Odpověď na příspěvek uživatele Xerxova z 02.06.2024, 10:17:30
Přesně tak. Zajímavé je, že tak do jednoho roku na krákání nereagovala. Pak několikrát znělo krákání skoro jako štěkání. A od té doby reaguje. Teď se to stalo prvně mimo domov. Ale v domácím lese na jednom místě to je už obvyklé. Vůbec nevím, kdo kráká. Ale jsem slepoň, prostě toho ptáka nevidím. Krákne, pes začne štěkat, “vrána” začne štěkat a zvuk se přiblíží. Mám z toho pocit, že se tím baví obě strany.
Dnešní kontrolní rtg Idorkovo zlomené nohy - prý na to že jsem starej pes ( pan doktor je trochu drzej, měl jsem ho kousnout) se to hojí dobře a už zase můžu skákat přes kaluže. Já už teda týden skáču, ale to jsem mu radši neřek, aby se třeba nezlobil. Záda mi už mamina obvazovat nemusí, tak už nebudu vypadat jak trdlo v bílým bodýčku 😃. Mamina tam zahučela za cca 35 000. Něco říkala že za to mohla mít dva malý nový. To teda nevim co tím myslela, ale stará se o mě dobře, tak jí ty divný řeči odpouštím.
Dnešní kontrolní rtg Idorkovo zlomené nohy - prý na to že jsem starej pes ( pan doktor je trochu drzej, měl jsem ho kousnout) se to hojí dobře a už zase můžu skákat přes kaluže. Já už teda týden skáču, ale to jsem mu radši neřek, aby se třeba nezlobil. Záda mi už mamina obvazovat nemusí, tak už nebudu vypadat jak trdlo v bílým bodýčku 😃. Mamina tam zahučela za cca 35 000. Něco říkala že za to mohla mít dva malý nový. To teda nevim co tím myslela, ale stará se o mě dobře, tak jí ty divný řeči odpouštím.
Je moc dobře, že se to tak hojí, držím palce a věřím, že bude brzy Idorek vpořádku🌹
Tak my jsme vyrazili na naše týdenní víkendové setkání adopčních rodin, takže procházek bude do aleluja. 😀
První čtyři fotky ala pojďte nahoru, uděláme nějakou pěknou společnou fotku. 😂 Nejnenažranější pes je samozřejmě nahoře, protože za pamlsek cokoliv. 😂
Další čtyři fotky fešák Kéva. Hned na prvním venčení v kempu mu pod nosem z trávy vystřelila kočka a k mému velkému překvapení na druhé zařvání kočku nechal a letěl ke mě. 👌Byl úplně poprvé venku na volno a dost mě tím překvapil. Resp. ne na volno - za plotem kempu, ale on o plotu neví.
No a poslední čtyři fotky - když je miska na vodu malá. 😄
Dnes jsem poprvé oficiálně doma na HO. Vstávala jsem o hodinu dýl, než kdybych jela do office a ještě jsem stihla být s Barčou ráno hodinu v lese. To půjde 😍
tak tento týden mě přepadla obří rýma-prostě jen smrkám,a smrkám a smrkám-a mezitím pracuji,občas spím,venčím kousek za humnama….,o víkendu proběhla vycházka ve Vyškově podél řeky a pak v Kozlanech cyklostezka k rybníčku a zpět…ale jinak za humna a cvičení,aby se proběhli a zabavily a jinak se kurýrovat…
Já dneska přijela v půl desátý od doktora a bylo tak hezky příjemně pod mrakem a pofukoval větřík, tak jsem hned vzala pesany na prochajdu. Sice na cestě bahno, louže, tekoucí voda ve stružkàch… no tak alespoň Ginuš nebude hic. A Gině se to moc líbilo… ale vylezli jsme na louku a slunce, horko.. naštěstí i tam jsme šli defakto loužema a Gině se to moc líbilo a když jsme v lese ještě objevili tůňku, hlubokou tak akorát po bříško, tak to bylo max. A ona by šla furt dál, ale vzhledem k tomu horku a jejímu kožichu jsem to otočila a ještěže tak… toho měla madam plný brejle…jak jsme vyšli z cestičky za zahrádkama k prvnímu baráku resp. k jejich garáži, kde je to ve stínu a před garáží mají dlažbu, tak tam sebou plácla a prej.. tady je to fajn a já už nikam nejdu. To byla teda známka, že jsme to fakty přepískli. No tak jsme si tam posedali, polehali, že si teda odpočineme a za chvíli koukám na Ginu, že když viděla, jak jsme se usalašili všichni, tak jako “ dobrou, já si schrupnu”… no tak chtě nechtě se musela zvednout a dojít ten kousek domů, nebudu dřepět třeba 2 hodiny u cizí garáže a čekat až se madam vyspinká.
