Tak u nás se příjemně ochladilo. Zato včera jsem celý den strávila na Živitelce. Ale přežila.
Z pátka na sobotu jsme se nevyspaly. Našla jsem místo v lese, rozbalila hamaku už s čelovkou. V 11 prošla kolem první skupinka. Až později jsem pochopila, že šlo o vedoucí dětského tábora. Od 12 do skoro 4 procházely skupiny děcek. Moc potichu v lese nebyly.
Sobota tak byla značně ospalá. Vyrazily jsme s Bonnie nejprve na Karlštejn (ano, Karlštejn je i ve Žďárských vrších), Zkamenělý zámek, Milovské perničky na Čtyři palice. A stejným lesem to zahly skoro zpět na Rybenské perničky a do Borové na vlak.
Vedro bylo, ale v lese bylo ještě příjemně. Plno potůčků. Horší byla cesta z vlaku domů.
krása. Mám ráda přírodu, když vstává. Ale přiznám se, že už jsem zlenivěla, a pod šírákem už se mi spát nechce. Hotely a davy lidí nemusíme ani jeden. Nevadí nám o dovolené si vařit… a postel, sprcha a splachovací záchod je tak nějak u našich cest už nutností.
tak tohle já vím,vím,že jednou měsíčně je to málo..
jenže mám pracovní víkendy,někdy mám volný jediný za měsíc a to jedu na narozky za kamarádkama do BK,mám tam tam kamarádky od mých 14 let,stýkáme se doted,i když bydlíme každá jinde-jedna až u Prahy,akorát 2 tam pracují,
tím,že nejsem zdravá-klouby,záda,zápěstí…
nemůžu si dovolit jít na koně před prací,nebo po ní,a musím mít potom den volna…
té slečně co tam se mnou byla jsem říkala,že mám špatný záda,klouby,
proto pro mě bylo dost náročný vysedávání+klus,
sem tam mi radila ještě jedna paní-s tím,že se musí vysedávat i 10 minut v klusu tahem,2 krát jsem řekla,že už nemůžu…
mě by to stačilo klidně i v kroku,já klusat nemusím…
proto jsem se předtím zde ptala,jkestli má smysl se do toho pouštět,když to nebude často,….
su kolikrát z práce tak vyřízená,že nemůžu dolézt ani na wc,
občas třídenní migrény od páteře..
ano,vím,že z koně bolí stehna,kyčle a tak,s tím jsem počítala,
ale mě včera do večera hooodně bolela krční páteř,tak jsem si říkala,že jim příště řeknu,že nechci tak dlouho v klusu,
prostě ten krk nemám zdravý…
vlastně i z tohoto důvodu jsem váhala,jestli do toho jít..
jak cizím lidem vysvětlit/říct?že nejsem žádná máčka,lenoch,že nejsu blbá,že vím,že z jízdy bolí člověk…
ale zase si nemůžu dovolit tolik co někdo komu nic není…
a abych přijela od koně a měla migrénu…
ono se to blbě vysvětluje….
se na to mám asi vykašlat,že?
To neříkám (nepíšu). Pro vás by bylo vhodnější spíš něco na principu hipoterapie (bylo by to zábavnější a přínosnější, si myslím). Klidně jenom v tom kroku. Tak si o to řekněte a vysvětlete, jak na tom jste. Normální člověk to pochopí. Když je kůň spolehlivý a pravidelně pohybován, tak by neměl být problém. Že se jednou za měsíc neproběhne.
My takhle cvičívali na kamarádky hřebci - byla to taková kombinace voltiže a hipoterapie. Ve všech chodech - ale byli jsme mladí a zdraví. Ale i tak jsme dělali cviky, na které jsme si troufli.
Jo a z koně bolí úplně všechno😉 - vzpomínám, jak jsem někde četla příspěvek od slečny, která jezdila sice rekreačně, ale poctivě a platila si i trenérku. Její přítel hrál fotbal - taky rekreačně, takový okresní přebor.😉 A nechápal, že ona přijde občas z tréninku zmožená - protože mylná představa každého, kdo na koni nikdy neseděl - “sim tě, z čeho můžeš být unavená, dyť na tom koni nic neděláš, jenom se vezeš”😄 (tak určitě!). “to my na trénincích musíme makat! to je něco úplně jiného!”
