Jak se vám venčí?

Aluška:

Příští týden budeme o dukát bohatší. Teda o Dukátka. Naše smečka se rozroste, seznamte se - Duque Estrella del bosque - Dukátek

Krásnej pišišvor 🙂 Držím pěsti, ať vyjde zamýšlená kariéra chovného psa. 

Tak je to malý vzorek asi 15 psů,ale když jsem měla možnost se bavit s pár lidma,co jim pes vyšiloval a oni tvrdili,že s ním nejde nic dělat,vždy se nakonec ukázalo,že ho prostě nechali dělat,co pes chtěl.Olizování,naskakování,prostě otravování,ale bez vyžadování poslušnosti v takové situaci.Prostě to,co se snažím od pubertálních výjevů usměrńovat a vyžadovat poslušnost a nevšímavost.Vždyť i na  cvičák se chodilo s háravkama,dokonce i na výstavy chodí lidi s háravkama. A všude se ti psi museli soustředit na něco jiného než na háravku která se tam někde pohybovala.I u nás máme v okolí většinu fen se kterýma se také chodí ven ikdyž hárají.Našlo se i pár dobráků kteří pouštěli háravku psovi ke plotu,protože se jinak kamarádí,tak proč by ji nepustili.

Moji prckové mají zítra 6 týdnů.

..to je neskutečný, jak ten čas letí….vždyť před chvílí se čekalo kdy se narodi a oni už pomalu půjdou do světa….jsou nádherní….

Sarah01:

Moji prckové mají zítra 6 týdnů.

Jsou kouzelní….😍

Dnešní ranní

Já ty Vaše fotky opravdu “žeru”. Jsou tak krásné. 

Jinak já dnes venčila ráno po čtvrté hodině, jako obvykle a takhle si vykračujeme s Bambulí jednou temnější uličkou, když se ze tmy vynořilo cosi tmavého (netopýr, velikánská můra?) otřelo se mi to lehoučce o tvář a bylo to pryč. No měla jsem záchvat sundávání ze sebe něčeho co na mě nebylo i košili jsem si napůl sundala v tom amoku, že to po mě leze. Třepala jsem vlasy ( mám je dlouhé skoro do pasu) protože jsem měla pocit, že to mám zamotané v nich.  Tipla bych si netopýra, dotyk byl lehoučký, žádné naráz a třepetání křídel. Ani vlastně nevím, kterým směrem to odletělo. Můj muž prohlásil, že buď dostanu netopýři vzteklinu, nebo se budu po nocích proměňovat v Batmana 😋

my teď přijeli z Jizerek - ráno chladno, mlžno - na každé pavučině korálky rosy. Už kvetou hořce - podzim je pomalu tady. A donesla jsem dost mladých malých praváků - jiné jedlé houby vidět nebyly

Nádherní!!

V Actionu za 33 kaček, ideální na couračku pro pidipsy 👍🏻

Sarah01:

Moji prckové mají zítra 6 týdnů.

To je úsměvů,  jsou to sluníčka 👍👍👍

Krásná, silná štěňata 🙂.

Nojo, kdo umí,  ten umí..🙂

acher:

Musím říci,že jsem tedy s žádným psem  kvůli hárání fen žádné velké problémy neměla.Ano,že 1-2 dny nechtěli žrát když se hárala fena doma,to ano,ale to zase nijak neřeším.Chceš,necheš,hubený žádný z nich nebyl,ale že by otěžovali ostatní to ne.Bylo jedno jestli to byl krycí pes,co kryl nebo pes,co nikdy nekryl.Ale já asi v tomhle psy dost cepuju.Nenechávám olizovat čůránky,vyžaduju poslušnost,ale zase se nevyhýbám kontaktu s háravou fenou,kde psa učím se ovládat.Zrovna před asi 14 dny jsme byli s Alanem na procházce a přiřítila se k nám nejmladší fena bordery sousedky.Koukala jsem,kde je panička s ostatními.Byla hodně vzadu,jednu fenu na vodítku a volala,že se ji hárá.Volám,mě to nevadí.Psa jsem nechala s fenou pozdravit a odvolala jsem ho a už mu víc nedovolila fenu nějak otravovat.Zpočátku to byl opruz,neustálé povelování,ale  ke konci procházky už si hrál se zbývajíci fenami a háravku neřešil.Doma naprosto vklidu,nekńučel,žral normálně.Druhý den jsme šli okolo,běžel feny k plotu pozdravit a ikdyž se tam háravka u plotu nastavovala,pes nijak nevyšiloval.Zavolala jsem na něj a šel dál.

