu daného zvířete…já nemám co nabídnout jako odměnu, protože jsem na žádnou nepřišla… 

Klikr mi nevyhovuje, protože neumím kliknout automaticky ve správný okamžik, musím se soustředit, abych vůbec klikla a ještě abych klikla správně a musím mít klikr v ruce…používám teda u štěňat, ale jsem už od koní (za mého mládí klikry nebyly) zvyklá na pomocné slovo…

Já bych to shrnula takto…s Giny jsem částečně mojí zásluhou a působením, částečně tím, že dospěla, přestala kravit a komunikuje…vychovala velmi příjemnou společnici a to i přes to, že je to v podstatě Kanimůra umíněná…ale i to na ní miluju, i to je pro mě výzva, abych se s ní dokázala dohodnout. Za jediné moje selhání považuju to, že jsem nebyla schopná docílit 100% přivolání a tudíž bez couračky je Gina nevypustitelná…naštěstí je to komplikace spíš pro mě, protože za prvé sebou musím tu couračku na prochajdu vzít a následně jí třeba zajebanou od bahna smotat a donést dom…Gině při její “závratné” procházkové rychlosti je to fuk…jestli za sebou táhne šňůru….

To nej u Giny nejsou nějaké úspěchy v provozní poslušnosti, ale to, že se mnou “začala mluvit”….

A ještě řeknu jedno…tak jak jsme na tom s Ginou dneska, tak to vlastně splnilo to, co jsem od pastevce očekávala…takové fungování je defakto můj šálek kávy…

No a abych se z toho mého šálku kávy nezbláznila, tak mám i berňuchu…

acher:

Mam pastevce přes 50 let.Potřeuje člověka s přirozenou autoritou,který je důsledný, neustoupí mu.Pak ho bude respektovat a naučí poslušnost i nějaký výcvik.Manžela celá léta učím dát psovi jeden jasný povel a trvat na dodržení.Bohužel to za celá léta nepochopil.Mě psi poslouchají více méně hned a i rychle.Manžel se svým přístupem Alánku,pojď,no tak Aldo,honem,Aldo,Aldo,musí chodit se psem na vodítku,jelikož pes slyší,ale ví,že zas tak honem rychle nemusí,a když přijde trochu blíž a bude si dělat co chce,tak to taky projde,takže ho pes poslechne když se mu chce.U mě je naučený,že mu nic neprojde a že na tom trvám a čím rychleji to splní,tím rychleji zase dostane volno,jinak šel na vodítko a prostě se trénovalo a trénovalo.Třeba tibeťák,ten manžela i děti miloval,ale poslušnost jen když chtěl.Od mala byl nezávislý,pamlsky ani hračky ho nezajímaly a trvalo docela dlouho než se naučil mě následovat a nějaké poslušnosti.Pak ale chodil většinou navolno.Dokonce mohl chodit navolno i na výstavách mezi psy.Reagoval na slovo,na přivolání elegantně přiklusal,to mně zpočátku vadilo,jelikož ostatní psi přibíhali rychle.

Máme sousedy mají druhého SAO.S paní se občas potkáváme,chodí s ním také ven cvičit a pes chodí navolno a na zavolání přiběhne,chodí u nohy.Je mu přes 2 roky.Pokud byl štěně,tak si i s Alanem hráli.Paní sice říká,že ten první SAO poslouchal lépe,ale že ho to snad taky naučí. Kamarádka měla kavkazačku.Poslouchala,ale manžela daleko více.Když kamarádka zemřela,začala se o ní ve 4 letech starat dcera a když jsme u nich po asi roce byli,koukala jsem,že fena ji poslouchá ještě lépe než tatínka.Ta na ní jen snad mrkla,fena přiběhla od branky,kde by nás sežrala,sedla si ji k noze a jen sledovala.Když jsme šli na hřbitov,šla fena i bez vodítka ,reagovala na slovo.

No a o tom to je…jsem kombinace tvého manžela a důslednosti u věcí, přes které vlak nejede…a to jsou vlastně jen 3…nebude se tahat na vodítku, nebude se na paničku skákat, když přijde dom a když otevřu branku, tak nikdo se nebude cpát ven, vybíhat z ní a podobně….no a tyhle 3 věci mi kupodivu fungujou 😎 

Aluška:

My teď moc nikam nechodili, pořád lilo a pesani ven nechtěli. Občas Mirďa, ale jen obejít pár baráků a u první lavičky čelem vzad a domu. Z lesa teče voda na silnici a po silnici do kanálů, nechce se jim v tom brodit. Do lesa se jen tak nedostanem, potok je rozlitej a než se voda na cestách a na loukách okolo potoka vsákne, nemáme tu kde chodit, jen po asfaltě po vsi. Tak aspoň pár fotek Mirečkovo mimin. V sobotu jim byl týden a už to nejsou myši, ale pejsci 😀

No to je neuvěřitelný, jakým fofrem to roste…🤗