Tak ho jednou vzala na lonž, jenom na půl hodiny a nechtěla po něm nic jiného než klasiku - narovnej se, paty dolů, špičky ke koni…V kroku a malinko klus. Dva následující dny se přítel belhal po baráku a skuhral, jak ho všechno bolí. A od té doby už nikdy neřekl, že ježdění na koni není sport.
Kometo-neříkám/nepíšu-že to píšete,
jen mě čistě zajímal váš názor…
pro ty koně je to namáhavý 45 minut chodit,nebo nudný?
ptám se proto,že by mě to zajímalo,ne ironicky,nebo tak…
nemá ráda psanou formu kvůli tomu občas:-🙂
ano něco takového by bylo nejlepší…
chápu,že to pro tu holku i pro toho koně musí být nuda..
mě by třeba fakt nevadilo být na to koni chvilku-příklad-třeba 25 minut,a zbytek se s ím jít třeba projít….+to čištění atd,to mě nevadí…
jako,prostě zaplatit celou částku,a když budu mít pocit,že je to moc….
se mi chvilema už motala hlava v klusu nic moc…
tak prostě slézt,jít se projít po okolí,povodit si ho-to je pro mě taky dost fajn zážitek,
aspon bych se mohla na všechno vyptat v klidu a tak,pak klidně obstarat+předtím….,
pochopitelně,nevím,jestli by to bylo fajn pro toho koně,ty konáky…..
jízda tam trvá 45 minut+předtím uzdění,čištění a tak…
pak odesdlat a do výběhu….
možná mám divný,nebo naivní dotazy,ale s toho si nic nedělejte🙂
se mnou je to těžký🙂
Vy jste už tu první hodinu klusala?!?!
Myslím, že byste měla té slečně vysvětlit, že Vám nejde ani tak o to, naučit se jezdit, ale že si prostě chcete užít přítomnost koně.
Jestli tam mají hodného koníka, mohla by být hezká třeba vycházka v kroku v přírodě, třeba i s vodičem. Nebo si můžete jít koníka popást..Nebojte se říct,co chcete..
Můj vnouček , teď jde do první, byl u nás na příměstském koňském táboře a bylo to úplně senzační. Hodní, spokojení a naprosto klidní koně, i ti malí trpaslíci chodili na dvouhodinové krokové vyjížďky, učili se základy přirozené komunikace a dělali většinu práce kolem koní.
Vnuk není úplný začátečník, jezdí už tři roky, první rok chodil většinou jen krokem. S dospělými to tam dělají podobně.
A zajímavá věc,nikdy si nestěžoval, že by ho něco bolelo.
Není (to s vámi těžký).
Ano, je to nuda - pro koně i pro člověka. Od toho jsou právě ty hipoRHb organizace, které zaměstnávají profesionály - koně i lidi. A mají ten správný managment, jak se dneska říká. Takže ti koně nekrouží do zblbnutí dokola, ale mají i jiné využití.
Ale ve vašem případě stačí jakýkoliv oddíl, který má vychované a přiježděné a pohybované koně a empatického cvičitele. Jak jsem psala, jednou za měsíc to ten kůň zvládne.
Je to prostě na dohodě - zaplatíte částku za 45 minut a jak je využijete, je na vás. Vy jste zákazník. Můžete s koněm (samozřejmě pod dozorem) pracovat i na ruce - pokud se tam , kde jste to objevila, tomu věnují. A tím nemyslím zrovna Parelliho. Ale to, co byl extrem trail, pak to přejmenovali na mountain trail, ale princip je stejný.
Odkud jste?