Tak to jste měla kliku. Timík, pes, co jsem měla před Malinou, ten byl jen lehce neklidný. Nalepený na dveře, chvíli třeba kňoural, ale v noci spal pěkně, ale co dělal můj první pes. No to bylo něco. On vydržel několik hodin kňučet, třeba i v noci a trvalo to týden minimálně, stalo se, že i 14 dní. Docela jsem u něj uvažovala o kastraci.

Jinak já venčila s rodinu na Šumavě. Byli jsme tam od soboty do včera, v kempu pod stanem. No my s mužem dva dny mimo provoz, průjem a zrvracení. Myslím, že se z toho vzpamatováváme ještě dnes. Ten den, kdy jsme jen leželi ve stanu, tak teda metál zasloužila jak dcera, ktekrá si kreslila, hrála si s koníky a trpělivě čekala, zda rodiče přežijí, ale i Malina, která zas ležela ve stínu před stanem a taky teda čekala, zda přežijem. Pár procházek jsme přece jen stihli, pak dodám fotky.

čekala, zda přežijem. 

Oni to poznají. Děti i zvířata. Kdy je třeba se pochlapit.

Trickyvoo:

Tak to jste měla kliku. Timík, pes, co jsem měla před Malinou, ten byl jen lehce neklidný. Nalepený na dveře, chvíli třeba kňoural, ale v noci spal pěkně, ale co dělal můj první pes. No to bylo něco. On vydržel několik hodin kňučet, třeba i v noci a trvalo to týden minimálně, stalo se, že i 14 dní. Docela jsem u něj uvažovala o kastraci.

Nepsala jsem,že by  žádný pes třeba nekńučel,ale když kńučel,škrábal dveře,tak byl okřiknut,poslán na místo.Nedovolovala jsem jim to.Ano někdy to napomínání,korekce trvalo i dlouho,ale každopádně jsem si důsledně trvala na tom,že bude klid.Dřív,či později to pochopili všichni,že to prostě dělat nebudou A to jsme zase u té výchovy a důlednosti.Jsem člověk,co nemá rád,že něco nejde a vždy zkouším všechno možné aby to šlo.Jak se říká:" Neříkej,že něco nejde nebo se najde jiný blbec který to udělá."

já zapomněla, že byla včera sobota… Takže fotky z tohoto týdne až nyní. Nejprve psí - konečně prý zase v lesích za humny a ne dovolenková města na vodítku…

a teď nepsí - z lesů za humny i ze včerejší Jizerky brzy ráno - bylo mlžno, chladno, prostě krásně.

Na šesté fotce je podivně zabarvená kravka mezi skotskými - má stejnou srst a rohy… jen má šedý melír. Asi kříženec. Na osmé byl pokus vyfotit srnku mizející v dálce 😄 a na následující je zázračné místo - skoro všude v Jizerkách borůvky vymrzly. A najednou jsme se ocitli na relativně malém místě, kde bylo modro obřích zralých borůvek. A poslední fotka ukazuje, že navzdory teplotám i předpovědím je podzim za dveřmi. Vykvetly hořce

normálně vidím fialovou krávu..a pak že neexistuje🤭

Tak máme první “nesplněno” v RO. 

Když měl být závod u nás doma, proč se nepřihlásit, že. A na jedničky. I když u nás tréninky nejsou od března a na jedničkovým tréninku jsme byly jednou v březnu, jednou v dubnu, pak na víkendovém kurzu v květnu. Od té doby jsme karty neviděly. Ale při vycházkách jsme chvilkami cvičily. Vše z jedničky umíme.

Když přišel rozpis závodu, začala jsem čekat potíže. Potvrdily se. Ona Bonnie hodně hlídá. V domácím prostředí až moc. A šly jsme druhé.  Registrovala jsem se, prohlédla parkur a šla pro psa.  A tak Bonnie řešila, že “doma” se ocitly cizí osoby,  psi… Stačilo by startovat později a mít čas 15 minut se pohybovat mezi dalšími, aby přijala, že tu jsou cizáci.

No nic, při druhém cviku jsem to vzdala. A prošly jsme si to jen cvičně. Teď čekáme na odpolední trénink. Už vzala za své, že se tu po vesnici zase pohybují cizí. To brzy. Jeden by řekl, že domácí prostředí bude výhoda. No, u silného hlídače to neplatí.