Já dneska přijela v půl desátý od doktora a bylo tak hezky příjemně pod mrakem a pofukoval větřík, tak jsem hned vzala pesany na prochajdu. Sice na cestě bahno, louže, tekoucí voda ve stružkàch… no tak alespoň Ginuš nebude hic. A Gině se to moc líbilo… ale vylezli jsme na louku a slunce, horko.. naštěstí i tam jsme šli defakto loužema a Gině se to moc líbilo a když jsme v lese ještě objevili tůňku, hlubokou tak akorát po bříško, tak to bylo max. A ona by šla furt dál, ale vzhledem k tomu horku a jejímu kožichu jsem to otočila a ještěže tak… toho měla madam plný brejle…jak jsme vyšli z cestičky za zahrádkama k prvnímu baráku resp. k jejich garáži, kde je to ve stínu a před garáží mají dlažbu, tak tam sebou plácla a prej.. tady je to fajn a já už nikam nejdu. To byla teda známka, že jsme to fakty přepískli. No tak jsme si tam posedali, polehali, že si teda odpočineme a za chvíli koukám na Ginu, že když viděla, jak jsme se usalašili všichni, tak jako “ dobrou, já si schrupnu”… no tak chtě nechtě se musela zvednout a dojít ten kousek domů, nebudu dřepět třeba 2 hodiny u cizí garáže a čekat až se madam vyspinká.
Já dneska přijela v půl desátý od doktora a bylo tak hezky příjemně pod mrakem a pofukoval větřík, tak jsem hned vzala pesany na prochajdu. Sice na cestě bahno, louže, tekoucí voda ve stružkàch… no tak alespoň Ginuš nebude hic. A Gině se to moc líbilo… ale vylezli jsme na louku a slunce, horko.. naštěstí i tam jsme šli defakto loužema a Gině se to moc líbilo a když jsme v lese ještě objevili tůňku, hlubokou tak akorát po bříško, tak to bylo max. A ona by šla furt dál, ale vzhledem k tomu horku a jejímu kožichu jsem to otočila a ještěže tak… toho měla madam plný brejle…jak jsme vyšli z cestičky za zahrádkama k prvnímu baráku resp. k jejich garáži, kde je to ve stínu a před garáží mají dlažbu, tak tam sebou plácla a prej.. tady je to fajn a já už nikam nejdu. To byla teda známka, že jsme to fakty přepískli. No tak jsme si tam posedali, polehali, že si teda odpočineme a za chvíli koukám na Ginu, že když viděla, jak jsme se usalašili všichni, tak jako “ dobrou, já si schrupnu”… no tak chtě nechtě se musela zvednout a dojít ten kousek domů, nebudu dřepět třeba 2 hodiny u cizí garáže a čekat až se madam vyspinká.
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 08.06.2024, 07:44:00
děkuji!nechtěla jsem ji dělat úplně dohola,a úplně moc to nepouštělo-někdy to pustí až na kůži,takže jsem otrimla co šlo,pak se snažila vyčesat co nejvíc pryč,a pak zkrátit,ale ne dohola….,alchymie…obdivuju majitele vícero kníračů a vůbec trimovacích psů..mě stačí 3 krát do roka Žeryk,-i když toho netrimuju,ale stříhám-Max tam trimuju,ale letos už se na to vykašlu,je mu skoro 13…-jediná z věcí proč se mi znovu nehce do knírače je úprava srsti,ve většině salonů prostě trimovat nechcou..je to dřina a zabere hooodně času…a na mě je to záhul,moc mi to nikdy nešlo..a výstavní úpravu neumím..jenže pak uvidím štěnata knírače a udělám-jééééééé..tak se uvidí…:-()