Zkuste se poohlédnout po okolí, jestli nemá někdo koníky a s ním se domluvte. Rozumný příspěvek a pravidla co vyhovují oběma stranám. Třeba: přijdu 3x, tehdy a tehdy, jedenkrát jen vyčistím koně a jeho výbavení a pomazlíme se, jedenkrá půjdeme na procházku, jedenkrát pocouráme v sedle, ze začátku určitě pod vedením, třeba se něco super najde.
Já si myslím, že když si to platíte, tak Vám logicky chtějí nabídnout maximum. Takže končit bych rozhodně nekončila, ale vysvětlila bych jim svoje maximum. Že si klidně zaplatím klasicky celou hodinu, ale nemusí mě tam honit jak nadmutou kozu. 🙃 Všechno je přece o komunikaci a pokud oni netuší, co Vám stačí ke štěstí, prostě pojedou standard. 😉
A zajímavá věc,nikdy si nestěžoval, že by ho něco bolelo.
Tak je asi mimořádně šikovný a odolný. Co mám zkušenost, i lidi věnující se jinému sportu, po ježdění cítí svaly, o kterých do té doby netušili, že je mají.🙂
Víte, já rozlišuji vozit se a jezdit.
Jo a vycházka v kroku v přírodě JEDINĚ s vodičem. V tomhle případě.
Také jsme týden vozili vnoučata 6a 9 let na příměstský tábor ke koním.Na koni seděli max na pouti a byli nadšení.Koně čistili,krmili,kydali ,vodili do výběhu,jezdili s doprovodem na ponících do lesa,vozili se v zápřahu.Koníci hodní,nechali se mazlit.Pokud vím je u nich možno si zaplatit jízdu krokem po okolí v doprovodu i s vedením koně.Děti byly unavené po celodenním pobytu venku,ale nestěžovaly si,že by je něco bolelo
tak určitě,-asi to braly tak,že at si to užiju-fakt jako do minuty …
to myslím v dobrým
já nechci aby to vypadalo,že si nějak stěžuji,to vůbec!!!!
jen prostě po včerejšku jsem si říkala,že by mě stačilo i mín+nějaké projítí….
jsem z Bučovic,
děkuji za odpověd
Tak to určitě není🙂))). On právě nejdřív kvůli nešikovnosti chodil na hiopterapii do stejného oddílu. Opravdu neuvěřitelně se zlepšil.
Ale ony jsou tam ty holky strašně šikovný, jsou to i fyzioterapetky a prostě to nějak umí. Před a po se děti i nějak rozcvičují a protahují.
A přesně jak píše Acher, byl trochu unavený a jednou ho bolely ručky, když uklízeli bobky ve vybězích.
A na vyjížďky jezdil bez vodiče,i na jízdárně mu to už hezky jde..
No a myslím, že Dafi by právě stačilo se vozit…
Nic naplat. Včera bylo deset málo a tak jsem sem tam kukala do mapy a přemýšlela, kam bychom vyrazili dneska. A pak mi na zdi naskočil něčí příspěvek s Rozhlednou Salaš. V té lokalitě jsme už párkrát byli, ale na rozhlednu jsme ještě nedošli (krpál, že) a tak bylo rozhodnuto raz dva. Navíc mě silně motivovalo to, že nám chyběly dva kilometry k tomu, abychom překonali prozatímní měsíční rekord - 63 km výletů v březnu. Sice máme ještě příští srpnovou sobotu k dobru, ale čert ví, co bude. 🙃
Máme u Salaše takový šikovný zastrčený parkoviště, akorát se na něj jede takovou hloupou oklikou. No po cestě tam jsem čuměla do mapy a natrefila na takový pěkný odpočívadlo, který se tvářilo, že stačí jít kousek po žluté a jsem na vybrané trase. Tak že jo. Zapíchla jsem to tam, rychle si nacvakala trasu, zabila dementní ječící psy a mohli jsme vyrazit. 🤩
Bohužel jsem se už jaksi zapomněla podívat na převýšení nové trasy a když jsem se po prvním půl kilometru vracela pro ztracený náhubek, tak už jsem věděla, že zkratku po žluté za pár hodin prokleju do desátého kolene. Ano, ano. Celý ten úsek totiž vedl ze solidně zkujvenýho kopce. 🤧
No nic. Vytěsnila jsem z mozku nasranost, že to polezu za pár hodin zpátky v pekelným vedru a vyrazili jsme po trase. V lese byl božskej klid, nikde ani noha a já hrozně vtipně zrovna přemýšlela nad tím, proč jsou vždycky ti cyklisti tak dementní a nemaj zvonek a v hlavě si formovala nějakou poučku, až nějakýho potkám. Když se mi v tu chvíli ozvalo za zády "pustíte mě?", tak jsem zvládla akorát zaječet leknutím a cyklista byl pryč. 😂 No nic, poučku o volání dopředu si nechám na příště. 😂
Prvních čtyři a půl kiláčku jsme šli po krásné asfaltce a pak nás mapy stáhly doleva a pěkně holaj nahoru až chatě Hubertka. Tam jsme si dali první pauzu a vyfuněli kopeček. Psi si dali malou sváču a šli jsme po zelené dál. Až k rozhledně Salaš to bylo příjemně po rovince či mírně z kopce. Na rozhledně klasika vedro jako prase a lidí jak prase, tak jsme slezli kousek z kopce a snídani si dali až tam. Hodinky ukazovaly příjemných 10,5 km za námi a mapy ještě zhruba čtyři před námi.
U rozhledny jsem byla ale docela ráda, že jsme šli nakonec neplánovaně opačnou stranou. Takhle jsme došli k rozhledně na pohodu, prošli mezi lidma a šli dál. Za rozhlednou už byl ale dolů krpál jak pejča a jít to naopak, tak na rozhlednu napřed dolehne tisíc ku*ev a pak až se zjeví rudá a splavená Gábinka. 🤣
Tak jsme si zcupitali kopeček a prošli dědinou po pařícím sluníčku. Když už Réma vypadal docela splaveně, tak jsme akorát došli k jakési požární nádrži, takže skvělé osvěžení a holaj ke Zlacké studánce. Tam jsme vyprázdnili poslední zásoby vody, abych odlehčila krosně a tradá po žluté zpátky k autu.
Kevin je hrdina! Páč většinu kopce táhl jak drak.
Nakonec z toho byla krásná čtrnáctka a já zjistila, že se dá autem dojet právě až ke Zlacké studánce a je tam několik parkovacích míst. To se bude do příště hodit.
Dafi:jsem z Bučovic,
děkuji za odpověd
Tak nic. Tam nikoho neznám. I když - není ve Vyškově Piafa? Hipoterapie?
chodil na hiopterapii do stejného oddílu
No ale to je ono! Tam byl v profesionálních rukách.
Hipoterapie je něco jiného než ježdění na koni. To často bolí. Jako každý jiný sport - teda asi kromě šachů. Než se člověk zatáhne a tělo si zvykne.
Já v tý chůzi nevidím zas až tak problém. Nevím, jak je to ve zmiňované stáji, ale třeba u nás v jedný stáji bylo ježdění pro veřejnost v sobotu a neděli. Jako neviděla jsem, že by stály fronty lidí na jednoho koně…spíš vybrali dle schopností …zkušeností jezdce…ti úplný začátečníci, co seděli na koni poprvý a chtěli se jen povozit, tak dokonce vyfásli chladnokrevníka. Takže si nemyslím, že je nějaká chůze na 45 minut problém.
Mě jízda na koni dost pomáhala na záda…když byla dcera mimino a syn švec prťavec, tak jsem na ty záda dost trpěla, tak jsem se prostě jednou týdně sebrala a jela si zajezdit…no zajezdit…potřebovala jsem chodit v kroku, žádný drncání, vysedávání…tak mě prostě nasedlali koňa a já jsem si ve výběhu chodila…jako takhle…neumím si představit, že bych hodinu chodila dokolečka dokola, ale křížem krážem na větším prostoru to se dá.
Ve Vyškově jo,ale neberou tam,jen děti…